Základy veřejného práva

 

Otázka: Základy veřejného práva

Předmět: Právo, Společenské vědy

Přidal(a): Petr Babyka

 

Obsah

• Právo správní – prameny, obsah a charakter práva
  • Státní správa a samospráva – samosprávné celky jejich orgány a funkce
• Právo finanční – prameny a obsah, finanční správa a daně
  • Státní rozpočet – principy jeho tvorby a zpracování
• Právo trestní – hmotné a procesní, prameny a charakter
  • Trestný čin – jeho stránky, forma spáchání, kategorie trestné činnosti
  • Taxonomie trestů
  • Trestní řízení – jeho fáze, postavení a práva subjektů trestního řízení
  • Trestněprávní zásady

 

Správní právo

• = Soubor norem o veřejné správě, které upravují vztah při realizaci výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy
• Velký rozsah a různorodost právních norem
• Obor veřejného práva
• Prameny:
  • Ústava ČR
  • Zákon o obcích
  • Zákon o krajích
  • Správní řád
  • Zákon o policii ČR
• Dělení:
  • Organizační – základní zásady organizace veřejné správy
  • Hmotné – úprava jednotlivých úseků veřejné správy, př. správa školství, kultury, zaměstnanosti, územního plánování, …
  • Procesní – upravuje správní řízení
  • Trestní – upravuje základy a následky odpovědnosti za správní delikty, př. Přestupky

 

Správní řízení:

• Postup státního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění či ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má, anebo nemá
• Vedeno správními orgány, kterým daná věc a oblast přísluší, př. O povolení stavby rozhoduje stavební úřad, ve věci daní finanční úřad, …
• Mělo by trvat max. do doby 60 dní, může být však přerušeno pro řešení dalších vyšetření
• Účastníky mohou být PO i FO, a to:
  • V řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu
  • V řízení z moci úřední dotčené osoby, jímž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo či povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají, anebo nemají
  • Další osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech
  • Osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon
• 3 základní fáze:
  • Zahájení řízení – na žádost nebo jiný návrh účastníka nebo z podnětu správního orgánu
  • Průběh řízení – správní orgán zjišťuje všechny podstatné zkušenosti, provádí dokazování (=> vyslýchá svědky, znalce, čte listinné důkazy)
  • Vydání rozhodnutí – správní orgán ukončí řízení vydáním rozhodnutí o právech a povinnostech účastníka v konkrétní záležitosti. Obsahuje – výrok (vyjádření), odůvodnění a poučení o odvolání (zda to lze, v jaké lhůtě a k jakému orgánu)
• Opravné prostředky:
  • Řádné př. odvolání X mimořádné př. obnova řízení
  • Odvolání, obnova řízení, žaloba, kasační stížnost

 

