Otázka: Raně-křesťanské umění a románský sloh

Předmět: Dějiny umění, výtvarná výchova

Přidal(a): karlos

Obsah: katakomby, sarkofágy a mauzolea, mozaiky, Ravenna, rotunda, bazilika, portál, druhy klenby. Gotika, znaky architektury, katedrály, ikonografie.

Raně – křesťanské umění (1. – 6. století n.l.)

• křesťanství = tajné náboženství → pronásledováni až do 313 n.l.
  • císař Konstantin vydává Edikt milánský
  • křesťanství – oficiální náboženství v Římské říši
• katakomby = nejstarší umělecké památky křesťanů
  • podzemní chodby ve skále – pohřbívání mrtvol do výklenků ve zdech
  • slouží i jako útočiště v době pronásledování
  • nástěnné malířství – stěny a stropy → ornamentální dekorace a figurální obrazy (křesťanské symboly)
  • vyobrazení Krista
    • bezvousý, mladý Kristus jako „dobrý pastýř“ → SARKOFÁG = hrobka křesťanů
      • většinou v raném období – netradiční, působí více pohansky
    • vousatý, starší Kristus s podlouhlým obličejem (po ediktu)
  • symboly:
    • orant – postava prosebníka, zdvižené ruce
    • palma – vítězství nad smrtí
    • oliva – mír
    • kotva – naděje

• Ravenna
  • mozaikové hlavní město
  • MAUZOLEUM – raně-křesťanská prostorná hrobka s monumentální povrchovou stavbou
    • půdorys – tvar kříže
    • mozaika – klenby ochozů a apsidy
    • Mauzoleum Gally Placidie v Ravenně
  • velké množství staveb v světovém dědictví UNESCO

Středověk – Románský sloh a Gotika

• 486 (rozpad Západořímské říše)-1492(objevení Ameriky)
• Románský sloh
  • 11. – 13. st. (Z, J a stř. Evropy)
  • usazení Barbarů – inspirace Římem
  • název od slova Roma – Řím
  • vznik v Itálii →západní Evropa (Španělsko, Francie)
  • východ Evropy v té době byzantský sloh

Malířství

• inspirace v antice – nástěnné malby
• motivy ze Starého a Nového zákona
• spiritualita, duchovnost expresivita
• Itálie: desková malba
• knižní malba (kvašové barvy, zlato)

Sochařství

• uplatňovala se společná témata – originalita nedoceněna
• a) náboženské sochy -sochy svatých, zobrazení děje z bible,…
• b) světské – v malé míře; reliéfy

Architektura

• znaky:
  • silné zdivo z kamenů nebo cihel
  • valená klenba
  • sdružená okna, malé okna a dveře
  • rozety (nad vchodem), prázdná, čirá skla, později barevná
  • neomítnuté zdi
  • vchodový portál – archivolty, tympanon, dveře, sloupy (sochy)
• rotunda
  • jednoduchá stavba, kruhového půdorys, kuželovitá střecha
  • používané hlavně jako hrobky
  • místa spojené s významnými událostmi ze života svatých
  • mívají jednu i více apsid
• bazilika
  • obdélníková stavba; 3 a více tzv. lodí
  • původně jako tržiště nebo soudní budova
  • apsida = polokruhový výklenek ukončující hlavní loď (v něm tzv. kněžiště)
• pilíř = funkční architektonický prvek, funkce: nosná nebo nenosná (dekorativní) – svislá podpora s patkou nebo hlavicí
• klenby – valené, křížové a další
• portál = umělecky zdůrazněný vchod do objektu – nejčastěji ústupkový, později i šikmo se rozevírající
• okna – ukončena půlkruhově, často dvojitě až několikanásobně sdružená se sloupy
• Gotika
  • vrcholný a pozdní středověk
  • vznik ve Francii – 12. – 15./16. st. (v ČR o století později)
  • název vznikl v renesanční Itálii jako posměšný výraz pro středověké umění germánských Gótů

Malířství

• snaha o zachycení reality, však svazované dobovými konvencemi
• fresky, desková malba (tempera), knižní malba – (iluminátoři)
• Giotto di Bondone – fresky v kapli v Padově, obraz Madony s dítětem

Sochařství

• většinou vázáno na architekturu (portály), již i volná plastika (madony, piety,..)
• náboženské motivy, Piety, Madony
• individualita
• řasení rouch do písmena V
• mramor, pískovec, dřevo

Architektura

• znaky:
  • vertikalismus – samotná stavba a jednotlivé části – optický dojem odhmotnění a přiblížení k Bohu
  • lomený oblouk – prochází vývojem od širokého a méně lomeného až k vysokému ostře lomenému – používán v oknech, portálech a zdobných částech stavby, i v uměleckém řemesle – lze určit i léta vzniku podle tvaru
  • vnitřní opěrný systém
    • klenební žebra svedená do přípor předsazená před pilíři; váha stropu – převedena do úzkých partií→ odlehčení zdí a zaplnění je rozsáhlými okenními plochami
    • klenební žebra → ztrácí nosnou funkci a stávají se dekorativním prvkem

• • vnější opěrný systém podpírá vnější strany pilíře – zachycují tlak klenby – opěrné oblouky a pilíře.
  • zdobné prvky: fiály (drobné věžičky) nebo chrliči
  • okna zasklená vitrážemi (skleněné tabulky spojené olovem) a rozety (kulatá okna nad portálem)
• Katedrála Notre-Dame v Paříži
• Katedrála svatého Štěpána ve Vídni
• Katedrála sv. Víta na Pražském hradě – nechal postavit Karel IV.

Článek Raně-křesťanské umění a románský sloh se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Art Deco

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): Veronika Hejčlová

Art Deco je umělecký a designový styl, který vznikl v 20. letech 20. století v Evropě a později se rozšířil do celého světa. Tento styl se vyznačuje luxusními materiály, geometrickými tvary, rychlostí a modernitou. Art Deco byl ovlivněn mnoha uměleckými směry, včetně kubismu, futurismu, konstruktivismu a neoklasicismu.

Vyznačuje se velkou pozorností k detailu a kvalitním materiálům, jako jsou kovy, sklo, drahokamy, mramor a dřevo. Designéři a umělci pracovali s těmito materiály, aby vytvořili luxusní a elegantní předměty, jako jsou šperky, hodiny, nábytek a automobily.

Geometrické tvary jsou také charakteristické pro Art Deco. Designéři používali výrazné linie a kruhové tvary, které byly často symetrické. Tyto tvary byly použity na všech typech předmětů, od architektury až po drobné ozdoby.

Významné prvky Art Deco jsou také symboly modernosti a rychlosti. Tento styl se objevil v době, kdy se rychle rozvíjely nové technologie, jako jsou letadla, lodě a automobily. Designéři tak často zahrnovali tyto symboly do svých děl, aby vyjádřili rychlost a modernost.

Art Deco měl také vliv na architekturu. Budovy v tomto stylu jsou často velké, monumentální a symetrické. Fasády budov jsou často zdobeny geometrickými tvary a výraznými liniemi. Mnoho budov v tomto stylu bylo postaveno v 20. a 30. letech 20. století, zejména v USA, ale také v Evropě a Asii.

Ovlivnil mnoho umělců a designérů. Mezi nejvýznamnější zástupce Art Deco patří:

• Paul Poiret – Francouzský módní návrhář, který se stal jedním z průkopníků Art Deco v oblasti módy. Jeho práce využívala geometrických tvarů a moderních materiálů, jako je například kov a umělá kůže.
• Tamara de Lempicka – Polská malířka, která se specializovala na portréty a figurální umění. Její práce byly charakteristické pro Art Deco styl, s výraznými liniovými prvky, asymetrií a symboly modernosti.
• Erté – Ruský umělec, který byl především známý svými ilustracemi a návrhy kostýmů pro divadlo a film. Jeho práce byly často inspirovány divokými a luxusními pařížskými večírky.
• Coco Chanel – Francouzská módní návrhářka, která se stala ikonou Art Deco stylu v oblasti módy. Její práce využívaly jednoduchých linií, asymetrie a moderních materiálů, jako jsou například kůže a tweed.
• Raymond Loewy – Americký designér, který byl známý pro své práce v oblasti průmyslového designu. Jeho práce zahrnovaly mnoho různých předmětů, od nábytku až po automobily, a využívaly geometrické tvary a symboliku modernosti.
• Norman Bel Geddes – Americký designér, který se specializoval na průmyslový a divadelní design. Jeho práce využívaly futuristické prvky a symboliku rychlosti a modernosti.
• Walter Dorwin Teague – Americký průmyslový designér, který se stal známým pro své práce v oblasti elektroniky, jako jsou například rádia a televizory. Jeho práce využívaly geometrické tvary a moderní materiály, jako jsou například kov a sklo.

