Baroko – vznik, opera, kantáta, oratorium, představitelé

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny-hudby

 

Otázka: Baroko – vznik, opera, kantáta, oratorium, představitelé

Předmět: Dějiny hudby

Přidal(a): Hana Netušilová

 

 

Baroko – vznik nového slohu, nových druhů: opera, kantáta, oratorium; vznik svébytné instrumentální hudby: triová sonáta, concerto grosso; představitelé evropské barokní hudby.

 

Základní informace

  • 1600–1750
  • Rozvoj instrumentální hudby
  • Vznikají: housle, violoncello, příčná flétna, hoboj, lesní roh, camballo, klavír, fagot
  • Rozšíření tzv. dur – mollového systému
  • Tónový systém
    • chromatická řada (začali používat i černé klapky)
    • temperované ladění (rozdělili oktávu na 12 půltónů)
  • Zrod opery
  • Rozvoj melodicko-harmonického cítění = vnímáme krom melodie i akordy
  • Homofonie -) hlasy mají stejný rytmus i text, Vznik v Baroku
  • x Polyfonie (Kanon) – jinde v textu + svoje melodie
  • Používání dur-moll systém
  • Vznik nových hudebních forem
  • Baso Continuo = cembalo + violoncello (fagot) -) používala se k hraní doprovodů

 

Opera

  • Hudebně dramatická forma
  • Vokálně instrumentální forma
  • Vznik v Itálii (1600 cca) – Florencie
  • Florentská camerata – skupina lidí pokoušející se obnovit antické drama
  • Začínající opery měli Antický námět – Řecké báje a pověsti
  • Jazykem byla Italština (rozšířeno po celé Evropě)
  • Jacopo Peri – 1. opera Dafné (nedochovaná) – 1597, Giulio Ceccini
  • Navazuje Claudio Monteverdi (1567–1643) – opera Ariadna (dochovala se pouze první árie – Nářek Ariadny)
  • Zpěv – pouze muži = Kastráti
  • Módní záležitost

 

Barokní opera

  • Hrála se v malém divadélku na zámcích pro šlechtu
  • Byla velice zdobná (kostýmy)
  • Nebyla tolik hraná (minimum divadla)
  • Skládala se z:
    • Předehry (instrumentální)
    • Arie (sólový zpěv pro Soprán, Alt)
    • Sbor
    • Recitativ (zpěvomluva) – posouvá děj + balet

 

Concerto grosso

  • Instrumentální, orchestrální forma
  • Pouze hrané
  • Postavené na kontrastu orchestru (jejich plný zvuk =ripieno) x skupinky nástrojů (jejich zvuku concertino)
  • Terasovitá dynamika
  • Gabrieli – Benátky sv. Marka – používal tenhle kontrast, 1. začal psát do not + přiřadil hlasy k nástrojům

 

Koncert

  • Instrumentální, orchestrální forma
  • Rozdíl -) je tam jeden sólista
  • Skladba pro sólový nástroj doprovázený orchestrem
  • Podstata – velký orchestr + sólista
  • Antonio Vivaldi – Čtvero ročních dob – Jaro

 

Komorní hudba

  • Podkategorie Baroka (není forma)
  • Z Italského Musica da Camera
  • Malý počet hudebníků 1-5 interpretů (a malý počet posluchačů)

a) Sonáta

  • Sonare = znít x Cantare = zpívat
  • Skladba pro sólový nástroj
  • Instrumentální forma
  • Forma tzv. komorní hudby – protiklad k hudbě orchestrální
  • Sólový nástroj

b) Triová sonáta

  • Skladba pro dva melodické nástroje (jednohlasné) + doprovod Baso continuo
  • 2 melodické nástroje (housle, flétna, hoboj) + doprovod Baso continuo (cembalo + violoncello (fogot))
  • Hrají čtyři
  • Jan Dismas Zelenka – Triová sonáta B-dur (2 hoboje + baso continuo + cembalo + fagot)

c) Suita

  • Instrumentální hudba (komorní, orchestrální)
  • Řada idealizovaných tanců = skladby určené k poslechu, ale je improvizovaná tanečním rytmem
  • Základem 4 tance – allemanda, cauranta, sarabanda, gigue (kostry suity)
  • Menuet, Gavotta, Gagliarda, Pavanna – další doplňkové tance
  • Preludium – začátek
  • Air – zpěvná část (melodická) – charakter Arie
    • Nezpívaná
    • Air J. S. Bach – orch. Suita D- dur BWV – 1068

d) Mše

  • Vokálně-instrumentální
  • Varhany i orchestr i sólový zpěv
  • Duchovní hudba

e) Oratorium (modlitebna)

