<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Informatika Archivy - Studijni-svet.cz</title>
	<atom:link href="https://studijni-svet.cz/category/informatika/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://studijni-svet.cz/category/informatika/</link>
	<description>Studijní materiály do školy a k maturitě</description>
	<lastBuildDate>Fri, 07 Feb 2025 15:47:15 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>

<image>
	<url>https://studijni-svet.cz/wp-content/uploads/2024/08/apple-touch-icon-150x150.png</url>
	<title>Informatika Archivy - Studijni-svet.cz</title>
	<link>https://studijni-svet.cz/category/informatika/</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Síťové služby &#8211; seminární práce</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/sitove-sluzby-seminarni-prace/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Feb 2025 00:37:22 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=27928</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Síťové služby Předmět: Informační technologie Přidal(a): Daniel Coats &#160; Obsah 1. Proxy 1.1 Mitimproxy 1.1.1 Nastavení 2. Webový 2.1 Apache2 2.2 NginX 3. Doménový 3.1 BIND 9 3.1.1 Instalace Bind9 4. Souborový 4.1 SMB Shares (Samba) 4.2 Apache FTP Server 5. Databázový 5.1 MariaDB 5.2 PostgreSQL 6. Sdílení HW (SW) 6.1 Kubernetes 7. ... <a title="Síťové služby &#8211; seminární práce" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/sitove-sluzby-seminarni-prace/" aria-label="Číst více o Síťové služby &#8211; seminární práce">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/sitove-sluzby-seminarni-prace/">Síťové služby &#8211; seminární práce</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Síťové služby</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Informační technologie</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Daniel Coats</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-27928"></span></p>
<h1><strong>Obsah</strong></h1>
<ul>
<li><strong>1. Proxy</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>1.1 Mitimproxy
<ul>
<li>1.1.1 Nastavení</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>2. Webový</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>2.1 Apache2</li>
<li>2.2 NginX</li>
</ul>
</li>
<li><strong>3. Doménový</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>3.1 BIND 9
<ul>
<li>3.1.1 Instalace Bind9</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>4. Souborový</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>4.1 SMB Shares (Samba)</li>
<li>4.2 Apache FTP Server</li>
</ul>
</li>
<li><strong>5. Databázový</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>5.1 MariaDB</li>
<li>5.2 PostgreSQL</li>
</ul>
</li>
<li><strong>6. Sdílení HW (SW)</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>6.1 Kubernetes</li>
</ul>
</li>
<li><strong>7. Autentizační</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>7.1 FreeIPA server
<ul>
<li>7.2 Nastavení přihlášení na Windows a Linux (FreeIPA
<ul>
<li>7.2.1 Windows</li>
<li>7.2.2 Linux</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>8. Aplikační</strong></li>
<li><strong>9. Print</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>9.1 CUPS – Open Printing
<ul>
<li>9.1.1 Nastavení CUPS printového serveru</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><strong>10. E-MAIL</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>10.1 Mail-In-A-Box</li>
</ul>
</li>
<li><strong>11. Herní</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>11.1 Minecraftový server</li>
<li>11.2 Terraria server</li>
</ul>
</li>
<li><strong>12. Media</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>12.1 Plex Media Server</li>
</ul>
</li>
<li><strong>13. Redakční</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>13.1 WordPress</li>
</ul>
</li>
<li><strong>14. Licenční</strong></li>
<li><strong>15. Datové centrum</strong></li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>15.1 OpenDCIM</li>
</ul>
</li>
<li><strong>16. Dedikovaný</strong></li>
<li><strong>17. Nededikovaný</strong></li>
<li><strong>18. Síťový</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584548"></a>1. Proxy</h1>
<p>Proxy server je jako mezibod mezi klientem a serverem skrývající adresu klienta před serverem. Toto má několik možných důvodů proč udělat jako například filtrování komunikace od jednoho bodu k prevenci infliltrace do systému.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584549"></a>1.1 Mitimproxy</h2>
<p>Mitimproxy je open-sourcový proxy server, který je určený k přeposílání provozu HTTP/HTTPS. Má uživatelské rozhraní nejenom na příkazovém řádku ale má i webové uživatelské rozhraní. Umí interceptovat a modifikovat HTTP requesty v reálném čase.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h3><a name="_Toc158584550"></a>1.1.1 Nastavení</h3>
<ol>
<li>Nainstalujte mitimproxy přez nativní package manager na vaší linuxové distribuci nebo nainstalujte Dockerový kontejner.</li>
<li>Spusťte webové rozhraní pomocí příkazu mitimweb.</li>
<li>Nakonfigurujte (https://docs.mitmproxy.org/stable/overview-getting-started/)</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584551"></a>2. Webový</h1>
<p>Webový serverový software je takový serverový software který komunikuje s webovým klientem pomocí protokolu HTTP (Hyper text transfer protocol, na portu 80) nebo HTTPS (HTTP s certifikátem, na portu 443). Nejvíce používané webové serverové softwary jsou Apache2 a NginX.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584552"></a>2.1 Apache2</h2>
<p>Apache2 (jinak nazývaný httpd protože umožňuje použití init systému systemd) je webový serverový software od organizace Apache. Je populární díky své dobré integrace s compilerem programovcího jazyku PHP. Software Apache2 má také podporu pro takzvaný load balancing (Proces pro distribuci requestů na serverový software na více fyzických nebo logických serverů.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Jak nastavit a nainstalovat Apache2:</strong></p>
<ol>
<li>Nainstalujte package Apache2 z package manageru vašeho operačního systému (winget pro windows, apt pro debian a ubuntu, pacman pro Arch atd&#8230;</li>
<li>Zapněte službu Apache2
<ol>
<li>V případě linuxového systému založeném na Archlinuxu – použijte příkaz sudo systemctl enable httpd (pro aktivaci sysémové služby systemd)</li>
<li>V případě distribuce založené na Ubuntu/Debian – sudo systemctl enable apache2</li>
<li>V připadě systému Microsoft Windows – Spusťe správce služeb a zapněte službu httpd / apache2</li>
</ol>
</li>
<li>Server by měl v tuhle chvíli běžet.</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584553"></a>2.2 NginX</h2>
<p>NginX je take opensourcový webový serverový software s vestavěným load balancerem. Je populárni díky jeho dobré integrace se kontejnerizačním systémem Kubernetes. Je řízený for-profit společností ale jeho hlavní zdrojový kód je svobodný a veřejný na internetu. Společnost F5 poskytuje SaaS (Software as a service – Klient může platit za extra distribuci s podporou a navíc funkcema) verzi software NginX.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Nastavení a instalace NginX</strong></p>
<ol>
<li>Nainstalujte NginX z package manageru vašeho operačního systému (Ubuntu – apt, Arch – pacman, Windows – winget) Nebo sestavte NginX ze zdrojového kódu.</li>
<li>Spusťe službu NginX (sudo systemctl enable nginx)</li>
<li>Konfigurujte (<a href="https://docs.nginx.com/nginx/admin-guide/installing-nginx/installing-nginx-open-source/">https://docs.nginx.com/nginx/admin-guide/installing-nginx/installing-nginx-open-source/</a>)</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584554"></a>3. Doménový</h1>
<p>Doménový server / jmenný server / DNS server je server se softwarem který implementuje serverovou stranu protokolu DNS. Pomocí protokolu DNS si můžete do prohlížeče zadat pouze doménové jméno a je vyhledaná správná adresa která se musí kontaktovat. DNS servery máme autoritativní nebo rekurzivní, oba typy jsou implementovány stejným serverovým softwarem. Je nejpoužívanější UNIXový server BIND.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584555"></a>3.1 BIND 9</h2>
<p>Nejpoužívanější serverový (i klientský) software pro DNS dnes je BIND (pro platformy založené na UNIXU nebo ty co se mu pobají). Je vyvýjeny a udržovaný organizací ISC (Internet Systems Consortium) která je složená z množství síťových a IT společností.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h3><a name="_Toc158584556"></a>3.1.1 Instalace Bind9</h3>
<ol>
<li>Použijte místní package manager na vašem UNIXovém systému pro intalaci packageů bind9 bind9-utils a bind9-docs</li>
<li>Spusťte službu bind9 s příkazem sudo systemctl enable bind9</li>
<li>Otevřete a modifikujte /etc/bind/named.conf.options</li>
<li>V složce /etc/bind/zones lze vytvořit složky pro konfiguraci individuálních doménových jmen a jejich podmnožin pomocí konfiguračních souborů</li>
<li>Postupujte pomocí konfigurační reference na tomuto webu: https://bind9.readthedocs.io/en/latest/reference.html</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584557"></a>4. Souborový</h1>
<p>Souborový server implementuje nejčastěji jeden z protokolů FTP, SMB nebo NFS. Poskytuje přístup klientům k souborům a složek (datům). Souborové systémy mají většinou i integraci s Autentizačnímy servery pro propojenější pracovní ekosystém.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584558"></a>4.1 SMB Shares (Samba)</h2>
<p>Windows má integrovanou verzi Samba Shares která funguje dostatečně dobře. Lze nastavit stisknutím pravého tlačitka na složce a stisknutím nastavit sdílení se může změnit sdílení po síti. Sdílená složka je pak dostupná oprávněným uživatelům v sekci Network Discovery.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584559"></a>4.2 Apache FTP Server</h2>
<p>Apache FTP Server je javová impelentace protokolu FTP pro Windows a Linux, funguje samostatně, i jako knihovna. Apache je nezisková organizace.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Jak ho nastavit</strong></p>
<ol>
<li>Stáhněte tarball a extrahujte z oficiální stránky Apache FTP <a href="https://mina.apache.org/ftpserver-project/running_ftpserver_standalone.html">https://mina.apache.org/ftpserver-project/running_ftpserver_standalone.html</a></li>
<li>Otevřete vnořenou složku bin a spusťte soubor určený pro vaší platformu
<ol>
<li>Linux – ftpd.sh</li>
<li>Windows – ftpd.bat</li>
</ol>
</li>
<li>Pro konfiguraci modifikujte res/conf/ftpd_typical.xml</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584560"></a>5. Databázový</h1>
<p>Databázový serverový serverový software pokytuje přístup k (malým většinou) datum pro aplikace. Drži většinou v sobě velké množství dat které jsou většinou k sobě relačně připojeny. Nejpoužívanějši jazyk pro operaci s databázovými servery je jazyk SQL který je standardizvaný mezi implementacemi, komunikační protokol ale není mezi nimi standardizovaný a proto se používají abstrakční vstvy jako PDO (PHP DATABASE OBJECT) které poskytují jednotý interface pro používání databází.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584561"></a>5.1 MariaDB</h2>
<p>MariaDB je opensourcový project který navazuje na project MySQL a je s ním tak kompatibilní. Díky starým aplikacím zaleženým na programovacím jazyce PHP (kde je modul mysqli na komunikaci po protokolu MySQL a abstrakci standardně předinstalovaný) a díky tomu že v minulosti MySQL protokol byl standardem, se tento serverový software používá často.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Instalace MariaDB:</strong></p>
<ol>
<li>Nejprve nainstalujte MariaDB pomocí místního package manageru operačního systému který používáte (Ubuntu apt, Arch pacman, Windows winget)</li>
<li>Aktivujte systémovou službu pro MariaDB (systemd nebo windows service manager)</li>
<li>Spusťte terminal MariaDB a spusťte příkaz CREATE DATABASE &lt;nazev&gt;; pro vytvoření nové databáze</li>
<li>Používejte příkazy SQL pro další manipulaci</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584562"></a>5.2 PostgreSQL</h2>
<p>PostgreSQL je také opensourcový projekt který pohání spoustu velikých webových a jiných aplikacích jako je například aplikace kterou microsoft používá k zpracování uživatelských metrik svého operačního systému.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Instalace PostgreSQL</strong></p>
<ol start="6">
<li>Nejprve nainstalujte PosgreSQL pomocí místního package manageru operačního systému který používáte (Ubuntu apt, Arch pacman, Windows winget)</li>
<li>Spusťte terminal PostgreSQL a spusťte příkaz createdb &lt;nazev&gt; pro vytvoření nové databáze</li>
<li>Zadejte use &lt;nazev&gt; pro použití databáze</li>
<li>Používejte příkazy SQL pro další manipulaci</li>
<li>Pro změnu hesla nějakého PostgreSQL účtu použíte příkazový template ALTER USER &lt;USERNAME&gt; WITH PASSWORD ‚&lt;HESLO&gt;‘;</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584563"></a>6. Sdílení HW (SW)</h1>
<h2><a name="_Toc158584564"></a>6.1 Kubernetes</h2>
<p>Kubernetes je orchestrační system kontejnerů (to je izlolovaný, zčásti virtualizovný system který má svoji vlastní softwarovou výbavu a environmentové  proměnné). Tyto kontenery jsou kopírovatelné, snadno zastavitelné a znova spustitelné a snadno se jim alokují a dealokují systémové zdroje pro škálovatelnost aplikace. Poskytuje také vlastní API pro komunikaci mezi nimi.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Jak nastavit Kubernetes na vlastním systému (tato implementace je pouze lokální):</strong></p>
<ol>
<li>Nainstalujte minikube pomocí vašeho lokálního package manageru</li>
<li>Spusťte minikube (minikube start)</li>
<li>Nainstalujte kubectl pomocí package manageru na vašem systému (arch – pacman, ubuntu – apt, atd&#8230;)</li>
<li>Potvrďte že je kubectl nainstalovaný spušťením příkazu kubectl –version client</li>
<li>Nyní spusťe webové prostředí minikube – minikube dashboard – a navigujte pomocí prohlížeče na localhost</li>
<li>Pro instalaci služby použijte příkazy:</li>
</ol>
<ul>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>Vytvoři nový kontejner kontejnerovým obrazem kicbase/echo-server verze 1.0</li>
<li>kubectl create deployment hello-minikube &#8211;image=kicbase/echo-server:1.0</li>
<li>Přiřadí ho na port 8080 – Alternativní HTTP port</li>
<li>kubectl expose deployment hello-minikube &#8211;type=NodePort &#8211;port=8080</li>
<li>Nastavte aplikaci na skutečný port se kterým je do aplikace přístup</li>
<li>kubectl port-forward service/hello-minikube 7080:8080</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ol start="7">
<li>Pro dalši konfigurační možnosti navštivte <a href="https://minikube.sigs.k8s.io/docs/start/">https://minikube.sigs.k8s.io/docs/start/</a></li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584565"></a>7. Autentizační</h1>
<p>Autentizační server umožňuje používat jednotnou uživatelskou autentizaci s vice aplikacemi. Tento server implementuje většinou protokol Kerberos který podporuje operační systémy Linux, Windows (ale hlavně Windows Active Directory) a FreeBSD.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584566"></a>7.1 FreeIPA server</h2>
<p>FreeIPA je open-sourcová implementace protokolu Kerberos (jako je Microsoft Active Directory) pomocí které se dá nastavit přihlášení jako do Windowsové a Linuxové domény. Jde také integrovat do souborového serveru SMB (Samba shares) pro integraci s ním (NAS se specifickými složkami pro jednotlivé uživatele).</p>
<p>Tento systém je vyvíjený a sponzorovaný společností Red Hat, proto je vyvýjený a převážně určený pro jejich linuxovou distribuci RHEL (Red Hat Enterprise Linux).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Instalace a konfigurace serveru FreeIPA:</strong></p>
<ol>
<li>Budete potřebovat server s nainstalovaným platným licencovaným RHEL (Red Hat Enterprise Linux) nebo Fedora (testovací branch Red Hat). Doporučuje se minimálně 2GB RAM pro testovací server a víc pro produkční.</li>
<li>Server potřebuje statický hostname nastavený v konfiuguraci DHCP serveru.</li>
<li>FreeIPA server potřebuje správně nakonfigurovaný DNS server na stroji s hostnamem minimálně dvouúrovňovým (test.mydomain.local, etc&#8230;) Tento hostname musí ukazovat (pomocí record A nebo AAAA na statickou IP přiřazenou na server.</li>
<li>Nainstalujte FreeIPA pomocí package manageru vašeho OS (nebo kontejner do kubernetes nebo Docker&#8230;) (dnf install freeipa-server | dnf install freeipa-dns pro RHEL)</li>
<li>Povolte firewallové porty pomocí vestavěného profilu RHEL:</li>
</ol>
<ul>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li># firewall-cmd &#8211;add-service=freeipa-4 &#8211;add-service=freeipa-ldaps</li>
<li># firewall-cmd &#8211;add-service=freeipa-4 &#8211;add-service=freeipa-ldaps –permanent</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ol start="6">
<li>Spusťe ipa-server-install a postupujte instalačním procesem (nakonfigurje se uživatel Directory Manager – To je nízkoúrovňový administrátor a uživatel Admin – je na vyšší úrovni)</li>
<li>Pro vstup jako admin spusťe kinit admin a vyplňte heslo (nastaví se Kerberos token)</li>
