Otázka: Doping ve sportu

Předmět: Sportovní příprava, regenerace, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Doping

• Používání látek tělu cizích nebo tělu vlastních, ale ve zvýšené míře za účelem zvýšení výkonnosti nebo zrychlení regenerace.
• Seznam zakázaných látek každoročně vydává světová antidopingová asociace.

Zakázané látky

Stimulanty

• Účinkem je zvýšení soutěživosti, vybuzení, oddálení únavy, zvýšená agresivita.
• Mezi povolené stimulanty patří kofein, nikotin.
• Zakázané: extáze, kokain, efedrin, amfetamin.
• Vedlejší účinky: vyčerpání organismu, bolest hlavy, zvýšený krevní tlak, zatížení srdce.

Narkotika

• Mění psychický stav v širokém rozsahu od úplného vybuzení až do úplného utlumení.
• Zakázané: pervitin, heroin, morfium, kofein.
• Vedlejší účinky: závislost, nebezpečí pro sebe i druhé, zvýšená agresivita, postižení jater, utlumení dýchání.

Anabolické steroidy

• Deriváty hormonů (např. syntetický testosteron).
• Zvyšují svalovou hmotu a sílu.
• Najdeme je pod názvy: stenozol, nandronol, testosteron.
• Vedlejší účinky: poškození svalů a šlach (jsou křehké, trhají se), boláky a uhry.
  • Muži: hypertrofie prostaty, rakovina prostaty, plešatění, růst ochlupení, ztráta potence, plodnosti, agresivita, poškození jater a ledvin.
  • Ženy: mužské rysy, hlubší hlas, růst ochlupení, poškození jater a ledvin.

Peptidové hormony

• Bílkovinné hormony.
• Růstový hormon (hGH) má anabolické účinky.
• Epo (erytropoetin): hormon ledvin zvyšující tvorbu červených krvinek v krvi, lepší přenos O2 do tkání, vyšší vytrvalost. Při předávkování hrozí trombóza a embolie.
• ACTH (adrenokortikotropní hormon): zvyšuje práh bolesti, urychluje hojení.
• Inzulin: zlepšuje využití cukrů, vytrvalostní.

Diuretika

• Zvyšují tvorbu moči (odvodnění a snížení váhy až o 6 kg za den).
• Používají se jako maskovací látka pro jiné druhy dopingu.
• Využíváno ve sportech, kde se sportovec potřebuje dostat do váhové kategorie: kulturistika, zápas, vzpírání.

Látky, které podléhají omezením

• Zakázané většinou sportovní federací.
• Omezené pouze pro některé sporty.
• Betablokátory: původně léky na srdce, zklidňují, snižují úzkost, nervozitu, tlumí třes. Využívány ve sportech se zvýšenými nároky na preciznost a přesnost (střelba, lukostřelba).
• Alkohol: snižuje úzkost, odbourává stres, uvolňuje, ale i zvyšuje agresivitu. Zakázaný ve sportech s bezpečnostními riziky (střelba, motoristický sport).
• Kanabinoidy: snižují úzkost, zlepšují náladu, zklidňují, odbourávají stres.

Zakázané metody

• Zvyšují přenos kyslíku: EPO, transfuze červených krvinek, hemoglobinové preparáty.
• Manipulace se vzorky: záměny vzorků moči a krve při antidopingových kontrolách.
• Genový doping: zahrnuje používání přenosu genu pro zvýšení nebo snížení genové exprese a biosyntézu bílkovin, specifické lidské bílkoviny.

Vedlejší účinky používání dopingu

• Poranění šlach a vazů (nestačí se přizpůsobit růstu svalové hmoty).
• Kolaps oběhového systému.
• Zatěžování jater detoxikací.
• Změny druhotných pohlavních znaků, neplodnost, poruchy cyklu.
• Poškození ledvin vysokým tlakem, dehydratací.
• Snížení imunity, vznik alergie, astmatu.
• Vznik strií, zánětu kůže, padání vlasů, nadměrné ochlupení.
• Vliv na psychiku: deprese, agresivita, podrážděnost, ztráta sebekontroly, střídání nálad.

Článek Doping ve sportu – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Smysly

Předmět: Sportovní příprava, regenerace, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Maso

• Upravené části kosterního svalstva zvířat.
• Obsahuje tkáně svalovou, vazivovou, kosterní, oběhovou a nervovou.
• Při vhodné technologické úpravě (vaření, dušení) je libové maso lehce stravitelné.
• Ukazatelem jakosti jsou organoleptické vlastnosti (barva, čistota, opracování).
• Druhy: vepřové, koňské, skopové, drůbeží, králičí, sladkovodní a mořský živočichové.

Biologická hodnota, stravitelnost a chutnost závisí na:

• Plemeni, stáří zvířete, pohlaví, krmivu, způsobu chovu, zdravotnímu stavu.

Výživová hodnota

• V průměru libové maso obsahuje:
  • 70–75 % vody.
  • 18–22 % bílkovin.
  • 2–4 % tuků.
  • 1,7 % extraktivních látek dusíkatých.
  • 0,9–1,0 % extraktivní látky bezdusíkaté.
  • 1,0–1,5 % minerální látky.
  • Vitamíny, barviva a enzymy.

Zpracování masa

• Bezprostředně po porážce zvířete není maso vhodné k tepelné úpravě (ztuhne).
• Zrání masa je proces, při němž se bílkoviny vlivem enzymů štěpí na jednodušší sloučeniny.

Hovězí maso

• Cihlová až hnědočervená barva, jemná vlákna a rovnoměrně prorostlé tukem.
• Velmi bohaté na bílkoviny (arginin, histidin a lysin).
• Obsahuje vitamíny B1, B2 a B3.
• Stravitelnost závisí na obsahu tuku (v průměru 8 %), vazivové tkáni a zpracování.

Telecí maso

• Získáno z mláďat hovězího dobytka 4 až 6 týdnů starých o hmotnosti 45–75 kg.
• Vlákna masa jsou velmi jemná, řídké struktury a tuková tkáň není vyvinuta.

Vepřové maso

• Nejvíce používaný druh u nás.
• Obsahuje plnohodnotné bílkoviny.
• Pro vyšší obsah tuku je obtížněji stravitelné.
• Nejvhodnější jsou masité kusy ve stáří 9–12 měsíců o hmotnosti 80–100 kg.
• Sádlové typy na 150 kg, jejichž maso je tmavěji červené a tužší.

