Bylo nás pět – rozbor díla k maturitě [14]

 

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): Ronie

 

 

 

 

 

 

 

1.       LITERÁRNÍ DRUH A ŽÁNR

Prozaické epické dílo na pomezí novely a humoristického románu.

 

 

2.       TÉMA

Příhody Bukovské party na malém městě. Příběh je časově vymezen přelomem 19. a 20. století. Všudypřítomný humor těží ze skutečnosti, že všechny epizody jsou líčeny z dětské perspektivy, postavy nejsou popisovány realisticky „věrohodně“, nýbrž v karikaturní zkratce a psychologickém zjednodušení. Tento schematismus je ovšem záměrný, má přiblížit dětskou mentalitu. Zvolená perspektiva také otevírá prostor k ironizující distanci, s níž autor zpracovává své erbovní téma života na maloměstě.

 

 

3.       DĚJ

Hlavní postavou je P. Bajza, který se kamarádí se čtyřmi kluky a společně zažívají různá dobrodružství. Chodí tajně do oblíbeného biografu, a aby nemuseli platit, tak tam lezou tajně oknem, ale jednoho dne jsou stejně dopadeni. Chtějí si ochočit vosy, plánují dobrodružné cesty do cizokrajných míst, válčí s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky a chodí se také koupat k rybníku. Dělají si legraci z nevrlého pana Fajsta, který si neustále stěžuje na mládež. Péťa párkrát navštíví i Otakárka, ale jeho vychovatelka má strach, aby na něj Péťa neměl špatný vliv. Péťovi rodiče vlastní koloniál, mají ještě dvě děti – malou Mančinku a staršího Láďu. Žije u nich služka, které přezdívá Rampepurda. Dost často se spolu škádlí a vyvádějí si navzájem různé naschvály. Další příhodou je příbuzných Vařekových, kteří Bajzovým závidí a kritizují je, když jí maso. Proto před nimi schovají husu a tvrdí, že mají pouze brambory. Teta ovšem husu najde, urazí se, což pobaví celou rodinu. Když do města přijede cirkus, všichni jej chtějí navštívit. Petr se promění z malého nezbedy na malého gentlemana. Do školy s ním začne chodit i pohybově nadaný Alfons Kasalický a všichni jsou hrdí, když se s ním mohou kamarádit. Petrovi se podaří přesvědčit rodiče, aby se vydali do cirkusu. V cirkuse byl i Zilvar, který si lístek chtěl odpracovat s ostatními hochy a Otakárkem. Otakarova vychovatelka udělala, ale hysterickou scénu, kvůli které byli všichni hoši vyhozeni. Jednoho dne Péťa onemocní spálou a zdají se mu dobrodružné sny, kterým věří.  Má mluvícího slona Jumba, kterému koupil červenou čepici protkanou zlatem s bambulkou a se kterým se vydává do Indie s ostatními hochy a Evou. Tam navštíví českého krejčího, seznámí se s maharádžou a princeznou, se kterou se Zilvar ožení. Na jeho svatbě se kluci poperou a po uzdravení Petrovi dochází, že se mu asi vše jen zdálo.

 

 

4.       HLAVNÍ MYŠLENKA
Autor chtěl přiblížit život na malém městě a život dětí. Snažil se vyzdvihnout slabost lidí z města a směšně je popisoval dětskýma očima.

 

 

5.       CHARAKTERISTIKA POSTAV
Charakteristika postav se nevyvíjí, zůstávají neměnné.

Petr Bajza – hlavní postava. Malý uličník s velkou představivostí, který má rád dobrodružství. Je veselý, upřímný, hodný a snaživý.

Čeněk Jirsák  je domýšlivý syn papučáře, jehož zálibou je sbírání hříchů ke svaté zpovědi.

Eda Kemlink je hodný kamarád Petra.

Antonín Bejval je lakomý a nafoukaný. Rád o sobě říká, že je vynálezce a má bláznivé nápady.

Pepek Zilvar je syn vysloužilého vojáka žijícího v chudobinci. Kouří a snaží se mluvit dospěle, je statečný a ze všech chlapců nejstarší, protože ve škole propadl.

Eva Svobodová je kamarádka Péti. Je dcera cukráře, čehož umí sem tam využít a podplatit si hochy sladkostmi.

