Předmět: Kapitoly z evropské vzdělanosti
Obor: Andragogika
Zaslal(a): Sirova
Univerzita J.A. Komenského – Seminární práce
V neděli 10.3.2013 jsem si vyplnila dotazník, který měl určit mnou zastávanou vzdělávací filozofii. Dotazník jsem vyplnila, údaje přenesla do příslušného formuláře a potom se jen nestačila divit, jaké výsledky se mi objevily.
Nejvíce bodů jsem měla u teorie zpracování informací. Teoretici zpracování informací se zaměřují na zpracování informací, způsob jejich zapamatování a získávání. Zajímá je vlastní způsob získávání informací a zlepšení jejich zpracování. Poznáním a tím, jak člověk poznává sebe a okolní svět se zabývá kognitivní psychologie. Mezi poznávací procesy patří vnímání, zapamatování, vybavování, představivost, myšlení zpracování verbálních a neverbálních informací atd. Tyto procesy jsou z pedagogického hlediska důležité, jsou základem učení a součástí intelektuálního vývoje. Učení vede ke změnám chování a prožívání zejména díky získaným poznatkům a zkušenostem. Tento výsledek mne velmi překvapil, ale následně jsem si uvědomila, že opravdu získané informace třídím z pohledu – slyšela jsem již něco podobného? Ano, ne. Pokud ano, kdy a co? V jaké souvislosti? Pokud ne, snažím se další informace získat z různých zdrojů – encyklopedie, knihy, tisk, internet atd. Nebo je vyhodnotím jako nedůležité a dál po nich nepátrám. Samozřejmě, že i já v tomto hodnocení musím chybovat, ale nejsem stroj. Informace, že se mí sousedé rozvádějí se mě netýká, ale může se stát, že ano, pokud se rozvádějí kvůli někomu z mé rodiny, z mých blízkých přátel apod.
Druhý nejvyšší počet bodů jsem měla u progresivní výchovy/ pragmatické filozofie. Tato teorie zastává názor, že učící se člověk má být aktivní a naučit se řešit své problémy pomocí experimentování. Vzdělávací instituce mají být nápomocny v rozvoji osobních a společenských hodnot a v rozvoji aktivního občanství. Souhlasím s tím, že je důležité naučit se řešit své problémy, mít vlastní názory a postoje. To je možné získat zejména vlastní zkušeností a prožitkem. Každý má své potřeby, požadavky a cíle. Díky učení a postupně získaným zkušenostem se dá předpokládat, že člověk neudělá stejnou chybu dvakrát, že ho nové vědomosti obohatí a posunou kousek dál. Jelikož je to ale nikdy nekončící proces, hovoříme o celoživotním vzdělávání. Každý den se naučíme něco nového i když si to nemusíme uvědomovat. Každý kontakt, prožitek, rozhovor, kniha, film, časopis nám dává hromadu nových informací a zkušeností. Každý z nás má své potřeby a zájmy. Díky svým zájmům a získaným zkušenostem se neustále vzděláváme a rozvíjíme. Naše kontakty s okolím ať již v zaměstnání, ve škole, v rodině, s kamarády nám přinášejí sociální zkušenosti, pomáhají nám řešit problémy a mohou vést ke společenským změnám. Nejen, že někdo ovlivní nás a náš názor, ale i my můžeme ovlivnit názory a postoje toho druhého. Navíc jeho zkušenost s určitým problémem a jeho řešením, nám může být nápomocna při řešení našeho vlastního problému.
Třetím směrem je humanismus. Základní myšlenka, že jsou všichni lidé dobří a usilují o lepší svět se mi z pohledu současného dění v celosvětovém měřítku zdá poněkud úsměvná. Na druhou stranu myšlenka, že je každý strůjcem svého osudu, že každý musí nést odpovědnost za své činy a jednání, se mi zdá správná a souhlasím s ní. Každý má možnost volby, je to jeho rozhodnutí, které ovlivní další život. Každý je zodpovědný sám za sebe a může ovlivnit svůj osud.