Ovlivnil také mnoho architektonických projektů po celém světě. Zde je několik nejznámějších staveb v tomto stylu:

• Empire State Building, New York – mrakodrap, postavený v roce 1931, je jednou z nejikoničtějších staveb v New Yorku a symbolizuje městskou architekturu 20. století.
• The Chrysler Building, New York – mrakodrap, postaven v roce 1930, tato stavba byla na chvíli nejvyšší budovou světa. Její fasáda zdobená ocelovými oblouky a původní výtahy patří mezi největší příklady Art Deco architektury.
• Ocean Drive, Miami – bulvár v Miami Beach je obklopen slavnými Art Deco hotely, včetně Colony Hotel a The Carlyle.
• Hoover Dam, Arizona – přehrada na hranici mezi Nevadou a Arizonou byla postavena v roce 1936 a její interiér i exteriér jsou zdobeny Art Deco motivy.
• Palais de Chaillot, Paříž – tento palác, postavený v roce 1937 pro Světovou výstavu v Paříži, je ukázkou francouzské Art Deco architektury.
• Radio City Music Hall, New York – koncertní sál, postavený v roce 1932, je známý svou slavnou Art Deco fasádou a dekorativními detaily uvnitř.
• Los Angeles City Hall – postavena v letech 1928 až 1932, tato budova je jedním z nejvýznamnějších příkladů Art Deco architektury na západním pobřeží Spojených států.
• The Daily Express Building, Manchester – kancelářský blok, postavený v roce 1939, je významným příkladem britské Art Deco architektury.
• The Midland Hotel, Morecambe – hotel na severozápadě Anglie, postavený v roce 1933, se pyšní ikonickou Art Deco fasádou a původními interiéry.

Měl vliv i na mnoho uměleckých oblastí, od malby a sochařství po módu a design interiérů. Mezi nejznámější umění v duchu art deco patří:

• Plakáty: Art deco měl velký vliv na grafický design a reklamu. Vynikajícími příklady jsou plakáty francouzského umělce A.M. Cassandera, kteří se vyznačují jasnými liniemi a geometrickými tvary.
• Sochařství: Sochaři art deco často používali mramor, bronzu a slonoviny, aby vytvořili elegantní a abstraktní sochy. Mezi nejznámější sochaře spadá Demétre Chiparus, který vytvořil řadu tanečníků a hudebníků, a Ferdinand Preiss, jehož sochy zdobí mnoho významných budov.
• Architektura: Art deco měl také vliv na architekturu, zejména v období 20. a 30. let 20. století.
• Nábytek a interiéry: V období art deco se také vyrábělo mnoho luxusního nábytku a dekorativních předmětů. Mezi nejznámější designéry spadá Jacques-Emile Ruhlmann, Émile-Jacques Ruhlmann, Paul Follot a Jean Dunand.
• Móda: Art deco měl také velký vliv na módu v 20. letech 20. století. Objevily se nové siluety, jako například dlouhé šaty s páskou v pase, a módní návrháři používali geometrické tvary a jasné barvy.

Art Deco měl velký vliv na designové směry 20. století a ovlivnil také další umělecké směry, jako jsou modernismus a pop art. Navzdory své krátké historii zůstává Art Deco populární a obdivovaný dodnes pro svůj luxus, eleganci a symboliku modernosti, které jsou stále relevantní i v dnešní době.

Článek Art Deco – umělecký a designový styl se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Téma: Ludwig Mies van der Rohe

Předmět: Dějiny designu, Dějiny umění

Přidal(a): Ann

Ludvig Mies, byl německý architekt narozený 27. března roku 1886 v Cáchách. Ve své tvorbě využíval mnohých prvků funkcionalismu a modernismu. Byl velmi ovlivněn nizozemským hnutím De Stijl, stejně jako školou Bauhaus, s níž byly svázány dlouhá léta jeho působení během Výmarské republiky. Od hnutí De Stijl si vzal hlavně specifický styl vrstvení dílčích funkčních částí uvnitř celkového prostoru. Také se u něj projevuje snaha nahradit užité ornamenty vizuálními vlastnosti použitého materiálu. Nejspíše ho také ovlivnila koncepce tzv. prérijních domů. Je autorem dvou okřídlených výroků „méně je více” a „bůh je v detailech.”

Narodil se do rodiny kameníka, v jehož dílně měl skvělou příležitost nabýt základy znalostí, které se mu pak hodily po celý život.  Po dokončení střední průmyslové školy se přestěhoval do Berlína, kde byl přijat do ateliéru designéra Bruna Paula, známého stavitele a mimo jiné i autora mnoha karikatur. Následně pracoval jako učeň u Petera Behrense, který je považován za prvního industriálního designéra na světě. Zde tak měl Mies možnost seznámit se s nejnovějšími uměleckými proudy své doby.

Brzy již začal přijímat své samostatné zakázky, přičemž jeho klientelou byla spíše vyšší měšťanská vrstva. V této době využíval ve své tvorbě v podstatě neoklasicistní styl, občas spojený s prvky kubismu. To se ale změnilo po první světové válce, která pro mnohé znamenala jakýsi pomyslný předěl mezi starým světem a jeho uspořádáním a novou moderní érou, které bylo záhodno přizpůsobit i architekturu.

Mies tak sice ještě chvilku tvořil v neoklasicistním stylu, nicméně stejně jako mnoho jeho současníků cítil potřebu nějakého nového univerzálního stylu, který by této době, stejně jako potenciálu nových technologií a technických postupů, lépe odpovídal.

Postupně tak začal tvořit návrhy staveb, které měly být oproštěny od jakékoliv zbytečné zdobnosti, ale za to být co nejvíce funkční a pokud možno co nejodvážnějších tvarů a zpracování. Navrhl tedy třeba mrakodrap Glass Skyscraper pro berlínskou Friedrichstrasse, který byl v podstatě rohovou konstrukcí oceli a skla, a množství podobných staveb, z nichž většina sice nedošla realizace (tak jako tento Glass Skyscraper), ale přesto mu zajistila značnou proslulost. Jedním z vrcholů tohoto jeho období byla stavba dočasného německého (Barcelonského) pavilonu pro Mezinárodní výstavu (EXPO) v Barceloně. Tato stavba měla sloužit jako jeden z výstavních salonů, nicméně jejím obsahem nebyla vlastně žádná expozice, proto byla vystaveným exponátem samotná budova. Ta byla postavena tak, aby stála v cestě průchodu k dalším částem výstavy, takže návštěvníci ji museli projít a mohli si v ní odpočinout a nabrat síly před dalšími částmi výstavy. Tato budova měla za cíl reprezentovat Německo jako stát moderní, hledící kupředu, naprosto pacifistický a prosperující. Tento pavilon byl po ukončení výstavy zase rozebrán. Následně byl rekonstruován až během osmdesátých let. Mies ve stejné době stavěl ještě vilu Tugendhat v Brně.

Od roku 1930 do roku 1933 byl posledním ředitelem slavné školy Bauhaus, která byla nakonec vzhledem k nástupu nacismu uzavřena. V roce 1937 opustil Německo a odešel do USA, kde následně zůstal až do své smrti v roce 1969. V USA se stal vedoucím oddělení architektury na Illinoiském technologickém institutu v Chicagu a dostal zde možnost postavit několik budov, které se řadí mezi jeho nejvýznamější díla (např. Crown Hall, Alumni Hall, atd…). Jeho styl byl jakýmsi zakládajícím duchem tzv. Druhé chicagské školy, která byla charakteristická mimo jiné využíváním skeletové konstrukce a množství skla. Stavby inspirované nebo postavené touto školou dosáhly velkého rozšíření po celém USA, ať už jako bytové domy, budovy bank, vzdělávací instituce a další.

Mezi Miesovy nejvýznamnější stavby v USA patří:

• 860–880 Lake Shore Drive Apartments
• Edith Farnsworth House
• Crown Hall, Illinois Institute of Technology
• Seagram Building
• Chicago Federal Complex (Kluczynski Federal Building)
• IBM Plaza

Crown Hall

Budova Crown Hall je součástí Illioniského technologického institutu. Je to jedno z nejvýznamnějších Miesových děl a bylo koncipováno jako sídlo oddělení architektury.

Jedná se o dvoupatrovou stavbu mající tvar obdélníku o rozměrech zhruba 67 x 37 x 5,5 metru (220 stop x 120 stop x 18 stop). Je postavena na železobetonových základech, ze kterých vyrůstá vzdušná kovová konstrukce, která stojí pouze díky osmi sloupům, ke kterým jsou přivařeny čtyři ocelové nosníky, na nichž je zavěšená celá konstrukce. Volný prostor ve stěnách mezi kovovými částmi je vyplněn sklem. Vnitřní prostor nevyužívá dalších sloupů, což bylo v té době poměrně neobvyklé. Spodní patro má vícero oddělených místností, zato horní patro se sestává jen z jedné otevřené prostory. Do budovy se lze dostat po schodech z travertinového mramoru.

