Základy veřejného práva

 

Otázka: Základy veřejného práva

Předmět: Právo, Společenské vědy

Přidal(a): Petr Babyka

 

Obsah

  • Právo správní – prameny, obsah a charakter práva
    • Státní správa a samospráva – samosprávné celky jejich orgány a funkce
  • Právo finanční – prameny a obsah, finanční správa a daně
    • Státní rozpočet – principy jeho tvorby a zpracování
  • Právo trestní – hmotné a procesní, prameny a charakter
    • Trestný čin – jeho stránky, forma spáchání, kategorie trestné činnosti
    • Taxonomie trestů
    • Trestní řízení – jeho fáze, postavení a práva subjektů trestního řízení
    • Trestněprávní zásady

 

Správní právo

  • = Soubor norem o veřejné správě, které upravují vztah při realizaci výkonu moci ve státě ve sféře veřejné správy
  • Velký rozsah a různorodost právních norem
  • Obor veřejného práva
  • Prameny:
    • Ústava ČR
    • Zákon o obcích
    • Zákon o krajích
    • Správní řád
    • Zákon o policii ČR
  • Dělení:
    • Organizační – základní zásady organizace veřejné správy
    • Hmotné – úprava jednotlivých úseků veřejné správy, př. správa školství, kultury, zaměstnanosti, územního plánování, …
    • Procesní – upravuje správní řízení
    • Trestní – upravuje základy a následky odpovědnosti za správní delikty, př. Přestupky

 

Správní řízení:

  • Postup státního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění či ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má, anebo nemá
  • Vedeno správními orgány, kterým daná věc a oblast přísluší, př. O povolení stavby rozhoduje stavební úřad, ve věci daní finanční úřad, …
  • Mělo by trvat max. do doby 60 dní, může být však přerušeno pro řešení dalších vyšetření
  • Účastníky mohou být PO i FO, a to:
    • V řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu
    • V řízení z moci úřední dotčené osoby, jímž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo či povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají, anebo nemají
    • Další osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech
    • Osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon
  • 3 základní fáze:
    • Zahájení řízení – na žádost nebo jiný návrh účastníka nebo z podnětu správního orgánu
    • Průběh řízení – správní orgán zjišťuje všechny podstatné zkušenosti, provádí dokazování (=> vyslýchá svědky, znalce, čte listinné důkazy)
    • Vydání rozhodnutí – správní orgán ukončí řízení vydáním rozhodnutí o právech a povinnostech účastníka v konkrétní záležitosti. Obsahuje – výrok (vyjádření), odůvodnění a poučení o odvolání (zda to lze, v jaké lhůtě a k jakému orgánu)
  • Opravné prostředky:
    • Řádné př. odvolání X mimořádné př. obnova řízení
    • Odvolání, obnova řízení, žaloba, kasační stížnost

 

Orgány státní správy a samosprávy

  • Veřejná správa se dělí na:
    • Státní správa
      • zahrnuje státní správní orgány
      • ústřední a území
    • Samospráva
      • zahrnuje orgány s jistou autonomii a právní osobností, umožňuje občanům aktivně participovat na rozhodování o záležitostech, který se jich týkají
  • Podoba územní samosprávy je zakotvena v Ústavě ČR
  • Členění na obce (=> základní územní samosprávné celky) a kraje (=> vyšší územní samosprávné celky)
  • Obec:
    • Základní jednotka samosprávy státu
    • Územní společenství občanů, které má právo na samosprávu, má postavení právnické osoby s vlastním majetkem
    • Dle velikosti – obce (do 3000 obyvatel) a města/statutární města
    • Samostatná působnost:
      • Zastupitelstvo pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů
      • Zajištění dopravy, chránění veřejného pořádku, vzdělávání, kultura atd.
      • Obec má vlastní majetek, se kterým hospodaří
      • Má vlastní rozpočet
    • Přenesená působnost
      • Stát tak v rámci decentralizace pověřuje orgány obce, aby př. rozhodovaly o právech a povinnostech občanů a právnických osob podle zákonů o stavebním řádu, správních poplatcích, či přestupcích a jejich trestání
    • Orgány obce/města:
      • Zastupitelstvo obce/města:
        • Nejvyšší orgán obce, voleno občany na dobu 4 let, zastupitelé rozhodují o nejdůležitějších záležitostech obce, zastupitelstvo volí starostu, místostarosty a další členy rady obce, podle počtu obyvatel má 5–55 členů
      • Rada obce/města:
        • Výkonný orgán, tvořena starostou, místostarostou a radními, vydává nařízení obce, předjednává a připravuje návrhy
      • Starosta/primátor:
        • Zastupuje obec na venek, svolává a řídí schůze rady volen zastupitelstvem
      • Obecní/ městský úřad:
        • Tvořen starostou/primátorem, místostarostou/náměstky a jeho zaměstnanci, odbory a oddělení pro jednotlivé oblasti činností, má-li alespoň dva obory řídí práci zaměstnanců tajemník
      • Obecní/městská policie:
        • Zřizována zastupitelstvem a řízena starostou případně jiným členem zastupitelstva, zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a dohlíží na dodržování zákonů a obecních vyhlášek na území obce
  • Kraj:
    • Širší územní společenství občanů s právem na samosprávu, kterou vykonává v souladu s potřebami svými a svých občanů
    • Území členěno na 14 krajů
    • Samostatná působnost:
      • Kraj pečuje o komplexní rozvoj svého území, má vlastní majetek a samostatně s ním hospodaří, spolupracuje s obcemi
    • Přenesená působnost:
      • Kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon (dozor vykonávají ministerstva)
    • Orgány krajů:
      • Zastupitelstvo kraje:
        • Nejvyšší orgán kraje, rozhoduje o nejdůležitějších věcech, počet členů je dán počtem obyvatel krajské samosprávy, podává návrhy zákonů
      • Rada kraje:
        • Výkonný orgán tvořen hejtmanem, náměstkem/ky a dalšími členy rady, připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení
      • Hejtman:
        • Zastupuje kraj na venek, hejtmana/y a náměstka volí zastupitelstvo, v Olomouci Josef Suchánek
      • Krajský úřad:
        • Plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo a zabezpečuje výkon státní správy, spadá pod ministerstva, v čele stojí ředitel, dělí se na odbory a oddělení

 

