Otázka: Pěstování hub

   Předmět: Zelinářství

   Přidal(a): Petr Pavel

Biologie:

• Jsou to houby stopkovýtrusné, rouškaté, v půdě mají podhoubí a nad zemí plodnice.

Podhoubí:

• Spleť jemných vláken podrůstající substrát.

Plodnice:

• Klobouk, třeň, mladý klobouk je uzavřen závojem, který po zavinutí zůstává na třeni. Na spodní straně klobouku jsou zpočátku růžové, později hnědé a červeno-fialové lupeny, na nichž se tvoří výtrusy.

Odrůdy:

• S bílým kloboukem
• Se žlutým
• S hnědým

Význam: Do salátů, nakládáme, sušené, mražené, jako příloha.

Teplota: V rozmezí mezi 10-30 C, optimum 22-26 C, pro růst plodnic 14-18 C.

Světlo: Není potřebné, může být škodlivé, jestliže přehřívá nebo zvyšuje substrát a plodnice.

Voda: Vlhkost substrátu by se měla pohybovat 60-65%- vyšší- hnití podhoubí, nižší-zpomaluje růst. Substrát nesmí být mazlivý ani sypký.

Vzduch: Větrání musí být dobré, nejlépe přirozené s pomalou výměnou vzduchu. Průvan a suchý vzduch způsobuje osychání substrátu a praskání plodnic. Zvýšený obsah Co2 stimuluje násadu plodnic. Nad 10% zastavuje jejich tvorbu.

Hygiena: Prostředí, nutná desinfekce prostorů, substrátu a celková čistota provozu.

Pečárka dvouvýtrusná, zahradní – Agaricus bisporum, hortenzis

Houby stopkovýtrusné, v půdě mají podhoubí, mycelium a nad zemí plodnice.

Odrůdy: S bílým kloboukem- Nejčastější a nejvýnosnější.

Pěstování:

• Desinfekce pěstírny a substrátu, desinfikujeme parou 75-80% nebo 2% formalínu syrového, cuprikolem nebo vápnem. Nářadí, bedny se také desinfikuje do 4% roztoku formalínu. Substrát desinfikujeme parou nebo 1% formalínem. Při použití formalínu se substrát musí 2x vyvětrat.

Příprava substrátu:

• Dříve koňský hnůj, dnes sláma a hnůj skotů, seno, rašelina, kukuřičná sláma, hrabanka. Přidává se síran amonný, močovina, draselná sůl, superfosfát. Materiál se fermentuje na hromadách, po založení prolejeme močůvkou, jakmile se prohřeje na 50-60 C převrstíme. To opakujeme po 5-7 dnech 3x.

Sadba: Speciální sadbu vyrábějí laboratoře.

1) Husová

• Ve tvaru cihliček se hromadí výtrusy, naklíčí na agarové živné půdě.
• Vyklíčené výtrusy se přenesou na substrát. Prorůstání podhoubí trvá 2 měsíce.

2)Zrnitá

• Používají se vařená, pšeničná zrna, které se naočkují vyklíčenými výtrusy.

Způsoby pěstování:

a) Záhonový

b) Bednový

c) Policový

d) Rukavcový.

Ošetřování kultivary:

• Sledujeme teplotu, udržujeme vlhkost, substrát nesmí být příliš přemočený, větráme.

Sklizeň:

• Rostou pomaleji, jsou kvalitnější, mají krátký a silný stonek. Doba plodnosti 2-4 měsíce, není pravidelná sklizeň. Sklízíme neotevřené, plody opatrným vykroucením, tak aby se nepoškodilo podhoubí. Jamky pro žampiony se vyplní, plodnice se prodávají v přepravkách.

Hlíva ústřičná – Pleurodus astreatus

Klobouky připomínají barvou i tvarem větší ústřice. V mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5-25 cm široké, vějířovité, hladké, pružné. Zbarvení široce proměnlivé, závisí na podmínkách růstu a vzdušné vlhkosti.

Lupeny: Nízké, měkké, husté, sbíhající na třeň.

Třeň: Velmi krátký, 1-4 cm dlouhý, 1-3 cm tlustý, po straně tuhý.

Dužnina: Bílá, pružná, šťavnatá, nasládlá chuť.