Článek Ludwig Mies van der Rohe se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: České umění 19. století

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): Simona K

Úvod

• První polovina 19. století byla období dynamických změn a kulturního přerodu. Společenské a politické události, jako byla Francouzská revoluce, napoleonské války a průmyslová revoluce, hluboce ovlivnily umění a jeho směřování. Tento čas byl charakterizován vznikem a rozvojem několika významných uměleckých směrů, které reagovaly na sociální změny a revoluční duch doby.
• V této práci se zaměříme na tři hlavní umělecké směry tohoto období: klasicismus, romantismus a realismus.

Klasicismus

• Klasicismus, který v umění dominoval v druhé polovině 18. století, se přenesl i do začátku 19. století. Tento směr vycházel z obdivu k antickému Řecku a Římu a usiloval o obnovu jejich estetických ideálů. Hlavními rysy klasicismu byly důraz na harmonii, řád, symetrii a střídmost. V architektuře se klasicismus projevoval používáním antických sloupů, trojúhelníkových štítů a dalších prvků klasického stylu.
• V malířství klasicismus reprezentovali například Jacques-Louis David a Jean-Auguste-Dominique Ingres. Davidovy obrazy, jako například „Přísaha Horatiů“, se vyznačují jasnou kompozicí a dramatickým napětím. Ingres, naopak, preferoval hladkou povrchovou úpravu a idealizaci postav, jak je patrné v jeho dílech jako „Velká odaliska“.

Romantismus

• Romantismus vznikl jako reakce na přísná pravidla klasicismu a osvícenské racionality. Tento směr kladl důraz na emocionální výraz, individualismus a vztah k přírodě. Romantici často čerpali inspiraci z minulosti, exotických kultur a přírodních scenérií.
• Mezi významné představitele romantismu v literatuře patřili básníci jako William Wordsworth, Samuel Taylor Coleridge a Johann Wolfgang von Goethe. V hudbě dominovali skladatelé jako Ludwig van Beethoven, Frédéric Chopin a Hector Berlioz, kteří se zaměřili na vyjádření hlubokých emocí a osobních pocitů.
• Romantické malířství reprezentovali například Caspar David Friedrich a Eugène Delacroix. Friedrichovy krajiny, jako „Poutník nad mořem mlhy“, zachycují tajemné a transcendentní aspekty přírody. Delacroixovy obrazy, jako „Svoboda vede lid na barikády“, vyzařují dynamiku a revoluční energii.

Realismus

• V polovině 19. století se začal prosazovat realismus, který reagoval na idealizované a často sentimentální tendence romantismu. Realisté se snažili zobrazovat život tak, jak skutečně byl, bez idealizace a přikrášlování. Tento směr často reflektoval sociální problémy a každodenní život obyčejných lidí.
• V literatuře byl realismus reprezentován autory jako Honoré de Balzac, Gustave Flaubert a Lev Tolstoj. Balzacovy „Lidská komedie“ a Flaubertova „Paní Bovaryová“ jsou příklady děl, která se zaměřují na detailní popis a analýzu lidského charakteru a společnosti.
• V malířství byli realisté zastoupeni umělci jako Gustave Courbet a Jean-François Millet. Courbetovy obrazy, jako „Pohřeb v Ornans“, se vyznačují detailním a nesentimentálním zobrazováním venkovského života. Milletovy scény z každodenního života rolníků, jako „Sběrači klasů“, zdůrazňují důstojnost a těžkou práci obyčejných lidí.

Závěr

První polovina 19. století byla v umění obdobím velkých změn a diverzifikace. Klasicismus, romantismus a realismus každý přinesl do uměleckého světa své unikátní přístupy a témata, reagující na tehdejší společenské, politické a kulturní podmínky. Tyto směry položily základy pro další vývoj umění a ovlivnily mnoho následujících generací umělců. Analyzování těchto uměleckých směrů nám umožňuje lépe pochopit, jak se proměňovaly lidské ideály a hodnoty v průběhu tohoto dynamického a bouřlivého období.

Umělci 1. poloviny 19. století

Klasicismus

• Jacques-Louis David (1748–1825)
  • Jedním z nejvýznamnějších představitelů klasicismu. Narodil se v Paříži a studoval na Královské akademii malířství a sochařství. Jeho práce byly silně ovlivněny antickým uměním a renesancí. David byl blízkým přítelem a podporovatelem Napoleona Bonaparta, což se odráželo i v jeho díle.
  • Přísaha Horatiů (1784): Tento obraz je jedním z nejznámějších Davidových děl a symbolizuje klasicistní ideály odvahy, obětování a občanské ctnosti.
  • Napoleon překračující Alpy (1801): Tento portrét zobrazuje Napoleona jako heroického vůdce, což reflektuje Davidův obdiv k němu.
• Jean-Auguste-Dominique Ingres (1780–1867)
  • Další významnou postavou klasicismu. Studoval u Davida a jeho styl byl charakterizován hladkým povrchem, precizní kresbou a idealizací postav. Ingres se zajímal o detaily a pečlivou techniku, což se projevovalo v jeho portrétech a historických malbách.
  • Velká odaliska (1814): Tento obraz zobrazuje odalisku (otrokyňu) v harému a je známý pro svou idealizovanou ženskou postavu a neobvyklé proporce.
  • Portrét Louise-Françoise Bertin (1832): Tento realistický portrét zachycuje známého francouzského vydavatele a je známý pro svou detailnost a psychologickou hloubku.

Romantismus

• Caspar David Friedrich (1774–1840)
• • Německý malíř, který je považován za jednoho z největších představitelů romantismu. Jeho díla jsou známá pro své dramatické a duchovní zobrazení přírody.
  • Poutník nad mořem mlhy (1818): Tento ikonický obraz zachycuje osamělého muže stojícího na skále, zahleděného do mlžného moře. Obraz symbolizuje lidskou malost vůči přírodě.
  • Kříž v horách (Tetschenský oltář) (1808): Toto dílo zobrazuje kříž v dramatické krajině a vyjadřuje Friedrichovu víru a vnímání přírody jako božského stvoření.
• Eugène Delacroix (1798–1863)
• • Francouzský malíř, který se proslavil svými dramatickými a emocionálně nabitými obrazy. Jeho práce často zobrazují historické a literární motivy a vyznačují se bohatou barevností a dynamikou.
  • Svoboda vede lid na barikády (1830): Tento slavný obraz zachycuje revoluční scénu z červencové revoluce v roce 1830, kde personifikovaná Svoboda vede lid k vítězství.
  • Smrt Sardanapala (1827): Tento dramatický obraz zobrazuje tragickou scénu z literárního díla Lorda Byrona, kde asyrský král Sardanapal nařídí zničení svého majetku a zabití svých žen před svou vlastní smrtí.

Realismus

• Gustave Courbet (1819–1877)
  • Francouzský malíř a jeden z hlavních představitelů realismu. Jeho práce se zaměřovaly na zobrazování běžného života a sociálních problémů s důrazem na detailní a nesentimentální přístup.
  • Pohřeb v Ornans (1849–1850): Tento obraz zachycuje pohřební scénu v Courbetově rodném městě Ornans a je známý pro svůj realistický přístup a velkou velikost, což bylo tehdy neobvyklé pro zobrazení běžného života.
  • Kameníci (1849): Tento obraz zobrazuje dva dělníky při namáhavé práci a je považován za jeden z prvních realistických obrazů, který se zaměřuje na život a práci nižších tříd.
• Jean-François Millet (1814–1875)
  • Francouzský malíř, který se zaměřoval na zobrazování venkovského života a práce rolníků. Jeho práce vyjadřují hluboký respekt k těžké práci a jednoduchému životu.
  • Sběrači klasů (1857): Tento obraz zobrazuje tři ženy sbírající klasy na poli po sklizni. Důraz je kladen na tvrdou práci a chudobu venkovského života.
  • Angelus (1857–1859): Tento obraz zachycuje dva rolníky, kteří se modlí nad úrodou při západu slunce. Obraz je známý pro svou atmosférickou a meditativní kvalitu.

Závěr

Umělci první poloviny 19. století reprezentovali různé umělecké směry, které reflektovaly společenské, politické a kulturní změny té doby. Klasicisté jako David a Ingres hledali inspiraci v antickém umění a řádu, zatímco romantici jako Friedrich a Delacroix se zaměřovali na emocionální výraz a dramatické scény. Realisté jako Courbet a Millet se snažili zobrazovat svět takový, jaký byl, se zvláštním důrazem na běžný život a sociální problémy. Tito umělci svými díly ovlivnili vývoj umění a připravili půdu pro další umělecké směry, které přišly v druhé polovině 19. století.