Skopové maso

• Získáno z beranů, ovcí, jehňat a skopců (vykleštění berani).
• Více prorostlé blanami a šlachami než maso jiných jatečných zvířat, proto potřebuje delší dobu na odležení.
• Obsahuje 14–23 % tuku.
• Obsahuje draslík, sodík a železo (doporučuje se chudokrevným pacientům).

Králičí maso

• Maso z králíka domácího.
• Nejhodnotnější a nejchutnější ze všech druhů mas.
• Bílkoviny masa jsou v lidském organismu velmi využitelné (více než 95 %).
• Vysoká nutriční hodnota (plnohodnotné bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny, minerální látky a vitamíny).
• Typický pach odstraníme spařením, namočením do mléka, kořením, česnekem.

Nutrie

• Hmotnost samice 4–5 kg a samce 6–8 kg.
• Maso je chutné, podobá se králičímu.

Vedlejší jatečné produkty

• Vnitřnosti a další části jatečních zvířat.
• Obsahují více vody, purinových látek a více cholesterolu.
• Hovězí produkty: játra, ledviny, plíce, srdce, slezina, jazyk, mozek, vemeno, varlata.
• Telecí produkty: játra, plíce, srdce, slezina, jazyk a mozek.
• Vepřové produkty: játra, ledviny, plíce, srdce, slezina, jazyk a mozek.

Masné výrobky

• Drobné masné výrobky:
  • Při naražení jsou jednotlivé porce od sebe odděleny (párky).
  • Po vložení do obalu jsou vyuzeny a tepelně zpracovány.
• Měkké salámy:
  • Dle tvaru jsou měkké salámy tyčové (šunkový) a točné (česnekový).
• Trvanlivé masné výrobky:
  • Tepelně opracované a syrové. Fermentované salámy ze syrového masa, salámy s nízkou, střední a vysokou kyselostí.
• Vařené masné výrobky:
  • Vyrobeny z předem uvařeného masa vepřového, vepřových hlav a kůží (tlačenka, jitrnice, jelita).
• Pečené masné výrobky:
  • Druhy pečeného masa, sekané pečeně.
• Ostatní masné výrobky:
  • Většinou v syrovém stavu (parmská šunka).
• Uzená masa:
  • Syrová uzená masa (uzená teplým kouřem, před konzumací tepelná úprava).
  • Vařená uzená masa (po vyuzení jsou vařena do měkka, přímá konzumace).
  • Domácí uzená masa (intenzivnější uzení).
• Masné polokonzervy:
  • Výrobky z masa v plechových nebo skleněných obalech.
  • Pasterované do 80°C, omezená trvanlivost.
• Masné konzervy:
  • Výrobky z masa v plechových obalech.
  • Sterilované při teplotě 121°C, dlouhá trvanlivost.

Drůbež

• Obsahuje 17–25 % velmi výhodných bílkovin.
• Tuk je uložen pod kůží, v dutině břišní a v okolí střev.
• Hodně nenasycených mastných kyselin.
• Extraktivní látky (purinové látky a cholin).
• Minerální látky a vitamíny skupiny B.

Rozdělení drůbeže:

• Hrabavá: kuřata a brojleři, slepice, kohouti, krůty.
• Vodní: husy, kachny, holubi.

Zvěřina

• Tužší maso vyžaduje delší dobu zrání.
• Výživná a lehce stravitelná, charakteristická vůně a chuť.
• Obsahuje minimum tuku.
• Maso lovené zvěře, které žije ve volné přírodě.

Rozdělení zvěřiny:

• Černá: divočáci.
• Vysoká srstnatá: jelen, daněk, srnec.
• Nízká srstnatá: zajíc, divoký králík.
• Nízká pernatá: bažant, divoký holub, divoké kachny.

Ryby

• Vysoce bohatá potravina, zdroj stavebního materiálu, energie a ochranných látek.
• Po úpravě lehce stravitelné.
• Bohaté na plnohodnotné bílkoviny, minerální látky, jód, vitamíny a vápník.
• Nejlepší chuť mají středně velké ryby žijící v proudících vodách.

Rozdělení ryb:

• Sladkovodní: dodávají se čerstvé pro přímou spotřebu, mražené (kapr obecný, candát obecný).
• Mořské ryby: vyšší obsah minerálních látek a vitamínů, mražené, nasolené.
• Rybí výrobky a konzervy: uzené ryby, solené ryby, sušené ryby.

Mléko

• První a nenahraditelná potrava savců.
• Sekret mléčných žláz, jehož složení se v průběhu laktace mění.
• Konzumní mléko je kravské a kozí.

Složení mléka

• Voda: 87,2 %
• Sušina: 12,8 %
• Bílkovina: 3,3 %
• Tuky: 3,8 %
• Sacharidy: 4,8 %
• Minerální látky, vitamíny, barviva.

Zpracování mléka

• Nadojené mléko je nutno okamžitě transportovat do mléčnice, přefiltrovat a zchladit na teplotu pod 8°C.
• Čistí se od hrubých nečistot a dočistí se v odstředivkách.
• Upravuje se jeho tečnost.
• Pasterace (zahřívání mléka) pro zničení bakterií mléčného kysání.

Mléko s delší trvanlivostí

• Vyrobeno z vysoce jakostního mléka ultra tepelným ošetřením.

Konzumní druhy mléka

• Odstředěné mléko: tučnost maximálně 0,5 %.
• Nízkotučné mléko: tuk do 1,5 %.
• Polotučné mléko: tuk 2 %.
• Plnotučné mléko: tuk 3,5 %.
• Selské mléko: minimální tuk 3,5–4 %.

Mléka zahuštěná a sušená

• Zahuštěné mléko: kondenzované mléko slazené a neslazené.
• Sušené mléko: plnotučné, polotučné.
• Sušené mléko pro dětskou výživu: sunar, lakton.

Mléčné výrobky

Smetana

• Získává se odstředěním mléka, kdy se mléčný tuk odděluje od mléčného plasmu odstředivkami při teplotě 40–50°C.

Máslo

• Velký význam ve výživě (obsahuje vitamíny A, D a nenasycené mastné kyseliny).
• Ve výživě dětí, nemocných a kojících matek je nenahraditelné.
• Tržní druhy másla
• • Čerstvé máslo: výběrové, čerstvé máslo.
  • Skladované máslo: jakostní zmrazené máslo, stolní.
  • Pomazánkové máslo.

Kysané mléčné výrobky

• Mléko se zkvašuje zákysem z izolovaných mléčných kultur.
• Druhy kysaných mléčných výrobků
  • Kysaná smetana, kysané podmáslí, jogurty.

