Dílo: Postřižiny (B. Hrabal)
Předmět: ČJ – rozbory děl
Přidal(a): TerkaCZ
Základní údaje o díle
- Literární druh: epika
- Literární žánr: novela
- Literární forma: próza
- Rok vydání: 1976
- Překladatel: není relevantní (psáno česky)
- Určení čtenářům: všem věkovým skupinám, zejména zájemcům o poetiku každodennosti a český venkov
Téma
- Proměna maloměstského života v meziválečné době.
- Rodinné vztahy a běžné radosti všedního života v prostředí malého pivovaru.
- Harmonický i groteskní střet tradičních hodnot a moderních změn.
- Vztah k dětské nevinnosti, ženské a mužské emancipaci i rodinnému soužití.
Hlavní myšlenka
- Radost ze života i v banalitách, důvěrností a humorných detailech každodenní reality.
- Oslava obyčejnosti, lásky a sounáležitosti.
- Ironie, jemná nostalgie i přijetí změn (symbolizovaných podstřihem vlasů hlavní hrdinky).
Námět
- Autor čerpá ze vzpomínek na vlastní dětství prožité v nymburském pivovaru.
- Inspirací byly skutečné postavy a atmosféra rodinného pivovaru, kde Hrabal vyrůstal.
- Námět je autentický, částečně autobiografický, zpracovaný s hrabalovským nadhledem, humorem a citem pro grotesku.
Motivy
- Pivovar a pivo: prostředí každodenní práce, rituály a symbol maloměstského života.
- Stříhání vlasů: symbol ženské emancipace a vnitřní proměny.
- Jídlo, hostiny a zabíjačky: rituály spojující rodinu i komunitu.
- Rodina, manželství, vztahy ke strýci Pepinovi: hravost, respekt, nostalgie i generační střet.
- Změna, modernizace vs. tradice: elektrifikace, nové technologie a jejich dopad na běžný život.
Kompozice a struktura
- Dílo má volnou, mozaikovitou kompozici postavenou na sledování všedních i neobyčejných událostí.
- Každá kapitola tvoří samostatný celek propojený hlavní postavou a prostředím pivovaru.
- Vyprávění je chronologické, sleduje děj v průběhu několika letních dnů.
- Text je doplněn drobnými anekdotami, vzpomínkami a poetickými pasážemi.
Vypravěč a úhel pohledu
- Vypravěčem je hlavní ženská postava – Maryška, žena správce pivovaru Francina.
- Ich-forma, subjektivní a lyricky laděný úhel pohledu.
- Maryška detailně a osobitě vnímá okolní svět, často s nadsázkou, laskavostí a humorem.
Jazyk a styl
- Jazyk je spisovný, ale s četnými prvky hovorovosti, dialektismů a výrazů typických pro střední Čechy a Moravu.
- Styl je lyricky barvitý, obrazotvorný, s výrazným užitím metafor, ironických nadsázek i detailních popisů reálií.
- Charakteristické jsou dlouhé souvětí, hravá syntaxe, přímá řeč a poetizace všedních věcí.
- Ukázka: „Mám ráda těch několik minut před sedmou hodinou večerní, kdy hadříky a zmačkanou Národní politikou čistím skleněné cylindry lamp…“
Charakteristika postav
- Maryška: hlavní hrdinka, krásná a temperamentní žena správce pivovaru, miluje tradice i nevšední zážitky, je hravá, energická, s poetickým pohledem na svět. Zásadní proměna: nechává si ostříhat legendárně dlouhé vlasy (symbol emancipace a odvahy).
- Francin: Maryšky manžel, správce pivovaru, tichý, pečlivý a obětavý, ztělesnění tradičních hodnot, silně miluje Maryšku, ale často mu uniká její temperament.
- Strýc Pepin: Francinův bratr, vnáší energii, zvuk a chaos do poklidného pivovaru, vypravěč vtipných historek, ztělesnění svobody a životní radosti, symbol Moravy.
- V díle vystupuje i mnoho dalších postav – zaměstnanci pivovaru, doktor Gruntorád, sousedé a dělníci, jejichž charaktery jsou načrtnuty s humorem a citem pro detail.
Časoprostor
- Místo: malé město (Nymburk) a jeho pivovar, hospody, městská krajina, interiéry domů.
- Čas: 20. léta 20. století, období meziválečné éry, doba pomalých společenských a technických proměn.
Stručný obsah díla
Novela líčí všední i slavnostní události v prostředí maloměstského pivovaru. Vyprávění je rámováno optikou hlavní ženské postavy – Maryšky – a zachycuje radost, krásu, nostalgii i grotesknost každodenního života, který je narušen osobní proměnou: ostříháním ženina legendárního copu.
Podrobný děj
Děj začíná poetickou atmosférou pivovaru, kde Maryška popisuje svůj každodenní život i drobné činnosti související s pečlivou správou domácnosti a světa pivovaru – zapalování lamp, milované rituály večerů i vztahy s Francinem a zaměstnanci. Důležitou součástí je také humor a hravost všude přítomného strýce Pepina, který přiváží do pivovaru nejen moravskou životní energii, ale také chaos – jeho historky, bonmoty a zvučné průpovídky ožívají v pivovaru i domácnosti.
Postupně sledujeme nejen každodenní práci v pivovaru, slavné hostiny a zabíjačky, ale také napětí mezi modernizací (elektřina, nové technologie) a tradicemi – Maryščina nostalgie po petrolejových lampách i drobných rituálech se střídá s přijetím novinek. Nejvýraznějším vrcholem knihy je Maryščino rozhodnutí podstoupit novou, krátkou moderní úpravu vlasů – symbol osobní i společenské změny a vstupu ženské emancipace do maloměsta.
Skrze její pohled jsou vylíčeny proměny vztahu s Francinem (jeho ostýchavost a starosvětskost naráží na Maryščinu otevřenost), rodinné povinnosti, radost z obyčejných chvil, nahlížení do hrabalovské poetiky každodennosti i místní groteskní historky (např. běhání nahých koní, vesnické hostiny, Pepinovy legendární výstupy). Kniha končí optimisticky – přijetím proměn, smířením s přirozeným během času i drobných ztrát každodenního života, avšak s důvěrou ve štěstí v malých věcech všedního dne.
Vlastní zhodnocení
Postřižiny jsou něžnou oslavou malých radostí a poetiky obyčejných dní, odlehčené jemným humorem a laskavou ironií. Autor vyniká lyrickým, obrazotvorným jazykem, díky kterému i nejobyčejnější úkony dostávají kouzlo a význam. Nejvýraznějším zážitkem je silná atmosféra a lidskost postav, díky které si čtenář odnese pocit optimismu a lásky k životu všednímu, navzdory jeho proměnám.