Článek Umělecké směry 1. poloviny 19. století se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Perspektiva

Předmět: Dějiny umění

Přidal(a): Leona

Perspektiva

• z lat. Perspicere = prohlédnutí skrz něco
• zobrazování trojrozměrného prostoru v ploše, při pohledu do dálky se nám sbíhají rovnoběžné čáry a postupně se nám zmenšují vzdálenější předměty
• každodenně se setkáváme s perspektivou, velmi důležitá zejména ve výtvarném umění, architektuře, v praktické fotografii, ve filmu a v dalších praktických oborech lidské činnosti

Jde o optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké. Jev způsobuje také to, že u stejných objektů postavených za sebou do jedné řady se objekty vzdálenější od pozorovatele jeví blíže u sebe (perspektiva tedy způsobuje optické zkracování linií). Perspektiva také způsobuje jiný jev, totiž to, že dvě či více rovnoběžných linií (např. koleje) se směrem k horizontu opticky zužují. Bod, ve kterém se obě rovnoběžné linie setkávají, se nazývá úběžník. Jedná se však pouze o myšlené čáry a myšlené body, které v reálném světě fakticky neexistují. Perspektivní zobrazení je běžně užíváno také v technickém kreslení a dalších oborech lidské činnosti.

Rozdělení:

• Lineární
• Křivočará
• Žabí, ptačí
• Jednou, dvou, tří-úběžníková
• Malířská, vzdušná

Lineární perspektiva

• Středové promítání, které se snaží napodobit lidské oko. Cílem je zobrazit názorný obraz předmětu daného sdruženými pravoúhlými průměty tak, aby byl podobný obrazu předmětu vnímaného okem. Proto je třeba zavést na středové promítání omezující podmínky. V technické praxi se využívá především k zobrazování objektů větších rozměrů. Perspektivními obrazy jsou například fotografie.

Žabí, ptačí perspektiva

• Vyplývá z názvu, ptačí perspektivu mají záběry snímané ze značné výšky směrem dolů (letecké snímky, natáčení z vysokého jeřábu,…); záběry ze žabí perspektivy mohou zase vzniknout, fotíme či natáčíme-li zcela nebo téměř ze země.

Jednoúběžníková perspektiva

• interiery, letecké snímky, snímky z výšky – také průčelná perspektiva, příklad fotografie s osou fotoaparátu vodorovnou, kolmou k průčelné rovině objektu (geom. ve tvaru kvádru).

Dvouúběžníková perspektiva

• většina standardních fotografií, u kterých jsou svislé přímky rovnoběžné – také nárožní perspektiva, fotografie, u které je osa fotoaparátu vodorovná a není to průčelný snímek.

Tříúběžníková perspektiva

• efektní snímky architektur, věží, fotografie, při které je osa fotoaparátu šikmá. Žabí, ptačí perspektiva.

Vyjádření třetího rozměru, nebo-li hloubky, dokážeme perspektivou a to podle toho, zda se díváme na předmět:

• ze předu – to je perspektiva jednostředá (paralelní)
• z polohy tří čtvrtin – to je perspektiva dvoustředá

Perspektiva v praxi

K použití perspektivy musíme znát tyto pojmy:

• HORIZONT
  • horizont vždy vede v úrovní očí pozorovatele
  • v přírodě nám zastupuje čáru, která nám rozděluje např. moře od nebe nebo v krajině zemi od oblak
  • horizont vždy vede v úrovní očí pozorovatele
  • v přírodě nám zastupuje čáru, která nám rozděluje např. moře od nebe nebo v krajině zemi od oblak
  • a) Normální stanoviště
    • …stojí-li divák na základní rovině, horizont je ve výši jeho hlavy
  • b) Vysoké stanoviště
    • …stojím-li víš a dívám se  na stejnou  krajinu, tak horizont budu mít stále ve výšce očí.
    • Vzniká tzv.  „NADHLED“ (ptačí perspektiva )
  • c) Nízké stanoviště
    • …jsem-li v nízké pozici, mám horizont stále v úrovni očí, pohled se mi sníží a také můj zrak obsáhne menší část základní roviny
    • Vzniká tzv. „PODHLED“ (žabí perspektiva)
• ÚBĚŽNÍK
  • Je to bod na horizontu, který představuje velkou vzdálenost. V JEDNOSTŘEDOVÉ perspektivě
  • Je to jediný bod v němž se nám sbíhají všechny rovnoběžky

Historie

• Egypt
  • Znázorňovali svůj svět na jediné rovině bez pomocí
  • Velikost postav se lišila podle důležitosti. Postavy byly zobrazovány zepředu, z profilu, nebo v kombinaci obou pohledů
• Řecko – Řím
  
  • V Řecku vzkvétá věda o optice, Řekové zobrazují věci tak  jak je vidí, jsou založené na skutečnosti.
    
  • Římané v jejich  úsilí  pokračují, vytvářejí naturalistické krajiny a složité architektonické perspektivy.
  • nad otázkami ustupování jako první začali přemýšlet Řekové Pollio Vitruvius píše ve své knize „De Architectura“ o zobrazení budov na malovaných kulisách, kde vytvořil výtvarník kulis ILUZI.
• Obrazový systém lineární perspektivy je vynalezen v ranném 15.století, v renesanční Florencii. Vynález je přičítán dvěma Florenťanům:
  • LEONU BATTISTOVI ALBERTIMU (1404 – 1472)
  • FILIPPU BRUNELLESCHIMU (1377 – 1446)

Albertiho metoda

• Založil jí na výšce člověka, tuto výšku rozdělil na tři díly „braccia“ („paže“). Nakreslil si pravoúhlou plochu (okno), rozdělil základnici na braccia. Pak vyznačil střední úběžník, tak že od základnice vyměřil tři A pak spojil bod úběžníku s body na základnici.

Článek Perspektiva – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Anish Kapoor

Předmět: Výtvarná výchova, Dějiny umění

Přidal(a): Terezie Kofroňová

ANISH KAPOOR

• Typické velké skulptury abstraktních tvarů s lesklými povrchy a bohatými vrstvy barvy
• Prvním umělcem, který měl samostatnou výstavu na Royal Academy of Arts v Londýně
• V 90.letech začal používat červený vosk, která je pro jeho tvorbu velice charakteristická
• Poctěn Tunerovou cenou
• Koncem 90.let začal produkovat obří díla
• 2016 -> Koupil umělecká práva na pigment s názvem Vantblack

TUNEROVA CENA = cena udělována výtvarnému umělci ve Velké Británii, jako uznání za výstavu nebo jinou prezentaci díla, nejvyšší považovaná vyznamenání v uměleckém světě

DÍLA

1000 NAMES

• Jeho první dílo
• Série děl
• Abstraktní, geometrické formy potažených volnými práškovými pigmenty, které se rozlívají za samotný objekt a na podlahu nebo stěnu u něj
• Práce ovlivněna jeho cestami po Indii, kde se pigmenty často u vchodů do chrámů prodávaly malé svatyně
• Pigment ztělesňuje rozpor, který chtěl Kapoor vyjádřit: smyslnost materiálu, barvy a nemožnost se dotknout, aniž by to narušilo obraz

MY RED HOMELAND

• Kruhová plošina, která nese 20 tun vosku a vazelíny smíchané s pigmentem
• Po plošině jezdí ocelový blok, který pomalu sleduje hodinový kurz kolem kruhu, ničí vosk a přetváří ho na hráze a vrcholy kolem okraje
• Červená barva pro něj představuje jeho vlast

TARATANTARA

• 60tunová kovová konstrukce z pozinkovaných trubek
• 35 metrů dlouhá
• Chtěl obrátit budovu naruby

SKY MIRROR BLUE

• Zrcadlo, které nejen odráží, ale také proměňuje prostor kolem něj
• abychom se dívali na umělecké dílo, zjišťujeme, že se díváme skrz něj a za něj
• Vystavený v SPACE SHIFTERS v Hayward Gallery

Článek Anish Kapoor se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Konceptuální umění

Předmět: Výtvarná výchova, Dějiny umění

Přidal(a): Terezie Kofroňová

Konceptuální umění

= odmítá klasické vyjadřovací prostředky, dílo může existovat pouze jako koncept – záměr, projekt, který ani nemusí být zrealizován

• Myšlenka jako sama i když není provedena, je uměleckým dílem, stejně jako hotový ,,produkt,,
• Místo barvami a materiálem pracuje s myšlenkami a významy
• Role autora je potlačena
• Pro plné vnímání konceptuálního díla je také často nutné znát kontext, k němuž se dílo vztahuje
• Rozhodující se stala idea a nikoli výtvarné práce či vytvořený objekt -> umělci vyjadřovali rozličnou škálou médií (předchůdce MARCEL DUCHAMP – dílo readymady – provokativní otázka pro smysl umění)
• Naplno se rozvíjí v 60.letech ve celém spektru vizuálního umění
• Představuje zlom ve vývoji výtvarné kultury
• Umění není možné pochopit bez kontextu

JOSEPH KOSUTH  

• Jeden z otců konceptualismu
• umění definuje jako výzkum pojmu umění
• Dílo: Jedna a tři židle

UMĚLCI PO 2. SV VÁLCE

• JASPER JOHNS                                         
• • Motivy vlajky USA
• R. RAUSCHENBERG
• • BLACK MARKET- vymazaná DeKoonigova kresba