Jogurty

Mýty o jogurtech

• Mýtus: Ne všechny jogurty obsahují živé kultury.
• Mýtus: Trvanlivost jogurtu je 2-3 dny, maximálně jeden týden.
• Mýtus: Jogurt s trvanlivostí jeden měsíc musí obsahovat konzervanty.
• Mýtus: Současný jogurt není skutečný jogurt.
• Mýtus: Smetanový jogurt obsahuje více vápníku.
• Mýtus: Jogurt není zdravou potravinou.
• Mýtus: Jogurty obsahují nebezpečná „éčka“.
• Mýtus: Pouze jogurty zrající v kelímku jsou skutečně jogurty.
• Mýtus: Jogurty jsou vyráběny z pasterovaného mléka, musí být tudíž mrtvé.
• Mýtus: Jogurty „ve skle“ s ovocem na dně neobsahují „éčka“.

Tvaroh

• Výroba z pasterizovaného mléka, po vysrážení se zbavuje syrovátky a lisuje se až na 25 % obsahu sušiny.
• Tvaroh dle konzistence
• • Tvrdý a měkký.
• Tvaroh dle obsahu tuku
• • Tučný, polotučný.

Sýry

• Výroba z mléka.
• Mléko se vysráží kysáním.
• Druhy sýrů
• • Měkké: čerstvé, zrající, tavené, pařené.
  • Tvrdé: uzené, plísňové.
  • Ovčí: pařené.
  • Kozí: vhodné pro alergiky.

Článek Maso, ryby, mléko a mléčné výrobky se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Smysly

Předmět: Sportovní příprava, regenerace, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Smyslová soustava

• Skládá se z pěti smyslů: zrak, hmat, chuť, sluch a čich.

Receptory

• Útvary, které reagují na změnu vnějšího nebo vnitřního prostředí organismu.
• Důsledkem je vznik podráždění, které je vedeno dostředivými drahami do CNS.
• Umožňují organismu zareagovat na změnu vnitřního a vnějšího prostředí.

Podoba receptorů

• Jediná buňka (šlachové tělísko).
• Skupina buněk (čichová pole).
• Složitější smyslové orgány (oko, jazyk).

Typy receptorů

• Mechanoreceptory
  • Zaznamenávají tlak, tah a pohyb.
  • Hmatová tělíska v kůži, sluchový receptor, rovnovážný ve vnitřním uchu.
• Chemoreceptory
  • Reagují na chemické podněty.
  • Čichový receptor, čidla obsahu glukózy, CO2 v krvi.
• Fotoreceptory
  • Reagují na světelné podněty.
• Termoreceptory
  • Reagují na tepelné podněty.
  • Nervová zakončení v kůži nebo v mozku.
• Nocireceptory
  • Umožňují vnímání bolesti.
  • Jsou v celém těle kromě mozku, plic a jater.
  • Bolest je důležitý fyziologický signál, který upozorňuje na nebezpečí.

Sluch

• Nejcitlivější lidský smysl.
• Úkolem je vnímat zvuky vzniklé kmitáním pevných těles.
• Citlivý na kmitání o frekvencích 16–20 000 Hz.

Ucho je tvořeno třemi oddíly:

• Zevní ucho
  • Tvořeno boltcem a zevním zvukovodem.
  • Úkolem je zachycovat a vést zvuky (od středního ucha odděleno bubínkem).
• Střední ucho
  • Uloženo v dutině spánkové kosti.
  • Tvořeno třemi kůstkami (kladívko, kovadlinka a třmínek), na které jsou přenášeny vibrace bubínku. Kůstky vibrace zesilují a přenášejí je do orgánů uložených ve vnitřním uchu.
• Vnitřní ucho
  • Tvoří tzv. kostěný labyrint.
  • Nachází se zde sluchové ústrojí, které je tvořeno kostěným labyrintem s částmi:
    • Předsíň.
    • Kostěný hlemýžď (vyplněný perilymfou).
    • Blanitý hlemýžď (vyplněný endolymfou, kde se nachází sluchový orgán).

V předsíňové části jsou dvě okénka:

• Oválné (třmínek).
• Kulaté (uzavřené blankou).

Čich

• Čichové ústrojí je chemoreceptorem a zaznamenává přítomnost chemických látek v plynném skupenství.
• Tvořeno čichovým epitelem, který je ve spodní čichové kosti.
• Vdechnutý plyn se rozpouští v tekutině na povrchu žlázového epitelu.
• Čichový nerv vede vzruch do různých částí mozku:
  • Do hypothalamu, který vyvolá slzení či kýchání při vdechnutí dráždivých látek.
  • Do limbického systému, což je sídlo emocí, pozitivní reakce na vůně a negativní na zápachy.

Chuť

• Původním významem chuťového ústrojí bylo prozkoumávat potravu a vyhnout se tak pozření nebezpečných či otrávených potravin.
• Chuťové ústrojí je chemoreceptorem.
• Vnímá chemické složení látek ve vodním roztoku (sliny).
• Základem jsou chuťové pohárky, malá tělíska nálevkovitého tvaru umístěná na povrchu jazyka.
• Člověk jejich pomocí vnímá čtyři různé chuti (slaná, sladká, kyselá a hořká).
• Chuť potravy vzniká kombinací čtyř základních chutí.
• Chuťový vjem spouští reflexivně vylučování slin do úst a žaludeční šťávy do dvanácterníku.

Hmat

• Jediný smysl, který je v organismu zastoupen na větší části těla.
• Hmatová tělíska v kůži a ve sliznicích vnímají:
  • Tlak -> Merkelova buňka.
  • Chlad -> Krauseovo tělísko.
  • Teplo -> Ruffiniho tělísko.
  • Bolest -> Nocireceptor.
• Nejvíce hmatových tělísek je na konečcích prstů, dlaních, krku a obličeji.
• Nejméně hmatových tělísek je na zádech.

Zrak

• Smyslovým orgánem zraku je oko.
• Pár očních koulí je uložen v očnicových dutinách lebky.

Stavba oka

• Bělima: Vazivový obal na povrchu.
• Rohovka: První oční čočka.
• Cévnatka: Prokrvená vrstva.
• Duhovka a řasnaté tělísko.
• Zornice: Otvor, odkud dopadá světlo na oční čočku.
• Oční čočka: Láma světlo tak, aby se paprsky setkaly v zadní části oka na sítnici. Díky hladkým svalům řasnatky je umožněna akomodace čočky, což znamená, že vyklenutí čočky se mění tak, aby byl obraz co nejostřejší.
• Sítnice: Obraz promítaný na sítnici je skutečný, zmenšený a převrácený.

