Bednění, ukládání a hutnění betonové směsi

 

Otázka: Bednění, ukládání a hutnění betonové směsi

Předmět: Stavební konstrukce

Přidal(a): Dan

 

Obsah otázky

• Funkce bednění, druhy bednění, ukládání betonové směsi, hutnění a jeho význam, strojní vybavení pro hutnění, podmínky pro tuhnutí a tvrdnutí betonové směsi, ošetřování betonové směsi

 

Funkce bednění

• Bednění je dočasná nebo trvalá pomocná konstrukce vytvářející formu pro uložení a zhutnění čerstvé betonové směsi při výrobě betonových a železobetonových prvků a konstrukcí.
• Dává betonu požadovaný tvar a určuje jeho povrchovou úpravu.

 

Druhy bednění

• Dělení
  • podle materiálu: dřevo, ocel, beton, pryž, plast
  • podle způsobu užívání: nepřenosné, přenosné, pojízdné, posuvné, ztracené, nafukovací

• Nepřenosné bednění
  • Individuální bednění pro konstrukce, které se na objektu neopakují a nelze je vytvořit ze základních dílců systémového bednění.
• Přenosné bednění
  • Po odbednění se znovu použije na jiném místě. Dá se používat opakovaně.
• Pojízdné bednění
  • Používá se pro vodorovné dlouhé stavby. Většinou se staví na kolejích a svislé konstrukce jsou opatřeny zvedacím hydraulickým zařízením.
• Posuvné bednění
  • Používá se u vertikálních konstrukcí uzavřeného průřezu.
  • Po konstrukci se posouvá pomocí hydraulického zařízení po svislých tyčích.
  • Skládá se většinou ze tří plošin, horní plošina – železáři navařující výztuž, střední plošina – betonáři, spodní – omítkáři.
• Ztracené bednění
  • Vytváří tvar konstrukce a zároveň tvoří povrch. Je součástí konstrukce.
  • Například – systém Velox, polystyrenové tvarovky – CEPOL
• Nafukovací bednění
  • Vyrábí se z pryže nebo PVC.
  • Nafouknuté bednění položíme na podkladní beton, zajistíme proti posunu a vybetonujeme postranní stěny. Po vybetonování vypustíme vzduch a bednění vytáhneme, lze ho použít i na konstrukce kruhového tvaru.

 

Ukládání betonové směsi

• Pro betonování je nejvhodnější teplota v rozsahu mezi 15-25^o
• Beton padá z výšky, maximálně z 0,5 m.
• Do bednění se beton spouští pomocí žlabů nebo rour.
• Betonovou směs ukládáme ve vodorovných vrstvách stejné tloušťky. Plynulým postupem se zajišťuje spojení vrstev.
• Musíme brát v potaz smršťování a objemové změny betonu.

 

Betonování v zimě

• Nízké teploty ohrožují hydrataci, bez omezení se dá betonovat do +5^o
• V chladném období se používají cementy s vyšším hydratačním teplem
• o třídu vyšší cement.
• Při teplotách ve dne kolem +5^oC se přidávají urychlovače tuhnutí nebo se ohřívá záměsová voda na 60^o
• Pak se voda smíchá s kamenivem a až poté se přidá cement. Po uložení musíme konstrukci přikrývat, případně ohřívat párou.
• Dnes se dá betonovat i do – 20^o
• Nesmí se betonovat na zmrzlou spáru, proto se základy vyhloubí o 300 mm mělčí, tato vrstva se odstraní těsně před betonáží.

 

Betonování za vyšších teplot

• Za vyšších teplot používáme více ošetřovací vody a konstrukci chráníme zástěnami.
• Používáme cementy s nižším hydratačním teplem.
• Při ukládání beton nesmí mít vyšší teplotu jak 35^oC, beton můžeme chladit:
  • ledem
  • tekutým dusíkem

 

Betonování pod vodou

• Betonová směs se ukládá pouze do klidné vody. V tekoucí vodě musíme odklonit tok.
• Do 0,5 m se ukládá přímo do vody do bednění
• 0,5 až 1,5 m – používáme licí trouby
• Nad 1,5 m – používáme soustavu licích trub, přiváděnou čerstvou směsí vytlačujeme vzhůru směs již dříve uloženou (do styku s vodou přichází pouze vrchní vrstva betonu).

