Dílo: 451 stupňů Fahrenheita
Předmět: ČJ – rozbory děl
Přidal(a): TerkaCZ
Rozbor: 451 stupňů Fahrenheita
Základní údaje o díle
- Autor: Ray Bradbury
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: dystopický román
- Rok vydání (originál): 1953
- Původní jazyk: angličtina
Téma
- Román zachycuje totalitní společnost blízké budoucnosti, kde je zakázáno vlastnit a číst knihy a kde požárníci místo hašení požárů pálí knihy.
- Hlavní hrdina Guy Montag postupně prochází vnitřní proměnou a začíná vzdorovat systému, který usiluje o likvidaci myšlení, osobní svobody a kultury.
Motivy
- Oheň jako symbol ničení i obnovy
- Manipulace, cenzura, zákaz knih
- Osamělost a odcizení v moderní společnosti
- Ztráta lidskosti a apatie
- Vzpoura jedince proti systému
- Hledání smyslu života a poznání
Hlavní myšlenka
- Hlavním poselstvím díla je varování před totalitou, ztrátou svobody slova, povrchností, apatií a úpadkem kulturních a lidských hodnot.
- Bradbury zdůrazňuje nezastupitelnou úlohu knih, myšlení a individuality v životě člověka i celé společnosti.
Námět
- Námětem je autorem vytvořená futuristická vize světa, v němž je knihám připisována moc zpochybňovat status quo a bránit masové manipulaci. Inspirací byly historické příklady cenzury a totalitních režimů 20. století.
Kompozice a struktura
- Román má tři rozsáhlé oddíly, děj je nepřerušovaně chronologický.
- Využívá retrospektivy, vnitřní monology, symbolické scény a dialogy.
- Struktura sleduje proměnu Montaga od loajálního požárníka až po odpůrce režimu a hledajícího uprchlíka.
Vypravěč
- Vypravěč je er-forma, sleduje zejména vnitřní svět hlavní postavy Guye Montaga.
- Perspektiva je převážně subjektivní, s důrazem na psychologii hrdiny.
- Vypravěč často nahlíží do myšlenek, dojmů a reflektuje vnímání apatie i odporu v okolním světě.
Jazyk a styl
- Jazyk je bohatě obrazný, mnohdy metaforický a emotivně nabitý.
- Časté jsou symboly, kontrasty, znepokojivý rytmus a sugesce.
- Styl je moderní, místy úsporný, někde expresivní, dialogy bývají úsečné i filosoficky zaměřené.
Charakteristika postav
- Guy Montag: hlavní hrdina, původně loajální požárník, který prochází zásadní vnitřní proměnou.
- Mildred Montagová: Montagova žena, závislá na „parapracovní“ rodině v televizi, neschopná hlubších citů, symbol pasivity.
- Clarissa McClellanová: mladá dívka, vnímavá a inspirativní, otevírá Montagovi oči.
- Kapitán Beatty: šéf požárníků, cynický obhájce systému, vzdělaný paradoxně z četby knih.
- Profesor Faber: bývalý profesor angličtiny, pomáhá Montagovi pochopit význam knih.
- Mechanický pes: robotická bytost určená k likvidaci odpůrců systému.
Časoprostor
- Místo: fiktivní americké město budoucnosti
- Čas: neurčitá, blízká budoucnost
Stručný obsah díla
Guy Montag, požárník, který pálí knihy, začne po setkání s dívkou Clarissou pochybovat o smyslu své práce a společnosti. Po sérii šoků a zlomů se z něj stává protivník systému a prchá za skupinou intelektuálů, kteří si myšlenky a knihy uchovávají zpaměti.
Podrobný děj
Guy Montag je běžný člen požárnického sboru v totalitní společnosti, v níž mají požárníci za úkol ne hasit, ale pálit knihy. Za vlastnění knih hrozí přísné tresty a celá společnost je podrobena tvrdé kontrole a cenzuře. Lidé žijí pasivně, u televize, v atmosféře plošného dohledu a v otupující konzumaci zábavy. Montag tuto situaci dlouho neřeší, dokud nepotká mladou sousedku Clarissu. Ta mu klade zcela nečekané otázky, ukáže mu krásu světa, přemýšlení a vášeň pro poznání. Montag je jejím pohledem fascinován, vnitřně otřesen i zneklidněn.
Clarissin záhadný odchod a pokus jeho ženy Mildred o sebevraždu Montaga hluboce zasáhnou. Začne o svém životě přemýšlet. V práci zažívá bolestivý šok při požáru domu staré ženy, která si raději zvolí smrt, než aby se vzdala svých knih. Toto Montagovo svědomí naprosto otřese a zapochybuje o dosavadním smyslu svého zaměstnání a režimu, kterému slouží.
Montag doma skrytě uchovává několik knih, které z akcí zachránil. Snaží se je pochopit, číst a hledá v nich odpovědi. Pomoc získá u tajemného profesora Fabera, který mu vysvětlí hodnotu knih, nabádá ho k opatrnosti a zároveň je stejně jako Montag obětí systému, který rozdrtil svobodné myšlení. Montag touží knihy uchovat a ochránit, aby se daly předat dalším generacím.
Situace se vyhrotí, když Mildred na Montaga donáší a jejich byt navštíví požárníci pod vedením kapitána Beattyho. Montag v rozjitřeném stavu nakonec Beattyho zabije a dá se na dramatický útěk před zákonem, který symbolizuje mechanismus totalitního dohledu v podobě mechanického psa. Jeho útěk vede přes město až do divočiny, kde nakonec potká skupinu intelektuálů vedených Grangerem. Tito lidé, žijící mimo město, uchovávají knihy zpaměti, aby vědomosti přežily. Montag je přijat mezi ně, stává se součástí nové skupiny, která čeká na příležitost obnovit lidskost a šířit vědění ve světě po zániku totalitní společnosti.
V závěru románu je město zničeno válkou a Montag s dalšími přeživšími putuje krajinou v naději na nový začátek kultury a svobodného myšlení.
Vlastní zhodnocení
451 stupňů Fahrenheita představuje nadčasové varování před cenzurou, otupělostí a ztrátou kritického myšlení. Román působí stále aktuálně a vyniká hlubokou psychologií hrdinů, symbolikou i vypravěčským jazykem. Čtenáře inspiruje k zamyšlení nad vlastní odpovědností za uchování svobody a smyslu života. Dílo je strhující, výmluvné a filosoficky podnětné, s mimořádně silným protiválečným a humanistickým apelem.