Orgány státní správy a samosprávy

• Veřejná správa se dělí na:
  • Státní správa
    • zahrnuje státní správní orgány
    • ústřední a území
  • Samospráva
    • zahrnuje orgány s jistou autonomii a právní osobností, umožňuje občanům aktivně participovat na rozhodování o záležitostech, který se jich týkají
• Podoba územní samosprávy je zakotvena v Ústavě ČR
• Členění na obce (=> základní územní samosprávné celky) a kraje (=> vyšší územní samosprávné celky)
• Obec:
  • Základní jednotka samosprávy státu
  • Územní společenství občanů, které má právo na samosprávu, má postavení právnické osoby s vlastním majetkem
  • Dle velikosti – obce (do 3000 obyvatel) a města/statutární města
  • Samostatná působnost:
    • Zastupitelstvo pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů
    • Zajištění dopravy, chránění veřejného pořádku, vzdělávání, kultura atd.
    • Obec má vlastní majetek, se kterým hospodaří
    • Má vlastní rozpočet
  • Přenesená působnost
    • Stát tak v rámci decentralizace pověřuje orgány obce, aby př. rozhodovaly o právech a povinnostech občanů a právnických osob podle zákonů o stavebním řádu, správních poplatcích, či přestupcích a jejich trestání
  • Orgány obce/města:
    • Zastupitelstvo obce/města:
      • Nejvyšší orgán obce, voleno občany na dobu 4 let, zastupitelé rozhodují o nejdůležitějších záležitostech obce, zastupitelstvo volí starostu, místostarosty a další členy rady obce, podle počtu obyvatel má 5–55 členů
    • Rada obce/města:
      • Výkonný orgán, tvořena starostou, místostarostou a radními, vydává nařízení obce, předjednává a připravuje návrhy
    • Starosta/primátor:
      • Zastupuje obec na venek, svolává a řídí schůze rady volen zastupitelstvem
    • Obecní/ městský úřad:
      • Tvořen starostou/primátorem, místostarostou/náměstky a jeho zaměstnanci, odbory a oddělení pro jednotlivé oblasti činností, má-li alespoň dva obory řídí práci zaměstnanců tajemník
    • Obecní/městská policie:
      • Zřizována zastupitelstvem a řízena starostou případně jiným členem zastupitelstva, zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a dohlíží na dodržování zákonů a obecních vyhlášek na území obce
• Kraj:
  • Širší územní společenství občanů s právem na samosprávu, kterou vykonává v souladu s potřebami svými a svých občanů
  • Území členěno na 14 krajů
  • Samostatná působnost:
    • Kraj pečuje o komplexní rozvoj svého území, má vlastní majetek a samostatně s ním hospodaří, spolupracuje s obcemi
  • Přenesená působnost:
    • Kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon (dozor vykonávají ministerstva)
  • Orgány krajů:
    • Zastupitelstvo kraje:
      • Nejvyšší orgán kraje, rozhoduje o nejdůležitějších věcech, počet členů je dán počtem obyvatel krajské samosprávy, podává návrhy zákonů
    • Rada kraje:
      • Výkonný orgán tvořen hejtmanem, náměstkem/ky a dalšími členy rady, připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení
    • Hejtman:
      • Zastupuje kraj na venek, hejtmana/y a náměstka volí zastupitelstvo, v Olomouci Josef Suchánek
    • Krajský úřad:
      • Plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo a zabezpečuje výkon státní správy, spadá pod ministerstva, v čele stojí ředitel, dělí se na odbory a oddělení

 