Finanční právo

  • = normy, které upravují finančně právní vztahy, tj. vztahy získávají, shromažďování a upotřebení finančních prostředků, pokud se jich účastní stát (daňové, rozpočtové, burzovní, bankovní)
  • Pramen: Daňový zákon
  • Zastupováno finančním úřadem:
    • Zabývá se daněmi a poplatky (př. za psy, odpadky) -> řeší příjmovou část státního rozpočtu, ale i výdajové přerozdělení a užívání finančních prostředků
    • Řeší finanční hospodaření podnikatelských subjektů
  • Obsahuje normy – daňová soustava, soustava cel, peněžní oběh, burza, pojistné vztahy v ČNB
  • Daňová soustava:
    • Nástroj, který ovlivňuje ekonomiku státu
    • Daně:
      • Jediné jisté příjmy do státního rozpočtu
      • Funkce:
        • Motivující – daňové prázdniny, menší daně
        • Demotivující – zvýšení daní
      • Povinné a v některých případech nenávratné platby, které platí občan nebo podnik do státního rozpočtu ve stanovené výši
      • Plátce daně – každý, který odvádí daň státu
      • Poplatník daně – ten, který je daní zatížen, při koupi nějakého zboží
      • Dělení:
        • Přímé – daně placené přímo FO a PO, jedná se zejména o daně z příjmu (důchodové), jež mají větší význam, daně z majetku a dědické daně
        • Nepřímé – daně připočítané k cenám zboží a služeb, do státního rozpočtu je odvádějí prodávající, jde o DPH (= daň z přidané hodnoty) a spotřební daň
      • Druhy daní – DPH, daň z příjmu, spotřební daň, daň z nemovitostí, silniční daň, dědická daň, darovací daň, …
  • Státní rozpočet:
    • Plán finančního hospodaření státu, jenž má podobu zákona (prochází tedy stejnými body jako všechny zákony)
    • Navrhuje ho ministerstvo financí a schvaluje ho poslanecká sněmovna
    • Pokud se státní rozpočet neschválí před prvním dnem rozpočtového roku, nastává takzvané provizorium, kdy může stát v každém měsíci hospodařit maximálně s výdaji, které nesmí přesáhnout 1/12 rozpočtu z minulého roku, dokud se rozpočet neschválí poslaneckou sněmovnou
    • Účet státního rozpočtu spravuje ČNB
    • Rozpočtová/fiskální politika => využívání nástrojů státního rozpočtu k prosazování předem stanovených ekonomických a sociálních cílů
    • Druhy:
      • Vyrovnaný -> příjmy a výdaje jsou v rovnováze
      • Přebytkový -> příjmy převažují nad výdaji
      • Schodkový -> výdaje jsou větší než příjmy, deficit státního rozpočtu, při dlouhodobém trvání vzniká státní dluh
    • Tvoří ho:
      • Příjmy – přímé a nepřímé daně, poplatky, cla, příjmy z prodeje státního majetku, výnosy z majetku, …
      • Výdaje – vládní nákupy statků a služeb a transfery (rozpočtové výdaje, za něž státní instituce nezíská od příjemce za poskytnutou peněžní částku žádné statky ani služby -> starobní důchody, sociální dávky, podpory, výdaje sociálního zabezpečení – nejvýznamnější, školství, zdravotnictví obrana a státní správa)
  • Peněžní oběh:
    • Pohyb peněz ve funkci oběživa a platidla (koloběh peněz ve formě bankovek a mincí)
    • Základem jsou plnohodnotné bankovky, či neplnohodnotné mince
  • Bankovní soustava:
    • ČNB
      • Vykonává dohled nad finančním trhem v zemi
      • V čele stojí sedmičlenná bankovní rada – guvernér (momentálně Aleš Michl), 2 viceguvernéři, 4 další členové
      • Úkoly – měnová politika, dohled nad finančním trhem, emise oběživa a peněžní oběh, devizová činnost, platební styk a zúčtování bank, banka státu
    • Komerční banky
      • Soukromé firmy
      • Zisk – výběr poplatků za poskytované služby, z úroků a z úvěrů (bankovní rozpětí)
      • Operace – aktivní (poskytování úvěrů), pasivní (přijímání vkladů a úvěrů, případné emise vlastních akcii), zprostředkovatelské (převody z účtu na účet)
  • Burza:
    • Instituce, která organizuje trh s investičními nástroji
    • Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat různé investiční nástroje (cenné papíry, investiční certifikáty, …)
    • Jedna ze součástí kapitálového trhu
  • Celní správa:
    • Bezpečnostní sbor zajišťující výkon kompetencí v oblasti správy cel a některých daní, jako i v dalších svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu i jeho občanů
    • Je podřízena Ministerstvu financí
    • Její organizační struktura v ČR je dvoustupňová a tvoří ji Generální ředitelství cel ČR a jemu je podřízeno 15 celních úřadů
    • Funkce – zajišťování bezpečnosti zahraničního obchodu, provádění celního řízení, boj proti porušování celních předpisů a ochrana společnosti a životního prostředí

 

Trestní právo

  • = Souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím jednáním (ochranná funkce). Vymezuje jednotlivé trestné činy a tresty, které se za něj ukládají (funkce regulativní). Zajišťuje ochranu společnosti tím, že předchází trestné činnosti (funkce preventivní) formou individuálních postihů (funkce represivní).
  • Prameny – Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, mezinárodní smlouvy, základní prameny: trestní zákoník a trestní řád
  • Dělení dle struktury:
    • Trestní právo hmotné – vymezuje trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají, hlavním pramenem je trestní zákoník
    • Trestní právo procesní – upravuje postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, při soudním trestním řízení a při výkonu trestů, hlavním pramenem je trestní řád

 

Trestný čin

  • Protiprávní čin, který trestní zákoník označuje za trestný a jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku
  • Stupeň škodlivosti představuje hranici mezi 2 stupni protiprávního jednání, kterými jsou:
  • Trestné činy:
    • Stupeň společenské nebezpečnosti je vyšší, vyžaduje právní postih
    • Přečiny = nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy s trestem odnětí svobody nanejvýš 5 let
    • Zločin = závažnější zločiny, doba odnětí svobody nejméně 10 let
    • Trestný je dokonaný trestný čin, ale i pokus nebo příprava
  • Přestupky:
    • zaviněné protiprávní jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti
    • Př. porušení veřejného pořádku – rušení nočního klidu, přestupky proti majetku – krádež
    • Sankce za přestupky – mírnější, není možné odnětí svobody (peněžní pokuty max. 50 000 Kč, zákaz činnosti, zákaz pobytu)
    • Porušují nebo ohrožují zájem společnosti
  • Jiné správní delikty:
    • Př. správní disciplinární delikty (-> porušení povinnosti dané zákonem)
  • Skutková podstata:
    • = formální stránka trestných činů
  • Čin je uznán za trestný, je-li naplněna skutková podstata, 4 znaky:
    • Objekt – vztah nebo zájem chráněný trestním zákoníkem, který byl poškozen
    • Objektivní stránka – protiprávní jednání, jeho následek a příčinný vztah mezi nimi, dále pak čas, místo a způsob spáchání trestného činu
    • Subjekt – pachatel = osoba, která čin spáchala, ale také spolupachatel i účastník trestného činu
    • Subjektivní stránka – zavinění, motiv, záměr pachatele a jeho cíl, polehčující a přitěžující okolnosti
  • Dělení dle zavinění:
    • Úmyslné – pachatel chtěl trestný čin spáchat nebo věděl, že jednáním může spáchat trestný čin a byl s tím srozuměn
    • Nedbalostní – pachatel věděl, že může spáchat trestní čin, ale nepřiměřeně spoléhal na to, že jej nezpůsobí, nebo nevěděl, že může spáchat trestný čin, ačkoliv o tom vědět měl
  • Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která je různá v závislosti na výši trestní sazby, uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost
  • Trestní zákoník rozděluje trestné činy do 13 okruhů (hlav):
    • Trestné činy proti životu a zdraví
      • Př. vražda, ublížení na zdraví, rvačka
    • Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
      • Př. obchodování s lidmi, loupež, vydírání, pomluva
    • Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
      • Př. znásilnění, šíření pornografie, pohlavní zneužití
    • Trestné činy proti rodině a dětem
      • Př. dvojí manželství, únos dítěte, zanedbání povinné výživy
    • Trestné činy proti majetku
      • Př. krádež, zpronevěra, pojistný podvod, lichva
    • Trestné činy hospodářské
      • Př. zkrácení daně, padělání peněz, neoprávněné podnikání
    • Trestné činy obecně nebezpečné
      • Př. obecné ohrožení, přechování omamné psychotropní látky a jedu
    • Trestné činy proti životnímu prostředí
      • Př. poškození lesa, neoprávněné vypuštění znečišťujících látek
    • Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
      • Př. vlastizrada, teroristický útok, válečná zrada, vyzvědačství
    • Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
      • Př. násilí proti ústřední osobě, podplácení, pohrdání soudem, výtržnictví
    • Trestné činy proti branné povinnosti
      • Př. neplnění odvodní povinnosti, maření způsobilosti k službě
    • Trestné činy vojenské
      • Př. neuposlechnutí rozkazu, vyhýbání se výkonu služby, zběhnutí
    • Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
      • Př. útok proti lidskosti, příprava útočné války, zneužití vlajky a příměří

 

Trestní odpovědnost:

  • Vzniká spácháním trestného činu jakožto odpovědnost pachatele za porušení právních norem trestního práva
  • Vzniká v den po 15. narozeninách (- trestní odpovědnost mladistvých 15-18 let a sankce jim ukládané upravuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže, při spáchání trestného činu v tomto období se nazývá provinění a lze za něj uložit pouze výchovná, či trestní opatření)
  • Příčetnost = schopnost pachatele rozpoznat nebezpečnost činu a ovládat své jednání, pokud je pachatel nepříčetný, ukládá se ochranné léčení
  • Míra zavinění – úmyslné X neúmyslné

 

Okolnosti vylučující protiprávnost:

  • Nutná obrana
    • Jednání, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok
    • Př. násilné zneškodnění nebezpečného pachatele
  • Krajní nouze
    • Způsob odvracení nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, kdy není toto nebezpečí možné odvrátit jinak
    • Př. přepadená kurýrní služba pod hrozbou samopalem vydá dopravované peníze ve snaze o záchranu svého života, tím sice ochrání zájem na svém životě, ale zároveň způsobí škodu třetí osobě
  • Svolení poškozeného
    • Poškozený dal souhlas k činnosti, která vedla k poškození jeho zájmu
  • Oprávněné použití zbraně
    • Umožňuje použít zbraň v rámci zákona, kdy takové použití zbraně je vázáno na přesné podmínky
    • Př. vojáci, policisté
  • Přípustné riziko
    • Společensky prospěšná činnost vykonávána v rámci zaměstnání, povolání, která ohrozí nebo poruší zájem chráněný trestním zákoníkem
    • Př. klinické tresty