<li>Pro pomoc při nastavení nových nebo stávajících uživatelů použijte příkaz ipa help</li>
<li>Pro přístup do webového rozhraní navštivte na webovém prohlížeči (na stroji se správným DNS) svoji adresu serveru a přihlašte se.</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584567"></a>7.2 Nastavení přihlášení na Windows a Linux (FreeIPA)</h2>
<h3><a name="_Toc158584568"></a>7.2.1 Windows</h3>
<p>POZOR – FreeIPA není určený pro přímé používání s Microsoft Windows – Možná je jenom základní autentifikace</p>
<p><strong>Postup je následující:</strong></p>
<p>(zdroj <a href="https://www.freeipa.org/page/Windows_authentication_against_FreeIPA">https://www.freeipa.org/page/Windows_authentication_against_FreeIPA</a>)</p>
<ol>
<li>ksetup /setdomain [REALM NAME]&#8222;</li>
<li>ksetup /addkdc [REALM NAME] [kdc DNS name]&#8222;</li>
<li>ksetup /addkpasswd [REALM NAME] [kdc DNS name]&#8222;</li>
<li>ksetup /setcomputerpassword [MACHINE_PASSWORD] (the one used above)&#8222;</li>
<li>ksetup /mapuser * *&#8222;</li>
<li>Spusť gpedit.msc (Windows + R) a vyber:</li>
</ol>
<ul>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>&#8222;Network Security: Configure encryption types allowed for Kerberos”&#8222;</li>
<li>Pod:</li>
<li>Computer Configuration &gt;&gt; Windows Settings &gt;&gt; Security Settings &gt;&gt; Local Policies &gt;&gt; Security Options&#8222;</li>
<li>A vypni všechno kromě RC4_HMAC_MD5&#8222;</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ol start="7">
<li>Restartuj</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h3><a name="_Toc158584569"></a>7.2.2 Linux</h3>
<p>Tento postup také platí pro konfiguraci Microsoft Active Directory na Linuxu.</p>
<ol>
<li>Nainstalujte SSSD (System security services daemon) klientský software pro Linux pomocí package manageru vaší distribuce (Arch – pacman, Ubuntu – apt, Red Hat – dnf) (potřebné sssd-ad sssd-tools realmd adcli)</li>
<li>Zkontrolujte zda je doména viditelná (sudo realm -v discover ad1.example.com)</li>
<li>Připojte se do domény: (sudo realm join ad1.example.com) potřeba sudo (přidejte -v pro verbose)</li>
<li>Zapněte automatické vytváření domovské složky pro síťové uživatele (sudo pam-auth-update &#8211;enable mkhomedir)</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584570"></a>8. Aplikační</h1>
<p>Aplikační serverový software je typ serverového softwaru který poskytuje klientskému stroji nějaký program (na klientském stroji běží tzv. thin client/tenký klient který poskytuje jen základní vykreslování apod.). Příkladem aplikačního serveru je server na kterém běží webový server s PHP aplikací – v tomto případě je tenký klient javascriptová aplikace / html webová stránka běžíci na webovém prohlížeči klientského počítače.</p>
<p>Aplikační servery outsourcují komputaci na server a který zpracovává data a výsledek posílá klientovi.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584571"></a>9. Print</h1>
<p>Jsou dva typy serveru které se oba nazývají tiskové server. První typ běží jako lokální služba a dává aplikacím přístup k tiskovému API díky kterému mohou tisknout a vytvářet tiskové dialogy. Druhý typ je dostpuný zaheslovaný z veřejného internetu nebo většinou jenom dostupný přez podnikové VPN, dávíá přístup lokálnímu tiskovému serveru k tiskárnám které spravuje.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2>9.1  <a name="_Toc158584572"></a>CUPS – Open Printing</h2>
<p>CUPS je opensoucový projekt který poskytuje tiskový server pro lokální stroje běžici na linuxu. Poskytuje jednotné drivery pro využivání tisku v linuxových aplikacích. Má integrované webové rozhraní pro přidávání problémovějších připadů tiskáren.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h3><a name="_Toc158584573"></a>9.1.1 Nastavení CUPS printového serveru</h3>
<ol>
<li>Nainstalujte package CUPS z package manageru vaší linuxové distribuce (apt – ubuntu, pacman – arch, atd..)</li>
<li>Spusťte službu cups s příkazem sudo systemct enable cups.service</li>
<li>V listu aplikací můžete najít link na konfigurační web</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584574"></a>10. E-MAIL</h1>
<p>Emailový server implementuje protokoly (nebo využívá knihovny implementující protokoly) SMTP, a POP3 (Existují i jiné protokoly ale tyto jsou nejaktuálnější). Většinou emailový server take poskytuje uživatelské rozhraní přez HTTP a HTTPS pomocí dodatečného webového serveru.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584575"></a>10.1 Mail-In-A-Box</h2>
<p>Je opensourcový mailový server pro Linux navržený pro jednoduchost nastavení a používání.</p>
<p>Mail in a box se nastavuje tak že se jednoduše spustí jejich předudělaný skript (curl -s https://mailinabox.email/setup.sh | sudo bash). Vytvoří a nakonfiguruje se automaticky webmail, ovládací panel, a webová kontaktová aplikace.</p>
<p><a name="_Toc158582553"></a>Obrázek 5: Logo MailInABox, zdroj https://repository-images.githubusercontent.com/12271469/121231e9-332a-4b3a-92dc-4640352023c6</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584576"></a>11. Herní</h1>
<p>Herní servery se hodně liší podle toho na kterou hru jsou. Některé herní servery implementují Client-Server model (to je většina). A některé slouží pouze jako spojovací server pro peer to peer system.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584577"></a>11.1 Minecraftový server</h2>
<p>Pro instalaci Minecraftového serveru budete potřebovat alespoň server s     4 GB RAM. Také je potřeba processor s vysokým jednojádrovým benchmarkem protože Minecraft server nedokáže používat víc než jedno vlákno (synchronizace moc obtížná).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Postup instalace</strong></p>
<ol>
<li>Nejprve stáhněte z oficální stránky Minecraft.net jar soubor (spusitelný java soubor) pro minecraft java server pro vanilla Minecraft (nebo ze stránky ForgeMC pro modovatelný Minecraft)</li>
<li>Nainstalujte nejnovějši verzi Oracle Java JDK</li>
<li>Spusťte spustitelný serverový soubor</li>
<li>Serverový software automaticky vytvoři svět a spustí se</li>
<li>CTRL-C pak změnte konfigurační soubor (config.txt) vytvořený podle automatické předlohy a komentářů</li>
<li>Server bude dostupný na hostname na portu 25565</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584578"></a>11.2 Terraria server</h2>
<p>Hra Terraria je naprogramovaná v jazyce Csharp a v .NET framework od Microsoftu a tímapádem je těžší ho rozfunguvat na Linuxu. Terrariový server podporuje i FREEBSD.</p>
<p>Minimální požadvaky jsou cca 2GB RAM a slušný X86 Procesor.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584579"></a>12. Media</h1>
<p>Media server je server který poskytuje klientským aplikacím (nebo poskytuje svoji vlastní klientskou aplikaci) které pak dávají přístup uživateli ke své knihovně médií (Filmy, hudba, seriály atd&#8230;).</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584580"></a>12.1 Plex Media Server</h2>
<p>Plex je klientský a serverový mediový software. Klientská část serveru je impelementována pomocí webového serveru a HTTP API pro mobilní aplikaci.</p>
<p>Instalační proces pro Plex media server je jednoduchý, stačí spustit instalační program dostupný na jejich webové stránce (pro windows a mac) nebo stáhnout a spustit službu v package manageru na linuxu (apt Ubuntu, pacman Arch). Po spuštění je plex media server dostupný z hostnamu localhost.<a name="_Toc158582555"></a></p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584581"></a>13. Redakční</h1>
<p>Redakční serverový software je založený na webovým serverovým softwarem a dalšímy webovýmy serverovýmy komponenty</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584582"></a>13.1 WordPress</h2>
<p>WordPress je opensourcový software který je naprogramovaný v jazyce PHP a používá databázové API MySQL.</p>
<p><strong>Instalace WordPressu</strong></p>
<ol>
<li>Stáhněte zipový soubor z oficiální stránky WordPress (<a href="https://wordpress.org/">https://wordpress.org/</a>) dle aktáuální instalační pozice</li>
<li>Extrahujte soubory z tarballu do www složky httpd nebo NginX (většnou /etc/httpd nebo /etc/apache2) nakonfigurovaného s podporou jazykového interpreteru PHP</li>
<li>Nainstalujte a nakonfigurujte databázový server MariaDB (viz v tomto souboru) a vytvořte databázi pro wordpress (CREATE DATABASE wordpress; USE wordpress;)</li>
<li>Spusťte webový server a jděte na &lt;hostname&gt;/wp-admin/install.php a postupujte instalačním procesem vyplňujíc přístupové údaje do databáze atd&#8230;</li>
</ol>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584583"></a>14. Licenční</h1>
<p>Licenční servery poskytují klientským aplikacím licenční klíče vzdáleně a popřipadě hlídají zda se nepřekračují podmíkny licence (kolik uživetelů najednou). Nejsou univerzální licenční servery v dneění době tímpádem nelze popsat instalaci a konfigureci jelikož se liší od jednoho softwaru k druhému. Většinou instalace a konfigurace spočívá v tom že se nastaví na místním síťovém DNS placeholder adresa na licencční server (statická), v koncovém softwaru se pak naství lokální doménové jméno jako licencční server.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584584"></a>15. Datové centrum</h1>
<p>Serverový software pro správu datových center se nazývá zkráceně DCIM (Data center infrastructure monitoring software). Většina softwaru v této kategorii je placené a udržované komerční společnostmi takže mi nezbývá moc možností co popsat.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><a name="_Toc158584585"></a>15.1 OpenDCIM</h2>
<p>Je opensourcový Data center infrastructure management software. Je založený na webovém rozhraní a je llicencovaný pod GPLv3. Není určený jako náhrada pro komerční aplikace, slouží pouze pro zjednodušení práce opensourcovým vývojářům.Umožňuje sled inventáře hardwarového datových center, monitorování teploty pro individuální servery a export nazbíraných dat do jiných aplikací.</p>
<p>Demo dostupné zde: <a href="https://demo.opendcim.org/index.php">https://demo.opendcim.org/index.php</a></p>
<p>Pro instalaci extrahujte tarball ze sekce downloads a instalujte a konfigurujte podle README.MD souboru: https://www.opendcim.org/downloads.html</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584586"></a>16. Dedikovaný</h1>
<p>Dedikovaný server je prostě server který slouží pouze serverové službě, žádná speciální konfigurace na něj není kromě toho že by se měl používat serverový OS jako RHEL nebo Windows Server.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584587"></a>17. Nededikovaný</h1>
<p>Nededikovaný server je server který není pouze určneý pro serverové činnosti. Nededikovaný linuxový server jde nastavit tak že nainstalujeme server do Dockerové kontejneru a tímpádem ho odizolujeme od plochy nebo jenom nainstalujeme k serverovému softwaru desktop environment a používáme ho tak že serverové aplikace běži pod jiným uživatelem kde uživatel co používá plochu nemá právo manipulovat s procesama serveru.</p>
<p>Docker můžete nainstalovat pomocí místního package manageru (apt – Ubuntu, pacman – Arch, winget – Windows). V dockeru serverové služby nejsou úplně virtualizovány a tímpádem běží líp.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584588"></a>18. Síťový</h1>
<p>Síťový server a OpenWisp jsou klíčové nástroje pro správu a monitorování síťových zařízení v rozsáhlých sítích. Síťový server poskytuje centrální místo pro správu zařízení, konfiguraci a monitorování síťového provozu. OpenWisp, na druhou stranu, je open-source nástroj, který umožňuje správu sítě a konfiguraci zařízení pomocí webového rozhraní.</p>
<p>Síťový server je obvykle umístěn v centrálním datovém středisku a zajišťuje koordinaci a správu všech síťových zařízení, jako jsou směrovače, přepínače a přístupové body. Pomocí síťového serveru mohou správci provádět údržbu, aktualizace firmware, konfiguraci a sledování stavu zařízení v reálném čase.</p>
<p>OpenWisp přináší další vrstvu funkcí, které umožňují konfiguraci a správu sítě pomocí jednoduchého a intuitivního webového rozhraní. Umožňuje správcům síťí efektivně nakládat s velkým počtem zařízení a provádět úpravy konfigurace či sledování provozu pomocí přehledných grafů a reportů.</p>
<p>Díky kombinaci síťového serveru a OpenWisp mohou organizace snadno a efektivně spravovat své sítě, minimalizovat výpadky a optimalizovat výkon síťové infrastruktury. Tyto nástroje poskytují kompletní řešení pro správu moderních sítí v prostředích od malých podniků až po velké korporace.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h1><a name="_Toc158584589"></a>19. Zdroje a citace</h1>
<ul>
<li>Installing NginX [online]. 1 [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://nginx.org/en/docs/install.html</li>
<li>Beginner&#8217;s Guide. NginX [online]. 1 [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://nginx.org/en/docs/beginners_guide.html</li>
<li>F5. <em>Advanced Load balancer, Web Server and Reverse Proxy &#8211; NGINX</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://www.nginx.com/</li>
<li>MASSACHUSETTS INSTITUTE OF TECHNOLOGY. <em>Kerberos: The Network Authentication Protocol</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://web.mit.edu/kerberos/</li>
<li>WORDPRESS.ORG. <em>Blog Tool, Publishing Platform, and CMS</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://wordpress.org/</li>
<li><em>BIND 9 &#8211; ISC</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://www.isc.org/bind/</li>
<li><em>Application server &#8211; Wikipedia</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Application_server</li>
<li><em>PosgreSQL</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://www.postgresql.org/</li>
<li><em>Plex Quick Start</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://support.plex.tv/articles/200264746-quick-start-step-by-step-guides/</li>
<li><em>PostgreSQL Installation Guide</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://www.postgresql.org/docs/current/tutorial-install.html</li>
<li><em>SSSD Introduction</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://sssd.io/docs/introduction.html</li>
<li><em>Proxy server &#8211; Wikipedia</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Proxy_server</li>
<li><em>Mitimweb &#8211; Gettting Started</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://docs.mitmproxy.org/stable/overview-getting-started/</li>
<li><em>Bind9 &#8211; Reference</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://bind9.readthedocs.io/en/latest/reference.html</li>
<li><em>Running FTPServer Standalone &#8211; ApacheFTP</em> [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné z: https://mina.apache.org/ftpserver-project/running_ftpserver_standalone.html</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/sitove-sluzby-seminarni-prace/">Síťové služby &#8211; seminární práce</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kybernetická bezpečnost &#8211; seminární práce</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/kyberneticka-bezpecnost-seminarni-prace/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 12 Feb 2025 00:17:48 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=27923</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Kybernetická bezpečnost Předmět: Informační technologie Přidal(a): Daniel Coats &#160; Obsah 1. Na úrovni uživatele Na WWW Volba Hesla Jak ukládat přístupová hesla Volba prohlížeče SSL šifrování 2. Obecně Prevence proti počítačovým virům 3. Na úrovni správce systému/sítě Zabezpečení dynamické webové stránky TLS Prevence proti SQL injection útokům Cross Site Scripting XML External Entities ... <a title="Kybernetická bezpečnost &#8211; seminární práce" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/kyberneticka-bezpecnost-seminarni-prace/" aria-label="Číst více o Kybernetická bezpečnost &#8211; seminární práce">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/kyberneticka-bezpecnost-seminarni-prace/">Kybernetická bezpečnost &#8211; seminární práce</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Kybernetická bezpečnost</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Informační technologie</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Daniel Coats</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-27923"></span></p>
<h2><strong>Obsah</strong></h2>
<ul>
<li><strong>1. Na úrovni uživatele</strong>
<ul>
<li>Na WWW</li>
<li>Volba Hesla</li>
<li>Jak ukládat přístupová hesla</li>
<li>Volba prohlížeče</li>
<li>SSL šifrování</li>
</ul>
</li>
<li><strong>2. Obecně</strong>
<ul>
<li>Prevence proti počítačovým virům</li>
</ul>
</li>
<li><strong>3. Na úrovni správce systému/sítě</strong>
<ul>
<li>Zabezpečení dynamické webové stránky</li>
<li>TLS</li>
<li>Prevence proti SQL injection útokům</li>
<li>Cross Site Scripting</li>
<li>XML External Entities útok</li>
<li>Zabezpečení systému</li>
<li>Zabezpečení sítě</li>
<li>Firewall</li>
<li>Zabezpečení WIFI sítě</li>
</ul>
</li>
<li><strong>4. Kryptografie</strong>
<ul>
<li>Symetrická</li>
<li>Message Authentication Code (MAC)</li>