Finanční právo

• = normy, které upravují finančně právní vztahy, tj. vztahy získávají, shromažďování a upotřebení finančních prostředků, pokud se jich účastní stát (daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní)
• Pramen: Daňový zákon
• Zastupováno finančním úřadem:
  • Zabývá se daněmi a poplatky (př. za psy, odpadky) -> řeší příjmovou část státního rozpočtu, ale i výdajové přerozdělení a užívání finančních prostředků
  • Řeší finanční hospodaření podnikatelských subjektů
• Obsahuje normy – daňová soustava, soustava cel, peněžní oběh, burza, pojistné vztahy v ČNB
• Daňová soustava:
  • Nástroj, který ovlivňuje ekonomiku státu
  • Daně:
    • Jediné jisté příjmy do státního rozpočtu
    • Funkce:
      • Motivující – daňové prázdniny, menší daně
      • Demotivující – zvýšení daní
    • Povinné a v některých případech nenávratné platby, které platí občan nebo podnik do státního rozpočtu ve stanovené výši
    • Plátce daně – každý, který odvádí daň státu
    • Poplatník daně – ten, který je daní zatížen, při koupi nějakého zboží
    • Dělení:
      • Přímé – daně placené přímo FO a PO, jedná se zejména o daně z příjmu (důchodové), jež mají větší význam, daně z majetku a dědické daně
      • Nepřímé – daně připočítané k cenám zboží a služeb, do státního rozpočtu je odvádějí prodávající, jde o DPH (= daň z přidané hodnoty) a spotřební daň
    • Druhy daní – DPH, daň z příjmu, spotřební daň, daň z nemovitostí, silniční daň, dědická daň, darovací daň, …
• Státní rozpočet:
  • Plán finančního hospodaření státu, jenž má podobu zákona (prochází tedy stejnými body jako všechny zákony)
  • Navrhuje ho ministerstvo financí a schvaluje ho poslanecká sněmovna
  • Pokud se státní rozpočet neschválí před prvním dnem rozpočtového roku, nastává takzvané provizorium, kdy může stát v každém měsíci hospodařit maximálně s výdaji, které nesmí přesáhnout 1/12 rozpočtu z minulého roku, dokud se rozpočet neschválí poslaneckou sněmovnou
  • Účet státního rozpočtu spravuje ČNB
  • Rozpočtová/fiskální politika => využívání nástrojů státního rozpočtu k prosazování předem stanovených ekonomických a sociálních cílů
  • Druhy:
    • Vyrovnaný -> příjmy a výdaje jsou v rovnováze
    • Přebytkový -> příjmy převažují nad výdaji
    • Schodkový -> výdaje jsou větší než příjmy, deficit státního rozpočtu, při dlouhodobém trvání vzniká státní dluh
  • Tvoří ho:
    • Příjmy – přímé a nepřímé daně, poplatky, cla, příjmy z prodeje státního majetku, výnosy z majetku, …
    • Výdaje – vládní nákupy statků a služeb a transfery (rozpočtové výdaje, za něž státní instituce nezíská od příjemce za poskytnutou peněžní částku žádné statky ani služby -> starobní důchody, sociální dávky, podpory, výdaje sociálního zabezpečení – nejvýznamnější, školství, zdravotnictví obrana a státní správa)
• Peněžní oběh:
  • Pohyb peněz ve funkci oběživa a platidla (koloběh peněz ve formě bankovek a mincí)
  • Základem jsou plnohodnotné bankovky, či neplnohodnotné mince
• Bankovní soustava:
  • ČNB
    • Vykonává dohled nad finančním trhem v zemi
    • V čele stojí sedmičlenná bankovní rada – guvernér (momentálně Aleš Michl), 2 viceguvernéři, 4 další členové
    • Úkoly – měnová politika, dohled nad finančním trhem, emise oběživa a peněžní oběh, devizová činnost, platební styk a zúčtování bank, banka státu
  • Komerční banky
    • Soukromé firmy
    • Zisk – výběr poplatků za poskytované služby, z úroků a z úvěrů (bankovní rozpětí)
    • Operace – aktivní (poskytování úvěrů), pasivní (přijímání vkladů a úvěrů, případné emise vlastních akcii), zprostředkovatelské (převody z účtu na účet)
• Burza:
  • Instituce, která organizuje trh s investičními nástroji
  • Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat různé investiční nástroje (cenné papíry, investiční certifikáty, …)
  • Jedna ze součástí kapitálového trhu
• Celní správa:
  • Bezpečnostní sbor zajišťující výkon kompetencí v oblasti správy cel a některých daní, jako i v dalších svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu i jeho občanů
  • Je podřízena Ministerstvu financí
  • Její organizační struktura v ČR je dvoustupňová a tvoří ji Generální ředitelství cel ČR a jemu je podřízeno 15 celních úřadů
  • Funkce – zajišťování bezpečnosti zahraničního obchodu, provádění celního řízení, boj proti porušování celních předpisů a ochrana společnosti a životního prostředí

 

Trestní právo

• = Souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím jednáním (ochranná funkce). Vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které se za něj ukládají (funkce regulativní). Zajišťuje ochranu společnosti tím, že předchází trestné činnosti (funkce preventivní) formou individuálních postihů (funkce represivní).
• Prameny – Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, mezinárodní smlouvy, základní prameny: trestní zákoník a trestní řád
• Dělení dle struktury:
  • Trestní právo hmotné – vymezuje trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají, hlavním pramenem je trestní zákoník
  • Trestní právo procesní – upravuje postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, při soudním trestním řízení a při výkonu trestů, hlavním pramenem je trestní řád

 

Trestný čin

• Protiprávní čin, který trestní zákoník označuje za trestný a jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku
• Stupeň škodlivosti představuje hranici mezi 2 stupni protiprávního jednání, kterými jsou:
• Trestné činy:
  • Stupeň společenské nebezpečnosti je vyšší, vyžaduje právní postih
  • Přečiny = nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s trestem odnětí svobody nanejvýš 5 let
  • Zločin = závažnější zločiny, doba odnětí svobody nejméně 10 let
  • Trestný je dokonaný trestný čin, ale i pokus nebo příprava
• Přestupky:
  • zaviněné protiprávní jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti
  • Př. porušení veřejného pořádku – rušení nočního klidu, přestupky proti majetku – krádež
  • Sankce za přestupky – mírnější, není možné odnětí svobody (peněžní pokuty max. 50 000 Kč, zákaz činnosti, zákaz pobytu)
  • Porušují nebo ohrožují zájem společnosti
• Jiné správní delikty:
  • Př. správní disciplinární delikty (-> porušení povinnosti dané zákonem)
• Skutková podstata:
  • = formální stránka trestných činů
• Čin je uznán za trestný, je-li naplněna skutková podstata, 4 znaky:
  • Objekt – vztah nebo zájem chráněný trestním zákoníkem, který byl poškozen
  • Objektivní stránka – protiprávní jednání, jeho následek a příčinný vztah mezi nimi, dále pak čas, místo a způsob spáchání trestného činu
  • Subjekt – pachatel = osoba, která čin spáchala, ale také spolupachatel i účastník trestného činu
  • Subjektivní stránka – zavinění, motiv, záměr pachatele a jeho cíl, polehčující a přitěžující okolnosti