Stavba oka je tvořena několika vrstvami fotoreceptorických buněk:

• Tyčinky: Umožňují vidění za šera, ale nejsou schopny rozeznat barvy.
• Čípky: Umožňují barevné vidění, fungují pouze za plného světla.
• Nervové buňky: Na spodní straně sítnice, jejich výběžky se sbíhají do zrakového nervu, který odvede vzruch do zrakového kortexu.

Na správné funkci oka se podílejí také orgány:

• Okohybné svaly: Umožňují orientaci oka na pozorovaný předmět.
• Slzné žlázy: Brání vysychání oka.
• Spojivka: Blána, vystýlající vnitřní plochu víček.
• Víčka: Při mrkání roztírají slzy po oční kouli.
• Obočí: Chrání oko před stékajícím potem.

Proč jsou oči daleko od sebe?

• Díky tomu je ze dvou obrazů 2D složen jeden obraz 3D, což umožňuje trojrozměrné vidění.

Rovnovážné ústrojí

• Součástí vnitřního ucha.
• Jeho funkcí je informovat mozek o poloze a pohybu hlavy (těla) a následně pomocí mozečku udržet rovnováhu.

Statokinetické ústrojí

• Statické čidlo: Vnímá polohu hlavy. Tvořeno vláskovými buňkami v gelovém obalu. Při změně polohy hlavy jsou tyto vlásky drážděny přesypávajícími se krystalky uhličitanu vápenatého (otolity).
• Kinetické čidlo: Vnímá pohyby hlavy. Nachází se v půlkruhových kanálkách. Obsahují vláskovité buňky drážděné při pohybu přelévající se endolymfou.

Článek Smysly – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Ovoce, zelenina a luštěniny ve výživě

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Ovoce

• Jedním z nejstarších druhů potravin.
• Má vysokou biologickou hodnotu a nižší energetickou.
• Nejlepší je konzumovat čerstvé ovoce.

Složení ovoce

• Vitamín C, minerální látky, vláknina, sacharidy, voda, málo bílkovin.

Druhy ovoce

• Jádrové (jablka, hrušky).
• Peckové (třešně, višně, švestky).
• Bobule a jiné lesní plody (rybíz, maliny, ostružiny, brusinky).
• Skořápkové a jiné ovoce (ořechy vlašské, lískové, mandle).
• Citrusové (citrony, pomeranče, grepy).
• Dovoz ovoce (datle, fíky, banány, kokosové ořechy).

Zelenina

• Soubor různých rostlin a jejich částí, které se za syrova nebo vhodně tepelně upravené významně uplatňují ve výživě lidského organismu.

Složení zeleniny

• Bílkoviny, sacharidy, vláknina, voda, minerální látky, vitamíny.

Druhy zeleniny

• Kořenová (mrkev, petržel, celer, křen, červená řepa).
• Košťálová (hlávkové zelí, čínské zelí, kapusta, kedlubna).
• Listová (hlávkový salát, špenát, polníček).
• Cibulová (cibule, česnek, pažitka).
• Plodová (okurka, rajčata, paprika, cuketa).
• Lahůdková (kopr, křen).

Brambory

• Známé již v 5. století před n. l. v Chile a Peru.
• Dovezeny do Evropy roku 1565 španělskými dobrodruhy.
• První v Čechách se pěstování ujali pražští františkáni.

Konzumní brambory

• Ranné brambory (nehodí se k delšímu skladování).
• Polorané (sklízí se v červenci a nehodí se k uskladnění na zimu).
• Pozdní (při dobré kvalitě a skladování vydrží až do další úrody).

Skupiny brambor

• A (salátové -> do bramborových salátů, jako příloha).
• B (přílohové -> pro přípravu jídel všeho druhu, příloha, polévky).
• C (moučné -> pro přípravu bramborových těst, pyré a kaší).

Látkové složení brambor

• Voda: tvoří bramborové hlíze největší podíl hmotnosti (75 %).
• Bílkoviny: jsou po nutriční stránce jedny z nejkvalitnějších rostlinného původu.
• Tuk: zaujímá nepatrnou složku brambor, největší množství je ve slupce.
• Sacharidy: obsahují 20 %, největší podíl vykazuje škrob.
• Nerozpustná vláknina: tvoří základ buněčných stěn, koncentrace na slupce.
• Rozpustná vláknina: převážnou část tvoří pektinové látky.
• Minerální látky: nejvíce jich je přímo ve slupce.
• Vitamíny: jsou zastoupeny ve značné míře, zejména vitamín C.
• Bioaktivní látky: enzymy, organické kyseliny.

Luštěniny

• Suchá semena motýlokvětých rostlin.

Složení luštěnin

• Bílkoviny, sacharidy, vláknina, minerální látky, vitamíny.

Druhy luštěnin

• Hrách (zelený, žlutý, barevná směs).
• Cizrna (nejjemnější oříšková chuť, déle se vaří).
• Fazole (bílé, skvrnité, červené, černé, zelené).
• Čočka (stravitelnější než hrách a fazole, větší množství minerálních látek).
• Sója.

Druhy čočky

• Čočka Puy: francouzská čočka, která patří k nejkvalitnějším, drží svůj tvar.
• Indická hnědá čočka: nemusí se předem namáčet, rychle se rozvaří.
• Zelená čočka: nejoblíbenější čočka u nás, velkozrnná a drobnozrnná.
• Žlutá čočka: používá se hlavně v indické a orientální kuchyni.
• Červená čočka: zvláště jemné chuti, vaří se dlouho a rozpadá se.

Sója

• Obsahuje tuky, bílkoviny, sacharidy a minerální látky.
• Bílkoviny mají podobné složení jako živočišné, mohou je částečně nahradit.

Druhy sóji

• Zelené sójové boby (mungo): pěstují se v Číně a Indii.
• Červená sója (azuki): příznivě působí na činnost ledvin a je prospěšná pro vazivo, je drahá a proto v Japonsku nazývána druhými diamanty.

Použití sóji

• Mouka, oleje, sýr, základ omáček a past.

Článek Ovoce, zelenina a luštěniny ve výživě – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Nervová soustava

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Řídící soustava těla

• Nervová soustava je hlavní řídící soustavou těla, která je nadřízena hormonální a imunitní regulaci.

Jejím cílem je:

• Příjem, zpracování, ukládání a vyhledávání informací.
• To vše je zajištěno díky specifické schopnosti nervové soustavy, kterou je dráždivost (schopnost reagovat na vnitřní nebo vnější podněty).

Složení nervové soustavy

• Nervová soustava se skládá z centrální nervové soustavy (CNS), kterou tvoří mozek, mícha a periferní nervy (hlavové nervy, míšní nervy, vegetativní a motorické nervy).

Stavba neuronu

• Základní stavební a funkční jednotkou nervové soustavy je nervová buňka (neuron).

Neuron se skládá z:

• Těla: Obsahuje buněčné jádro a cytoplazmu.
• Nervových vláken: Existují dva typy:
  • Dendrity: Krátké výběžky, které přivádějí informaci z jiných neuronů (dostředivá vlákna).
  • Axony: Dlouhý výběžek (1 na 1 neuron), který vede odstředivou informaci z neuronu do jiných neuronů nebo do svalu
    • Jsou obaleny izolačním obalem, který brání tomu, aby nervový impuls přeskočil na sousední axon. Mezi jednotlivými pochvami je Ranvierův zářez, který je důležitý pro vznik akčního potenciálu (pomocí něho je vzruch veden po axonu).
    • Místo propojení dvou vláken se nazývá nervová synapse. Neurony jsou extrémně citlivé na zásobení kyslíkem (po 4–6 minutách bez kyslíku odumírají). Palivem pro neurony je glukóza (mozek spotřebuje 20 % glukózy v těle).

Centrální nervová soustava

• Centrální nervová soustava je hlavním řídícím centrem organismu.

Skládá se z:

• Mozku: Mozkový kmen, mozeček, střední mozek, koncový mozek.
• Hřbetní míchy: Člověk má trubicovou nervovou soustavu, což znamená, že mícha i mozek mají uvnitř centrální dutinu vyplněnou mozkomíšním mokem. Mícha je vývojově nejstarším oddílem CNS, nejmladší je koncový mozek.

Mícha

• Mícha je provazcovitý útvar o délce do 50 cm umístěný v páteřním kanálku. Uprostřed je dutina s mozkomíšním mokem. Uvnitř je šedá hmota míšní (tvořená těly neuronů) a na povrchu bílá hmota (tvořená nervovými vlákny). Na povrchu bílé hmoty jsou tři ochranná vlákna (tvrdá plena, pavoučnice, omozečnice). Z míchy vystupují nervové kořeny (přední a zadní kořen).
• Mícha má dvě základní funkce:

1. • Převodní funkce: Míchou procházejí nervové dráhy:
     • Vzestupné z čidel do mozku.
     • Sestupné z mozku do výkonných orgánů (svaly).
   • Ústředí míšních reflexů: Obranné reflexy.

Reflexní oblouk

Reflexní oblouk je nejjednodušší odpověď nervové soustavy na podráždění. Při podráždění nervu jde informace do míchy, kde je podráždění vyhodnoceno a odstředivým nervem je vyslán signál ke svalu ke kontrakci, která přeruší bolestivé dráždění. Složení reflexního oblouku:

• Receptor (čidlo teploty v pokožce).
• Dostředivý nerv.
• Interneuron (v šedé hmotě míšní).
• Odstředivý nerv.
• Efektor (sval).

Mozek

• Mozek je vývojově nejmladší část nervové soustavy. Vznikl během evoluce rozšiřováním nervové trubice v hlavové části živočichů. Hmotnost mozku u dospělého člověka se pohybuje okolo 1 400 g.

Funkce mozku:

• Sídlo některých reflexů.
• Integruje a koordinuje činnost všech částí těla.
• Vykonává vyšší nervovou činnost (myšlení, řeč, učení, paměť a emoce).

Části mozku

• Mozek se skládá z mozkového kmene, mozečku, mezimozku a koncového mozku.

• Mozkový kmen
  • Prodloužená mícha: Sídlo řízení základních tělesných funkcí (dýchání, činnost srdce a krevního tlaku). Sídlo reflexů (polykací, trávicí a kašlací). Propojovací stanice dostředivých a odstředivých nervových drah.
  • Varolův most: Podílí se na regulaci dýchání, kontrole slzných a slinných žláz.
  • Střední mozek: Podílí se na udržování vzpřímené polohy, udržuje mozkovou kůru v bdělém stavu, ústředí zrakových reflexů a centrum strážného reflexu (úleková reakce).
• Mozeček
  • Má dvě hemisféry.
  • Povrch mozečku je zvrásněn.
  • Uvnitř se nacházejí Purkyňovy buňky.
  • Významné senzoricko-motorické centrum, které na základě informací ze senzorů koordinuje úmyslné pohyby, udržuje svalový tonus a vzpřímenou polohu těla. Při oslabení funkce mozečku alkoholem se dostavuje ztráta rovnováhy.
• Mezimozek
  • Rozdělen na části epitalamus, talamus a hypotalamus.
  • Epitalamus: Vybíhá z něj žláza šišinka, která produkuje hormon melatonin (spánek, biorytmy).
  • Talamus: Procházejí zde dostředivé dráhy ze smyslů, podílí se na utváření lidského pocitu „já“.
  • Hypotalamus: Nejvyšší řídící centrum činnosti vnitřních orgánů, integruje dýchání, krevní oběh, trávení a rozmnožování. Pod ním je zvýšená hypofýza (hlavní řídící žláza s vnitřní sekrecí).
• Koncový mozek
  • Vývojově nejmladší část mozku.
  • Rozdělen na pravou a levou hemisféru.
  • Skládá se z mozkové kůry, bazálních ganglií a limbického systému.
  • Mozková kůra: Tvořena šedou hmotou (těla neuronů) o síle 2–5 mm, která je pro dosažení větší plochy zprohýbána do mozkových závitů. Má čtyři laloky:
    • Čelní lalok.
    • Spánkový lalok.
    • Temenní lalok.
    • Týlní lalok.

Rozdělení nervů

• Do každého svalu vstupuje nerv, který se skládá z jednotlivých nervových vláken. Nervová vlákna jsou trojího typu: motorická, senzitivní a vegetativní.

Motorická vlákna

• Axony míšních buněk, které vedou impulzy ke smrštění svalových vláken.
• Dva typy:
  • Alfa-motoneurony: Vedou impulzy svalových vláken, které dráždí do interakce prostřednictvím motorické ploténky (místo, kde dochází k zakončení motorického vlákna na svalovém vláknu).
  • Gama-motoneurony: Inervují vlákna ve svalových vřeténkách.