<li>Asymetrická (Asymetric / Public Key Cryptography)</li>
<li>Kryptografický hash</li>
</ul>
</li>
<li><strong>5 .Zdroje</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>1. Na úrovni uživatele</strong></h2>
<p><strong><u>Na WWW</u></strong></p>
<p><strong>Volba hesla</strong></p>
<p>Dobré heslo je minimálně osm znaků dlouhé, složené z pestrého výběru alfanumerických znaků (velká i malá písmena), a nejlépe bez zmínky anglických slov. Je důležité, aby neobsahovalo anglická slova, a to proto, aby se předešlo prolomení hesla útokem hrubou silou, kde se manuálně zkoušejí různá hesla (sestavená hlavně z anglických slov a číslic, protože právě tyto se v heslech nejvíce vyskytují).</p>
<p>Dobré heslo je také snadno zapamatovatelné. Tato dvě pravidla pro dobré heslo jdou proti sobě, takže je dobré trochu ubrat na bezpečnosti hesla, aby šlo lépe zapamatovat.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Jak ukládat přístupová hesla</strong></p>
<p>Password manager je software, který je určen pro bezpečné ukládání hesel. Většinou je tento software implementován ve formě služby, která umožňuje synchronizaci hesel na všech platformách, na kterých je klientský software služby dostupný.</p>
<p>Rozhodnutí používat software pro správu hesel je u každého člověka jiné. Nakonec to vychází jen z osobní důvěry dané službě a z toho, jestli si daný člověk myslí, že tato služba kompetentně ochrání jeho hesla. Ukládání přístupových údajů na papír, do bloku atd. také není dobrý nápad.</p>
<p>Metodou pro nejlepší ochranu dat počítače je zaheslovaný BIOS. S zaheslovaným BIOSem a zašifrovanými daty lze předejít fyzickým zločinům krádeže dat.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Volba prohlížeče</strong></p>
<p>Dnes nejpopulárnější prohlížeč je Chrome od společnosti Google. Má v sobě vestavěný správce hesel, která se automaticky ukládají do serverů Google (přiřazená ke Google účtu). Microsoft ve svém prohlížeči Microsoft Edge, založeném na technologii Chromium (stejně jako Chrome), má také podobný mechanismus.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>SSL šifrování</strong></p>
<p>SSL (Secure Sockets Layer) je protokol (vložený mezi transportní vrstvu a protokol, jako je HTTPS, SMTP atd.). Dnes už se SSL nepoužívá a jeho název je většinou zaměňován za jeho následovníka, TLS (Transport Layer Security). Více informací na toto téma je k dispozici zde: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Transport_Layer_Security">https://en.wikipedia.org/wiki/Transport_Layer_Security</a>.</p>
<p>Digitální certifikát je digitální šifrovací klíč pro asymetrické šifrování (princip na obr. X), který je vydáván určitou certifikační autoritou (například Let’s Encrypt a Digicert). Certifikát je tzv. elektronicky podepsán certifikační autoritou. Obsahuje veřejný klíč a identifikaci certifikátu.</p>
<p>Digitální certifikáty jsou ověřovány prohlížečem pomocí databáze, kterou má buď v rámci systému (Microsoft Internet Explorer), nebo svojí vlastní (Mozilla Firefox). Pokud tedy váháte, jestli jste k webové stránce bezpečně připojeni, zkontrolujte aktualizace prohlížeče (i když toto je jen pravděpodobný problém s několik let zastaralým prohlížečem).</p>
<p>Self-signed certifikát (podepsaný nedůvěryhodnou autoritou, ale určitou třetí stranou). Webové prohlížeče většinou na tyto certifikáty upozorňují. Self-signed certifikáty ale nedávají uživateli webové stránky velkou úroveň důvěryhodnosti o bezpečnosti připojení k webové stránce nebo službě hostované pomocí protokolu jiného než HTTPS. Pro vytvoření vlastního certifikátu (podepsaného sebou) je vhodný software OpenSSL nebo keytool zahrnutý v Javě.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>2. Obecně</strong></h2>
<p><strong><u>Prevence proti počítačovým virům</u></strong></p>
<p>Počítačové viry se mohou objevit na různých místech na internetu. Můžete je obdržet internetovou poštou, můžete je nevědomě stáhnout z World Wide Web při hledání zdrojů nelegálního stažení placeného softwaru a mohou se objevit i ve vsunutých externích úložných médiích (USB flash disk, externí HDD, CD/DVD RW atd.).</p>
<p>Počítačové viry se také mohou objevovat přestrojené za užitečný software, jako je například známý příklad malwaru Bonzi Buddy (obr. 1).</p>
<p>Když už se ale stane, že se na počítač dostane počítačový virus, je důležité mít nainstalovaný antivirový software. Každý počítač s verzí Windows nad 10 má už předinstalovaný základní antivirový software Windows Defender, který by měl postačit proti základním hrozbám počítačových virů.</p>
<p>Na operačních systémech MacOS, Linux, rodina operačních systémů BSD (FreeBSD, OpenBSD atd.) (plus k jádru doplňující sada softwaru, jako je GNU nebo BusyBox) se v uživatelských systémech nevyskytují moc počítačové viry díky menšímu počtu uživatelů, a tím pádem sektor antivirového softwaru není moc rozvinutý. Na Linuxu, když už se nějaký antivirový program používá, používá se open-source program ClamAV, který je vhodný a používá se ke skenování pošty na viry v online mailových klientech. ClamAV je vyvíjen hlavně společností vyrábějící síťovou infrastrukturu CISCO. Pokročilejší antivirový software většinou poskytuje takzvaný sandboxový režim, který využívá malé virtualizované prostředí pro spuštění nedůvěryhodného softwaru. Ten lze spustit pomocí otevření kontextového menu stisknutím pravého tlačítka.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>3. Na úrovni správce systému/sítě</strong></h2>
<p><strong><u>Zabezpečení dynamické webové stránky</u></strong></p>
<p>Mezi časté problémy zabezpečení dynamických webových stránek patří:</p>
<ul>
<li>TLS</li>
<li>SQL injection</li>
<li>Cross Site Scripting</li>
<li>XML External Entities</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>TLS</strong></p>
<p>Protokol TLS používá asymetrické šifrování pro navázání spojení a symetrické pro pokračování spojení. Na moderním WWW se používá na téměř všech důležitých webových stránkách. Funguje na principu soukromého (private key) a veřejného klíče (public key). Soukromý klíč je tajný a nesmí být vyzrazen, jinak se už nejedná o soukromou komunikaci. Více informací ohledně TLS je k dispozici v tomto dokumentu zde (SSL šifrování) nebo na internetu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Prevence proti SQL injection útokům</strong></p>
<p>SQL injection útok je proces vpsání určitého SQL kódu do aplikace využívající databázový systém, který používá pro vstup jazyk SQL. SQL Injection není jen možný útok pro webové aplikace a stránky, je to validní způsob útoku pro jakoukoli nesprávně naprogramovanou aplikaci využívající SQL databáze.</p>
<p>Nejlepší způsob, jak předejít tomuto útoku při vývoji aplikace, je tvořit dotazy na databáze objektově orientovaným wrapperem, jako je framework Hibernate, nebo „sanitizovat“ vstup do databáze. Více info o prevenci SQL Injection útoků je k dispozici zde: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/SQL_injection#Mitigation">https://cheatsheetseries.owasp.org/cheatsheets/SQL_Injection_Prevention_Cheat_Sheet.html</a>.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Cross Site Scripting</strong></p>
<p>Cross site scripting je častá chyba v bezpečnosti webových aplikací. Do instance webové aplikace, která je považována za důvěryhodnou, je vložen ústřižek kódu, který komunikuje se serverovým komponentem aplikace. Z pohledu aplikace to vypadá jako běžné fungování aplikace. Proti tomuto typu útoku se lze ubránit (ze serverové strany) stejně jako u SQL injection útoku – sanitizací vstupu do webové aplikace nebo API. Většina velkých prohlížečů má už vestavěnou ochranu proti XSS.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><a name="_Toc147077319"></a><strong>XML External Entities útok</strong></p>
<p>V útoku XML External Entities se útočník nabourá do procesu procházení XML dat. Tento útok často umožňuje útočníkovi přístup k souborovému systému na serveru a k back-endovým systémům, ke kterým má bránící se aplikace přístup. K tomuto typu útoku dochází, když server zpracovává data odeslaná z klientské části aplikace ve formátu XML (Extensible Markup Language – většinou pro ukládání datových struktur při přenosu nebo uložení).</p>
<p>Tento vektor útoku na client-server aplikace je umožněn částmi standardu XML, které jsou implementovány parserem, i když nejsou příliš často používány aplikací. Více informací o tom, jak útoku předejít a jak funguje, naleznete zde: <a href="https://portswigger.net/web-security/xxe">https://portswigger.net/web-security/xxe</a>.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Zabezpečení systému</u></strong></p>
<p>Pro systémového administrátora podniku je důležité zabezpečení nejen serverů a sítě, ale i individuálních systémů, které se v dané síti nacházejí.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Zabezpečení sítě</u></strong></p>
<p><strong>Firewall</strong></p>
<p>Firewall je aktivní síťový prvek, který monitoruje veškerá data proudící ze sítě i do sítě a propouští/nepropouští data podle pravidel nastavených administrátorem sítě. Firewall může být hardwarový, softwarový nebo poskytovaný jinou organizací jako služba. Firewally plní funkci bariéry mezi lokální sítí a sítěmi (důvěřovanými a nedůvěřovanými) podle nastavených pravidel.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Typy firewallů:</strong></p>
<ul>
<li><strong>Packet filter (první generace):</strong> První typ firewallu, který vznikl. Uchovává tzv. „access control list“, který obsahuje sadu pravidel pro filtrování příchozích a odchozích paketů do a ze sítě. Pravidla mohou stanovit IP adresy, protokol odesílání, zdrojový a cílový port.</li>
<li><strong>Connection tracking (druhá generace):</strong> Fungují podobně jako packet filter firewally, ale pamatují si i jednotlivé „sessions“ pro pozdější přehled pro síťového administrátora.</li>
<li><strong>Firewall na aplikační vrstvě („next generation“):</strong> Bližší informace nebyly poskytnuty.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Zabezpečení WIFI sítě</strong></p>
<p>K zabezpečení WIFI sítě se používají různé bezpečnostní protokoly, např. WPA, WPA-2 a WPA-3 (Wireless Protected Access). Tyto protokoly šifrují provoz dat v síti.</p>
<p>Pro WIFI sítě je důležité mít silné a těžko prolomitelné přístupové heslo pro bezpečnou komunikaci. WPA-3 tomuto problému předchází tím, že přístupové heslo WIFI sítě nepoužívá pro šifrování komunikace v síti. WPA-2 oproti původnímu WPA používá pro šifrování komunikace v síti symetrický šifrovací protokol AES (symetrický = stejné heslo je použito pro zašifrování i dešifrování).</p>
<p>Protokol WAP byl původně navržen pro fungování i na zařízeních, která mu předcházela, tedy pouze na těch s podporou od vývojáře softwaru, protože je potřeba aktualizovat firmware.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>4. Kryptografie</strong></h2>
<p>Kryptografie (jiným slovem šifrování) je nauka o metodách utajení informací (v tomto případě utajení dat).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Symetrická</u></strong></p>
<p>V symetrické kryptografii používá odesílatel i příjemce stejný tajný klíč (v některých případech může být klíč jiný, ale snadno dopočitatelný z druhého).</p>
<p>V současnosti nejpoužívanější symetrická kryptografie je americký standard AES (Advanced Encryption Standard). Jeho předchůdce DES je méně bezpečný, ale stále se používá.</p>
<p>AES a DES jsou tzv. blokové šifry. Bloková šifra provádí kryptografický proces s klíčem na celý blok textu. Streamová šifra provádí kryptografický proces na každý individuální znak, a proto je pomalejší. Příkladem streamové šifry je RC4 (Rivest Cipher 4 / ARCFOUR).</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Message Authentication Code (MAC)</strong></p>
<p>Message authentication code je něco jako hash funkce. Používá tajný klíč k ověření zhashované hodnoty po obdržení.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Asymetrická (Asymetric / Public Key Cryptography)</u></strong></p>
<p>Asymetrická šifra/kryptografie využívá dva klíče: soukromý (private key) a veřejný (public key). Data zašifrovaná veřejným klíčem mohou být rozšifrována pouze soukromým klíčem. Používá se v bezpečnostních protokolech, jako je např. TLS. Soukromý klíč musí být tajný, jinak je spojení nesoukromé (jak vyplývá z názvu). Veřejný klíč by měl být v asymetrické kryptografii volně dostupný.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong><u>Kryptografický hash</u></strong></p>
<p>Kryptografické hashovací funkce generují kryptografický klíč k zašifrování dat, a proto na ně lze pohlížet jako na klíče samotné (tyto funkce jsou v podstatě klíčem). Jsou většinou jednosměrné. Dobrá hashovací funkce nevytvoří stejný hash z jiných textových řetězců.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Historické i dnes nejpoužívanější hash funkce (seřazeny od nejstarší):</strong></p>
<ul>
<li><strong>Rodina MDX – Message Digest Algorithm</strong>
<ul>
<li>MD4</li>
<li>MD5</li>
</ul>
</li>
<li><strong>SHA-X – Secure Hash Algorithm</strong>
<ul>
<li>SHA-0</li>
<li>SHA-1</li>
<li>SHA-2</li>
<li>SHA-3 (od 2012)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>5. Zdroje:<a name="_Toc147077331"></a></strong></h2>
<ul>
<li>Secure Sockets Layer. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer">https://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer</a></li>
<li>Transport Layer Security. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Transport_Layer_Security">https://cs.wikipedia.org/wiki/Transport_Layer_Security</a></li>
<li>Certifikační autorita. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita">https://cs.wikipedia.org/wiki/Certifika%C4%8Dn%C3%AD_autorita</a></li>
<li>Digitální certifikát. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_certifik%C3%A1t">https://cs.wikipedia.org/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_certifik%C3%A1t</a></li>
<li>Software pro správu hesel. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Software_pro_spr%C3%A1vu_hesel">https://cs.wikipedia.org/wiki/Software_pro_spr%C3%A1vu_hesel</a></li>
<li>OWASP Top 10:2021. <em>OWASP</em> [online]. 2021 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: <a href="https://owasp.org/Top10/">https://owasp.org/Top10/</a></li>
<li>Self-signed Certificate. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Self-signed_certificate">https://en.wikipedia.org/wiki/Self-signed_certificate</a></li>
<li>SQL Injection. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/SQL_injection">https://en.wikipedia.org/wiki/SQL_injection</a></li>
<li>What Is a Firewall? <em>CISCO</em> [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: <a href="https://www.cisco.com/c/en/us/products/security/firewalls/what-is-a-firewall.html">https://www.cisco.com/c/en/us/products/security/firewalls/what-is-a-firewall.html</a></li>
<li>SQL Injection. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-09-29]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Firewall_(computing)">https://en.wikipedia.org/wiki/Firewall_(computing)</a></li>
<li>Access Control List (ACL) – What are They and How to Configure Them!. <em>ITT Systems</em> [online]. 2022 [cit. 2023-09-30]. Dostupné z: <a href="https://www.ittsystems.com/access-control-list-acl/">https://www.ittsystems.com/access-control-list-acl/</a></li>
<li>Wireless Security. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-10-01]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wireless_security">https://en.wikipedia.org/wiki/Wireless_security</a></li>
<li>Wireless Protected Access. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-10-01]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Wi-Fi_Protected_Access">https://en.wikipedia.org/wiki/Wi-Fi_Protected_Access</a></li>
<li>Cryptography. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-10-01]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Cryptography">https://en.wikipedia.org/wiki/Cryptography</a></li>
<li>RC4. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-10-01]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/RC4">https://en.wikipedia.org/wiki/RC4</a></li>
<li>RC4. In: <em>Wikipedia: the free encyclopedia</em> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2023-10-01]. Dostupné z: <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Cross-site_scripting">https://en.wikipedia.org/wiki/Cross-site_scripting</a></li>