• Dělení dle zavinění:
  • Úmyslné – pachatel chtěl trestný čin spáchat nebo věděl, že jednáním může spáchat trestný čin a byl s tím srozuměn
  • Nedbalostní – pachatel věděl, že může spáchat trestní čin, ale nepřiměřeně spoléhal na to, že jej nezpůsobí, nebo nevěděl, že může spáchat trestný čin, ačkoliv o tom vědět měl
• Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která je různá v závislosti na výši trestní sazby, uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost
• Trestní zákoník rozděluje trestné činy do 13 okruhů (hlav):
  • Trestné činy proti životu a zdraví
    • Př. vražda, ublížení na zdraví, rvačka
  • Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
    • Př. obchodování s lidmi, loupež, vydírání, pomluva
  • Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
    • Př. znásilnění, šíření pornografie, pohlavní zneužití
  • Trestné činy proti rodině a dětem
    • Př. dvojí manželství, únos dítěte, zanedbání povinné výživy
  • Trestné činy proti majetku
    • Př. krádež, zpronevěra, pojistný podvod, lichva
  • Trestné činy hospodářské
    • Př. zkrácení daně, padělání peněz, neoprávněné podnikání
  • Trestné činy obecně nebezpečné
    • Př. obecné ohrožení, přechování omamné psychotropní látky a jedu
  • Trestné činy proti životnímu prostředí
    • Př. poškození lesa, neoprávněné vypuštění znečišťujících látek
  • Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
    • Př. vlastizrada, teroristický útok, válečná zrada, vyzvědačství
  • Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
    • Př. násilí proti ústřední osobě, podplácení, pohrdání soudem, výtržnictví
  • Trestné činy proti branné povinnosti
    • Př. neplnění odvodní povinnosti, maření způsobilosti k službě
  • Trestné činy vojenské
    • Př. neuposlechnutí rozkazu, vyhýbání se výkonu služby, zběhnutí
  • Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
    • Př. útok proti lidskosti, příprava útočné války, zneužití vlajky a příměří

 

Trestní odpovědnost:

• Vzniká spácháním trestného činu jakožto odpovědnost pachatele za porušení právních norem trestního práva
• Vzniká v den po 15. narozeninách (- trestní odpovědnost mladistvých 15-18 let a sankce jim ukládané upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže, při spáchání trestného činu v tomto období se nazývá provinění a lze za něj uložit pouze výchovná, či trestní opatření)
• Příčetnost = schopnost pachatele rozpoznat nebezpečnost činu a ovládat své jednání, pokud je pachatel nepříčetný, ukládá se ochranné léčení
• Míra zavinění – úmyslné X neúmyslné

 

Okolnosti vylučující protiprávnost:

• Nutná obrana
  • Jednání, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok
  • Př. násilné zneškodnění nebezpečného pachatele
• Krajní nouze
  • Způsob odvracení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, kdy není toto nebezpečí možné odvrátit jinak
  • Př. přepadená kurýrní služba pod hrozbou samopalem vydá dopravované peníze ve snaze o záchranu svého života, tím sice ochrání zájem na svém životě, ale zároveň způsobí škodu třetí osobě
• Svolení poškozeného
  • Poškozený dal souhlas k činnosti, která vedla k poškození jeho zájmu
• Oprávněné použití zbraně
  • Umožňuje použít zbraň v rámci zákona, kdy takové použití zbraně je vázáno na přesné podmínky
  • Př. vojáci, policisté
• Přípustné riziko
  • Společensky prospěšná činnost vykonávána v rámci zaměstnání, povolání, která ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákoníkem
  • Př. klinické tresty

 

Trestní sankce:

• Musí být přiměřená spáchanému trestnému činu (povaze a závažnosti a také poměrům pachatele)
• Trest:
  • Společensky prospěšné odstrašení a izolace pachatele bránící odsouzenému v další trestné činnosti a působení na ostatní členy společnost
  • Trest odnětí svobody se vykonává ve 4 typech věznic:
    • S dohledem -> za čin z nedbalosti, pachatelé dosud netrestaní
    • S dozorem -> za čin z nedbalosti, pachatelé již byli trestáni, za úmyslný trestný čin se sazbou min. 3 let
    • S ostrahou -> za úmyslný trestní čin
    • Se zvýšenou ostrahou -> pachatelé s výjimečným trestem, trest odnětí svobody min. 8 let, nebezpeční recidivisté a ti, kdo již dříve uprchli z vazby
• Ochranná opatření
  • Směřují k ochraně společnosti a mají za účel léčbu a výchovu pachatele
  • Ochranné léčené -> uloží soud pachateli, který pro nepříčetnost není trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný
  • Zabezpečovací detence -> držení a léčba pachatelů trestných činů ve zdravotnickém zařízení, a to i bez souhlasu nemocného pachatele
  • Zabrání věcí -> může uložit soud, náleží-li věci pachateli, kterého nelze odsoudit, ohrožuje-li takovou věcí bezpečnost lidí nebo majetku, anebo hrozí-li nebezpečí, že může sloužit ke spáchání zločinu

 

Druhy trestů:

• Odnětí svobody
  • Nejpřísnější trest znamená ztrátu osobní svobody odsouzeného výkonem trestu ve věznici, je trestem univerzálním, je možné jej uložit za každý trestný čin uvedený v trestním zákoníku jako trest:
    • Nepodmíněný – ukládá se nejvýše na 15 let, nebo jako výjimečný trest až do 25 let či doživotí
    • Podmíněný – na základě zákonného ustanovení o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody, jde o pohrůžku trestem odnětí svobody, během kterého má pachatel možnost svým jednáním osvědčit se, vést řádný život
• Domácí vězení
  • Povinnost odsouzeného zdržovat se ve stanovenou dobu v určitém obydlí
• Obecně prospěšné práce
  • Povinnost odpracovat ve svém volném čase u obecních úřadů nebo neziskových organizací stanovený počet pracovních hodin (50-300)
• Propadnutí majetku, věci nebo jiné majetkové hodnoty, peněžitý trest
  • Účinný trest při majetkové trestné činnosti, př. přijetí úplatků
  • Peněžitý – pachatel musí v rámci tzv. denních sazeb zaplatit 20-730 pokut, jedna je rovna od 100 Kč do 50 000 Kč
• Zákaz činnosti
  • Odsouzený nesmí po určitou dobu vykonávat konkrétní zaměstnání, povolání, nebo činnost, k níž je třeba povolení př. zákaz řízení automobilu
• Ztráta čestných titulů, vyznamenání nebo vojenské hodnosti
• Vyhoštění z území ČR
  • Pouze cizinci, povinnost opustit území ČR a zákaz návratu po stanovenou dobu
• Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
  • Platí na až 10 let
• Trest smrti
  • V Rusku, Číně, některých zemích USA

 

Trestní právo procesní

• Zakotveno v trestním řádu a chrání zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR

 

Trestní řízení:

• Zákonem upravený postup, kterým jsou zjišťovány trestné činy a jejich pachatelé, kterým je zaručeno jejich spravedlivé potrestání
• Činné orgány:
  • Policejní orgán – útvary Policie ČR, Vězeňské služby, …
  • Státní zastupitelství – podává jménem státu obžalobu
  • Soud – rozhoduje v trestním řízení
• Rozhodnutí v trestním řízení = autoritativní stanovení výsledku soudního řízení
• Trestní příkaz = může vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy
• Rozsudek = rozhodnutí soudu v hlavním líčení
• 5 fází:
  • Přípravné řízení – státní zástupce a policie provádějí potřebná šetření k prokázání trestného činu a jeho pachatele a zajišťují důkazy, končí podáním obžaloby nebo zastavením trestního stíhání
  • Předběžné projednání žaloby – vede buď k nařízení hlavního líčení k vrácení věci státnímu zástupci k došetření nebo k zastavení trestního řízení
  • Hlavní líčení – státní zástupce žaluje, obhájce hájí obžalovaného a soud rozhoduje o rozsudku, o víně či zproštění obžaloby
  • Odvolávací/opravné řízení – odvolání může podat obžalovaný, státní zástupce a další oprávněné osoby, o odvolání rozhoduje soud vyššího stupně
  • Výkon rozhodnutí – státní mocí vynucené splnění povinnosti uložené odsouzenému
• Zásady:
  • Záruka zákonnosti trestního řízení, jsou uloženy v Ústavě ČR, Listině trestních práv a svobod a v trestním řádu
  • Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů
    • Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů
  • Zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů
    • Sdružení přebírají záruky, jejich zástupce se může vyjádřit k projednání věcí apod.
  • Zásada zajištění práva na obhajobu
    • Obviněný musí být poučen o tom, že si může zvolit obhájce
  • Zásada oficiality
    • Orgány jednají z vlastní iniciativy, z úřední povinnosti
    • Zásada rychlosti řízení – věc má být projednána bez zbytečných průtahů
    • Zásada zdrženlivosti či přiměřenosti – trestní řízení má zasahovat do práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami co nejméně
  • Zásada legality
    • Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy o nichž ví
  • Zásada obžalovací
    • Trestní stíhání je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem, soukromé trestní žaloby nejsou přípustné
  • Zásada veřejnosti
    • Veřejnost se může zúčastnit soudního řízení
  • Zásada vyhledávací
    • Orgány objasňují okolnosti svědčící ve prospěch a také v neprospěch obviněného, jsou povinny zjistit všechny podstatné okolnosti případu, a to i tehdy, když se obviněný doznal
  • Zásada bezprostřednosti
    • Soud přihlíží k důkazům provedeným při soudním řízení
  • Zásada ústnosti
    • Soud vede jednání ústně zpravidla tak, že svědky, znalce a obviněné sám vyslýchá
  • Zásada presumpce neviny
    • Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, hledí se na obviněného jako na nevinného
  • Zásada volného hodnocení důkazů
    • Orgány hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu
  • Zásada materiální pravdy
    • Cílem je nalézání pravdy o skutku z hlediska podstatných skutečností

 

Opravné řízení:

• Přezkoumává rozhodnutí, které trestní řád umožňuje
• Účelem je napravení případné vady rozhodnutí, prověřit rozhodování orgánů I. stupně a sjednocování rozhodovací praxe orgánů činných v trestním řízení
• Zahájení opravného řízení je podmíněno podáním opravného prostředku oprávněnou osobou, kterou je státní zástupce, obžalovaný a další oprávněné osoby
• Řádné opravné prostředky:
  • Odvolání – může být podáno proti každému rozsudku soudu I. stupně státním zástupcem, obžalovaným (jeho obhájcem), poškozeným či zúčastněnou osobou
  • Stížnost – lze podat proti usnesení vydanému prvostupňovým orgánem trestního řízení
  • Odpor – v jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního řízení trestním příkazem, obviněný či státní zástupce mohou podat proti němu podat odpor, který ruší příkaz a soud následně nařídí ve věci hlavní líčení

• Mimořádné opravné prostředky:
  • Dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, přípustnost je omezena na zákonem stanovené dovolací důvody, př. Závažné procesní vady v předchozím řízení nebo nesprávné hmotněprávní posouzení věci
  • Stížnost pro porušení zákona – podává se Ministerstvem spravedlnosti, které může žádat Nejvyšší soud o přezkoumání pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení z důvodu nezákonnosti
  • Obnova řízení – povolí se, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se dříve známými skutečnostmi a důkazy odůvodnit jiné rozhodnutí o vině

 

Trestní větev obecného soudnictví:

• Hierarchie trestních soudů je následující:
  • V I. stupni rozhodují okresní nebo krajské soudy, řádným opravným prostředkem proti jejich rozhodnutí je odvolání
  • V II. Stupni rozhodují o odvolání krajské nebo vrchní soudy, mimořádným opravným prostředkem proti jejich rozhodnutí je dovolání
  • Ve III. Stupni rozhoduje o dovolání Nejvyšší soud, rozhodnutí je finální bez možnosti opravných prostředků