Senzitivní vlákna

• Odvádějí informaci o napětí a orientaci svalu z receptorů hlubokého čití, svalových vřetének a šlachových vřetének.
• Informace o bolesti přichází z volných nervových zakončení, která jsou různě uspořádána kolem svalových vláken.
• Buňky senzitivních vláken jsou uloženy ve spinálním gangliu.

Vegetativní (autonomní) vlákna

• Podílejí se především na inervaci orgánů a hladkého svalstva.
• V příčně pruhovaném svalstvu inervují stěny cév (regulují průsvit a tím regulují průtok krve svalem).

Motorická jednotka

• Skupina svalových vláken, která je inervována jedinou nervovou buňkou.
• Svaly vykonávající hrubé pohyby mají motorickou jednotku velkou (až 150 svalových vláken).
• Naopak svaly vykonávající jemné a přesné pohyby ji mají malou (8–15 vláken).

Článek Nervová soustava – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Aditivní látky v potravinách

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Funkční potraviny

• Jde o skutečné potraviny, které nemají tabletovou ani práškovou formu a mohou se konzumovat běžně. Obsahují významně vyšší množství látek, které mají prokazatelný a příznivý efekt na zdraví.

Přínosy pro organismus zahrnují:

• Posilování přirozených obranných mechanismů proti škodlivým vlivům prostředí.
• Preventivní působení proti nemocem.
• Příznivý vliv na fyzický a duševní stav.
• Zpomalení procesu stárnutí.

Desatero funkčních potravin

1. Konzumuj pouze potraviny s účinnými složkami a s vědecky ověřeným přínosem.
2. Dej pozor na vedlejší účinky (srovnání je s vedlejšími účinky léků).
3. Dbej na výběr a typ potravin.
4. Zlepši legislativu.
5. Respektuj přiměřenost látek.
6. Dbej na svoji celkovou správnou výživu.
7. Konzumuj funkční potraviny s mírou.
8. Funkční potraviny nelze zaměňovat za výživové doplňky.
9. Přínos potravin se dostaví po delší době.
10. Neměň příliš mezi různými funkčními potravinami.

Příklady funkčních potravin

• Bobulovité plody (maliny, borůvky, rakytník).
• Kysané mléčné výrobky (jogurty, kefír, acidofilní mléko).
• Výrobky se zvýšeným obsahem vlákniny.
• Speciální tuky, brokolice, citrusové ovoce, zázvor, česnek.

Superpotraviny

• Plody acai: Obsahují bílkoviny, vlákninu, neesenciální mastné kyseliny, podporují imunitu.
• Mladý zelený ječmen: Obsahuje enzymy, vitamíny C, E, D, pomáhá při špatném trávení.
• Řasa chlorella: Obsahuje chlorofyl, bílkoviny, vitamín B12, železo, hořčík, pomáhá při hojení a zánětech.
• Kustovnice čínská: Obsahuje 18 druhů aminokyselin, má omlazující účinky, pomáhá proti depresím a úzkosti.
• Aloe vera: Léčí rány a záněty.
• Med a včelí produkty: Pomáhají při nachlazení, mají dietní výhody, ale obsahují sacharidy.
• Kopřivy, květy pampelišky, slunečnicová a lněná semínka.

Probiotika a prebiotika

Probiotika a prebiotika příznivě ovlivňují rovnováhu střevní mikroflóry a zvyšují odolnost proti působení nežádoucích bakterií. Tlusté střevo je metabolicky velmi významným orgánem díky mikroflóře, což celkově posiluje orgány.

• Probiotika: Živé kmeny bakterií (mléčné bakterie), nacházejí se v obohacených jogurtech.
• Prebiotika: Vytvářejí nejlepší podmínky v tlustém střevě pro přežití probiotik, jsou to nestravitelné polysacharidy (inulin – v kořenech čekanky a česneku).

Potravinová aditiva

• Potravinová aditiva jsou přidané látky, které se označují kódem písmenem „E“.
• Prodlužují trvanlivost, zvyšují či regulují kyselost a zahušťují potraviny.
• Dodávají potravinám chuť (náhradní sladidla, glutamát, ochucovadla), upravují konzistenci (emulgátory, odpěňovače) a vzhled (leštící látky, barviva).
• Potraviny, u nichž je použití přídavných látek omezeno nebo zakázáno:
  • Med, máslo, káva, cukr, těstoviny, neochucené podmáslí, minerální vody.
• Potraviny, ve kterých mohou být použita jenom vybraná aditiva:
  • Čokoláda, výrobky z čokolády, kakao, chléb, džem, zahuštěné mléko.

Aditiva, kterým je vhodné se vyhnout

Existuje seznam cca 140 éček, jejichž použití je v ČR zakázáno. Mezi ně patří:

• E 102 – E 172: Barviva.
• E 173: Hliník.
• E 210 – E 220: Kyselina benzoová a její soli.
• E 220 – E 228: Oxid siřičitý a siřičitany.
• E 230: Bifenyty.
• E 249 – E 252: Dusitany a dusičnany.
• E 338 – E 343: Kyselina fosforečná.
• E 450 – E 452: Polyfosforečnany.
• E 650 – E 652: Kyselina glutamová a její soli.
• E 951: Aspartam.
• E 952: Cyklamáty.
• E 954: Sacharin.

Článek Aditivní látky v potravinách – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Typy jídelníčků a výživová doporučení

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Typy jídelníčků:

• Racionální jídelníček
• Redukční jídelníček
• Jídelníček pro manažery a duševně pracující

Racionální jídelníček

• Určen pro lidi s normálními hodnotami a složením těla, kteří se chtějí stravovat podle zásad zdravé výživy.

Zásady racionálního jídelníčku

• Jídlo 5–6krát denně v pravidelném čase.
• Jednotlivé porce kaloricky vyvážené (oběd a snídaně nejvíce kalorické).
• Omezení jednoduchých cukrů a nahrazení komplexními sacharidy.
  • Jednoduché cukry: maximálně 10 % denního kalorického příjmu.
  • Kvalitní tuky: 30 % energetického denního příjmu (Omega 3, Omega 6, oleje).

Potraviny

• Zelenina: 5–6 porcí, ovoce: 2 porce.
• Maso není nutné jíst každý den (netučné maso – krůtí, hovězí, telecí).
• Luštěniny: 2krát týdně (výborný zdroj bílkovin).
• Ryby: alespoň 2krát týdně.
• U všech potravin je důležitá šetrná úprava (nejlépe vařením v páře, grilování, dušení).
• Pohyb: 3–4krát týdně.

