Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): M a kaculida
Pravěk = nejdelší a nejstarší období dějin lidstva
Období hmotných historických pramenů
Položeny základy lidské společnosti
Archeologie – samostatná historická věda o vývojových etapách lidské společnosti – na základě vykopávek
Periodizace: 2 možnosti
- a) Vznik neolitické revoluce
Končí období kořistnické (bere z přírody, lovec a sběrač)
Člověk začíná chovat dobytek a pěstovat plodiny
Trvá tisíce let
10 000 př.n.l. – Přední východ (počátky) – oblast úrodného půlměsíce à 1. Civilizace (města)
6 000 př.n.l.- střední Evropa
Neolitická kolonizace – stěhování a šíření zemědělství (až do střední Evropy)
- další oblasti vzniku nezávislého zemědělství (Čína, Amerika)
U nás až po změně přírodních podmínek
- b) Podle materiálu jednotlivých období (který převážil)
Podle materiálu používané při výrobě nástrojů – Thompson (1836)
DOBA KAMENNÁ (3 mil. – 2200 př.n.l.)
- Paleolit (starší doba kamenná) – 3 mil-10 000 resp. 8 000 př. n. l.
- Střídání klimatu, velké rozdíly teplot
- Doby ledové – posun Skandinávského ledovce k Jihu (k naší S hranici = gigantický pohyb ledu – jednotvárná plocha (ledová), dochází k ochlazení – změna vegetace
- Sběr semen a plodů, lov zvěře a ryb
- Nástroje z kamene (otloukáním, štípáním), pěstní klíny, kostěné nástroje (harpuny, jehly)
- Oblékání do kožešin – spojené šlachami
- Užívání ohně – teplo, světlo, ochrana před zvěří, pokrmy
- V tlupách – společný lov, obydlí (jeskyně, skalní převisy, jámy, chatrče)
- Mezolit (střední doba kamenná) – 8 000 – 6 000 př. n. l.
- Doba meziledová, oteplení – sběr, lov, rybolov
- Kombinované zbraně, nástroje – oštěp
- Neolit (mladší doba kamenná) – 6 000 – 4 000 př.n.l.
- Výrobní hospodářství – výroba předmětů pro vlastní potřebu
- Zemědělsko-dobytkářské hospodářství – lov
- Neolitická revoluce: Pěstování rostlin a domestikace zvířat
- Domestikace – mládě
- Dělba práce – dříve důležitá matka, vzniká patriarchát – práce na poli jako zemědělec – vzrůstá role muže
- Hák – k orání
- Výroba keramiky – hrnčířství
- Stavba domů z dřevěných kůlů – kvůli obdělávání půdy – usedlejší život
- Vznik vesnic o deseti domech – neolitické vesnice – sídliště
- Eneolit (pozdní doba kamenná) – 4 000 – 2200 př. n. l.
- Jednoznačné zemědělství
- Převládá patriarchát
- Kosterní hroby – skrčenci – milodary – posmrtný život
- Bohové – jevy počasí, meteorologické
- Dolní Věstonice, Pavlov u Mikulova, Předmostí u Přerova – mamutí hřbitov – 1000 kusů => nejdůležitější u nás z Doby kamenné
- Naleziště v Šárce, Hlubočepy
- Bylany u Kutné Hory – nálezy lineární a malované keramiky
- Eneolitická revoluce
- Podle druhů keramiky – šňůrová, lineární vypichovaná
- Podle způsobu pohřbívání – popelnicová pole, mohylová kultura
- Podle místa nálezu à Knovízská kultura
Eneolit – Evropa
- Řidší osídlení, spíše soběstačné vesnice
- Převažují kamenné nástroje, málo rudných nalezišť. Drsnější klima – celkově pomalejší charakter vývoje!
- Vznikají diferencované kultury! Nálevkovitých pohárů – S až V Evropa, bohatě zdobená keramika, šperky, sekeromlaty. Dálkový obchod – jantar, měď
- Z Evropa – Megalitické kultury – obrovské monumentální kameny. Dolmeny – pohřební komory. Menhiry – vysoké kamenné hrobky (Carnac v Bretani, Stonehenge v Británii)
- Kultura se šňůrovou keramikou a Kultura zvoncovitých pohárů.