 

 

6.       KOMPOZICE

Dílo nemá ústřední zápletku. Kompozice sestává ze sledu volně řazených epizod. Nejdelší epizoda zabírá téměř polovinu textu.  Text není rozdělen na kapitoly, ale jen na větší, graficky oddělené úseky.

 

 

7.       VYPRAVĚČ
Vypravěčem příběhu je hlavní hrdina Péťa Bajza. Dílo je psáno v ich-formě.

 

 

8.       JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
Obecná mluva se mísí se spisovnou češtinou, germanismy (šamstr, kvelb), nářečními prvky (polecajt, ďoučata), a profesionalismy, knižní archaismy a školské fráze (přehnaně časté a místy docela nepatřičné používání spojek přičemž, jelikož, pročež) se slangem chlapecké party (meruna, zkomoleniny kládynet místo klarinet, milistrant místo ministrant apod.). Důležitou roli mají slovní stereotypy, které se podílejí na parodickém autorova stylu a současně poukazují na stereotypnost v jednání postav.

V knize je použito vyprávění, dialogy, kontrasty – vnímání světa dospělými lidmi x dětmi, nepřímá řeč, přímá řeč.

 

 

9.       ZASAZENÍ DÍLA DO KONTEXTU LITERATURY DANÉ DOBY, UVEDENÍ ZÁKLADNÍCH FAKT O AUTOROVĚ ŽIVOTĚ, KTERÉ OVLIVNILY VZNIK LITERÁRNÍHO DÍLA
Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, filmový scénárista a novinář. Narodil se v roce 1892 v Rychnově nad Kněžnou v rodině židovského živnostníka. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro “vzdorovité chování” a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil v Praze. Studium práv nedokončil a po vypuknutí první světové války musel narukovat na frontu do Ruska a do Srbska. Po válce se krátce živil jako úředník, ale už od roku 1920 přispíval do několika časopisů, zvláště humoristických a satirických. Později pracoval jako redaktor týdeníku Tribuna a deníku Lidové noviny. Znal se s bratry Čapkovými. Po okupaci republiky nacisty nemohl kvůli svému židovskému původu vykonávat svou dosavadní profesi a pracoval jako knihovník Židovské náboženské obce v Praze. V roce 1943 byl deportovaný do terezínského ghetta a o rok později byl poslán transportem do Osvětimi. Umřel 21. Ledna v koncentračním táboře Dora u Buchenwaldu. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Dílo Bylo nás pět psal v těžkých chvílích, kdy věděl, že bude transportován do Osvětimi. Inspiroval se svým dětstvím. Z díla: Povídky pana Kočkodana – prvotina, karikatura lidských figurek z byrokracie a městské společnosti obecně. Muži v ofsajdu – klasické dílo naší humoristické prózy, fotbalové prostředí. Hráči-mariáš a jeho vyznavači. Pětidílný románový cyklus Okresní město s částmi: Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno (z pátého dílu se dochoval jen zlomek).

Karel Poláček píše v česká meziválečné próze – demokratickém proudu, který se rozvíjí ve 20. letech 20. Stol. Autoři podporují prezidenta T. G. Masaryka a jeho politiku. Zabývají se také i humanistickou literaturou, která pojednává o problémech, vlastnostech a chybách obyčejného a prostého člověka. Do tohoto směru řadíme významné autory, jako jsou Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass a Ferdinand Peroutka. Tyto autory spojovali Lidové noviny, do kterých přispívala tehdejší inteligence nezávislá na politických stranách.

 

 

10.   KRITIKA VEŘEJNOSTI V DOBĚ VZNIKU A DNES
Dílo bylo vydáno posmrtně poprvé až v roce 1946, když skončila druhá světová válka. V průběhu druhé světové války dílo nemohlo být vydáno kvůli Poláčkovému židovskému původu. Později se však dílo stalo velice oblíbeným a oceňovaným. Dílo si ceníme pro jeho velice zajímavý a mnohdy komicky působící jazyk a inteligentní humor. Je příběhem velice poutavá pro děti i pro dospělé.

Karel Poláček se neinspiroval žádným autorem. Avšak na jeho dílo navázali Josef Škvorecký zobrazováním maloměsta a jeho obyvatel a Vladimír Páral v popisování životních stereotypů. Inspiroval se jím také Rudolf Křesťan. Režisér Karel Smyczek na motivy knihy Bylo nás pět natočil v roce 1994 stejnojmenný úspěšný seriál. K popularitě výrazně přispěla také rozhlasová adaptace v podání herce F. Filipovského.





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář