Otázka: Antická kultura a její vliv
Předmět: Dějiny umění
Přidal(a): Darven
Celkový přínos řecké kultury:
– ukázněné a logické myšlení
– nové formy politického uspořádání (monarchie, oligarchie, demokracie)
– nové pojetí gramotnosti člověka (vzdělávání, abeceda)
– realistické zobrazení člověka v umění
- – nový pokrok v souvislosti se zavedením železa Architektura:
-Města: podle plánů, pravoúhlé ulice, kanalizace, vodovody, radnice a divadla, gymnasia = cvičiště.
– Základní slohy – 1. dórský ( silné sloupy + ostré žlábky + jednoduchá hlavice); 2. iónský (štíhlé sloupy, mělké žlábky, hlavice se dvěma volutami); 3. korintský (štíhlé sloupy, mělké žlábky, složitá hlavice s volutami a motivem listů).
CHRÁMY – souvislost s náboženstvím → příbytek boha
– není to shromaždiště věřících při obřadu (bůh nesmí být vyrušován)
– obřady a oltář jsou venku
– barvené, polychromované – modrá,červená,žlutá
– sloupy, římsy, trojúhelníkové štíty
– PARTTHENON – chrám bohyně Athény, Dórsky styl
– chrám bohyně Nike – Jónský
– chrám ERECHTEIÓN – Jónský, proslulý předsíní, místo sloupů→ sochy žen- Kariatidy
DIVADLO – kruhový prostor= orchestr – místo pro sbor
– půlkruhové hlediště je vysekáno a vyhloubeno do kopce
– skéná – místo pro herce
– Dionýsovo divadlo
ODEON – stejné jako divadlo,ale menších rozměrů
- určen k recitaci a hudbě
NÁMĚSTÍ – AGORA:
- přirozené centrum města
- politický společenský, kulturní, hospodářské centrum
- kolem sloupová loubí
VEŘEJNÉ LÁZNĚ
GYMNAZION – stavby pro vzdělání mládeže
– studovny, knihovny, sportoviště – stadia
- Věda
– Řekové položili základy mnoha moderních vědních oborů:
a) matematika – Pythagoras (věta o součtu čtverců nad stranami pravoúhlého trojúhelníka), Euklides (věta o odvěsně), Archimedes (geometrie, v Syrakusách konstruoval válečné zbraně proti Římanům, Archimedův zákon o tělese ponořeném do kapaliny)
b) zeměpis – Eratosthenes (spočítal přesně obvod Země, mapa Země)
c) lékařství – Hippokrates (dělí lidi podle temperamentu – sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik; Hippokratova lékařská přísaha), Galén (fyziologie těla)
d) astronomie – Hipparchos – idea o oběhu planet a Slunce kolem Země (geocentrismus)
e) dějepis – Herodotos a Thukydides
- Umění – založeno realisticky, na člověka – kult krásného těla, atletiky, později i duševní stavy člověka.
– Absence perspektivy
Sochařství – Polykleitos – socha Doriforos – ideální proporce těla
– Feidias – socha bohyně Athény se slonoviny a zlata
– socha Dia v Olympii za zlata a slonoviny – DIV SVĚTA
Malířství – dochovalo se v podobě římských kopií – v podobě mozaiek
– řecké malby na nádobách → náměty Řeckých bájí
- Literatura – viz předmět český jazyk
- Sport – idea olympijských her, od roku 776 př.n.l. v Olympii na počest boha Dia, všeřecký význam, po dobu konání stop válkám, 1x za 4 roky
- Náboženství – polyteismus – rodina bohů žijících na Olympu – Zeus, Héra, Apollón, Poseidón, Hádés, Athéna, Afrodíta atd.
architektura
- chrámy – dochovány do dnes, barevné, 3 typy hlavic (sloupy), schéma průčelí
- město – opevněné centrum, tržiště, loubí
- divadlo – půlkruhové, do kopce, orchestr, jeviště
- odeiony – menší než divadlo, pro recitaci
- budovy pro vzdělávání
sochařství
- náměty: bohové, nikdo jiný nesměl být vytvořen, kromě vítěze olymp. Her
- Práxiteles – dal sochám výraz
- Feidias – pověřen výstavbou Akropole, vytvořil sochu Dia v Olympii
- Lakonovo sousoší – týká se Tróji
- Helénistická kultura = řecká + východní kultura
malířství
- nedochovalo se, známe jen zprostředkovaně (v Říma – mozaiky)
- zdobení nádob, postav (černé, ženy-bílé)
- Athénská Akropole
- Dionýsovo divadlo
- Odeión
věda
- Herodotos: dějiny perských válek, vysvětloval zásahy bohů
- Thukydides: dějiny peloponéské války
- Pythagoras: matika
- Hippokrates: lékařství
- Euklides: matika
- Archimédes: fyzika
- astronomové – heliocentrický názor
- Aristoteles + Alexandr Makedonský – o vydělení věd z filozofie
náboženství
- nejdříve uctívají přírodní síly, pak ztotožnili podobu bohů s lidmi, bydleli v chrámech
- hlavní: Zeus + žena Héra (ochránkyně domácnosti)
- Apollón (Slunce), Artemis (lov), Áres (ničivé války), Hádes (podsvětí), Athéna (moudrost, lstivé války), Afrodita (krása, láska),
- Na jejich počest jednou za 4 roky Olympijské hry (běh, hod diskem a oštěpem, skok do dálky, box, jezdectví, zápas)
Filozofie – hledá nový výklad světa
- Milétská škola
- Démokritos – atomista
- sofisté – Protágoras
- Sokrates
- Platón (427 – 347) → Založil Akademii.
- Aristoteles → vychovatel Alexandra Velikého.
- skeptikové – helénistické období(pochybují o poznatelnosti světa), př. – epikurejci
Románská kultura
- formuje se na území bývalých římských provincií, hlavním ohniskem bylo na území dnešní Francie, na šíření měli podíl benediktýni, cisterciaci – mnišské řády
- vzdělání bylo výsadou kněžích, bohoslužby vedeny v latině
- ve školách se učila: gramatika (latina), rétorika (latina), logika (filosofie)
- centrem vzdělanosti: kláštery, věnovali se přepisování antických děl, vznikali knihovny
Architektura
- 2 předstupně: karolínská (u nás rotunda sv.Víta) a otónská (u nás bazilika sv. Jiří) renesance
- u nás s opožděním, až v letech 1100-1250
- rotunda: tvar válce zakončeného kopulí s lucernou, směrem na východ půlkruhový výběžek = absida (oltář)
- bazilika: obdélníkový půdorys, větší absida, 3 i více lodní, hlavní loď vyšší, dvě postraní nižší, uvnitř odděleno sloupy, když jsou 4 lodě ta 4tá je napříč, všechny lodě mají směrem na východ absidy, směrem na západ věže
- k uzavření prostoru dva typy kleneb:kopule a valená klenba, oboje-těžké a masivní, silné tlakové síly do stran (hrozilo rozvalení staveb)-proto tak silné zdi (typické)-mají velkou nosnou funkci, jen malé okenní a dveřní otvory
- sdružená okna – dveře a více oken vedle sebe
- malé stavby, málo členité
- stavební materiál: kámen, nebo cihla – neomítnuté zvenku, zevnitř ano – nástěnné malby
- dva typy zdiva: lomové (nalámané nepravidelné tvary, spojeno malbou) nebo kvádříkové (nespojované)
- zdobný tvar: obloučkový vlys, zdobné portály a absidy
- hlavní stavby: rotunda sv. Martina (na Vyšehradě), sv.Kříže (Staré Město) sv.Longina (Nové Město), bazilika sv.Jiří (Pražský hrad)
- světské stavby:
hrady – od 11.století opevněná sídla, kamenné pevnosti čtvercového půdorysu, 1.ve Francii v povodí Loiry (dnes zámky), věžové stavby
tvrze – pro nižší šlechtu, opevněné, i u nás:Přimda (hrad) na Tachovsku, koncem 11.století
základy Pražského hradu – obrana tržiště, v 9.století dřevěná stavba, ze 3 stran hradby, na východě trůn pro panovníka (v den nástupu moci)
tržiště v místech Staroměstského náměstí, mezinárodní obchod (celnice, ungeld-sklad zboží, kostel, špitál)
- románské obytné domy-klenuté místnosti, dnes sklepy, stály volně na vyhraženém prostoru, klikaté uličky (Týnská) nebo do uliční linie (Celetná ulice)
- Itálie:šikmá věž v Pize, zvonice s arkádami
Sochařství:
jen reliéfy, náboženský charakter, doplňuje architekturu
Malířství:
Náboženské náměty, uvnitř architektury, nástěnné malby ve znojemské rotundě (světské náměty-Přemyslovci), knižní malba