 

Trestní sankce:

  • Musí být přiměřená spáchanému trestnému činu (povaze a závažnosti a také poměrům pachatele)
  • Trest:
    • Společensky prospěšné odstrašení a izolace pachatele bránící odsouzenému v další trestné činnosti a působení na ostatní členy společnost
    • Trest odnětí svobody se vykonává ve 4 typech věznic:
      • S dohledem -> za čin z nedbalosti, pachatelé dosud netrestaní
      • S dozorem -> za čin z nedbalosti, pachatelé již byli trestáni, za úmyslný trestný čin se sazbou min. 3 let
      • S ostrahou -> za úmyslný trestní čin
      • Se zvýšenou ostrahou -> pachatelé s výjimečným trestem, trest odnětí svobody min. 8 let, nebezpeční recidivisté a ti, kdo již dříve uprchli z vazby
  • Ochranná opatření
    • Směřují k ochraně společnosti a mají za účel léčbu a výchovu pachatele
    • Ochranné léčené -> uloží soud pachateli, který pro nepříčetnost není trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný
    • Zabezpečovací detence -> držení a léčba pachatelů trestných činů ve zdravotnickém zařízení, a to i bez souhlasu nemocného pachatele
    • Zabrání věcí -> může uložit soud, náleží-li věci pachateli, kterého nelze odsoudit, ohrožuje-li takovou věcí bezpečnost lidí nebo majetku, anebo hrozí-li nebezpečí, že může sloužit ke spáchání zločinu

 

Druhy trestů:

  • Odnětí svobody
    • Nejpřísnější trest znamená ztrátu osobní svobody odsouzeného výkonem trestu ve věznici, je trestem univerzálním, je možné jej uložit za každý trestný čin uvedený v trestním zákoníku jako trest:
      • Nepodmíněný – ukládá se nejvýše na 15 let, nebo jako výjimečný trest až do 25 let či doživotí
      • Podmíněný – na základě zákonného ustanovení o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody, jde o pohrůžku trestem odnětí svobody, během kterého má pachatel možnost svým jednáním osvědčit se, vést řádný život
  • Domácí vězení
    • Povinnost odsouzeného zdržovat se ve stanovenou dobu v určitém obydlí
  • Obecně prospěšné práce
    • Povinnost odpracovat ve svém volném čase u obecních úřadů nebo neziskových organizací stanovený počet pracovních hodin (50-300)
  • Propadnutí majetku, věci nebo jiné majetkové hodnoty, peněžitý trest
    • Účinný trest při majetkové trestné činnosti, př. přijetí úplatků
    • Peněžitý – pachatel musí v rámci tzv. denních sazeb zaplatit 20-730 pokut, jedna je rovna od 100 Kč do 50 000 Kč
  • Zákaz činnosti
    • Odsouzený nesmí po určitou dobu vykonávat konkrétní zaměstnání, povolání, nebo činnost, k níž je třeba povolení př. zákaz řízení automobilu
  • Ztráta čestných titulů, vyznamenání nebo vojenské hodnosti
  • Vyhoštění z území ČR
    • Pouze cizinci, povinnost opustit území ČR a zákaz návratu po stanovenou dobu
  • Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
    • Platí na až 10 let
  • Trest smrti
    • V Rusku, Číně, některých zemích USA

 

Trestní právo procesní

  • Zakotveno v trestním řádu a chrání zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR

 

Trestní řízení:

  • Zákonem upravený postup, kterým jsou zjišťovány trestné činy a jejich pachatelé, kterým je zaručeno jejich spravedlivé potrestání
  • Činné orgány:
    • Policejní orgán – útvary Policie ČR, Vězeňské služby, …
    • Státní zastupitelství – podává jménem státu obžalobu
    • Soud – rozhoduje v trestním řízení
  • Rozhodnutí v trestním řízení = autoritativní stanovení výsledku soudního řízení
  • Trestní příkaz = může vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy
  • Rozsudek = rozhodnutí soudu v hlavním líčení
  • 5 fází:
    • Přípravné řízení – státní zástupce a policie provádějí potřebná šetření k prokázání trestného činu a jeho pachatele a zajišťují důkazy, končí podáním obžaloby nebo zastavením trestního stíhání
    • Předběžné projednání žaloby – vede buď k nařízení hlavního líčení k vrácení věci státnímu zástupci k došetření nebo k zastavení trestního řízení
    • Hlavní líčení – státní zástupce žaluje, obhájce hájí obžalovaného a soud rozhoduje o rozsudku, o víně či zproštění obžaloby
    • Odvolávací/opravné řízení – odvolání může podat obžalovaný, státní zástupce a další oprávněné osoby, o odvolání rozhoduje soud vyššího stupně
    • Výkon rozhodnutí – státní mocí vynucené splnění povinnosti uložené odsouzenému
  • Zásady:
    • Záruka zákonnosti trestního řízení, jsou uloženy v Ústavě ČR, Listině trestních práv a svobod a v trestním řádu
    • Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů
      • Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů
    • Zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů
      • Sdružení přebírají záruky, jejich zástupce se může vyjádřit k projednání věcí apod.
    • Zásada zajištění práva na obhajobu
      • Obviněný musí být poučen o tom, že si může zvolit obhájce
    • Zásada oficiality
      • Orgány jednají z vlastní iniciativy, z úřední povinnosti
      • Zásada rychlosti řízení – věc má být projednána bez zbytečných průtahů
      • Zásada zdrženlivosti či přiměřenosti – trestní řízení má zasahovat do práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami co nejméně
    • Zásada legality
      • Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy o nichž ví
    • Zásada obžalovací
      • Trestní stíhání je možné jen na základě obžaloby podané státním zástupcem, soukromé trestní žaloby nejsou přípustné
    • Zásada veřejnosti
      • Veřejnost se může zúčastnit soudního řízení
    • Zásada vyhledávací
      • Orgány objasňují okolnosti svědčící ve prospěch a také v neprospěch obviněného, jsou povinny zjistit všechny podstatné okolnosti případu, a to i tehdy, když se obviněný doznal
    • Zásada bezprostřednosti
      • Soud přihlíží k důkazům provedeným při soudním řízení
    • Zásada ústnosti
      • Soud vede jednání ústně zpravidla tak, že svědky, znalce a obviněné sám vyslýchá
    • Zásada presumpce neviny
      • Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, hledí se na obviněného jako na nevinného
    • Zásada volného hodnocení důkazů
      • Orgány hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu
    • Zásada materiální pravdy
      • Cílem je nalézání pravdy o skutku z hlediska podstatných skutečností

 

Opravné řízení:

  • Přezkoumává rozhodnutí, které trestní řád umožňuje
  • Účelem je napravení případné vady rozhodnutí, prověřit rozhodování orgánů I. stupně a sjednocování rozhodovací praxe orgánů činných v trestním řízení
  • Zahájení opravného řízení je podmíněno podáním opravného prostředku oprávněnou osobou, kterou je státní zástupce, obžalovaný a další oprávněné osoby
  • Řádné opravné prostředky:
    • Odvolání – může být podáno proti každému rozsudku soudu I. stupně státním zástupcem, obžalovaným (jeho obhájcem), poškozeným či zúčastněnou osobou
    • Stížnost – lze podat proti usnesení vydanému prvostupňovým orgánem trestního řízení
    • Odpor – v jednodušších případech může soud rozhodnout o obžalobě bez nařízení hlavního řízení trestním příkazem, obviněný či státní zástupce mohou podat proti němu podat odpor, který ruší příkaz a soud následně nařídí ve věci hlavní líčení
  • Mimořádné opravné prostředky:
    • Dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, přípustnost je omezena na zákonem stanovené dovolací důvody, př. Závažné procesní vady v předchozím řízení nebo nesprávné hmotněprávní posouzení věci
    • Stížnost pro porušení zákona – podává se Ministerstvem spravedlnosti, které může žádat Nejvyšší soud o přezkoumání pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení z důvodu nezákonnosti
    • Obnova řízení – povolí se, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se dříve známými skutečnostmi a důkazy odůvodnit jiné rozhodnutí o vině

 

Trestní větev obecného soudnictví:

  • Hierarchie trestních soudů je následující:
    • V I. stupni rozhodují okresní nebo krajské soudy, řádným opravným prostředkem proti jejich rozhodnutí je odvolání
    • V II. Stupni rozhodují o odvolání krajské nebo vrchní soudy, mimořádným opravným prostředkem proti jejich rozhodnutí je dovolání
    • Ve III. Stupni rozhoduje o dovolání Nejvyšší soud, rozhodnutí je finální bez možnosti opravných prostředků
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!