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ EVROPŠTÍ UMĚLCI

YVES KLEIN

• 1958- uspořádal výstavu prázdno (vystavil prázdnou galerii)
• Kresby vytvářel pomocí plamenometu nebo otiskem nahých těl natřených modrou barvou na papír či plátno (antropometrie)
• Udělal fotomontáž, na které skáče volně do prostoru

PIERO MANZONI

• Na své výstavě prohlásil všechny návštěvníky za svá díla a podepsal je
• Vystavil a prodával umělcův dech– balónek, který sám nafoukl
• 1961- série objektů- plechovky obsahující vlastní exkrementy->UMĚLCOVO HOVNO (prodával je za jejich váhu ve zlatě)

Hnutí FLUXUS

• Na začátku spjato s hnutím FLUXUS – inspirovala je tvorba skladatele Johna Cage
• Do akcí zapojovali publikum
• V hnutí FLUXUS vystupovali např. Alan Kaprow, Joseph Beuys, Yves Klein
• Vůdčí osobnost – skladatel George Maciunas
• Ředitelem pro východní Evropu -> Milan Knížák

JOHN CAGE

• Experimentální hudebník
• Jeho tvorba má blízko k performanci
• S Robertem Rauschenbergem a tanečníkem Mercem Cunninghamem uspořádali komponované, volné představení mísící hudbu, tanec a výtvarné umění
• Proslaven díky své skladbě ,,4,33´´ kdy interpret otevře víko klavíru a po uplynutí uvedeného času jej opět otevře
• Používal neobvyklé šumy, ruchy a zvuky získané pomocí neobvyklých materiálů a pomůcek
• Do konceptuálního umění patří i ENVIROMENTALISTÉ (umělci vytvářející neobvyklá ,,prostředí,,)
• Konceptuální mráz mají happeningy a performance
  • HAPPENING= umělci se na akci připravují, ale sám průběh je závislý na řadě neočekávaných faktorů, zapojuje se i publikum – pasivní divák se mění ve spolutvůrce a dosahuje intenzivního prožitku
    • Např. instalace YARD – Allan Kaprow- dvůr galerie naplnil pneumatikami a návštěvníky nechal, aby se pohybovali v tomto prostoru
  • PERFORMANCE= představení, je připravenou akcí, která nepočítá s účastí publika, může však mít nepředpokládaný průběh
    • Např. instalace FLUIDS– Allan Kaprow- nechal na 18 místech vystavět stavbu z ledových cihel, které vlivem tepla roztála

JOSEPH KOSUTH

• vystavoval negativy kopií slovníkových hesel

BRUCE NAUMANN

• proslulo neonovými nápisy zaznamenávající banality nebo nesmysly

JOSEPH BEYUS

• Umělec a pedagog
• Jeho díla zahrnuje hapenningy a performance, instalace
• Představitel akčního umění
• V jeho tvorbě hraje velkou roli materiál: tuk a plsť (odkazuje tím na svou individuální mytologii: za 2. sv války byl jako letec sestřelen nad Krymem, místní obyvatelé jeho zranění vyléčili tak, že ho potřeli tukem a zabalili do plsti
• Dílo:
  • JAK VYSVĚTLIT OBRAZY MRTVÉMU ZAJÍCI 
    • Má hlavu potřenou medem a pokrytou plátkovým zlatem, vysvětluje zastřelenému zajíci cosi, položil si ho na klín
  • I LIKE AMERICA AND AMERICA LIKES ME
    • Nejslavnější akce
    • Moto: zrušení bariéry mezi posvátným indiánským zvířetem a bílým člověkem z civilizace, nakonec po třech den, kdy byl zabalený v plášti zařve a odjíždí na letiště a odlétá do Evropy (to naznačuje, že v Americe ho nic nezajímá)

MILAN KNÍŽÁK

• V 60letech spjato s hudební skupinou AKTUAL
• Do tvorby se promítly některé experimentální trendy
• Známý tvorbou happeningů a performancí
• ,, DEMONSTRACE JEDNOHO´´´(1964) ležel na ulici četl knihy a pálil je, kolemjdoucí při průchodu kokrhali
• ,,OBLÉKÁNÍ STROMŮ´´ – pojí se princip happeningu s land artem, účastníci oblékali stromy do donesených oděvů

JIŘÍ VALOCH

• Tvůrce vizuální a konceptuální poezie, fotografické poezie a fotografických konceptů, textových instalací a konceptuálních kreseb

Článek Konceptuální umění se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Akcionismus a body art

Předmět: Výtvarná výchova, Dějiny umění

Přidal(a): Anna

Akcionismus a body art

• Spojení performancí a hlubšího ideového záměru
• má čtyři části: idea, představa, realizace a dokumentaci
• Na počátku stojí prožitek tvorby – Jackson Pollock, Joseph Beuys (Jak vysvětlit obrazy mrtvému zajíci) a Yves Klein ( ,,skok,, antropometrie- malby tělem)
• Jedná se o tělesný prožitek spjatý s ohrožením či bolestí, boří společenská tabu
• Tělo představuje pole události-> vzniká umění těla -> BODY ART
• Hranice mezi konceptualismem, body artem, akcionismem a land artem je nezřetelná, oblasti se překrývají

AKCIONISMUS

DENNIS OPPENHEIM

• Land artový umělec
• Nechal na sebe házet kameny-> akce Kamenný kruh
• Akce ,, EXTENDED ARMOR-> nechal proti sobě vypustit do koryta tarantuli a v tom, aby mu vylezla na tvář, s nažil se bránit tím, že si vytrhával vlasy, které pak foukal proti ní

 CHRIS BURDEN

• Americký umělec
• Nejznámější akce IKARUS – ukřižování na kapotě
• ,,Shoot´´- nechal se střelit do paže

STUART BRISLEY

• V akci ,,And for today – nothing´´- strávil mnoho hodin ve vaně plné vody s vnitřnostmi

MARIA ABRAMOVIČOVÁ – ULAY

• Zaměřování na vztahy mezi mužem a ženou
• Akcionismus

BODY ART

• tělo se stává hlavní částí díla
• umělci překračují dosavadní limity, zejména oblast sexu
• čelili obvinění z obscénního chování
• feministický průkopník: Američanka Carolee Scheemanová (extrémní performance)

VÍDENŠTÍ AKCIONISTÉ

• 60. léta – v Rakousku se vytvářela skupina revolučních umělců, kteří svou tvorbu opírali o odpor k měšťanské společnosti, k morálce, apod.
• Naproti ním byla Vídeňská skupina Wiener Gruppe
• Výrazové prostředky: zraňování, poškozování, ponižování, vyvolávání pocitů hnusu a šokování otevřenou sexualitou
• Patří zde např. Hermann Nitsch, Gunter Brus, Otto Muhl
• Jejich nejskandálnější akce – UMĚNÍ A REVOLUCE – ,,univerzitní prasárna´´
  • Za zpěvu státní hymny se svlékli do naha a na rakouské vlajce vykonávali potřebu, onanovali, bičovali, rozmazávali exkrementy a zvraceli, vše sledovalo 300 diváků -> autoři byli odsouzeni a vykázáni z Rakouska

HERMANN NITSCH

• Pořádal akce a výstavy v jejichž důsledku byl obžalován a třikrát odsouzen
• Jeho práce spočívala v lití červené barvy, později skutečné krve na rozměrná plátna -> barva volně stékala a vytvářela kompozici obrazu
• Další akce jsou obřady, při nich jsou zabitá zvířata, jejich vnitřnosti a krev jsou používaný jako médium malby (plátno, tělo)

OTTÖ MUHL

• Řídil akce jejichž hlavním motivem bylo ženské tělo
• Tematizoval motivy násilí a sexuality
• Jeho akce byly proslulé svou syrovostí

GUNTNER BRUS

• Koncentroval se na vlastní tělo
• 1966- začal performancemi pro jednoho, v nichž vlastní tělo aplikoval krev, moč a výkaly
• Akce ,, ZERREISPROBE´´ si nahý Brus rozřízl žiletkou vertikálně tělo, prudce se vrhal proti tělesům ústředního topení a pil moč

RUDOLF SHWARZKOGLER

• Své akce neprováděl před publikem, výsledkem byla fotografie/film
• Nepracoval s vlastním tělem, ale s modelem
• Používal zdravotnický materiál nebo dráty k působivým aranžovaným celkům

UMĚNÍ AKCE V ČECHÁCH

• Milan Knížák byl jediným představitelem FLUXU, v 60.letech provedl řadu akcí- např. demonstrace jednoho
• JAN MLČOCH – Velký spánek, Igelitový pytel
• PETR ŠTĚMBERA – Štěpování, Spaní na stromě

Článek Akcionismus a body art se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Impresionismus – zachycení okamžiku

Předmět: Výtvarná výchova, Dějiny umění

Přidal(a): Anna

Základní charakteristika:

• Vzniká v 60. a 70. letech 19. století ve Francii.
• Název pochází z obrazu malíře Clauda Moneta Imprese, východ slunce, přičemž imprese znamená dojem. Poprvé byl pojem použit po výstavě na jaře roku 1837, kdy byl obraz vystaven na výstavě nezávislých umělců, a to kritikem Leroyem.
• Impresionismus slouží jako symbolický rozchod od akademického tradičního umění a nové éry moderního umění.
• Styl se rozvíjel nejen na západu Evropy, ale i na zbytku kontinentu, v Americe a Austrálii.
• Impresionisté nemají jednotný manifest, ale sdílejí stejné hodnoty a cíle stejně jako „odpor“ k Salónu.

Tři hlavní zdroje inspirace:

• Angličtí krajináři
  • John Constable a William Turner byli britští romantičtí malíři. Ve svých dílech se snaží zachytit hru světla, používají pestré barvy. U Turnerova obrazu i bylo poprvé použita známá charakteristika, že obraz by se dal otočit i vzhůru nohama.
  • Turner se zasloužil o zpopularizování krajinomalby – časté a známe jsou jeho malby rozbouřeného moře. Kvůli matčiným depresím dospíval ve strýcově rodině a vystudoval Královskou akademii. Rád často maloval stejné motivy a vracel se na stejná místa – pozoroval změnu ovzduší, počasí – pozdější inspirace.
  • John Constable byl zakladatelem moderní realistické krajinomalby. Mnohem většího uznání se mu dočkalo především ve Francii. Ovlivnil i pointilisty a častými náměty byly: venkov, mraky, mračna, obloha.
  • Parník ve sněhové bouři, Bouře
• Barbizonská škola
  • Francouzští umělci, kteří v letech okolo roku 1830 malovali v plenéru v okolí vesnice Barbizon.
  • Duchovním vůdcem Barbizonské školy byl Théodor Rousseau
  • Zachycují venkovany při práci, běžný venkovský život a okolí straší svým bohémským a divokým vzezřením.
  • Sběračky klásků – Jean Francois Millet
• Édouard Manet
  • Považován za předchůdce, „otce“ impresionismu, ačkoliv na jejich způsob malby, myšlení nikdy nepřešel. Také měl spor se Salónem kdy v roce 1863 vystavil svůj obraz Snídaně v trávě. Ten kvůli zobrazení nahých žen v přítomnosti oblečených mužů vyvolal hlubokou kontroverzi a šokoval tehdejší společnost. Právě propojení tradičních námětů a nových kontroverzních myšlenek vyloučilo Maneta z tehdejší „společnosti“ elitářských umělců – divákům se téměř vysmívá a nepodává žádné vysvětlení, jak obraz pochopit. Byl blízkým přítelem Emila Zoly a Charlese Baudelaira.
  • Snídaně v trávě, Bar ve Folies, Olympia

Pozn.: Další z „neoficiálních zdrojů“ jsou japonské dřevořezy. Jako odloučení od západu se zde objevují jiné faktory – menší práce s detaily a „absence“ perspektivy či perspektiva téměř minimální. Nejdůležitějším ukazatelem je zvláštní a neobvyklá kompozice – netypické úhly či přílišné přiblížení.

Znaky:

• Zachycení nálady, dojmu v jediném, jedinečném okamžiku
• Skicovitost a rychlé tahy štětce
• Detaily nejsou důležité (odkaz na japonské řezy), snaží se co nejrychleji zachytit určitý moment, takže na ně není čas
• V přírodě chybí černá, takže ji ani nepoužívají
• Silné kontury
• Barvy se nemísí, ale pouze se plošně vrství vedle sebe
• „realismus dotažený k dokonalosti“
• Soustředěnost na okamžik

Náměty:

• Nejčastěji přírodní – jak se příroda mění v čase, ať už během dne či během roku.
• U vody – vodní hladina, mlha, kouř odpařující se z vody
• Náměty z každodenního života
• Hra světla – spoustu obrazů z jiné části dne ale ze stejného pohledu

Uskupení

• Jádro impresionistické skupiny tvořili studenti, kteří studovali v/na Acadeémii Suisse/Škola krásných umění (Claude Monet, Camille Pissaro, Paul Cézanne, Armand Guillaumin) či v soukromém ateliéru Charlese Gleyra (taky Claude Monet, Pierre-Auguste Renoir, Alfred Sisley, Fredéric Bazille).
• Řídili se Manetovým výrokem „ člověk musí jít s dobou a malovat, co vidí.“
• Snažili se tak užívat si i života a Paříže plnými doušky, zatímco tehdejší „mistři“ malovali tradiční upjatá témata, impresionisté pořádali pikniky, plavby po Seině či mnohá setkání v kavárnách.
• Každý byl nadchnutý něčím jiným – Degas téměř posedlý baletkami, Cassatová a Morisotová aspekty ženského života, Lautrec prostitutky.
• Pro Moneta, Renoira, Sisleyho a Pissara je typická malba bezstarostného, lehkého života, ačkoliv všichni tito právě jmenovaní byli téměř bez příjmu.

Claude Monet (1840-1926)

• Život
  • Byl francouzský malíř a také přezdívaný „otec impresionismu“. Narodil se v Paříži, ale v pěti letech se s rodinou přestěhoval do Normandie. Jeho prvním malířským učitelem byl Eugéne Boudin, následně se vyučoval i v soukromém ateliéru Charlese Gleyra a v Acadeémii Suisse společně s dalšími velikány. Podle jeho obrazu Imprese, východ slunce byl pojmenován celý směr. Roku 1861 byl povolán do armády – otec mu slíbil, že mu od vojenské služby pomůže, pokud nechá malování – Monet raději narukoval. Dvakrát se vdal a závěr života strávil v Giverny, v domě se svou proslulou zahradou, která figurovala na nemála jeho obrazech (například cyklus Leknínů). Měl šedý zákal a zrak se mu postupně zhoršoval à nakonec podstoupil v roce 1923 operaci očí a pracoval až do smrti. Ke sklonku života se mu dostalo uznání i bohatství a zemřel na rakovinu plic.
• Tvorba
  • Koncem sedmdesátých let se začal více zabývat krajinomalbou a víceméně přestal malovat portréty a zátiší. Byla tu velká snah snaha o zachycení světla v jeho nejlepší a nejzářivější podobě stejný námět zachycoval v různé denní či roční době a dokazoval tak proměnlivost atmosférických podmínek některá jeho plátna jsou i větší než pět metrů.
• Imprese, východ slunce, Kupky sena, Lekníny

Auguste Renoir (1841-1919)

• Život
  • Ve třinácti letech nastoupil do porcelánky, kde zdobil nádobí a později i vějíře a zástěny. Pracoval s Monetem, Pissarem a Cézannem. Ke stáří ho trápil silný revmatismus a konec svého života strávil na vozíku, jeho nemoc mu nedovolovala pokračovat v tvorbě.
• Tvorba
  • Rád maloval v přírodě a ovlivnilo ho mnoho dalších umělců. Byl především figurální malíř a vynikal v portrétech – hlavně žen a dívek. Věci maloval podle toho jak je viděl a ne podle tehdejšího ideálu krásy. Využití hodně barev, převaha jemných odstínů mistrovské zachycení paprsků na lidském těle.
• Tanec v Moulin de la Gallete, Snídaně veslařů

Alfred Sisley (1839-1899)

• Život
  • Byl francouzským malířem anglického původu. Jeho otec byl úspěšným obchodníkem s textilem. Velký vliv na něj měly výstavy anglických krajinářů, které jako mladý. Studoval na škole krásných umění v Paříži, kde se setkal i s Monetem a Renoirem. Po svatbě s květinářkou, která mu porodila dva syny, mu otec zastavil finanční podporu. Za války bohužel ztratil všechen svůj majetek a své obrazy.
• Tvorba
  • Rád používal hodně barev a v jeho obrazech byl pohyb a zvláštní dynamika; jemný a detailní přístup naznačoval hloubku zobrazené přírody.
• Malé lodě, Most v Serves

Berthe Morisot (1841-1895)

• Život
  • Byla pravnučkou či prapraneteří (zdroje se mýlí) rokokového malíře Fragonarda. Od rodičů měla podporu a věnovala se kreslení už od malička. Studovala u Camila Corota, který ji seznámil Édouardem Manetem. S tím se blízce spřátelila a později se i vdala za jeho bratra. Byla první ženou, která se stala členkou skupiny impresionistů a účastnila se jejich výstav. Společně s Marry Cassatovou považována za největší malířku 19. století.
• Tvorba
  • Ke svým obrazům přistupovala s větším ohledem na tradice než její kolegové. Ve svých obrazech zachycuje studie žen a dětí v různých situacích, vytvořila také množství krajin.
• Čtení, V jídelně, Dívka s klíckou

Camille Pissarro (1830-1903)

• Život
  • Jeho otec byl původem portugalský žid a matka Dominikánka se španělskými kořeny a oba provozovali malé hokynářství. Bez jejich vědomí odjel Venezuely, aby zde rozvíjel své malířské umění. Později také studoval na škole krásných umění v Paříži. S ostatními impresionisty maloval v krajině a Paul Gaugin s Paulem Cézannem ho považovali za svého mentora.
• Tvorba
  • Pissarrovo umění charakterizují tiché krajiny a drobné tahy štětcem. Má jemnou paletu barev a jako náměty mu stačily obyčejné, každodenní předměty.
• V noci, Opera Avenue v dešti, Le Pont-Neuf

Mary Casatt (1844-1926)

• Život
  • Byla Američankou, ale její otec z Francie pocházel. Studovala na Pensylvanské akademii výtvarné umění (konkrétně realistické malířství) a musela překonat mnohé konvence, které jí jako ženě zakazovaly studovat. Ve dvaceti dvou letech se přestěhovala do Francie, ke které měla od malička velmi blízko. Navštěvovala zde několik galerií a seznámila se s malířem Camillem Pissarem, se kterým sdílela nadšení pro pastelové barvy. Byla velkou obdivovatelkou Degase a když se s ním konečně potkala, tak se velmi spřátelili a společně chodívali malovat. Pocházela z bohaté rodiny, a proto dokázala uživit nejenom sebe, ale zafinancovala i své přátele.
• Tvorba
  • Její obrazy jsou velmi jemné a osobní a častým tématem jsou matky s dětmi.
• Sára držící kočku, Vlčí máky v poli, Dívka v modrém křesle

Henri de Toulouse-Lautrec (1864-1901)

• Život
  • Byl synem hraběte a jeho sestřenice komtesy – sňatek byl proveden za zachování tradice a majetku v rodině. Jeho růst byl kompletně zastaven po zlomení obou stehen ve čtrnácti letech. I přes nesouhlas rodičů se věnoval umění a nakonec se od nich úplně odloučil a přestal přijímat jejich finanční podporu. Jeho fascinace se světem dekadence, umělců a literátu v Moulin Rouge ho přivedla až k okamžiku, kdy se nakazil syfilidou.
• Tvorba
  • Byl fascionován prostitutkami i jejich životem. Maloval je jako lidské bytosti, plné emocí bez ironie, sentimentu či odsuzování. Proto byl také tehdejší společností nepochopen a vyloučen. Je považován za otce moderního plakátu, a přesto že patří k impresionistům, zachoval si vlastní originalitu a jeho kresby měly blízko i ke karikaturám.
• Žena v koupelně, V posteli, Nevěstky, Dvě ženy v Moulin Rouge

Edgar Degas (1834-1917)

• Život
  • Jeho otec byl zámožný bankéř, který synovi věnoval vlastní ateliér a v jeho talentu ho podporoval. Rok strávil v Itálii, kde studoval renesanční umění. Ve třiceti letech se začal scházet s dalšími umělci, se kterými často diskutoval o definici tradičního umění. Po smrti jeho otce, který po sobě zanechal spoustu dluhů, se začal malováním živit. V roce 1885 začal ztrácet zrak, a proto vyměnil oleje za pastely. V tomto období také začal modelovat drobné sošky tanečnic.
• Tvorba
  • Degas sám sebe považoval za důležitou osobu v impresionistickém hnutí a hledal nové kombinace v metodách kreslení a malby. Jeho hlavním námětem byly tanečnice a baletky, které navštěvoval v Rue Le Peletier, kde studoval každý jejich pohyb. Maloval také motivy z dostihového prostředí.
• Baletka, Žokejové před závodem, Zkouška baletu, Tanečnice v modrém

Sochařství

• Snažilo o vyjádření vnitřního stavu lidské duše s jeho světlými stránkami i s utrpením, které člověk prožívá. Tak začaly vznikat sochy s velmi emotivním rázem.
• Auguste Rodein
  • Jeden z největších sochařů 19. století. Dokázal vyjádřit lidské utrpení a jeho sochy odrážejí vnitřní život člověk. Jím začíná éra moderního sochařství.
  • Balzac, Občané Calais

Impresionismus v ČR

• Zasáhl i české krajiny, ačkoliv je to specifikum ve většině pouze francouzské
• Nemáme výhradní impresionisty, ale nacházejí se u nich jisté tendence tohoto způsobu
• Antonín Slavíček
  • Nejvíce se přiblížil hlavně svou technikou malby a bezpochyby je z českých impresionistů ten nejdůležitější. Zařadil se k nejlepším evropským malířům
  • Červnový den
• Antonín Hudečka
  • V jeho obrazech jsou k nalezení melancholické rysy a krajinomalby maluje způsobem psychického a náladového zobrazení.
• Miloš Jiránek
  • Čtenářka
• Václav Radimský
  • Stal se členem malířské komunity v Barbizonu. Seznámil se s Cézannem a Monetem a české společnosti představuje impresionismus.
  • Zrcadlení

Článek Impresionismus – zachycení okamžiku se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Předmět: Dějiny umění, Výtvarná výchova

Přidal(a): Veviina

Starověké umění blízkého východu (Mezopotámie, Egypt)

• Záplavy – úrodná půda – vznik prvních zemědělských civilizací, písma (klínové, hieroglyfické), architektury, sochařství, malířství a užité

Mezopotámie

• Soupeřící národy, městské státy, klínové písmo, nemají kult mrtvých. 
• Byla to země řek, nacházela se totiž mezi řekami Eufrat a Tigris. Kde se nachází voda a teplo, tam i zemědělství a kultura. 
• První Sumerové na tomto území objevují na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l.
• Sumerská kultura a Akkadská kultura cca od 4 000 let př. n. l. 
• Polyteismus
• Akkadsko – sumerský stát cca od 2 370 př. n. l. 
• Starobabylonská kultura cca 1 800 př. n. l. 
• Byla prvním centralizovaným státem s monarchou (Chammurapiho zákoník)
• Klínové písmo na hliněných tabulkách
• Asyrská říše cca 9. až 7. stol. př. n. l. 
• Válečné vozy, zbraně
• Palácové reliéfy
• Obrazy z glazurovaných kachlíků 
• Novo babylonská říše 7. až 6. stol. př. n. l.  
• Metropole starověku, je popisována v Bibli
• Středisko obchodu a duchovního života
• 90 metrů vysoká Babylonská věž
• Městské státy Erida, Ur, Uruk, Legaš, Kis, Umma, Nipur a Akkad byli již od 4 000 let př. n. l. monarchiemi. 
• Bojovali mezi sebou o úrodnou zemi, jednalo se o jarní záplavy řek Eufrat a Tigris. 
• 3 200 let př. n. l. obrázkové písmo 
• 2 340 let př. n. l. sjednocování 

Architektura

• Používali hliněné cihly, někdy i glazurované, ale ty se nedochovaly.

Zikkuraty

• Na vrcholku byl chrám.
• Stupňovitá pravoúhlá věž.
• Každý stupeň má jiný symbolický význam.
• Babylonská věž 
• Největší zikkurat
• Ištařina brána
• Rekonstrukce v Berlínském muzeu 
• Visuté zahrady královny Semiramis 

Malířství

• Zdobená keramika u Sumerů. 
• Ornamentální bohatost a barevnost, Asyřané. 
• Barevné reliéfy v Babylonu.

Písmo

Klínové

• Psáno na hliněné tabulky
• Rozluštil ho Bedřich Hrozný
• Chamurappiho zákoník
• Oko za oko, zub za zub
• Epos o Gligamešovi
• Svou nesmrtelnost si zasloužil dobrými skutky

Egypt

• Kult mrtvých, mumifikace, faraon, hieroglyfy
• Dějiny starověkého Egypta jsou rozčleněny na celkem 30 dynastií. Existují ale i jiná dělení, jako je např. dělení na Starou, Střední a Novou říši. 
• První známky trvalého osídlení kolem řeky Nil lze datovat do období neolitu (10 000 – 4 700 př. n. l.), nebo také před dynastická doba.
• a 2. dynastie (Archaidská doba) připadá na období mezi 3 510 – 2 700 př. n. l., v této době dochází k sjednocení Egypta. Objevuje se první král, faraon Menes

Stará říše (2 700 – 2180 př. n. l.)

• Zahrnuje 3. až 6. dynastii. V tomto období vznikají pyramidy v Gíze

Střední říše (2064–1797 př. n. l.)

• a 12. dynastie 
• Senusret III. Jako reprezentant nového archetypu panovníka; král 12. dynastie je „dobrý pastýř, který se stará o svůj lid, vše a každého vysliší. Toto je na soše demonstrováno zvětšenýma až odstávajícíma ušima.

Nová říše (1543–1080 př. n. l.)

• a 19. dynastie, Amarnské období, nové umění. 
• Král Achnaton chce přinést revoluci. On jako nejvyšší král slunce. Nové způsoby zobrazování a odsun idealizace, bohužel se nepodařilo uchovat po jeho smrti.