DOBA MĚDĚNÁ = CHALKOLIT (5 000 – 2 500 př.n.l.) – není u nás, měď = 1. Kov
DOBA BRONZOVÁ (2 200 – 800 př. n. l.) – spíše u nás, ve světě pouze Mezopotámie (pol. 4 000 př. n. l., Egypt)
- Bronz nahrazuje kámen a pazourek
- Slitina mědi a cínu
- Kadluby – nádoby na odlévání a slévání
- Odlévání do ztracené formy – každý výrobek originál
- Dýky, kopí, sekyry, pracovní nástroje (srpy, sekyry), šperky
- Vznik nových odvětví řemesel – hutnictví, kovolitectví, kovotepectví
- Unětická kultura – u nás – Unětice u Prahy – pohřebiště
- Směsný obchod – společná dělba práce – zemědělci a řemeslníci
- Směsný obchod => nástroje za obilí/mrkev
- Dokázaný obchod i mezi různými oblastmi – dálný
- Stále hroby skrčenců -> kosterní hroby -> rozšiřuje se pohřbívání žehem -> žárové hroby => pálení; popel v nádobách => popelnice
- Ostatky do země spolu s milodary (popelnice do země)
- Kultura popelnicová, kultura polí popelnic
- Mohyly – mohylová kultura – kameny navršené na sebe – Milaveč u Domažlic (žárová hroby), Býčí skála v Moravském krasu (nalezena soška bronzového býka)
DOBA ŽELEZNÁ
První používali železo Chetité
- Halštatské období (800 – 400 př.n.l.) – podle Hallstadt, Rakousko à těžba soli
- Tavením v železných pecích z železné rudy – vývoj hutnictví
- Výroba železných nástrojů – stejné jako v době bronzové + dláta, meče, nože
- Fe je tvrdší => lepší využití
- Zapřahání koní => kolářství
- Kultura Bylanská z Halštacké doby – podle Bylany u Kutné hory, pohřebiště knížecích hrobů – bohaté vybavení, víra v posmrtný život
- Laténské období (400 – 0) – podle Latén, Švýcarsko à keltské opiddum
- V době laténské přichází k nám Keltové z JV Francie
- Pronikají také do S Itálie (tam označováni jako Galové), přicházejí do styku s Etruskou kulturou -> roznášejí ji po Evropě
- U nás kmen Bójů – hemum (území) => Bohemia
- Stavěli oppida – opevněná hradiště -> základ pozdějších měst, propracovanější systém opevnění – velmi bezpečné
- Nejznámější Závist u Zbraslavi, Stradovice u Berouna
- Keltové měli sbory duchovních – druidové – posvátná místa, háje, vyráběli sošky (hlava Kelta), razili mince, vynikající řemeslníci
- Tak jak se objevili tak i zmizeli -> vytlačeni germány – Markomani a Kvádové
- Ti ohrožovali Římany a postavili proti nim na S římské říše limes romanus – opevnění, i u nás – Mušov u Břeclavi
- Markomanské války – v 2. století našeho letopočtu za vlády Marca Aurélia
Éra Keltů
Osídlení velkých oblastí (kromě římského impéria)
Nevytvořili stát
Vznik díky Římanům a Germánům
- pojmenované etnikum
Antičtí spisovatelé
DOBA ŘÍMSKÁ (0 – 500 n.l.)