Redukční jídelníček

• Určen pro lidi, kteří potřebují snížit hmotnost.

Zásady

• Stejné jako u racionálního jídelníčku + nižší kalorický příjem, ale ne pod bazální metabolismus!
  • Sacharidy: minimálně 140 g/den.
  • Bílkoviny: maximálně 1,8 g/den (hlavně večer).
  • Kvalitní tuky: minimálně 30 %.
• Minimálně 30 minut pohybu denně -> po 20 minutách se začnou spalovat tuky, nejlépe v intenzitě 65 % TFmax (maximální tepová frekvence).
  • Výpočet: kluci -> 220 – věk / holky -> 225 – věk.

Jídelníček pro manažery a duševně pracující

• Mají nižší energetický příjem a výdej.
• Pomalejší trávení a metabolismus.
• Jídlo by mělo podporovat intelektové funkce a neunavovat tělo.

Zásady

• Stejné jako u racionálního jídelníčku +:
  • Snížené množství bílkovin: 1,2 g/kg hmotnosti/den (preferujeme stravitelné maso, jako je kuřecí, krůtí a rybí).
  • Důležité je si hlídat příjem sacharidů.
  • Pitný režim (hlavně pokud manažer často konzumuje kávu).
  • Hlídat příjem vlákniny (pokud se nehýbeme, peristaltika je pomalejší).
  • Dbát na pravidelnost a vyvarovat se kolísání glykémie.
  • Omezit smažená jídla a přepalované tuky (transmastné kyseliny).
  • Stravu bychom měli doplňovat Omega 3 mastnými kyselinami a Q10 na podporu myšlení.
  • Pravidelný pohyb, nejlépe pokud je to možné i během pracovní doby.

Článek Typy jídelníčků a výživová doporučení se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Vylučovací ústrojí, hydratace

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Vylučovací ústrojí

• Skládá z páru ledvin, močovodů, močového měchýře a močové trubice.

Ledviny

• Filtr pro dusík a toxické látky + další funkce.
• Párový orgán, fazolovitý tvar.
• Jsou po obou stranách páteře, uloženy v tukovém pouzdru.
• Na horní straně ledvin jsou uloženy nadledvinky (žlázy), které produkují hormony.
• Ledvina váží 150 g.
• Uprostřed je ledvinová pánvička a nad ní je ledvinová dřeň a pod povrchem ledvinová kůra.
• V pánvičce se hromadí odfiltrovaná finální moč.
• Ledviny jsou zvýšeně prokrvené (400 l krve denně).

Jak fungují ledviny?

• Přitéká do nich krev ledvinovou tepnou, která je rozdělena do milionu filtračních jednotek (dvě části: klubíčka a soustava kanálků).
• Krev přitéká do klubíčka, kde se z ní odfiltruje tekutá složka.
• Přímá moč odchází do soustavy kanálků, kde se z ní vstřebávají minerály, bílkovina, glukóza a potřebné množství vody zpět do krve.
• Po vstřebání vzniká finální moč, která odkapává do pánvičky a je odvedena močovodem do měchýře.
• Při poškození se v moči objevuje glukóza a bílkovina.
• Množství moči řídí antidiuretický hormon.

Funkce ledvin

• Filtrační.
• Hospodaření těla s tekutinami a minerálními látkami.
• Pomáhají udržovat tlak krve.
• Produkce hormonu EPO (reguluje tvorbu červených krvinek).

Co škodí ledvinám?

• Vysoký tlak, kouření, nadbytek tuku a bílkovin, neaktivita, prášky.

Hydratace

• Pozor na nadměrné pocení, může docházet až ke ztrátám 2,5 l tekutin za hodinu.
• Spolu s potem odcházejí z těla také minerály.

Doplnění minerálů

• Hypotonické: Nejřidší, nejméně účinných látek, nejrychleji se vstřebávají.
• Isotonické: Pomalejší vstřebávání, před tréninkem.
• Hypertonické: Hustší, po výkonu, po remineralizaci a dodání energie.
• Pozor si musíme dávat na velké množství cukru v nápojích.
• Pokud obsahují 8 % a více, mohou vznikat trávicí problémy.

Hydratace před výkonem a po výkonu

• Dvě hodiny před výkonem -> 0,5 l.
• Deset minut před výkonem -> 0,2 l.
• Každých 10 minut během výkonu -> 0,1 l.
• Po výkonu, na každé kilo ztráty hmotnosti -> 1 l.
• Pokud je moč tmavá, jedná se o dehydrataci (také alkohol dehydratuje, může prodloužit regeneraci až o 48 hodin).

Článek Vylučovací ústrojí, hydratace – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Krycí soustava

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Krycí soustava

• Ochranná bariéra mezi vnitřním prostředím těla a naším okolím.
• Vícevrstvá, dlaždicovitá výstelka (epitel).
• Kůže má hmotnost 5 kg (s tukem cca 20 kg).

Stavba kůže

• Pokožka (epidermis)
• Škára (dermis)
• Podkoží (hypodermis)

Funkce kůže

• Ochrana proti mechanickému poškození, UV záření, suchu a chemickým látkám.
• Tepelná izolace a termoregulace.
• Vylučovací funkce (s potem se odvádí také toxiny).
• Vstřebávací (léky, krémy).
• Smyslový orgán (čidla na tlak, teplotu a bolest).
• Zásobárna vitamínů (A, D, E, K) a podkožního tuku (energie).

Vrstvy kůže a jejich význam

Pokožka

• Nejsvrchnější vrstva kůže.
• Na spodním okraji má zárodečnou vrstvu (matrix), ze které se rozdělují jednotlivé kožní buňky.
• Vrchní vrstva se posouvá k povrchu, kde vlivem bílkovin (keratin) rohovatí, odumírá a odlupuje se (cca po 26 dnech).

Škára

• Prostřední vrstva kůže.
• Tvořena svazky kolagenních a elastických vláken, které jí dávají pružnost a pevnost v tahu.
• Jsou zde uloženy potní, mazové a pachové žlázy, vlasové folikuly, čidla tlaku.

Vazivo

• Nejspodnější vrstva kůže.
• Jsou zde uloženy kapiláry, nervy.
• Nacházejí se zde také tukové buňky, které po naplnění izolují tělo tepelně, slouží jako mechanická ochrana orgánů a zásobárna energie.