<li>XML external entity (XXE) injection. <em>PortSwigger</em> [online]. [cit. 2023-10-01]. Dostupné z: <a href="https://portswigger.net/web-security/xxe">https://portswigger.net/web-security/xxe</a></li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/kyberneticka-bezpecnost-seminarni-prace/">Kybernetická bezpečnost &#8211; seminární práce</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Budování počítačové sítě</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/budovani-pocitacove-site/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Jan 2025 00:35:40 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=27774</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Budování počítačové sítě Předmět: Informační technologie Přidal(a): Ondřej Šrol &#160; Počítačová síť je systém, který propojuje různá zařízení, jako jsou počítače, servery, tiskárny, a další periferie, aby si mohly navzájem vyměňovat data a sdílet různé zdroje. Každé zařízení v síti může fungovat jako klient, který využívá zdroje, nebo server, který zdroje poskytuje. Propojení ... <a title="Budování počítačové sítě" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/budovani-pocitacove-site/" aria-label="Číst více o Budování počítačové sítě">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/budovani-pocitacove-site/">Budování počítačové sítě</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Budování počítačové sítě</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Informační technologie</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>Ondřej Šrol</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-27774"></span></p>
<p>Počítačová síť je systém, který propojuje různá zařízení, jako jsou počítače, servery, tiskárny, a další periferie, aby si mohly navzájem vyměňovat data a sdílet různé zdroje. Každé zařízení v síti může fungovat jako klient, který využívá zdroje, nebo server, který zdroje poskytuje.</p>
<p>Propojení mezi zařízeními může být realizováno pomocí kabelů, světelného signálu nebo bezdrátově. V základu jsou takové sítě založeny na přenosu datových paketů, které nesou informace mezi zařízeními. Každý paket má přesně definovanou strukturu, která obsahuje mimo jiné zdrojovou a cílovou adresu.</p>
<p>Počítačové sítě dnes hrají klíčovou roli téměř ve všech oblastech lidské činnosti. Firmy je využívají k tomu, aby zaměstnanci mohli pracovat na stejných projektech i z různých míst. Školy a univerzity poskytují svým studentům online přístup ke studijním materiálům.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Typy sítí</strong></h2>
<ul>
<li><strong>LAN</strong> (Local Area Network) &#8211; je lokální síť, která pokrývá omezenou geografickou oblast, například kancelář, školu nebo domácnost. V LAN se často používá Ethernet a typické rychlosti přenosu dat mohou být od 10 Mb/s až po 1 Gb/s.</li>
<li><strong>Příklad</strong>: Ve firmě může LAN síť propojit všechny zaměstnance, aby mohli sdílet soubory, přistupovat k tiskárnám a ke společným datovým zdrojům, aniž by museli data přenášet fyzicky například na USB.“</li>
<li><strong>MAN</strong> (Metropolitan Area Network) &#8211; je metropolitní síť, která propojuje více LAN sítí v jedné oblasti, například město nebo univerzitní kampus. MAN často využívá optická vlákna a může dosahovat vzdálenosti až několik desítek kilometrů.“</li>
<li>Příklad: „Univerzitní kampus může mít vlastní MAN síť, která propojí jednotlivé budovy, a umožní studentům a zaměstnancům přístup k internetu a školním systémům.</li>
<li><strong>WAN</strong> (Wide Area Network) &#8211; WAN je rozsáhlá síť, která pokrývá velké geografické oblasti, například státy nebo kontinenty. Nejznámějším příkladem WAN sítě je internet. WAN využívá různé technologie, jako jsou satelity, optická vlákna nebo podmořské kabely.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Vlastní počítačová síť je tvořena několika prvky</strong></h2>
<ul>
<li><strong>Pasivní síťové prvky</strong> &#8211; kabeláž, zásuvky, rozvaděče a další.</li>
<li><strong>Aktivní síťové prvky</strong> &#8211; switche, routery, access pointy a další.</li>
<li><strong>Software</strong> &#8211; nějaké programy pro provoz a obsluhu sítě.</li>
<li><strong>Koncová zařízení</strong> &#8211; počítače, notebooky, síťové tiskárny, telefony a další.</li>
<li><strong>Pasivní prvky sítě</strong> jsou komponenty, které nemají vlastní napájení ani neprovádí žádné aktivní zpracování dat. Slouží hlavně k přenosu signálu a propojení jednotlivých částí sítě.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Při budování sítě je zásadní věnovat pozornost kabeláži, která obvykle představuje 50-75 % všech nákladů na výstavbu sítě. Kabeláž je často náročné měnit, takže je důležité důkladně promyslet, kolik a jaké kabely budou v jednotlivých prostorách potřeba. Budování kabeláže se zpravidla plánuje na 5 až 10 let dopředu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Kabely a vlákna</strong></h2>
<ul>
<li><strong>Kroucená dvoulinka (Twisted pair, TP)</strong> &#8211; Tento kabel je tvořen dvěma vodiči, které jsou navzájem zkrouceny, aby se minimalizovalo elektromagnetické rušení. Používá se ve většině LAN sítí a je kategorizován podle rychlosti a frekvenčního rozsahu. Obvykle do 100 metrů Nejčastější typy jsou</li>
<li><strong>Kategorie 5e</strong> &#8211; podporuje rychlosti až 1000 Mb/s (megabit) a používá se běžně v domácnostech</li>
<li><strong>Kategorie 6 a 7 &#8211; </strong>podporují rychlosti až 10 Gb/s, (do vzdálenosti 55 m) což je vhodné pro velké sítě a datová centra.</li>
<li><strong>Koaxiální kabel &#8211; </strong>Koaxiální kabel má jeden vnitřní vodič obklopený izolací a vnějším vodičem. Tento kabel je méně citlivý na rušení a často se používá pro televizní a kabelové rozvody, méně již pro počítačové sítě.</li>
<li><strong>Optická vlákna</strong> &#8211; Optická vlákna jsou tvořena tenkým skleněným vláknem, přenáší data pomocí světelných pulzů. Vysoká odolnost proti rušení, přenos na velké vzdálenosti (až několik kilometrů), a rychlost až 10 Gbps (gigabytu) a více.</li>
<li>&gt; Nevýhodou jsou vyšší náklady na instalaci a křehkost skleněného vlákna.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Typy vláken</strong></p>
<ul>
<li><strong>Jednovidové</strong> (Singlemód): umožňuje přenos až 100 km, zdroj světla laser, konektory typu ST.</li>
<li><strong>Mnohavidové</strong> (Multimód): dosah max. 2 km, zdroj světla infračervené LED, konektory typu SC.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Další</strong></p>
<ul>
<li><strong>Konektory</strong> &#8211; slouží k fyzickému připojení kabelů k síťovým zařízením. V případě kroucené dvoulinky se používá konektor RJ45, který má 8 pinů. Pro optické kabely se používají například konektory SC nebo ST.</li>
<li><strong>Patch panely</strong> jsou zařízení, která umožňují snadné propojení a organizaci kabeláže. Kabely z různých částí sítě jsou připojeny do panelu a z něj vedou další kabely ke switchům nebo routerům. Používají se hlavně v datových centrech. Maximální délka vedení od rozvaděče k zásuvce je 90 m pro UTP kabely. Pro delší vzdálenosti je možné využít optické kabely.</li>
<li><strong>Zásuvky</strong> &#8211; Síťové zásuvky se používají k připojení koncových zařízení do sítě. Nejčastěji se nacházejí v kancelářích, kde umožňují připojení k síti pomocí ethernetového kabelu.</li>
<li><strong>Bezdrátové technologie</strong> &#8211; Bezdrátové sítě, například Wi-Fi nebo Bluetooth, přenášejí data vzduchem pomocí elektromagnetických vln. Wi-Fi umožňuje snadné připojení k internetu, ale <strong>nevýhodou</strong> je omezený dosah, nižší přenosová rychlost při více připojených zařízeních (kvůli sdílení pásma), vyšší náchylnost k rušení a nižší bezpečnost. <strong>Výhodou</strong> Snadná instalace a mobilita zařízení.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Aktivní prvky sítě</strong></h2>
<ul>
<li>Aktivní prvky jsou zařízení, která přenášejí a zpracovávají data, a proto potřebují napájení.</li>
<li><strong>Switch</strong> &#8211; Víceportový bridge, který propojuje více síťových segmentů
<ul>
<li><strong>Funkce</strong>: Příchozí signál na portu zesílí a odešle pouze na port, kde je připojeno zařízení se shodnou MAC adresou. čímž se snižuje zatížení sítě.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Typy switchů </strong></p>
<ul>
<li><strong>Přístupové (Access) switche</strong>: Zpřístupňuje připojení pro koncová zařízení.</li>
<li><strong>Centrální (páteřní) switche</strong>: Propojují podružné switche a centrální prvky jako servery a routery.</li>
<li>&gt; Při výběru switchů je důležité zvážit podmínky, protože ceny se pohybují od několika set korun až po desetitisíce. Na rozdíl od kabelových tras, které nelze snadno měnit, je možné switche jednoduše vyměnit a začít s levnějšími modely, které lze později nahradit výkonnějšími.</li>
<li><strong>&gt; Parametry</strong>: Počet portů, Provedení, Rychlost, Možnosti správy</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Další prvky</strong></p>
<ul>
<li><strong>Směrovač (router)</strong> &#8211; pracuje na 3. vrstvě ISO/OSI modelu a zajišťuje směrování paketů na základě adresy sítě, přičemž vybírá nejlepší cestu pro jejich doručení.</li>
<li><strong>Opakovač</strong> (Repeater) &#8211; jedná se o zesilovač. Jak signál prochází po vedení, je v důsledku útlumu zeslaben. Opakovač umí tento příchozí signál zesílit a odeslat dál na druhou stranu, do dalšího segmentu sítě. Toto zařízení nemá žádnou inteligenci, pouze zesílí signál bez rozlišování toho, co obsahuje. Umožňuje prodloužit vzdálenost spojení mezi počítači.</li>
<li><strong>Access Point</strong> (přístupový bod) &#8211; Jedná se o zařízení, které vytváří bezdrátovou místní síť (WLAN), obvykle v kanceláři nebo velké budově.</li>
</ul>
<p><strong> </strong></p>
<h2><strong>Topologie počítačových sítí</strong></h2>
<p>Popisuje způsob zapojení a uspořádání počítačů a zařízení v síti.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Sběrnicová topologie (BUS)</strong></p>
<ul>
<li>Všechny počítače a zařízení jsou připojeny ke společné komunikační lince (sběrnici).</li>
<li>Data se přenášejí jedním směrem po sběrnici a každý počítač je schopen přijímat informace.</li>
<li><strong>Výhody</strong>: Snadná instalace, nízké náklady, efektivní pro malé sítě.</li>
<li><strong>Nevýhody</strong>: Pokud dojde k poruše sběrnice, přestane fungovat celá síť; je náchylná ke kolizím.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Hvězdicová topologie (STAR)</strong></p>
<ul>
<li>Dnes běžně používaná technologie.</li>
<li>Počítače jsou připojeny každý po vlastním kabelu na centrální síťový prvek (switch, hub, router).</li>
<li>V případě výpadku centrálního prvku je celá sít nefunkční.</li>
<li><strong>Výhody</strong>: Snadná diagnostika problémů, lze za chodu přidat další počítač, v případě výpadku jednoho počítače zůstává síť funkční.</li>
<li><strong>Nevýhody</strong>: Vyšší náklady na kabeláž a zařízení, v případě výpadku centrálního prvku je celá sít nefunkční.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kruhová topologie (RING)</strong></p>
<ul>
<li>Počítače jsou propojeny vedením do kruhu a data putují od adresáta k příjemci po tomto kruhu, přes všechna PC tzn. síť není moc efektivní.</li>
<li>V této topologii nemůže probíhat souběžně několik přenosů.</li>
<li>Mohou spolu komunikovat pouze dva počítače, pokud síť není využívána k jiné komunikaci.</li>
<li>Pokud dojde k přerušení kruhu je omezen provoz sítě a některé počítač vůči sobě budou nedostupné, ale sít bude sít dále fungovat.</li>
<li>Někdy existuje druhý kruh (záložní) kde data proudí protisměrně aby bylo možné krýt jednotlivé výpadky.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Stromová topologie (Tree)</strong></p>
<ul>
<li>Propojení jednotlivých počítačů připomíná strom</li>
<li>Kombinace hvězdicové a sběrnicové topologie, kde jsou uzly propojeny do větví při výpadku nějaké části je zbytek sítě schopen činnosti.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Polygonová topologie (Mesh)</strong></p>
<ul>
<li>Tomto zapojení je v ideálním případě propojen každý uzel s každým uzlem.</li>
<li>Případě výpadku nějakého spoje jsou data poslána náhradní cestou.</li>
<li><strong>Výhody</strong>: protože porucha jedné cesty neohrozí provoz; dobré zabezpečení.</li>
<li><strong>Nevýhody</strong>: náročné na kabeláž a na údržbu.</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/budovani-pocitacove-site/">Budování počítačové sítě</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>PHP &#8211; prostředí</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/php-prostredi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 Aug 2024 12:17:12 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<category><![CDATA[Programování]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26987</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: PHP &#8211; prostředí Předmět: Informatika, Programování Přidal(a): cadys &#160; Úvod Jazyk PHP je skriptovací jazyk na úrovní backendu, který komunikuje s databází, ale dokážeme pomocí něj vytvářet I funkce, dynamické prostředí a frontend. Uvozuje se tagem &#60;?php a končí ?&#62;. Pomocí php můžeme i zobrazovat html a css &#60;?php echo “&#60;div style=“Your_mother“&#62;Hello world ... <a title="PHP &#8211; prostředí" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/php-prostredi/" aria-label="Číst více o PHP &#8211; prostředí">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/php-prostredi/">PHP &#8211; prostředí</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>PHP &#8211; prostředí</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Informatika, Programování</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> cadys</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26987"></span></p>
<p><strong>Úvod</strong></p>
<ul>
<li>Jazyk PHP je <strong>skriptovací</strong> jazyk na úrovní backendu, který komunikuje s databází, ale dokážeme pomocí něj vytvářet I funkce, dynamické prostředí a frontend. Uvozuje se tagem <strong>&lt;?php a končí ?&gt;</strong>. Pomocí php můžeme i zobrazovat html a css &lt;?php echo “&lt;div style=“Your_mother“&gt;Hello world &lt;br/&gt;&lt;div/&gt;“?&gt;.</li>
<li>PHP se řadí do rodiny C-like jazyků, není však typovaný. Existuje spoustu knihoven a frameworků (FW NETTE, symphony). Téměř 80 procent stránek užívá PHP – jazyk na komunikaci se servrem.</li>
<li>Pro instalaci a použití php si musíme nainstalovat tzw WAMP (Windows, Apache, MySQL, PHP). Jedná se o softwarový balíček, který obsahuje veškeré potřebné komponenty pro vytvoření funkčního serveru na počítači Windows. Existuje také LAMP (Linux). Spouštíme si tak vlastní lokální server na svém počítači.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Pojmy</strong></p>
<ul>
<li><strong>Apache</strong>:</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>Apache je populární open-source webový server, který poskytuje prostředky pro zpracování HTTP požadavků a poskytování webových stránek a aplikací uživatelům. WAMP obsahuje Apache server, který může být jednoduše nakonfigurován a spuštěn na Windows.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>MySQL</strong>:</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>MySQL je open-source relační databázový systém, který umožňuje ukládání, správu a zpracování dat ve webových aplikacích. WAMP zahrnuje MySQL jako součást balíčku, což umožňuje uživatelům vytvářet a testovat webové aplikace, které vyžadují databázi.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>PHP</strong>:</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>PHP je populární skriptovací jazyk určený pro vývoj dynamických webových stránek a aplikací. WAMP obsahuje PHP interpret, který umožňuje uživatelům psát skripty a programy v PHP a spouštět je na lokálním webovém serveru.</li>
<li>Fungování WAMP je poměrně jednoduché. Po instalaci WAMP stačí spustit aplikaci a následně spustit Apache server a MySQL databázi. Poté můžete vytvářet a testovat webové aplikace vytvořené v PHP pomocí Apache serveru a přistupovat k databázi MySQL pro ukládání a zpracování dat. WAMP poskytuje uživatelům prostředí, ve kterém mohou vytvářet a testovat webové aplikace na jejich vlastním počítači před jejich nasazením na produkční server.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Zápis</strong></p>
<ul>
<li><strong>Komentář</strong> se píše /* a ukončuje se */, pro jednořádkový se píše //</li>
<li>Každý příkaz musí <strong>končit</strong> <strong>;</strong></li>
<li><strong>Proměnná</strong> se definuje pomocí $var = “String“. “ pokračování, tečka spojuje řetězce“;</li>
<li><strong>Konstanta</strong> se definuje pomocí define(“Name_const“,“value – číslo bez uvozovek“);</li>
<li><strong>Pole</strong>  $age=array(&#8222;Peter&#8220;=&gt;&#8220;35&#8220;);
<ul>
<li>echo &#8222;Peter is &#8220; . $age[&#8218;Peter&#8216;] . &#8220; years old.&#8220;;</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Expanze proměnné</strong> znamená, že když je proměnná v echu a je ohraničena uvozovkami, vypíše se její hodnota, avšak pokud je echo uvozeno apostrofy, proměnná se nevypíše a zobrazí se jen holý text</li>
<li>Chceme-li zahrnout např. funkce ze souboru function.php nebo navigační lištu stránky, použijeme příkaz require “function.php“; pokud chceme, aby se soubor provedl nebo vypsal pouze jednou např. při připojení databáze, napíšeme require_once “connect_db.php“;</li>
<li><strong>Phpinfo()</strong> vypíše info o stávající verzi php</li>
<li>Pro vypsání proměnné můžeme použít i fci print(). Pokud chceme vypsat pole, musíme napsat print_r(). Pole definujeme jako $pole = array(prvek1, prvek2,…); Pole může obsahovat i podpole. $pole = array(&#8218;a&#8216;, &#8218;b&#8216;, 1, 2, array(&#8218;první&#8216; =&gt; &#8218;podpole&#8216;, &#8218;vytištěno&#8216;)); podpole má klíčovou hodnotu první. Získám jí pomocí print($pole[4][první]);</li>
<li><strong>===</strong> provede krom hodnoty čísla i kontrolu typu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Řídící struktury</strong></p>
<ul>
<li>Prostě funkce.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Předdefinované fce</strong></p>
<ul>
<li>V PHP existuje několik předdefinovaných globálních proměnných, které jsou automaticky dostupné ve všech skriptech bez ohledu na jejich umístění. Tyto proměnné poskytují informace o prostředí, aktuálním požadavku a další užitečné informace. Zde je seznam některých z nejčastěji používaných předdefinovaných proměnných v PHP:</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>$_GET: Obsahuje data získaná z řetězce dotazu (query string) v URL adrese požadavku GET.</li>
<li>$_POST: Obsahuje data odeslaná formulářem metodou POST.</li>
<li>$_REQUEST: Obsahuje data odeslaná formulářem metodou GET nebo POST, stejně jako data z cookies.</li>
<li>$_SESSION: Obsahuje data o relaci aktuálního uživatele. Umožňuje ukládat a získávat informace o uživateli přes více stránek.</li>
<li>$_COOKIE: Obsahuje hodnoty cookies poslané klientem do serveru.</li>
<li>$_FILES: Obsahuje informace o nahrávaných souborech pomocí HTML formuláře typu &#8222;file&#8220;.</li>
<li>$_SERVER: Obsahuje informace o serveru a běžícím skriptu, jako jsou cesty k souborům, hlavičky HTTP požadavku a další.</li>
<li>$_ENV: Obsahuje informace o prostředí serveru, například proměnné prostředí nastavené v konfiguračním souboru serveru.</li>
<li>$_SESSION: Obsahuje data o aktuální relaci uživatele.</li>
<li>$_GLOBALS: Obsahuje odkazy na všechny globální proměnné v PHP skriptu.</li>
</ul>
</li>
<li>Tyto proměnné jsou velmi užitečné při práci s webovými formuláři, správě relací, zpracování nahrávaných souborů a získávání informací o prostředí serveru a běžícího skriptu.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<pre><code class="language-php"><span class="hljs-meta">&lt;?php</span>
<span class="hljs-title function_ invoke__">define</span>(<span class="hljs-string">"BR"</span>, <span class="hljs-string">"&lt;br/&gt;\n"</span>);

<span class="hljs-comment">// klasicky C-like for cyklus</span>
<span class="hljs-keyword">for</span> (<span class="hljs-variable">$x</span> = <span class="hljs-number">0</span>; <span class="hljs-variable">$x</span> &lt;= <span class="hljs-number">10</span>; <span class="hljs-variable">$x</span>++) {
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"The number is: <span class="hljs-subst">$x</span> "</span> . BR;
}

<span class="hljs-comment">// foreach cyklus</span>
<span class="hljs-variable">$colors</span> = <span class="hljs-keyword">array</span>(<span class="hljs-string">"red"</span>, <span class="hljs-string">"green"</span>, <span class="hljs-string">"blue"</span>, <span class="hljs-string">"yellow"</span>);
<span class="hljs-keyword">foreach</span> (<span class="hljs-variable">$colors</span> <span class="hljs-keyword">as</span> <span class="hljs-variable">$value</span>) {
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"<span class="hljs-subst">$value</span> "</span> . BR;
}

<span class="hljs-comment">// foreach cyklus nad asoc. polem</span>
<span class="hljs-variable">$people</span> = <span class="hljs-keyword">array</span>(<span class="hljs-string">"Josef"</span> =&gt; <span class="hljs-string">"47"</span>, <span class="hljs-string">"Martin"</span> =&gt; <span class="hljs-string">"45"</span>, <span class="hljs-string">"Joe"</span> =&gt; <span class="hljs-string">"43"</span>);
<span class="hljs-keyword">foreach</span> (<span class="hljs-variable">$people</span> <span class="hljs-keyword">as</span> <span class="hljs-variable">$name</span> =&gt; <span class="hljs-variable">$age</span>) {
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"<span class="hljs-subst">$name</span> <span class="hljs-subst">$age</span>"</span> . BR;
}

<span class="hljs-comment">// switch</span>
<span class="hljs-variable">$favcolor</span> = <span class="hljs-string">"red"</span>;
<span class="hljs-keyword">switch</span> (<span class="hljs-variable">$favcolor</span>) {
    <span class="hljs-keyword">case</span> <span class="hljs-string">"red"</span>:
        <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Your favorite color is red!"</span> . BR;
        <span class="hljs-keyword">break</span>;
    <span class="hljs-keyword">case</span> <span class="hljs-string">"blue"</span>:
        <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Your favorite color is blue!"</span> . BR;
        <span class="hljs-keyword">break</span>;
    <span class="hljs-keyword">case</span> <span class="hljs-string">"green"</span>:
        <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Your favorite color is green!"</span> . BR;
        <span class="hljs-keyword">break</span>;
    <span class="hljs-keyword">default</span>:
        <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Your favorite color is neither red, blue, nor green!"</span> . BR;
}

<span class="hljs-comment">// if-then-elseif-else</span>
<span class="hljs-variable">$hour</span> = <span class="hljs-title function_ invoke__">date</span>(<span class="hljs-string">"H"</span>); <span class="hljs-comment">// do $hour hodina z aktualniho casu</span>
<span class="hljs-keyword">if</span> (<span class="hljs-variable">$hour</span> &lt; <span class="hljs-string">"10"</span>) {
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Have a good morning!"</span> . BR;
} <span class="hljs-keyword">elseif</span> (<span class="hljs-variable">$hour</span> &lt; <span class="hljs-string">"20"</span>) {
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Have a good day!"</span> . BR;
} <span class="hljs-keyword">else</span> {
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Have a good night!"</span> . BR;
}
<span class="hljs-meta">?&gt;</span></code></pre>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Session</strong></p>
<ul>
<li>Http je bezstavový protokol, proto po vykonání příkazu a doručení stránky uživateli práce pro server končí a ten ji zapomíná.</li>
<li>Někdy si potřebujeme informace o např. uživateli uchovat. Proto se používá tzv. session (sezení). Spouští se pomocí <strong>session_start()</strong>. http tak uloží informace do tzv. cookies (sušenek) který pak www prohlížeč serveru vždy pošle a ten tedy ví, o jakého uživatele se jedná a ví potřebné informace. Tyto informace se pak ukládají do super globální proměnné <strong>$</strong><strong>_SESSION[atribut]</strong><strong>,</strong> která je dostupné ze všech funkcí i stránkách dokumentu, který tuto session obsahuje (viditelná).</li>
<li>Pokud session chceme ukončit, použijeme <strong>session_destroy</strong>(). Pokud v doméně běží více php aplikací využívající session, musíme session pojmenovávat =&gt; session-name().</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Formuláře</strong></p>
<ul>
<li>Odeslat informace z formuláře můžeme pomocí dvou metod &#8211; Get a Post.</li>
<li>Do metody get se vejde jen určité množství znaků a ukládá se příkazového řádku prohlížeče – je lehce napadnutelné a omezená délka.</li>
<li>Do metody post se vejde delší množství znaků a není vidět. Jsou totiž odeslána na standartní vstup (asi serveru).</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<div class="code-header" tabindex="-1"><strong><span class="code-lang">HTML</span></strong></div>
<div class="code" tabindex="-1">
<pre><code class="language-html"><span class="hljs-tag">&lt;<span class="hljs-name">form</span> <span class="hljs-attr">method</span>=<span class="hljs-string">"get"</span>&gt;</span>
    <span class="hljs-tag">&lt;<span class="hljs-name">input</span> <span class="hljs-attr">type</span>=<span class="hljs-string">"text"</span> <span class="hljs-attr">name</span>=<span class="hljs-string">"filter"</span>/&gt;</span>
    <span class="hljs-tag">&lt;<span class="hljs-name">input</span> <span class="hljs-attr">type</span>=<span class="hljs-string">"submit"</span> <span class="hljs-attr">value</span>=<span class="hljs-string">"Submit"</span>/&gt;</span>
<span class="hljs-tag">&lt;/<span class="hljs-name">form</span>&gt;</span>
</code></pre>
</div>
<div class="code-footer"></div>
<p><strong>PHP</strong></p>
<div class="code" tabindex="-1">
<pre><code class="language-php"><span class="hljs-meta">&lt;?php</span>
<span class="hljs-comment">// Načteme hodnotu z filtrovacího pole</span>
<span class="hljs-variable">$filter</span> = <span class="hljs-keyword">isset</span>(<span class="hljs-variable">$_GET</span>[<span class="hljs-string">"filter"</span>]) ? <span class="hljs-variable">$_GET</span>[<span class="hljs-string">"filter"</span>] : <span class="hljs-string">''</span>;

<span class="hljs-comment">// Zobrazíme hodnotu filtru</span>
<span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Hodnota filtru: "</span> . <span class="hljs-title function_ invoke__">htmlspecialchars</span>(<span class="hljs-variable">$filter</span>);
<span class="hljs-meta">?&gt;

</span></code></pre>
<div tabindex="-1"></div>
<div tabindex="-1">
<div class="code-header" tabindex="-1"><strong><span class="code-lang">HTML</span></strong></div>
<div class="code" tabindex="-1">
<pre><code class="language-html"><span class="hljs-tag">&lt;<span class="hljs-name">form</span> <span class="hljs-attr">method</span>=<span class="hljs-string">"post"</span>&gt;</span>
    <span class="hljs-tag">&lt;<span class="hljs-name">input</span> <span class="hljs-attr">type</span>=<span class="hljs-string">"text"</span> <span class="hljs-attr">name</span>=<span class="hljs-string">"filter"</span>/&gt;</span>
    <span class="hljs-tag">&lt;<span class="hljs-name">input</span> <span class="hljs-attr">type</span>=<span class="hljs-string">"submit"</span> <span class="hljs-attr">value</span>=<span class="hljs-string">"Submit"</span>/&gt;</span>
<span class="hljs-tag">&lt;/<span class="hljs-name">form</span>&gt;</span>
</code></pre>
</div>
<div class="code-footer"></div>
<p><strong>PHP</strong></p>
<div class="code" tabindex="-1">
<pre><code class="language-php"><span class="hljs-keyword"><span class="hljs-meta">&lt;?php</span>
if</span> (<span class="hljs-variable">$_SERVER</span>[<span class="hljs-string">"REQUEST_METHOD"</span>] == <span class="hljs-string">"POST"</span>) {
    <span class="hljs-comment">// Načteme hodnotu z filtrovacího pole a ochráníme proti XSS útokům</span>
    <span class="hljs-variable">$filter</span> = <span class="hljs-title function_ invoke__">htmlspecialchars</span>(<span class="hljs-variable">$_POST</span>[<span class="hljs-string">"filter"</span>]);
    <span class="hljs-keyword">echo</span> <span class="hljs-string">"Zadaný filtr: "</span> . <span class="hljs-variable">$filter</span>;
}
<span class="hljs-meta">?&gt;</span></code></pre>
</div>
</div>
<h2 tabindex="-1"></h2>
<div class="code" tabindex="-1">
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/php-prostredi/">PHP &#8211; prostředí</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Souborové systémy a práce se soubory</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/souborove-systemy-a-prace-se-soubory/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 May 2024 10:13:12 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26872</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Souborové systémy a práce se soubory Předmět: Informatika Přidal(a): Nof &#160; Úvod Soubor = Adresář Organizace na pevném disku V oblasti C:, D:, atd &#8211; Kořenová složka (Root Directory) &#8211; nad nimi nic není Uvnitř jsou složky druhé úrovně &#8211; podsložky Čím hlouběji, tím větší číslo podsložky Windows max 255 podsložek a 1x ... <a title="Souborové systémy a práce se soubory" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/souborove-systemy-a-prace-se-soubory/" aria-label="Číst více o Souborové systémy a práce se soubory">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/souborove-systemy-a-prace-se-soubory/">Souborové systémy a práce se soubory</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>Souborové systémy a práce se soubory</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Informatika</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> Nof</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26872"></span></p>
<h2><strong>Úvod</strong></h2>
<ul>
<li>Soubor = Adresář</li>
<li>Organizace na pevném disku</li>
<li><strong>V oblasti C:, D:, atd &#8211; Kořenová složka (Root Directory) &#8211; nad nimi nic není</strong>
<ul>
<li>Uvnitř jsou složky druhé úrovně &#8211; podsložky</li>
<li>Čím hlouběji, tím větší číslo podsložky</li>
<li>Windows max 255 podsložek a 1x root &#8211; Magických 256 (2<sup>8</sup>)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Pojmenovávání souborů &#8211; organizace</strong>
<ul>
<li>Bez mezer, bez diakritiky</li>
<li>Důvod &#8211; ačkoliv Windows funguje s češtinou, při zhroucení disku
<ul>
<li>Český název ukládaný jako krycí název</li>
<li>Windows si překóduje název</li>
<li>Takto vyobrazují externí tools pro opravu, už to nikdy nedá zpátky dohromady</li>
</ul>
</li>
<li>Maximum znaků opět</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Souborový manažer</strong></h2>
<ul>
<li>Zabudované (Průzkumník -W-, ) X Commandery</li>
<li><strong>Zabudované</strong>
<ul>
<li>Každý OS</li>
<li>Průzkumník souborů &#8211; jednoduché operace se soubory</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Commander</strong>
<ul>
<li>Dvouoknový manažer</li>
<li>Využívá klávesových zkratek</li>
<li>Lepší pro profesionální práci s velkým množstvím souborů</li>
<li>Automatické rozzipování</li>
<li>Vidím dvě okna najednou &#8211; vše rychlejší</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Základní formáty souborů</strong></h2>
<ul>
<li><strong>JPEG (Joint Photographic Experts Group)</strong>
<ul>
<li>Používá se pro ukládání obrázků a fotografií s kompresí ztrátovou.</li>
<li>Často využíván pro fotografie na webu a v digitální fotografii.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>PDF (Portable Document Format)</strong>
<ul>
<li>Slouží pro prezentaci textu a obrázků v pevném formátu, který je nezávislý na zařízení a softwaru.</li>
<li>Často se používá pro sdílení dokumentů, formulářů a elektronických knih.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>MP3 (MPEG-1 Audio Layer III)</strong>
<ul>
<li>Formát pro ukládání zvuku s kompresí, který zachovává většinu kvality zvuku.</li>
<li>Používá se pro ukládání hudby a zvukových záznamů a pro streamování hudby online.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>MP4 (MPEG-4 Part 14)</strong>
<ul>
<li>Multimediální formát pro ukládání videa a zvuku.</li>
<li>Často používán pro internetové videa, filmy, a videa na sociálních médiích.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>DOCX (Microsoft Word Document)</strong>
<ul>
<li>Formát pro textové dokumenty vytvořené v programu Microsoft Word.</li>
<li>Používá se pro ukládání a sdílení dokumentů, zpráv, dopisů a dalších textových materiálů.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>XLSX (Microsoft Excel Spreadsheet)</strong>
<ul>
<li>Formát pro tabulkové dokumenty vytvořené v programu Microsoft Excel.</li>
<li>Používá se pro ukládání dat, tabulek, grafů a finančních analýz.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>PNG (Portable Network Graphics)</strong>
<ul>
<li>Formát pro ukládání obrázků s kompresí beze ztráty.</li>
<li>Často používán pro webové obrázky, grafiku s průhledností a ikony.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>GIF (Graphics Interchange Format)</strong>
<ul>
<li>Formát pro ukládání krátkých animovaných obrázků.</li>
<li>Používá se pro vtipné animace, krátké videa a internetové memy.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>TXT (Plain Text)</strong>
<ul>
<li>Neformátovaný textový formát bez formátování nebo stylů.</li>
<li>Používá se pro základní textové soubory, skripty a konfigurační soubory.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>HTML (Hypertext Markup Language)</strong>
<ul>
<li>Formát pro tvorbu webových stránek a dokumentů s hypertextovými odkazy.</li>
<li>Používá se pro vytváření webových stránek, článků a online dokumentace.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>JSON (JavaScript Object Notation)</strong>
<ul>
<li>Formát pro výměnu dat, často používaný v webovém vývoji a API.</li>
<li>Používá se pro ukládání a přenos strukturovaných dat mezi aplikacemi.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>TIFF (Tagged Image File Format)</strong>
<ul>
<li>Formát pro ukládání obrázků a grafiky s vysokou kvalitou a bez ztráty.</li>
<li>Používá se v profesionální fotografii, tisku a lékařských obrazech.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>AVI (Audio Video Interleave)</strong>
<ul>
<li>Multimediální kontejnerový formát pro ukládání audio a video dat.</li>
<li>Používá se pro ukládání filmů, videoklipů a animací.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>CSV (Comma-Separated Values)</strong>
<ul>
<li>Textový formát pro ukládání tabulkových dat, kde jsou hodnoty odděleny čárkami.</li>
<li>Používá se pro přenos dat mezi různými aplikacemi a pro analýzu dat.</li>
</ul>
</li>
<li><strong>SVG (Scalable Vector Graphics)</strong>
<ul>
<li>XML založený formát pro ukládání 2D vektorové grafiky.</li>
<li>Používá se pro webovou grafiku, ikony a interaktivní animace.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong>Zálohování a bezpečná práce s daty</strong></h2>
<ul>
<li>Počítač zaheslován</li>
<li>Nepoužívání ADMIN práv permanentně, používáme uživatelský účet (user)</li>
<li>Pracovní a důležité informace dále heslované a šifrované
<ul>
<li>Zhroucení disku = ztráta šifrovaných dat!</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Typy zálohování dat</strong>
<ul>
<li><strong>Úplná záloha &#8211; všechny soubory</strong>
<ul>
<li>Všechny soubory jsou zálohované, není co ztratit</li>
<li>Časové náročné zálohovat</li>
<li>Vždy stejně velké soubory = fakt hodně náročné na prostor
<ul>
<li>Když si máte uchovávat více záloh (historie, může se dohledat starší soubory, hlídání vývoje atd)</li>
</ul>
</li>
<li>Většinou pro delší úsek (např. Měsíc)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Rozdílová záloha</strong>
<ul>
<li>Neukládá vše</li>
<li>Zaznamenává změněné a nové soubory oproti poslední úplné</li>
<li>Zálohuje pouze rozdíly = na záložním médiu nezabírá tolik místa</li>
<li>Při obnově &#8211; nejprve se vyvolá úplná záloha, pak až rozdílová</li>
<li>Kombinovaná s úplnou (Např. 1 úplná/měsíc a 1 kombinovaná/týden)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>-&gt; Zálohování dat</strong>
<ul>
<li>Uchovávání dalších verzí souborů</li>
<li>Zálohovací zařízení
<ul>
<li>Flashka &#8211; životnost krátká, není řádné zálohovací médium
<ul>
<li>Elektronické spotřební médium, životnost max 2 roky</li>
<li>Po smrti flashky se nic nedostane ven &#8211; ztráta dat</li>
</ul>
</li>
<li>SD karta &#8211; záznamové médium, neslouží jako dlouhodobé skladování</li>
<li>Disk – pevný disk, cloudová úložiště, dříve archivní disky
<ul>
<li>Archivní disky DVD mají až 40 let životnost
<ul>
<li>Pokud info nesmí opustit firmu, stále užíváno</li>
</ul>
</li>
<li>Externí pevné disky &#8211; magnetické</li>
<li>SSD disky</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/souborove-systemy-a-prace-se-soubory/">Souborové systémy a práce se soubory</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dělení písemností, pojmy</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/deleni-pisemnosti-pojmy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 02 May 2024 14:13:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<category><![CDATA[Písemná elektronická komunikace]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26798</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Základní pojmy a dělení písemností Předmět: Písemná elektronická komunikace (PEK) Přidal(a): Olga &#160; Vysvětlete pojem komunikace, zpětná vazba, komunikační kanál a komunikační šum Komunikace – vzájemné předávání informací mezi odesílatelem a příjemcem. Komunikační kanál – cesta přenosu informací -tj. prostředky nebo média, přes které se proces komunikace uskutečňuje. Většinou se zapojuje více kanálů ... <a title="Dělení písemností, pojmy" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/deleni-pisemnosti-pojmy/" aria-label="Číst více o Dělení písemností, pojmy">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/deleni-pisemnosti-pojmy/">Dělení písemností, pojmy</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka: </strong>Základní pojmy a dělení písemností</p>
<p><strong>Předmět: </strong>Písemná elektronická komunikace (PEK)</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> Olga</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26798"></span></p>
<p><strong>Vysvětlete pojem komunikace, zpětná vazba, komunikační kanál a komunikační šum</strong></p>
<ul>
<li><strong>Komunikace</strong> – vzájemné předávání informací mezi odesílatelem a příjemcem.</li>
<li><strong>Komunikační kanál</strong> – cesta přenosu informací -tj. prostředky nebo média, přes které se proces komunikace uskutečňuje. Většinou se zapojuje více kanálů najednou např. hlasový, zrakový, hmatový či různé druhy médií.</li>
<li><strong>Komunikační šumy</strong> – překážky v přenosu</li>
<li><strong>Zpětná vazba</strong> – kontrola přenosu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Napište příklady projevu neverbální komunikace a příklady charakteristiky verbální kom.</strong></p>
<ul>
<li><strong>Projevy neverbální komunikace:</strong>
<ul>
<li>1. Výraz tváře – mimika</li>
<li>2. Gestikulace</li>
<li>3. Dotyky</li>
<li>4. Pohledy</li>
<li>5. Pohyb těla</li>
<li>6. Přiblížení a oddálení</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Důležité charakteristiky verbální komunikace:</strong>
<ul>
<li>1. Způsob řeči</li>
<li>2. Síla hlasu</li>
<li>3. Rychlost řeči</li>
<li>4. Plynulost řeči</li>
<li>5. Chyby v řeči</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p><strong> </strong></p>
<p><strong> Napište hlavní zásady správné verbální komunikace</strong></p>
<ul>
<li><strong>Hlavní zásady správné verbální komunikace:</strong>
<ul>
<li>Mluvíme dostatečně nahlas a v přiměřeném tempu</li>
<li>Vyjadřujeme se přesně, jasně, srozumitelně</li>
<li>Mluvíme spisovně a užíváme správnou odbornou terminologii</li>
<li>Neužíváme příliš dlouhé věty nebo komplikovaná souvětí</li>
<li>Kontakt s posluchači (sledujeme očima posluchače a jejich reakce)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Napište výhody písemné komunikace (nevýhody slovní komunikace), nevýhody písemné komunikace (výhody slovní komunikace)</strong></p>
<ul>
<li><strong>Výhody písemné:</strong>
<ul>
<li>anonymita, • rychlejší komunikace (zaslání e-mailu – nemusíme čekat na úřadě), • pořízení záznamu a jeho uchování, • důkaz</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Nevýhody osobního jednání </strong>jsou výhodami písemné Komunikace.</li>
<li><strong>Nevýhody písemné:</strong>
<ul>
<li>pomalá odpověď (někdy žádná)</li>
<li>neznáme reakci na naši písemnost (nadšení, zklamání, &#8230;)</li>
<li>odpověď nemusí obsahovat všechny informace, které potřebujeme</li>
</ul>
</li>
<li> <strong>Výhody osobního jednání</strong> jsou nevýhodami písemné komunikace.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Napište příklady písemnosti při uzavírání:</strong></p>
<ul>
<li>Obchodních smluv (nabídka, poptávka, objednávka, kupní smlouva</li>
<li>Personálních písemností (žádost o místo, životopis, pracovní smlouva, písemnosti při ukončení pracovního poměru ve zkušební době, dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením</li>
<li>Vnitropodnikových písemností
<ul>
<li><strong>při poradách-pozvánka</strong>, prezenční listina, zápis z porady</li>
<li><strong>při pracovních cestách</strong>-cestovní příkaz, zpráva z pracovní cesty</li>
<li><strong>jednoduchých právních písemností</strong>, plná moc, dlužní úpis, potvrzenka</li>
<li><strong>písemnosti při propagaci výrobků a služeb –</strong> anketa, inzerát, leták plakát, katalog</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Uveďte příklady písemné komunikace</strong></p>
<ul>
<li>Dopisy, • E-maily, • SMS, • Informační letáčky, pozvánky na akce&#8230;</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Elektronická komunikace</strong></span></h2>
<p><strong>Proč je důležité uvést předmět zprávy?</strong></p>
<ul>
<li>Obsah zprávy má být zřejmý již z předmětu. Předmět také usnadňuje vyhledávání zprávy v historii pošty. Zpráva bez předmětu může být hned označena jako spam a adresát ji tak nemusí vůbec číst.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Z jakého důvodu členíme e-mailové zprávy do odstavců?</strong></p>
<ul>
<li>Dlouhý a nepřehledný text adresáta odrazuje a svádí k odložení zprávy na potom&#8230;</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Proč není vhodné zasílat nevyžádanou poštu a řetězové e–maily (typu Pošli tento e–mail dalším </strong></p>
<ul>
<li>Šíření spamu a počítačových virů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Co musíme kontrolovat před odesláním zprávy?</strong></p>
<ul>
<li>Před odesláním zprávy proveďte důkladnou kontrolu textu zprávy, pravopisu, zasílaných příloh a náležitostí zprávy!!!</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Popište princip psaní e-mailu a jeho podobu.</strong></p>
<ul>
<li>E-mail má obsahovat:
<ul>
<li>správně napsanou adresu,</li>
<li>výstižný předmět zprávy,</li>
<li>oslovení – pozdrav,</li>
<li>text zprávy dělený do odstavců,</li>
<li>pozdrav – přání,</li>
<li>podpis a popř. další kontakty.</li>
</ul>
</li>
<li>E-mail je nejčastějším využitím komunikační sítě. Umožňuje přenos textových ale i jiných souborů mezi odesílatelem a adresátem za cenu připojení k internetu.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> K čemu slouží elektronický podpis a jak jej můžeme získat?</strong></p>
<ul>
<li>cílem jeho použití je umožnit běžným občanům bezpečně komunikovat se státními institucemi a orgány státní správy, např. při žádosti o přídavky na děti, sociální příplatky, příspěvky na bydlení, porodné, pohřebné</li>
<li>elektronický podpis je založený na certifikátu, který je vydáván akreditovaným subjektem (První certifikační autorita, a. s.)</li>
<li>o certifikát můžete zažádat on-line na adrese www.ica.cz, certifikát je placený a jeho platnost je 365 dní</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Co znamená pojem homebanking a phonebanking?</strong></p>
<p><strong>HOMEBANKING</strong></p>
<ul>
<li>umožňuje obsluhovat účet z domova prostřednictvím počítače, na který je nutno nainstalovat speciální software poskytovaný klientovi danou bankou – tento způsob je zajímavý spíše pro podniky, protože jim umožňuje propojit bankovní software s jeho účetními programy</li>
<li>spojení s bankou je omezeno pouze na počítač, ve kterém je potřebné programové vybavení nainstalováno</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>PHONEBANKING</strong></p>
<ul>
<li>nejjednodušší a nejrozšířenější formu přímého bankovnictví- má dvě podoby:
<ul>
<li>a) telebanking s automatem – klient má možnost komunikovat s automatickým hlasovým systémem banky prostřednictvím telefonu</li>
<li>b) telebanking s operátorem – klient má možnost komunikovat s operátorem prostřednictvím telefonu</li>
<li><strong> Na čem je založeno elektronické obchodování?</strong></li>
</ul>
</li>
<li>slouží ke komunikaci a obchodním transakcím prostřednictvím počítačů a počítačové sítě včetně internetu např. zahrnuje přenos peněz digitální formou</li>
<li>vlivem zpřímení obchodování mezi obchodníkem a zákazníkem tento způsob obchodu umožňuje snižovat prodejní ceny</li>
</ul>
<p><strong> </strong></p>
<p><strong> Jaké jsou výhody Internetbankingu?</strong></p>
<ul>
<li>umožňuje ovládat účet pomocí internetu</li>
<li>ke svému účtu se tak majitel může dostat kdykoli, rychle a především jednoduše a spolehlivě</li>
<li>není zapotřebí instalovat na počítač žádné speciální programy a sta í běžný internetový prohlížeč</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Vyjmenuj alespoň 3 pravidla elektronické komunikace</strong>.</p>
<ul>
<li>důležité části e-mailu se snažte označit tak, aby byly patrné na první pohled</li>
<li>vyvarujte se posílání velkých souborů</li>
<li>oprostěte se od děkování za děkování</li>
<li>pozor na otevírání neznámých souborů, které mohou obsahovat nebezpečné viry přílohou e-mailu, např. s příponou .exe</li>
<li>na e-mail odpovídáme nejdéle do 48 hodin</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Manipulace s písemnostmi</strong></span></h2>
<p><strong> Podle jakých předpisů se řídí manipulace písemnostmi?</strong></p>
<ul>
<li>zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě</li>
<li>vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě</li>
<li>vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Vyjmenujte alespoň 2 příklady institucí, které jsou povinny provádět spisovou službu.</strong></p>
<ul>
<li>ZŠ, Národní galerie</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Vysvětlete pojem spisová služba.</strong></p>
<ul>
<li>představuje všechny úkony, které musí firma dodržovat, aby všechny činnosti v souvislosti s písemnostmi byly vedeny správně a rychle</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Co je to badatelský řád?</strong></p>
<ul>
<li>stanoví zásady pro nahlížení do archiválií /písemností v archivu/</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Jakými způsoby může probíhat spisová služba.</strong></p>
<ul>
<li> spisová služba probíhá buď písemnou, nebo elektronickou formou</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Co je spisovna?</strong></p>
<ul>
<li>slouží k ukládání všech vyřízených písemností podniku do doby uplynutí jejich skartačních lhůt</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>K čemu slouží skartační řád?</strong></p>
<ul>
<li>určuje postup při vyřazování písemností (i jiných nosičů dat)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Jak se nazývá aplikace, která je pro veřejné a státní úřady nástrojem pro vedení spisové agendy?</strong></p>
<ul>
<li> aplikace Spisovka</li>
</ul>
<p><strong> </strong></p>
<p><strong> Krátce popište činnosti, které se v podniku dějí při přijímání písemností.</strong></p>
<ul>
<li>od pošty přijímá dopisy tzv. pracovník pověřený výkonem spisové služby v podatelně</li>
<li>pracovník kontroluje, zda všechny dopisy patří danému podniku,</li>
<li>potvrzuje příjem doručených zásilek, doručuje zásilky, kde je na prvním místě adresy jméno pracovníka</li>
<li>u otevíraných zásilek je nutné zkontrolovat úplnost příloh, nesrovnalosti poznamenat, poškozené zásilky se reklamují</li>
<li>došlé písemnosti se orazítkují v pravém horním rohu podacím razítkem, v něm se doplní den příchodu písemnosti do podniku, její pořadové číslo, počet příloh, zkratka útvaru, jemuž se písemnost přiděluje</li>
<li>obdobně se postupuje i v případě tzv. elektronické podatelny</li>
<li>všechny písemnosti se zapisují pořadově do knihy došlé pošty nebo v počítači</li>
<li> každému spisu je přiděleno číslo jednací, které je zaevidováno, zápisy se na konci roku uzavírají a v dalším roce se opět číslují od 1</li>
<li>doručení písemnosti – mělo by probíhat rychle, aby se pošta na jednotlivých odděleních nehromadila</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Co je parafa?</strong></p>
<ul>
<li>parafa je zkrácený podpis = osoba, která písemnost parafovala, je s obsahem seznámena</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Jaké je pořadí podpisu u písemností, které podepisují dva pracovníci?</strong></p>
<ul>
<li>výjimečně se podepisují osoby dvě – vlevo se podepisuje osoba funkčně vyšší a vpravo pracovník funkčně nižší</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Kolik procent dokumentů bývá trvale uloženo v podniku?</strong></p>
<ul>
<li>trvale uloženo bývá zpravidla 3-5 % všech dokumentů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Můžeme dokumenty skartovat před uplynutím skartační lhůty?</strong></p>
<ul>
<li>ne</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Jak se postupuje v případě vyřizování dokumentů telefonem?</strong></p>
<ul>
<li>pokud je vyřízení prováděno např. telefonicky, zapíše se na příslušný dokument poznámka s datem vyřízení a podpisem zaměstnance, který dokument vyřizoval</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Co znamenají skartační znaky A, S a V?</strong></p>
<ul>
<li><strong> A</strong> – archiválie – určují, kolik let se písemnosti musí uschovávat v archivu, patří mezi ně např. kroniky, třídní výkazy, protokoly o závěrečných nebo maturitních zkouškách</li>
<li><strong> V</strong> – výběr – stanoví, po kolika letech se provádí odborný a archivní výběr, posoudí se, zda se má dokument předat do archivu nebo má být zničen</li>
<li><strong> S</strong> – stoupa, skart – označení, kdy se dokumenty zničí</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Kdy se využívá při podepisování písemností zkratka v z., kdy v. r.?</strong></p>
<ul>
<li>v. z., &#8211; v zastoupení</li>
<li>v. r. uváděná někdy v podpisu za jménem znamená vlastní rukou</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/deleni-pisemnosti-pojmy/">Dělení písemností, pojmy</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Historie počítačů &#8211; maturitní otázka</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/historie-pocitacu-maturitni-otazka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 Mar 2024 00:14:49 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26612</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Historie počítačů Předmět: Informatika Přidal(a): amizmada &#160; Předchůdci počítačů jednoduchá zařízení založená na mechanických principech &#160; Abakus (počítadlo) deska s počtářskými kaménky a vyznačenými sloupci, později destička se žlábky nebo rámeček s kuličkami na tyčkách první nástroj usnadňující počítání s čísly existovaly různé verze (římský, čínský, japonský) vznikl před cca 5 000 lety, objeven v Mezopotámii ... <a title="Historie počítačů &#8211; maturitní otázka" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/historie-pocitacu-maturitni-otazka/" aria-label="Číst více o Historie počítačů &#8211; maturitní otázka">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/historie-pocitacu-maturitni-otazka/">Historie počítačů &#8211; maturitní otázka</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Historie počítačů</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Informatika</p>
<p><strong>Přidal(a): </strong>amizmada</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26612"></span></p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Předchůdci počítačů</strong></span></h2>
<ul>
<li>jednoduchá zařízení založená na mechanických principech</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Abakus (počítadlo)</strong></p>
<ul>
<li>deska s počtářskými kaménky a vyznačenými sloupci, později destička se žlábky nebo rámeček s kuličkami na tyčkách</li>
<li><strong>první nástroj usnadňující počítání s čísly</strong></li>
<li>existovaly <strong>různé</strong> <strong>verze</strong> (římský, čínský, japonský)</li>
<li>vznikl před cca 5 000 lety, objeven v Mezopotámii</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Napierovy kostky</strong></p>
<ul>
<li>skotský matematik, fyzik, astronom a vynálezce logaritmů <strong>John</strong> <strong>Napier</strong> (1550–1617)</li>
<li>umožňují snadné <strong>násobení</strong>, <strong>dělení</strong> a <strong>odmocňování</strong> <strong>velkých</strong> <strong>čísel</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Mechanické kalkulátory</strong></p>
<ul>
<li><strong>Mechanismus z Antikythéry</strong> (100 př. n. l.)</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>sloužil k <strong>výpočtu</strong> <strong>kalendáře</strong> (polohy Slunce, Měsíce a planet)</li>
<li>objeven ve vraku potopené lodi, pravděpodobně nebyl ojedinělý</li>
</ul>
</li>
<li><strong>První mechanický kalkulátor</strong> – Wilhelm Schickard (1623)</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>mechanické zařízení, které <strong>sčítalo</strong>, <strong>odčítalo</strong>, <strong>násobilo</strong> a <strong>dělilo</strong></li>
</ul>
</li>
<li><strong>Pascaline</strong> – Blaise Pascal (1642)</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li>počítací stroj, který uměl <strong>sčítat</strong> a <strong>odčítat</strong></li>
<li>vyrobil pro svého otce, který byl úředníkem a spravoval účty</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Děrné štítky na tkalcovském stavu </strong>– Joseph Marie Jacquard (1801)</li>
<li style="list-style-type: none;">
<ul>
<li><strong>děrný štítek</strong> je médium pro <strong>záznam dat</strong> pro pozdější zpracování automaty nebo počítači</li>
<li>první <strong>hromadné</strong> <strong>nasazení</strong> při <strong>sčítání lidu</strong> v USA a Německu</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>První programovatelné stroje</strong></span></h2>
<p><strong>Analytický stroj – Charles Babbage (1833)</strong></p>
<ul>
<li>neúspěšný pokus o první univerzální programovatelný stroj</li>
<li>využil papírových děrovaných štítků</li>
<li>Babbage pro stroj najal <strong>Adu Lovelace</strong> (dcera G. G. Byrona) – první programátorka -&gt; na její počest pojmenován programovací jazyk Ada</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>Generace počítačů</strong></span></h2>
<p><strong>Nultá generace – relé (do roku 1945)</strong></p>
<ul>
<li>elektromechanické počítače využívající <strong>relé</strong></li>
<li>jejich vývoji výrazně pomohla <strong>druhá světová válka</strong></li>
<li>první sestrojil <strong>německý</strong> inženýr <strong>Konrad</strong> <strong>Zuse</strong> – počítače <strong>Z1</strong><strong>, Z2, Z3, Z4</strong></li>
<li>v <strong>USA</strong> na podobném projektu pracoval <strong>Howard Hathaway Aiken </strong>– počítače <strong>Mark I</strong> (1944) až <strong>Mark IV </strong>– rozměry cca 15 m (celý projekt financovalo IBM)</li>
<li><strong>SAPO</strong> (<strong>SA</strong>močinný <strong>PO</strong>čítač) – <strong>první</strong> <strong>počítač</strong> vyrobený v <strong>Československu</strong>, magnetická bubnová paměť, zabíral pět místností o celkové ploše přes 100 m<sup>2</sup></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>První generace – elektronky (1945–1951)</strong></p>
<ul>
<li>neefektivní, drahé, vysoká poruchovost</li>
<li><strong>rozšíření</strong> <strong>komerčního</strong> <strong>použití</strong> – obchod, administrativa</li>
<li>v USA <strong>ENIAC</strong> – pro vstup i výstup používal děrné štítky</li>
<li>následně <strong>MANIAC</strong> (1945) – využit k <strong>vývoji jaderné bomby</strong>, využíval děrné pásky, první počítač, který porazil člověka v šachové hře (šachovnice 6&#215;6, bez střelců, kvůli omezenému množství paměti a výkonu)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Druhá generace – tranzistory (1951–1965)</strong></p>
<ul>
<li><strong>zmenšení</strong> <strong>rozměrů</strong>, snížení energetických nároků, zvýšení rychlosti</li>
<li><strong>poruchovost</strong> <strong>stále</strong> <strong>poměrně</strong> <strong>vysoká</strong></li>
<li>v USA <strong>UNIVAC</strong> – předpověděl vítězství prezidenta Eisenhowera ve volbách</li>
<li>v Československu <strong>EPOS 2</strong> – paměť s kapacitou 40 tisíc slov</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Třetí generace – integrované obvody (1965-1980)</strong></p>
<ul>
<li>použití integrovaných obvodů, <strong>roste</strong> <strong>počet</strong> <strong>tranzistorů</strong></li>
<li>podpora <strong>multitaskingu</strong> – střídají se procesorem vykonávané programy</li>
<li>zavedení <strong>interaktivních</strong> <strong>systémů</strong> – počítač v reálném čase reaguje na požadavky uživatele</li>
<li>objevují se minipočítače a mikropočítače</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Čtvrtá generace – PC (1981 po současnost)</strong></p>
<ul>
<li><strong>osobní počítače</strong></li>
<li><strong>mikroprocesor</strong> v jednom pouzdře – umožňuje snížit počet obvodů na základní desce</li>
<li>vyšší spolehlivost, menší rozměry, zvýšení rychlosti a kapacity paměti</li>
<li>přichází éra systémů DOS a vznikají <strong>grafická</strong> <strong>uživatelská</strong> <strong>rozhraní</strong></li>
<li><strong>první osobní počítač</strong> IBM 5150 (1981)</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/historie-pocitacu-maturitni-otazka/">Historie počítačů &#8211; maturitní otázka</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Periferní zařízení počítače</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/periferni-zarizeni-pocitace/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Mar 2024 00:39:48 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26607</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Periferní zařízení počítače Předmět: Informatika Přidal(a): amizmada &#160; O co se jedná? zařízení, které se připojuje k počítači a rozšiřuje jeho možnosti slouží ke vstupu a výstupu dat do a z počítače periferie jsou připojeny prostřednictvím různých rozhraní a konektorů &#160; Základní rozdělení: VSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ – zpracování dat do počítače klávesnice alfanumerická (písmena) ... <a title="Periferní zařízení počítače" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/periferni-zarizeni-pocitace/" aria-label="Číst více o Periferní zařízení počítače">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/periferni-zarizeni-pocitace/">Periferní zařízení počítače</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Periferní zařízení počítače</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Informatika</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> amizmada</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26607"></span></p>
<p><strong>O co se jedná?</strong></p>
<ul>
<li>zařízení, které se připojuje k počítači a rozšiřuje jeho možnosti</li>
<li>slouží ke vstupu a výstupu dat do a z počítače</li>
<li>periferie jsou připojeny prostřednictvím různých rozhraní a konektorů</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Základní rozdělení:</strong></p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>VSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ – zpracování dat do počítače</strong></span></h2>
<ul>
<li><strong>klávesnice </strong>
<ul>
<li><strong>alfanumerická</strong> (písmena) a <strong>numerická</strong> (čísla) část</li>
<li>u notebooků někdy jen alfanumerická část</li>
<li><strong>funkční</strong> <strong>klávesy</strong> (F1 – F12)</li>
<li><strong>speciální klávesy</strong> (šipky, ESC, CTRL, &#8230;)</li>
<li><strong>multimediální</strong> <strong>klávesy</strong> (ovládání přehrávače hudby, +/- hlasitost, pauza, play, &#8230;)</li>
<li>pod klávesami je mřížka z vodičů, při stisku se protnou a vyšlou signál</li>
<li>bezdrátové (Bluetooth – větší latence, radiově přes přijímač) i drátové (USB, starší PS/2)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>myš</strong>
<ul>
<li>polohovací zařízení, <strong>převod pohybu ruky na pohyb kurzoru </strong>na monitoru</li>
<li>od 80. let u osobních počítačů</li>
<li><strong>DPI (Dots per inch)</strong> – hodnota vyjadřující citlivost myši</li>
<li><strong>kuličková</strong> – už se nepoužívá, kulička přenášející směr pohybu na snímací válečky</li>
<li><strong>optická</strong> – nejpoužívanější, užívá světlo odražené od povrchu, po kterém se pohybuje</li>
<li><strong>laserová</strong> – přesnější než optická, odraz infračerveného laseru, vyšší rozlišení</li>
<li>bezdrátové (Bluetooth – větší latence, USB přijímač) i drátové (USB, starší PS/2)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>touchpad</strong> – polohovací zařízení, většinou u notebooků, ovládání kurzoru dotykem</li>
<li><strong>trackpoint </strong>(IBM)</li>
<li><strong>grafický tablet</strong>
<ul>
<li>polohovací zařízení</li>
<li>přenos pohybu stylusu po podložce</li>
<li>hlavně v grafice</li>
</ul>
</li>
<li><strong>mikrofon</strong> – přeměna akustického signálu na elektrický signál</li>
<li><strong>webkamera</strong> – pořizování obrazu</li>
<li><strong>skener</strong>
<ul>
<li>záznam hmatatelně existujícího dokumentu (papír s textem, fotografie, …) do digitální podoby</li>
<li>ke skenování je většinou potřeba zvláštní program</li>
<li><strong>OCR program</strong> (OCR = Optical Character Recognition) = naskenovaný dokument se uloží ve formátu, ve kterém je možné jej upravovat (převede dokument na text), většinou se vyskytnou drobné chyby při rozeznávání textu</li>
</ul>
</li>
<li><strong>herní ovladač, joystick, volant s pedály</strong></li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<h2><strong><span style="text-decoration: underline;">VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ – předání dat z počítače k uživateli</span></strong></h2>
<ul>
<li><strong>monitor</strong>
<ul>
<li><strong>zobrazovací zařízení</strong></li>
<li>dříve CRT (vakuová obrazovka), již nepoužívané</li>
<li>používané LCD monitory (<strong>IPS</strong> – dobré pozorovací úhly, <strong>OLED</strong> a <strong>QLED)</strong></li>
<li>nejčastěji připojený k PC přes <strong>HDMI</strong>, <strong>DisplayPort, (DVI)</strong></li>
<li><strong>rozlišení</strong> určuje počet pixelů – standardně 1920&#215;1080 px (Full HD)</li>
<li><strong>obnovovací frekvence</strong> udává počet překreslení obrazu na monitoru za jednu sekundu – standard 60 Hz, pro herní monitory vyšší frekvence</li>
<li><strong>úhlopříčka</strong> udává velikost monitoru (v palcích), nejčastěji poměr stran 16 : 9</li>
</ul>
</li>
<li><strong>reproduktory, sluchátka</strong> – přehrává zvuk, ve sluchátkách malé reproduktory</li>
<li><strong>projektor</strong> – promítání zvětšeného obrazu na plátno nebo zeď</li>
<li><strong>3D</strong> <strong>tiskárna</strong> – tvoří třídimenzionální pevné objekty z digitálního souboru</li>
<li><strong>tiskárna</strong>
<ul>
<li><strong>jehličkové</strong> – přes barvící pásku se otisknou jehličky na papír</li>
<li><strong>inkoustové</strong> – tryskání kapiček inkoustu, tankové tiskárny</li>
<li><strong>laserové</strong> – paprsek vykresluje na fotocitlivý válec, na jehož povrch se nanese toner (prášek), uchytí se jen na osvětlených místech, obtiskne se na papír a je tepelně fixován, u barevných 4 tonery a 4 válce (velké rozměry)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<table style="height: 340px;" width="938">
<tbody>
<tr>
<td width="94"><strong> </strong></td>
<td width="227"><strong>VÝHODY</strong></td>
<td width="246"><strong>NEVÝHODY</strong></td>
</tr>
<tr>
<td width="94"><strong>jehličkové</strong></td>
<td width="227">nízké náklady</td>
<td width="246">hlučnost, horší kvalita, nízká kvalita</td>
</tr>
<tr>
<td width="94"><strong>inkoustové</strong></td>
<td width="227">malé rozměry,</p>
<p>vysoká kvalita tisku, malá spotřeba</td>
<td width="246">pomalý, neodolný tisk, náročnější údržba, menší objem tisku</td>
</tr>
<tr>
<td width="94"><strong>laserové</strong></td>
<td width="227">rychlý, odolný, kvalitní tisk</td>
<td width="246">vetší rozměry, vyšší náklady, velká spotřeba</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p>&nbsp;</p>
<h2><span style="text-decoration: underline;"><strong>VSTUPNĚ-VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ – přenos dat do i z počítače</strong></span></h2>
<ul>
<li><strong>tiskárna se zabudovaným skenerem</strong></li>
<li><strong>monitor s dotykovým displejem</strong></li>
<li><strong>externí zvuková nebo síťová karta</strong></li>
<li><strong>externí mechanika, externí čtečka paměťových karet</strong></li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/periferni-zarizeni-pocitace/">Periferní zařízení počítače</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Typografie a písmo v počítačích</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/typografie-a-pismo-v-pocitacich/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 06 Mar 2024 23:52:59 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26605</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Typografie a písmo v počítačích Předmět: Informatika Přidal(a): amizmada &#160; TYPOGRAFIE = umělecko-technický obor zabývající se tiskovým písmem PÍSMO (font) = kompletní sada znaků abecedy jedné velikosti a jednotného stylu &#160;  Dělení: rastrová (bitmapová) – skládají se z matic bodů (pixelů) obrysová (vektorová) – využívají křivky, snadná škálovatelnost, nejpoužívanější čarová – využívají sérii specifických čar ... <a title="Typografie a písmo v počítačích" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/typografie-a-pismo-v-pocitacich/" aria-label="Číst více o Typografie a písmo v počítačích">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/typografie-a-pismo-v-pocitacich/">Typografie a písmo v počítačích</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/Ostatni.png" alt="informatika" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Typografie a písmo v počítačích</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Informatika</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> amizmada</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26605"></span></p>
<p><strong>TYPOGRAFIE</strong> = umělecko-technický obor zabývající se tiskovým písmem</p>
<p><strong>PÍSMO (font) </strong><strong>= </strong>kompletní sada znaků abecedy jedné velikosti a jednotného stylu</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Dělení:</strong></p>
<ul>
<li><strong>rastrová</strong> (bitmapová) – skládají se z matic bodů (pixelů)</li>
<li><strong>obrysová</strong> (vektorová) – využívají křivky, snadná škálovatelnost, nejpoužívanější</li>
<li><strong>čarová</strong> – využívají sérii specifických čar -&gt; utváří celý znak</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p>Písmo má mnoho znaků – patka, stínování, síla tahu (výraznost), proporce</p>
<p><strong>-&gt; Podle těchto znaků se dělí písma:</strong></p>
<ul>
<li><strong>bezpatková (grotesková, sans-serif)</strong>
<ul>
<li>absence patek</li>
<li>tahy stejně silné, slabé stínování</li>
<li>málo zdobená</li>
<li>např. Arial, Tahoma</li>
</ul>
</li>
<li><strong>patková (serifová, antikva)</strong>
<ul>
<li>tahy písmen zakončeny patkami</li>
<li>mají obvykle stínování</li>
<li>např. Times New Roman, Bookman</li>
</ul>
</li>
<li><strong>kaligrafická a dekorativní</strong>
<ul>
<li>vzhled ručně psaného písma</li>
<li>různé dekorativní prvky</li>
<li>např. Vivaldi, Comic Sans</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Rozdělení podle šířky písmen:</strong></p>
<ul>
<li><strong>proporcionální</strong> – písmena jsou různě široká (M a l), číslice jsou stejně široké</li>
<li><strong>neproporcionální</strong> – všechna písmena jsou stejně široká, užívá se u zdrojového kódu</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>VELIKOST PÍSMA</strong></p>
<ul>
<li>udává se v <strong>bodech</strong> (points &#8211; pt)</li>
<li>v jednom dokumentu by se nemělo užívat velké množství velikostí</li>