Pozdní doba (665 – 332 př. n. l. ) 

• až 30. dynastie – probíhají konflikty s Persií.
• V umění se projevuje prohlubování víry ve vůli bohů, které se poddávají i panovníci. 
• Následuje Řecko – Římská doba s vládou Alexandra Velikého, v této době jsou typické mumiové portréty civilistů.
• Poté Řecká doba, kterou přináší Alexandr Makedonský, který vstoupil bez boje do Egypta a zaujal tradiční místo faraona. 
• Římská doba nastává cca 30 let př. n. l. a končí rozdělením Římské říše na západní a východní (395 n. l.).
• Egypt připadá Byzanci. Poté jej ale dobíjejí Arabové (640 n. l.) a dochází k postupné islamizaci.

Architektura

• Materiály: cihly, kámen a písek
• Sloupy s motivy hlav, lotosových květů a palem

Pyramidy

• Nachází se na severu Egypta. 
• Byly to monumentální hrobky faraónů.
• V nové říši již obsahovaly falešné hroby kvůli zlodějům a větrací šachty.
• Nejdříve byly stupňovité. 
• Neobsahovaly uvnitř téměř žádné malby

Významné pyramidy: 

• Djoserova pyramida v Sakkáře
• 7 mastab na sobě 
• autor Imhotep
• Pyramida Cheopsova 
• 146 m, je nejvyšší
• Pyramidy v Gíze
• 1. div světa 
• patří k nim i Sfinga, kterou tvoří tělo lvice a lidská hlava

Hrobky tesané do skal:

• Údolí králů (Théby)
• všechny hrobky až na Tutanchamonovu vykradeny

Mastaby

• Hroby vyšších úředníků 
• Pečlivě přitesané kvádry
• Obdélníkové základny

Chrámové komplexy 

• Stavěny bohům nebo pro pohřební obřady
• Nachází se na jihu Egypta 
• Pylon, jehlan, kolos (velká lidská socha), obelisk, svatyně (nejmenší místnost chrámu), peristyl

Významné chrámové komplexy:

• Karnak
• Luxor

Nová říše

• Hlavní změnou je Hypogréna.
• hrobky tesány do skal 
• V Thébách je zbudováno Údolí králů.
• Všechny hroby až na Tutanchamonův vykradeny.
• Areály k pohřebnímu kultu se nadále stavějí pod širým nebem.
• Chrámy v Karnaku a Luxoru byly vyzdobeny a přestavěny.

Malířství

• Kolorované kresby s obrysovou linkou.
• Používala se enkaustika, včelí vosk smíchaný s barvou, maluje se za tepla.
• Výzdoby sarkofágů, stěn, chrámů a hrobů. 
• Nástěnná malba, měly přesnou kresbu, v nové říši vzniklo zobrazování krajin 

Znaky

• Zdánlivá strnulost. 
• Neživost a idealizace objektů.
• Vypráví skrze ni o světě lidí, faraonů a bohů ornamentálním písmem. 
• Hlava a končetiny malovány z profilu, oko a trup jsou zobrazeny zepředu.

Sochařství

• Reliéfy. 
• Víra v ožití člověka, jehož jméno se vyryje do sochy. 
• Frontální zobrazení. 
• Hieratická perspektiva, zobrazení podle důležitosti. 
• Inkrustace, což bylo vkládání drahokamů místo očí.
• Trpěli nedostatkem kamene, používali hliněné, dřevěné nebo kostěné sochy. 
• Kult mrtvých (přidávali sochy. Hlavy se jménem do hrobky, snažili se o co největší podobu)

Významné sochy

• Chamurappiho stéla
• V dolní části zákoník, v horní se modlí k bohu
• Náramsinova stéla
• Král a jeho vojsko
• Stojící a sedící král Gudea
• Nefertiti
• Busta

Tutanchamon

• Nalezen s žezlem důtkami a omotanými vousy. 
• Vládl cca 10 let, náhle zemřel. 
• Byl nalezen v roce 1922. V jeho hrobce byly nalezeny zbraně, vozy, hračky a oděvy.
• Byl to největší archeologický nález v dějinách.

Užité umění

• Luxusní šperky, nábytek, bytové doplňky, tkaniny a sklo. 
• Zdobený nábytek; doplňky z drahých kamenů, byl pozlacený. 
• Výroba skla, perel, nádob a figurek. 
• Zrcadla s držadlem, měly tvar sloupku nebo dívčí postavy. 

Písmo

Hieroglyfy

• Měly přes 6 000 znaků. 
• Písmo Hieratické
• Kněžské 
• 500 znaků
• Písmo Démotické 
• Lidové 
• 250 znaků 
• Literatura mrtvých 
• Náboženské texty, přechod na onen svět

Minojská kultura

• Civilizace nazývaná podle mýtického krále Minóa. 
• Minojská kultura na Krétě předcházela Řecké kultuře.
• Trvala zhruba 1 500 let. 2 600 let př. n. l. do 1 100 př. n. l.
• Pozice Ostrova Kréty byla velmi strategická pro rozvoj nevšední kultury. 
• Byli to skvělí námořníci, obchodovali s jinými národy. 
• Z administrativních důvodů bylo vyvinuto písmo A, tento jazyk nebyl doteď rozluštěn.
• Umění z části ovlivněno Egyptskou kulturou. V keramice a malbě. 
• Hlavní božstvo byla matka bohyně, často vyobrazovaná jako bohyně s hady. 
• Posvátné zvíře byl býk, byl uctíván jako mocný bůh plodnosti. Byl zobrazován na freskách, sochách, také jako bájný Minotaurus. 
• Králové budovali obrovské paláce. Byly to střediska moci, kultury a náboženství. 
• Byla to klidná civilizace, nevedli žádné boje o území a jejich paláce nepotřebovaly hradby.
• Kolem roku 1 450 př.n.l. byla všechna palácová centra zničena výbuchem sopky Santorini. 
• Palác v Knóssu byl plně zrekonstruován a sloužil nové královské dynastii. 
• Po roce 1 450 př. n. l. došlo k vpádů Achájů z řecké pevniny, kteří přinesli kulturu Mykénské civilizace a Minójská civilizace tímto zanikla. 

Architektura

Paláce

• Bylo to prostorné seskupení menších budov kolem centrálního nádvoří. Obsahovalo velké množství menších místností a komor, které byly v různých podlažích spojené s malými schodišti.
• Uplatnění tzv. architrávového stavebního systému se sloupy, které byly dřevěné a zužovaly se směrem dolů.
• Komplikovanost a monumentálnost paláců patrně vedla k vytvoření báji o labyrintu s Minotaurem.

Palác v Knóssu

• Největší a nejzachovalejší palác 
• Až 1 500 místností a pouze dva vchody
• Phaestos
• Malia
• Agia Triada
• Zakros

Malířství

• Inspirace v přírodních motivech.
• Záliba v mořských tvorech, jako byly např. chobotnice, korály, ryby a delfíni.
• Nástěnné malby
• Hlavní tématikou byla příroda a výjevy z běžného života. 
• Fresky
• Často vyobrazovaly náboženské obřady či rituály, při němž většinou mladí muži přeskakovali přes hřbet býka.

Keramika 

• Zdobena přírodními motivy
• Zvířecí
• Váza s chobotnicí 
• Rostlinné 
• Nejrůznější spirálovité ornamenty

Mykénská kultura 

• Tato civilizace se skládala z řeckých kmenů Achájů na Peloponéském poloostrově. 
• Trvala zhruba od roku 1 600 do roku 1 100 př. n. l. 
• Největší rozkvět kultury nastal kolem roku 1 450 př. n. l. pádem mínojské civilizace, kdy převzali nadvládů Mínojců nad mořem a začali obchodovat s celým Středomořím. Díky tomu ovládli podstatnou část pevninského i ostrovního Řecka. 
• Jejich centrem bylo město Mykény. 
• Byly skvělými obchodníky i válečníky. 

Architektura

Stavby z kyklopského zdiva

• Vznik obrovských citadel, což byly pevnosti chránící město na kopcích. 
• Hlavním rozdílem mezi Minojskými a Mykénskými bylo v silném opevnění. 
• Jejich hradby byly někdy až 8 metrů široké, vstupní brány tvořily propyleje. 

Paláce s Megaronem 

• Měly obdélníkový půdorys. Uprostřed místnosti byl krb a otvor ve stropě, který podpírali 4 sloupy před obytnou místností se nacházela předsíň. 
• Později se stává nejjednodušší chrámovou stavbou. 
• Stal se inspirací pro složitější řecké chrámy. 

Hrobky

• Šachtové 
• Kopulové s kruhovým půdorysem 
• Átreova hrobka v Mykénách

Malířství

• Z této doby se toho moc nedochovalo. 
• Dochované fresky většinou zachycují boj, lov či zápas.

Sochařství

• Z této doby se toho moc nedochovalo. 
• Lví brána v Mykénách 
• Dva lvi rozděleni polosloupem

Užité umění 

• Výroba šperků a jiných výrobků ze zlata či bronzu, bronzové meče. 
• Maska Agamemnóna 
• zlatá pohřební maska.

Článek Mezopotámie, Egypt a předhelénské kultury se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.