  • Vokálně instrumentální forma
  • Duchovní hudba
  • Orchestr, varhany, sbor, soprán, alt, tenor, bas = solo
  • Biblický příběh, latinsky
  • Handel = oratorium Mesiáš
  • Není herecky hrané

f) Cantata

  • Vokálně instrumentální
  • Duchovní i světská
  • Něco jako oratorium
  • Varhany, orchestr, sóla

g) Fuga

  • Polyfonní instrumentální skladba
  • Čtyřhlasá
  • Hodně hrané na varhany
  • Navazují, nehrají společně, přicházejí po sobě
  • Tocata = brilantní virtuozní, technicky náročná klávesní skladba
  • Tocata a fuga dmoll, BWV 565

 

Světové baroko

Johann Sebastian Bach (1685 – 1750)

  • Němec
  • Ze starého německého hudebního rodu
  • Působil ve Výmaru, Drážďanech, Lipsku – chrám sv. Tomáše – kantor, kapelník, varhany
  • Většina života – severní Německo
  • 2x ženatý – 20 dětí (4 skladatelé)
  • Ve své době uznávaný jako varhaník, organizátor
  • Dílo: varhaní skladby – Toccata a fuga d-moll, cyklus Umění fugy
  • Fuga = útěk
    • Polyfonní instrumentální hudba
    • Postavena na principu imitace (napodobení)
    • Nejčastěji 4hlasá
    • Začíná výrazným tématem v jednom hlase a postupně v dalších
    • Kontrapunkt – protimelodie
    • Punctum kontra punctum – nota proti notě – vznik polyfonie
    • Dělí se na 3 části – provedení
      • Mezivěta – hlasy se srovnají
      • 1. Provedení – představení hlasů
      • 2. Provedení – téma v různých tóninách
      • 3. Provedení – téma se vrací do hlavní tóniny, překrývá se
    • Augmentace – v 1 hlase jsou delší tóny (místo čtvrťové půlová)
    • V závěru prodleva – většinou v base (5. stupeň tóniny)
    • Dvojitá, trojitá – 2 nebo 3 témata
  • Klavírní skladby – cyklus skladeb Temperovaný klavír, cyklus skladeb Knížka skladeb pro Annu Magdalénu Bachovou
  • Skladby pro cembalo – Anglické suity, Francouzské suity (Francouzská suita E-dur)
  • Nepsal opery

 

Georg Friedrich Händel (1685 – 1759)

  • Znal ho Bach, ale on Bacha neznal
  • Němec
  • Cestoval po Evropě – v Itálii se naučil operu
  • Psal oratoria a hlavně opery, hudbu na objednávku – Vodní hudba, Hudba ke královskému ohňostroji
  • Dlouhá léta působil v Anglii
  • Dílo: opera Xerxes – árie Vábí vlídný stín, oratorium Mesiáš

 

Antonio Vivaldi (1678 – 1741)

  • Italský houslový virtuóz
  • Putoval po Evropě – Benátky – chrám sv. Marka
  • Psal skladby pro housle, flétny – sonáty, koncerty, concerta grossa, opery
  • Dílo: Čtvero ročních dob – čtveřice houslových koncertů – každá má 3 věty, objevují se programní prvky
  • Polyfonie – aby do ní mohli žáci proniknout napsal J. S. Bach dílo Dvojhlasé invence a Trojhlasé sinfonie
  • Temperované ladění – oktáva má 12 stejných půltónů
  • Opusové číslo – číslo, pod kterým je skladba zapsána
  • Terasovitá dynamika – jedna část je hodně nahlas, jedna hodně potichu

 

České baroko

  • Adam Michna z Otradovic (1600 – 1676)
    • Hudební skladatel, básník, varhaník
    • Působil v Jindřichově Hradci
    • Duchovní písně
    • Jeho skladby – jednoduché, melodické, převážně homofonní
    • Jeho tvorba byla blízká lidové písni
    • Dílo: Česká mariánská muzika (Chtíc, aby spal, text o Panně Marii), Svatoroční muzika (snaží se zachytit svátky v roce), Loutna česká (Nebeští kavalérové)
  • Pavel Josef Vejvanovský (1640 – 1693)
    • První český skladatel instrumentální hudby
    • Zaměřoval se hlavně na dechové, žesťové nástroje
    • Působil jako trubač, kapelník v kapele olomouckého biskupa v Kroměříži
    • Hodně psal pro klariny (předchůdce trubky)
    • Psal hlavně fanfáry, intrády
  • Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745)
    • Působil v Drážďanech
    • Byl ve službách saského kurfiřta
    • Skladatel a kontrabasista
    • Dílo: Triová sonáta B-dur
  • Bohuslav Matěj Černohorský (1684 – 1732)
    • Působil hodně v Itálii – Padova
    • Nedochovalo se moc skladeb
    • Dílo: koncertní kantáta Regina coeli – violoncello a varhany
  • František Václav Míča (1694 – 1744)
    • Působil jako kapelník a zpěvák na zámku v Jaroměřicích
    • Napsal 1. českou operu – O původu Jaroměřic – lidová, komická, s milostnými zápletkami – parodie na operu