 

Hutnění a jeho význam

• Během ukládání betonové směsi je nutné provést hutnění. To zaručí, že dojde k dokonalé homogenizaci, vyplnění všech míst v bednění a případně odvzdušnění směsi.
• Způsob hutnění je volen podle druhu použité směsi a typu betonované konstrukce. Míra zhutnění má přímý vliv na výslednou pevnost betonu.
• Vibrátory se nesmí opírat o výztuž, protože vibrující výztuž může způsobit nestejnoměrnou hutnost betonu.
• Vibrování by mělo vždy probíhat v přiměřeném rozsahu, aby nedocházelo k rozmísení směsi –  sedání kameniva a vylučování jemných částic a vody na povrch.

 

Strojní vybavení pro hutnění

• Rozdělení
  • Pozemní stavby
    • ponorné vibrátory
    • vibrační jehly
    • příložné vibrátory
    • deskové vibrátory
  • Inženýrské stavby
    • plovoucí vibrátory
    • válce
  • V panelárnách
    • vibrolisy
    • vibrační stoly
• Ponorné vibrátory
  • Válcovitý tvar, na konci zaobleny. Kmitavý pohyb vzniká rotací výstředníku uloženém v kovovém pouzdře.
  • Nízkofrekvenční – 2800 kmitů/minutu.
  • Vysokofrekvenční – 7600 – 8200 kmitů/minutu.
• Vibrační jehly
  • Používají se v úzkých místech, v rozích bednění, v silně vyztužených místech.
  • Mají prodlouženou hlavici v plochou ocelovou čepel.
• Příložné vibrátory
  • Hutní betonovou směs nepřímo. Připevňují se z vnější strany na bednění, které se rozkmitá a tím jsou přeneseny vibrace do betonové směsi. Používají se u tenkých sloupů nebo stěn.
• Deskové vibrátory
  • Používají se ke zhutnění plošných konstrukcí malé tloušťky. Maximální hloubka 150-250 mm.
  • Na kovové desce je umístěn motor s výstředníkem.
• Plovoucí vibrátory
  • Mohutné a těžké přístroje se zabudovaným elektromotorem.
  • Používají se na masivní konstrukce.
  • Vyvozují údery na čelní štít hlavice a tím zhutňují betonovou směs pod sebou. Od zhutněné vrstvy se vibrátory odrážejí a vytlačují se vzhůru.
  • Zavěšují se na ocelovou konstrukci a přenášejí se jeřábem.
• Válce
  • Statické – hutní vlastní tíhou.
  • Pneumatické – hutní vlastní tíhou, mají pneumatiky.
  • Vibrační – nejúčinnější, hutní vlastní tíhou s vibracemi.
• Vibrační stoly
  • Jsou umístěny na spodku pracovní desky. Vibrátory rozechvějí formu připevněnou na desce.
• Vibrolisy
  • Nejúčinnější způsob zhutňování. Při výrobě tvárnic, dlaždic a panelů.

 

Podmínky pro tuhnutí a tvrdnutí betonové směsi

• Dobu tvrdnutí betonu ovlivňuje především teplota okolního prostředí, poměr složek v betonu, vodní součinitel (čím více je v betonu vody, tím déle beton tvrdne), druh cementu a použité přísady a příměsi v betonu (urychlovače tuhnutí, plastifikátory).
• Beton začíná tuhnout cca 45 – 60 minut po smíchání betonové směsi, poté následuje tvrdnutí směsi. Beton získá největší nárůst pevnosti po 28 dnech, poté se zpomalí a může trvat i několik let.
• Ideální teplota pro betonování je v rozmezí 15 – 25 °C. Při této teplotě dochází k optimálnímu procesu zrání betonu. Čím je teplota vyšší, tím beton rychleji tvrdne. Minimální teplota pro betonování je 5 °C.

 

Ošetřování betonové směsi

• Jedná se o jeden z nejdůležitějších procesů při betonování. Podcenění procesu ošetřování může vést k nevratnému poškození konstrukce.
• V běžných podmínkách je osvědčeným a často používaným způsobem ošetření plošných konstrukcí, provedení povrchového parafínového nástřiku. Nevýhodou je, že se díky parafínu znemožňuje kropení vodou.
• Nejúčinnější ochranou je stálé doplňování vody nebo vytvoření parotěsné ochrany pomocí silnovrstvých fólií.
• V zimním období nejsou tak vysoké nároky na ošetřování, je však nutno počítat s vyššími náklady k zajištění ochrany čerstvého betonu při jeho výrobě.