<li>nadpisy a podnadpisy větší velikostí</li>
<li>velikost se volí podle formátu a typu tiskoviny:
<ul>
<li>učebnice, dokumenty většího formátu (A4) – 11-12 pt</li>
<li>knihy – 10 pt</li>
<li>časopisy – 9 pt</li>
<li>noviny – 8 pt</li>
<li>slovníky – 5-7 pt</li>
</ul>
</li>
<li><strong>minusky</strong> – malá písmena</li>
<li><strong>verzálky</strong> – velká písmeny</li>
<li><strong>kapitálky</strong> – verzálky kreslené na střední výšku písma (na minusky)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ŘEZY PÍSMA</strong></p>
<ul>
<li>varianta písma, která se svou kresbou liší od základního fontu</li>
<li>rodina písma (font-family) – skupina řezů odvozených z jednoho typu písma</li>
<li>dělení
<ul>
<li><strong>síla písma</strong>
<ul>
<li>slabé (light), obyčejné (regular, book), tučné (heavy), polotučné (demi, bold), extratučné (black, extra bold)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>sklon</strong>
<ul>
<li>stojaté (normal), kurzivní (italic)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>šířka</strong>
<ul>
<li>zúžené (condensed), normální, rozšířené (expaneded)</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>VYZNAČOVÁNÍ V TEXTU</strong></p>
<ul>
<li>nejlépe řezem – kurzíva (<em>text</em>), tučný řez (<strong>text</strong>)</li>
<li>kapitálky (TEXT)</li>
<li>vyznačování jiným písmem (např. ve slovnících)</li>
<li>podložení barvou (text) nebo orámování</li>
<li>nepoužívat podtrhávání (<u>text</u>) nebo postrkávání (t e x t)</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>TYPOGRAFICKÉ ZÁSADY</strong></p>
<ul>
<li><strong>typ a řez</strong>
<ul>
<li>nekombinovat více než 3 typy písma</li>
</ul>
</li>
<li><strong>velikost</strong>
<ul>
<li>ne více než 3 velikosti jednoho písma</li>
<li>zřetelně odlišené</li>
</ul>
</li>
<li><strong>patková</strong> <strong>písma</strong> – delší texty</li>
<li><strong>bezpatková písma</strong> – titulky, nadpisy, letáky, plakáty</li>
<li><strong>mezera</strong>
<ul>
<li>zásadně jedna</li>
<li>pevná (nezlomitelná) mezera – vkládá se mezi znaky, kde nesmí dojít k zalomení řádku – např. za předložkou, mezi číslo a jednotku</li>
</ul>
</li>
<li><strong>tečka (.), čárka (,)</strong>
<ul>
<li>těsně za slovo, mezera za nimi</li>
<li>pokud věta končí zkratkou další tečka se nepíše</li>
</ul>
</li>
<li><strong>dvojtečka (:) středník (;), otazník (?), vykřičník (!)</strong>
<ul>
<li>těsně za slovo, mezera za nimi</li>
<li>dvojtečka u sportovního skóre bez mezery</li>
</ul>
</li>
<li><strong>uvozovky („“) </strong>
<ul>
<li>těsně ke slovu bez mezer</li>
<li>je-li uvozená celá věta, uvozovka za interpunkci, jinak před<strong><br />
</strong></li>
</ul>
</li>
<li><strong>závorky</strong>
<ul>
<li>těsně ke slovu, venku je mezera</li>
<li>je-li v závorce celá věta, tečka uvnitř</li>
<li>je-li jen část, tečka za závorku</li>
</ul>
</li>
<li><strong>spojovník (-)</strong>
<ul>
<li>dělení slov na konci řádku a spojování slov (česko-anglický)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>pomlčka (–) (Alt + 0150)</strong>
<ul>
<li>delší než spojovník, jako znak minus</li>
<li>odděluje části textu</li>
<li>vyjadřuje rozsah – až, od do (9–11 hod, pondělí–pátek)</li>
<li>peněžní jednotky (500,–)</li>
</ul>
</li>
<li><strong>čísla</strong>
<ul>
<li>věta nesmí začínat číslicí</li>
<li>v běžných textech čísla slovy (kromě data, letopočtů a časových údajů)</li>
<li>oddělení desetinných čísel – čárka (ne tečka)</li>
<li>po trojicích oddělení pevnou mezerou (1 000 000)</li>
<li>početní úkony a poměry s mezerami (3 + 2 = 5, 2 : 1), rozměry a skóre bez mezer</li>
<li>u sportovních výsledků se hodiny, minuty, sekundy dělí dvojtečkou (15:30:26)</li>
<li><strong>datum</strong> – různé formáty, běžně se píše s mezerami (1. 3. 2024)</li>
<li><strong>čas</strong> – hodiny a minuty dělíme tečkou, minuty a sekundy dvojtečkou, desetiny sekund a sekundy desetinnou čárkou, vše bez mezer (15.25, 15:30, 15,8)</li>
<li><strong>měny</strong> a <strong>fyzikální</strong> <strong>jednotky</strong> se oddělují pevnou mezerou (100 Kč)</li>
<li><strong>procenta</strong> a <strong>promile</strong> – 4 % (4 procenta), 4% (čtyřprocentní)</li>
<li><strong>PSČ</strong> – s mezerou po prvních třech číslech (272 00)</li>
<li><strong>telefonní</strong> <strong>čísla</strong> – odděleny po trojicích pevnou mezerou</li>
</ul>
</li>
<li><strong>zkratky</strong>
<ul>
<li>nesmí být na začátku věty</li>
<li>iniciálové nemají tečky (USA)</li>
<li>za „viz“ se nepíše tečka (rozkazovací způsob od slovesa vidět)</li>
<li>zkratky první a poslední písmeno bez tečky (fa, pí)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ZLATÝ ŘEZ</strong></p>
<ul>
<li>poměr o hodnotě 1 : 1,618 (2/3)</li>
<li>ideální proporce, působí esteticky dobře (viz digitální fotografie)</li>
<li>vyskytuje se v přírodě a užívá se v umění</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>ČLENĚNÍ TEXTU</strong></p>
<ul>
<li><strong>odstavce</strong> = základní stavební kámen textu
<ul>
<li>odstavcová zarážka – odsazení (nepoužívá se) x mezery mezi odstavci</li>
<li>zarovnání:
<ul>
<li>na levý / pravý okraj</li>
<li>na střed</li>
<li>do bloku – nutnost dělení slov</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>GRAFICKÉ PRINCIPY</strong></p>
<ul>
<li>jeden dominantní prvek (nadpis, obrázek) umístíme na <strong>optický střed</strong> stránky (je výš než geometrický střed)</li>
<li><strong>sazební obrazec</strong> – okraje stránky, největší dolní okraj</li>
<li>nejdůležitější nadpisy nebo obrázky -&gt; <strong>zlatý střed</strong> – 2/3 výšky nebo šířky</li>
<li>pokud text obsahuje více obrázků -&gt; jejich okraje by měly být zarovnány v lince</li>
<li><strong>kontrast</strong> mezi písmem nadpisu a textu</li>
<li>text by měl mít jasnou <strong>strukturu</strong> – kapitoly, podkapitoly, nadpisy, podnadpisy</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/typografie-a-pismo-v-pocitacich/">Typografie a písmo v počítačích</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání</title>
		<link>https://studijni-svet.cz/zpracovavani-uchovavani-a-prenos-dat-v-zamestnani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 12 Feb 2024 17:10:37 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Informatika]]></category>
		<category><![CDATA[Sociální politika a péče]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://studijni-svet.cz/?p=26568</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160; Otázka: Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání Předmět: Informatika, Metody a techniky práce s informacemi Přidal(a): L.R &#160; Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce Obor: Sociální práce ve veřejné správě 1      Úvod Především západní společnost disponuje více a více objemy informací. Výrobní procesy jsou stále náročnější, sdílená data komplexnější a tak dále. Požadavky ... <a title="Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání" class="read-more" href="https://studijni-svet.cz/zpracovavani-uchovavani-a-prenos-dat-v-zamestnani/" aria-label="Číst více o Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání">Read more</a></p>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/zpracovavani-uchovavani-a-prenos-dat-v-zamestnani/">Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignleft" src="http://www.studijni-svet.cz/wp-content/uploads/ICONS/PREDMETY/ZSV.png" alt="sport" /></p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>Otázka:</strong> Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání</p>
<p><strong>Předmět:</strong> Informatika, Metody a techniky práce s informacemi</p>
<p><strong>Přidal(a):</strong> L.R</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><span id="more-26568"></span></p>
<p style="text-align: right;"><em>Univerzita Hradec Králové, Ústav sociální práce</em></p>
<p style="text-align: right;"><em>Obor: Sociální práce ve veřejné správě</em></p>
<p><strong>1      Úvod</strong></p>
<p>Především západní společnost disponuje více a více objemy informací. Výrobní procesy jsou stále náročnější, sdílená data komplexnější a tak dále. Požadavky na uchovávání a transfery dat jsou tak stále vyšší. Proto je nelogické pracovat s informacemi mluvenou,, tištěnou formou. Tento způsob je velmi náročný jak časově (na archivaci, skladování, vyhledávání, zadávání, přeposílání) tak ekologicky (kácení stromů pro výrobu papíru, vysazování monokultur dřevin, která mají sice velkou výtěžnost, nicméně při jejich pěstování rychleji eroduje půda). Většina informací se uchovává a zpracovává již v digitální formě, pro její jasné výhody. Tento proces se týká samozřejmě nás všech při vykonávání našich zaměstnání používáme různé programy určené pro databáze, přeposíláme si důležité dokumenty v přílohách emailů, nebo je s kolegy sdílíme v živém dokumentu tzv. cloudu.</p>
<p>V mé seminární práci jsem se chtěl věnovat práci s informacemi v naší organizaci, konkrétně se pak zabývat službou Terénní programy pro osoby ohrožené drogou, jenž pracuje se specifickým systémem databáze zvaným Freebase. Popíši Vám stávající stav zpracovávání, uchovávání a přenos informací a pokusím se nastínit lepší řešení.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>2      Freebase</strong></p>
<p>Freebase je aplikací pro celostní práci s klientem, tedy uživatelem protidrogových služeb sekundární a terciální prevence. Jeho užití spočívá ve dvou základních modulech.</p>
<p>Modul č.1 je určen pro výkaznictví. A slouží, jak pro donátory této neziskové služby jako jsou ESF, RVKPP, MPSV, kraje, obce. Tak i pro vedoucího dané služby, který má přehled, v jakých časech, na kterých místech a s kým byla vykonávána sociální práce.</p>
<p>Modul č.2 pak slouží jako kompletní informační systém mapující práci s klientem tedy uživatelem drog počínaje jeho drogovou, sociální anamnézou, vstupním dotazníkem, skrze výkony a služby které využil až po jednotlivé konkrétní zápisky z práce s ním samotným, nebo jeho rodinou.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>2.1.1       Historie Freebase</strong></p>
<p>V roce 1999 začal největší poskytovatel sekundární a terciální protidrogové prevence SANANIM se sběrem dat z nízkoprahových zařízení, začalo se tak dít na základě dohody s BIMC New York, kdy nabídl organizaci Sananim svůj program na zpracovávání databáze výměnou za 6 &#8211; ti měsíční data z české drogové scény pro účely výzkumu.</p>
<p>Dne 5.7.1999 byl pak oficiálně první klient v České republice zaveden do tohoto programu pod šestimístným anonymním kódem, jako pak všichni další. Postupně se připojili další nízkoprahové zařízení jako CPPT Plzeň, KC Ústí nad Labem, KC České Budějovice, TP LAXUS Hradec Králové.</p>
<p>V roce 2000 se pak program upravoval pro potřeby drogové systémy v české republice. Sbírala se dobrá praxe a dle ní se přetvářel program, hledala se rovnováha mezi výpovědní hodnotou databáze a byrokratickou zátěží na pracovníka, který data zadával. Postupně se vytvářela také metodika, která sjednocovala zadávání výkonů a definovala přesněji jejich charakter.</p>
<p>V závěru roku však projekt BIMC zkrachoval a vyvstala tak potřeba vytvořit si vlastní funkční systém, který nebude následovat osud svého předchůdce z New Yorku. Po jeho vytvoření byly zástupci výše zmíněných nízkoprahových služeb vyvíjeny aktivity k plošnému rozšíření této služby, aktivity byly podporovány Open Society Fund s vidinou budoucí spolupráce s RVKPP, tedy tehdy vznikajícím Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti. Toto rozšíření se podařilo úspěšně do všech 13- ti krajů České republiky.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>2.1.2       Co Freebase umí?</strong></p>
<ul>
<li>Evidovat klienty pomocí 6 &#8211; ti, místného unikátního kódu, který zachová anonymitu klienta dle zákona 108/2006 s. b., o sociálních službách.</li>
<li>Umožňuje sledovat počet těchto anonymních kódu počet služeb jim poskytnutých, lze se ke každému vracet v čase a prohlížet jej zvlášť.</li>
<li>Sumarizuje informace o drogové scéně vůbec. Pomáhá sdílení zkušeností vyhodnocování dat v kvartálu, pololetí, závěru roku. Je tak možno lépe odhadovat směr ubírání se drogové scény a plánovat tak rozvoj služby.</li>
<li>Pomáhá sledovat a porovnávat efektivitu jednotlivých programů napříč republikou.</li>
<li>Jsou zde jasné výstupy epidemiologického rázu.</li>
<li>Zkvalitňuje mapování trendů a změn na drogové scéně.</li>
<li>Umožňuje průběžnou aktualizaci sesbíraných dat, tedy informace pro kontrolní úřady.</li>
<li>Pomáhá definovat cílovou skupinu. Dle věku, pohlaví, státní příslušnosti.</li>
</ul>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>2.1.3   Současnost</strong></p>
<p>V současné době, tedy téměř 17 let od vzniku zavedení se zdá, že databáze, která byla řadu let tím nejdůležitějším pro souhrnné monitorovací zprávy patologie závislosti na území české republiky splnila účel a nyní se pomalu odebírá do míst zaslouženého odpočinku. Databáze se nyní zdá již nedostačující, její provedení, tedy uživatelské rozhraní je příliš komplikované a práce s ním je možná pouze po důkladném prostudování příručky. Sledovaná data jsou nekomplexní a příliš osekaná, program nevytváří procentuální statistiky a výstupy nejsou jednotné s výstupy, které po nízkoprahových službách žádají hlavní donátoři (RVKPP, MPSV). Vzdálená podpora programu již přestává fungovat a několik let nevycházejí aktualizace, program není kompatibilní s novým operačním systémem a práce s ním se tedy stává více a více komplikovanější.</p>
<p>Současně se však na scéně objevuje obdobný program s názvem UniData, nebo jeho freeware alternativa Boris.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>3      Noví nástupci</strong></p>
<p>Jak již bylo zmiňováno Freebase naplnil svůj účel a začal ztrácet dech, o jeho místo se nyní uchází lepší, výkonnější, inovativnější nástupci. Informačních systému je určitě více, nicméně se zdá, že spolu do finále běží pouze dva, z nich ježen je podporován vládou a druhý je tvořen partou nadšenců, který z nich vyhraje?</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>3.1.1   UniData</strong></p>
<p>Jsou postavena na podobném základu, jako FreeBase, jenže se v několika zásadních věcech se odlišují, a navíc nabízí aktualizace a servis, který je bezkonkurenční.</p>
<p>Jsou od prvopočátku vyvíjena v souladu s definicí výkonů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti působícího pod sekretariátem RVKPP. Včetně nezbytných časových dotací a podrobností sledovaných výkonů. Nabízejí podporu po emailu, telefonu, nebo Skypu.</p>
<p>Výstupy jsou plně kompatibilní s těmi národními, stačí je buď přepsat, nebo přímo exportovat. Pro uchovávání dat se používají třetí strany v rámci vnitřní sítě organizace, takže do téže databáze může mít uživatel přístup z vícero zařízení v síti.</p>
<p>UniData jsou od začátku koncipována tak, aby jejich výkony byly plně v souladu s definicí výkonů v drogových službách, kterou vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) působící pod sekretariátem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). A to včetně jejich časových dotací, případných úprav a doplňků. Přesto jsou výkony v aplikaci dostatečně podrobné pro sledování dalších ukazatelů, mimo základní výkony.</p>
<p><strong> </strong></p>
<p><strong>3.1.2   Boris</strong></p>
<p>Oproti tomu zde stojí druhý závodník na startovní čáře, závodník, který je v něčem (možná ve všem jiný). Jedná se o opensource řešení zadávací databáze od nezávislých vývojářů, z dílen Semiramis z., ú,. Semiramis z., ú.</p>
<p>Boris obsahuje předdefinované šablony a dokumenty, je velmi uživatelsky nakloněn, lze ho spouštět skrze běžný internetový prohlížeč prakticky odkudkoli. Nabízí i možnost interaktivního zadávání, kdy pracovníci přímo v terénu zadávají výkony do dotykového tabletu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong>4      Závěr</strong></p>
<p>Je velkou otázkou, který z uvedených programů sehraje prim v evidenci patologií týkající se nelegálního zneužívání drog. Já osobně se přikláním k programu Boris pro jeho lehkost a dostupnost, jak ve smyslu pořízení, tak ve smyslu použití. Jak si ale program bude stát proti ´´velkému´´ programu s placenou podporou a vývojem.</p>
<p>Je také možné zachovat bezpečí zadávaných dat do takové míry, aby nebyla data zneužita hackery s původem z extrémní pravice? Změna na tomto poli přináší více otázek, a zdá se, že na ně nebude schopen nikdo jiný, než ten nejtvrdší auditor tedy čas.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p><strong> Seznam použité literatury</strong></p>
<ul>
<li>FreeBase &#8211; manuál [online]. , 1 [cit. 2017-01-23]. Dostupné z: http://freebase.drogy-info.cz/</li>
<li>Co jsou a proč používat UniData [online]. , 1 [cit. 2017-01-23]. Dostupné z: http://www.drogovesluzby.cz</li>
<li>Proč právě Boris [online]. , 1 [cit. 2017-01-23]. Dostupné z: https://www.bor-is.cz/</li>
</ul>
<p>Článek <a href="https://studijni-svet.cz/zpracovavani-uchovavani-a-prenos-dat-v-zamestnani/">Zpracovávání, uchovávání a přenos dat v zaměstnání</a> se nejdříve objevil na <a href="https://studijni-svet.cz">Studijni-svet.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