Kontakt mezi Římem barbarskými kmeny à 476 konec říše Západořímské
- Konec pravěku = stěhování národů (nebyly to národy – kmeny, kmenové svazy) – období zmatků
Tvoří se etnický obraz Evropy, zaniká Římská říše (např Frankové à Galie)
Start: 375 – vpád Hunů do Evropy – do pohybu se jako 1. Dávají germánské kmeny (Ostrogóti, Vizigóti)
Konec: přesuny slovanských kmenů -> přicházejí Maďaři do Uherské nížiny
Pohybující se germánské kmeny vytvářejí barbarské státy ànemají základní znaky státního útvaruàneměly dlouhého trvání
- Hunové – vpadli do Evropy 375
Římská říše jim platila, aby je nenapadli
Usadili se v Uherské nížině à barbarská říše
471 – Atilla (bič boží) poražen na Katalaunských polích Římany à utekl a ještě jednou na Řím zaútočil – po smrti Atilly se asimilovali
- Se zemědělstvím se přestali stěhovat – začali stavět příbytky, usedlý způsob života, keraminka
VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA
Teorie vzniku
- a) Teorie stvoření – viz Bible – stvoření světa za 6 dnů, Adam a Eva přes zákaz ochutnali zakázané ovoce ze stromu poznání, proto byli vyhnáni na Zem z ráje
- b) Teorie vývojová – viz anglický badatel Charles Darwin (dílo O původu člověka) dokázal vývoj živočišných druhů
Vývoj člověka
- Antropologie – věda o vývoji člověka
- Antropogeneze – proces vývoje člověka jako biologického typu
- Pravěk začíná s vývojem druhu Homo
- Hominizace = polidšťování (fyzické znaky)
- Sapientace = vývoj psychických vlastností
- V celém paleolitu probíhá vývoj člověka
- Změna postavy a vzrůstu
- Změna funkce končetin, forma ruky
- Změna hlavy – sapientace = proces utváření mozku a myšlení (zvětšování mozkové části, zmenšuje se část obličejová), mizí zvířecí vzezření (tlama -> ústa), mizí nadočnicové oblouky, formuje se nosní přepážka, čelo, brada
- Ramopiték – předchůdce, z Afriky, sběr semen a plodů
Australopithecus africanus
4 mil. př.n.l.
- Afarensis – předek
Nálezy: Taugské děcko, Lucy (1974)
- Postava se napřimuje, z Afriky, po čtyřech ale na krátkou vzdálenost po dvou, běh, kostěná kultura = sebral kost, použil ji
Homo Habilis (člověk zručný)
3 – 2,5 mil.
Pouze Afrika
- Z Afriky, trpaslík, 1,2 m, postava se napřimuje – klenba chodidla, chodil po dvou, zručný, uměl vyrobit nástroj, masitá potrava
Homo erectus (člověk vzpřímený)
2 mil.
Začíná expandovat na Přední východ a dál do Evropy až na naše území
- Vzpřímená postava, robustní, z Jávy, Pekungu, Heidelbergský (Evropa)
- Pekingský – 7 m ohniště – důležité použití ohně, dorozumívání posunkou, zbrojnice kamenných nástrojů (křemen, pazourek, pískovec)
Homo sapiens (člověk rozumný)
200 000 př.
Pohřbívání mrtvých, rozdělávání ohně àrody (uvědomovali si příbuznost)
- Mozkovna podobná člověku dnes, nálezy po celém světě
Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu)
40 000 př.n.l.
Nástěnné malby
Počátky náboženských představ
- Člověk kromaňonský, vyvinutá postava a mozkovna, 180 cm, atletická postava, lovil
PODLE ZÍSKÁVÁNÍ POTRAVY
- Přisvojovací (paleolit – mezolit)
- Výrobní (neolit ->)
Vyspělé oblasti: Afrika, Malá Asie
Konec vývoje:
Ve světě – počátky států, písmo à starověk (2500 př.n.l.)
U nás: eneolit, bronzová, železná, římská à stěhování národů à první státní útvary à rovnou středověk
Pravěk končí se vznikem 1. Států, písma (u nás začíná rovnou středověk, žádný starověk)
NA ÚZEMÍ ČECH A MORAVY
- V Čechách se jednalo především o úrodné nížiny kolem Labe, dolní Vltavy, střední a dolní Ohře a kolem dolní Jizery a Bíliny. Na Moravě staré sídelní území zahrnovalo jihomoravské úvaly a nivy střední a západní Moravy. Malá ale významná stará sídelní oblast, známá jako tzv. Malá Haná