Barva kůže

• Geneticky daná množstvím pigmentu (melaninu, který produkují speciální kožní buňky).
• Pigment je žlutý, hnědý nebo černý.
• Čím tmavší je pokožka, tím větší je ochrana proti nežádoucím účinkům UV záření.

Potní žlázy

• Orgán termoregulace.
• Pot při odpařování ochlazuje kůži a vyděluje se z mezibuněčné tekutiny a krevní plazmy.
  • Ekrinní (potní – všude, kromě rtů).
  • Apokrinní (pachový – pot + pižmo).

Mazové žlázy

• Produkují kožní maz (ochrana proti suchosti a vlhkosti).
• Vyústění na kůži s vlasy nebo chlupy (nejvíce jich je ve vlasech).
• Produkci mazu řídí pohlavní hormon.
• Při ucpání mazové žlázy dochází k zánětu = akné.

Kožní deriváty

Vlasy a chlupy

• Tvořeny mrtvými buňkami, které vyrůstají z kůže.
• Počet vlasů cca 100 000, blonďatí lidé mají více vlasů.
• Denně vypadne cca 100 vlasů, které jsou nahrazeny novými.
• Tvar vlasů je dán jejich průřezem.
• Rychlost růstu vlasů cca 1 cm / měsíc, každý 5–6 měsíc nastává klidová fáze.
• Barva vlasů je namíchána 3 typy melaninu (žlutý, hnědý, černý).

Nehty

• Tvořeny keratinem, zrohovatělou kůží.
• Vyrůstají z matrixu v nehtovém kořenu.
• Nehet je upevněn vazivem k nehtovému lůžku.

Reakce organismu na teplo a chlad

• Stálá teplota tělesného jádra je 37°C, je nezbytná pro všechny funkce.
• Teplo je vyráběno svalovou prací a udržováno termoregulačními mechanismy.

Tkáně

• Teplota je 0°C (mrzne voda v buňkách).
• Do 42°C (srážení tělesných bílkovin).

Termoregulační mechanismy

• Nadměrné teplo je značeno pocením, rozšířením kožních krevních vlásečnic.
• Chlad je značný svalovým třesem (výroba tepla ve svalech), husí kůže.
• Při přehřátí dochází k úžehu.
• Pokud teplota klesne pod 34°C (dochází k oslabení dýchání).
• Klesne pod 30°C (nastává bezvědomí).
• Klesne pod 28°C (smrt).

Článek Krycí soustava – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

Otázka: Jídelníček sportovce

Předmět: Sportovní příprava, rekondice a výživa

Přidal(a): Michaela Čížková

Strava sportovce se neliší výrazně od racionálního jídelníčku, ale existují určité rozdíly:

• Vyšší energetický příjem oproti nesportujícím.
• Hodnota PAL (physical activity level) až 2,4 násobkem BMR.
• Odlišené časování jídla (v závislosti na trénincích a zápasech).
• Musíme potřebné kJ „ujíst“, ale současně nepřetěžovat trávicí trakt.
• Vyšší potřeba bílkovin pro tvorbu svalové hmoty.
• Vyšší nároky na remineralizaci a vitaminizaci.

Sacharidy ve sportovní výživě

• Hlavní zdroj energie pro sportovce.
• Nejlépe dostupný zdroj energie, ale také se nejjednodušeji vyčerpají.
• Zásobárna energie ve formě svalového a jaterního glykogenu.
• Pokles množství glykogenu na 1/3 výrazně snižuje sportovní výkon.
• Doplnění glykogenu trvá přibližně 4 hodiny po konzumaci sacharidů.

Doporučení příjem:

• Před tréninkem
• • 1 g sacharid / kg hmotnosti (ideálně v kombinaci s bílkovinami).
  • Gainer, banán + jogurtový nápoj.
• Při tréninku
• • Pokud je to možné, nejlépe 0,5 g / kg / každých 10 minut.
• Po tréninku
• • Do 15–20 minut až 2 g sacharidů a 0,5 g bílkovin / kg.
  • Poté konzumovat normální jídlo a doplnit protein (nejlépe syrovátkový).
  • Pro okamžité doplnění energie používáme jednoduché cukry s vysokým glykemickým indexem (rychlé vstřebání do krve).
  • Pro dlouhodobou energii používáme komplexní sacharidy s nízkým glykemickým indexem (přílohy, celozrnné pečivo).

Bílkoviny ve sportovní výživě

• Nutné pro zajištění tělesných funkcí (enzymy, hormony, …) a svalové hmoty.
• Neukládají se do zásob, je třeba jejich pravidelný příjem.
• Neměli bychom konzumovat více než 2 g / kg / den (větší dávky zatěžují ledviny a bílkoviny se mění v podkožní tuk).

Množství bílkovin (na kg hmotnosti za den):

• Hygienické minimum = 0,6 g.
• Dospělý zdravý člověk = 0,8 g.
• Redukce hmotnosti = 1–1,2 g.
• Dospívající sportovci = 1,5–2 g.
• Dospělí sportovci = 1–1,5 g.
• Kulturisté a siloví sportovci = 1,5–2 g.

Zdroj plnohodnotných bílkovin:

• Vejce (vyvážený obsah všech esenciálních aminokyselin).
• Maso (ideálně bez tučné, lehce stravitelné).
• Mléčné výrobky (syrovátkové sýry, Ricotta, tvaroh).

Zdroj neplnohodnotných bílkovin:

• Obiloviny (neobsahují lysin, cereálie, celozrnné pečivo).
• Luštěniny (neobsahují methionin, sója, fazole, čočka).
• Musí se ve stravě kombinovat.

Tuky ve sportovní výživě

• Nezbytný zdroj pro zásobárnu energie.
• Důležitý pro stavbu buněk, neuronů, kožního mazu, pro tvorbu steroidních hormonů.
• Měl by obsahovat cca 30 % denního energetického příjmu.
• Preferujeme rostlinné tuky před živočišnými a lepší jsou tukové oleje.

Poznámka:

• Nepřepalovat tuky -> zdrojem rakovinotvorného akrylamidu.

Další doporučení pro výživu sportovců

• Nesnižovat okamžitě po tréninku rychlost vstřebávání sacharidů vlákninou, větším množstvím bílkovin nebo tuku.
• Nezapomínat na vitamíny a minerály (kolagenní přípravky).
• Nesmažit, nepřepalovat, žádné polotovary a fast food.

Článek Jídelníček sportovce – maturitní otázka se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.