Pěstování:

• Substrát s hlívou v půdním obale umístíme do prostoru s vlhkostí 85%. Teplota 10-18 C. Plodnice vyrůstají z otvorů, které jsou v obale prořezány. Potřebuje rozptýlené světlo, rosíme několikrát denně.

Sklizeň:

• Těsně před tím než začne vypouštět výtrusy, poznáme to tak, že střední kloboučky v trsu plodnic, začnou narovnávat podvinuté okraje do roviny, vykroutíme celý trs.
• Substrát plodí do doby, než jeho obsah změkne a objem se značně zmenší.

Použití:

• Hotová jídla, nakládání, sušení, polévky, omáčky, konzumují se pouze klobouky hub.

Zvyšuje odolnost proti infekcím, tvorba červených krvinek.

Článek Pěstování hub – zelinářství se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Kořenová zelenina

   Předmět: Zelinářství

   Přidal(a): Petr Pavel

Brukvovité

Ředkvička – Raphanus sativus var. radicula

Jednoletá rostlina, vytváří malé hypocotilové bukvičky.

P: Kulatý, vřetenovitý, červené, bílé. Koření mělce, L: Pichlavé chloupky.

Využití:

Rychlená zelenina, krátká vegetační doba 30-40 dní.

Odrůdy:

Duo – Dvoubarevná

Máslová obří – Polní odrůda červená

Rampouch – Špičatá, dlouhá, bílá

Olomoucká žlutá

Saxa- K rychlení

Pěstování:

Lehčí humózní půdy, 2 trať, pravidelná zálivka, nesnáší přímé hnojení hnojem.

Výsev:

Polovina března až dubna do řádků na záhony nebo na široko.

Podzimní výsev v srpnu, nemají rádi vysoké teploty a sucho.

Sklizeň:

Probírka nebo jednorázové, svazkuje se po kusech, malá skladovatelnost, ihned ke konzumu.

Ředkev setá – Raphanus sativus var. major

Jednoletá i dvouletá rostlina, tvoří bulvu, bílá, žlutá, hnědá, černá.

Bulvu protáhlá, kulovitá.

Odrůdy:

Jarní – Jantar, Karmína

Letní – Vegetační doba je delší.

Zimní – Až 130 dní.

Výsev: Přímo na stanoviště, na záhony, do řádků. Rané odrůdy polovina dubna.

Sklizeň: Záleží na odrůdě

• Jarní – Od konce května probírkou nebo svazkováním.
• Zimní – Probírkou, uskladnění ve sklepích, skladech.

Křen selský – Armoracia rusticana

Vytrvalá rostlina, pěstuje se pro kořen, L: Velké, dlouhé, řapíkaté.

K, P rozmnožujeme vegetativně.

Odrůdy: Krenox, Malín.

Pěstování:

Hluboké půdy, 2 trať, snadno se rozrůstá ve velkém. Jednoletou nebo dvouletou vysazujeme kořen. Řízky 1-25 cm dlouhé se vysazují na jaře do řádků 25 cm od sebe, vysazujeme kolíkem, strojově.

Sklizeň:

Na podzim, vyoráváme. Skladujeme ve skladech, sklepích, krechty.

Hvězdnicovité

Černý kořen – Sconzonera hyspanica

Vytrvalá rostlina, který tvoří kořen, povrch je černý a uvnitř je bílý, pro konzum pěstujeme jednoletě, květy jsou žluté, listy podlouhlé.

Odrůda: Libochovický.

Má rád hluboké půdy, milují vápník, 2 trať.

Pěstování:

Přímý výsev- Na jaře, sklizeň na podzim.

Článek Kořenová zelenina – zelinářství se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Košťáloviny

   Předmět: Zelinářství

   Přidal(a): Petr Pavel

Zelí hlávkové – Brassica oleraceae var. capitata

Dvouletá rostlina, v prvním roce vytváří konzumní část. Hlávka pevně stočených listů, ve druhém roce má květy a plodí. Plodem je šešule, semeno je hnědé a kulaté.

HTS: 3 g, kořenový systém je mohutný, 1 trať.

Význam:

Konzumace za syrova nebo upravená, bohaté na vitamíny a minerální látky.

Můžeme vařit, naložit, zapékat, saláty.

Odrůdy:

a) Rané, b) Polorané- Inter, c) Polopozdní- Dobrovodská, d) Pozdní- Polar, e) Červené – Polorané, polo-pozdní – Mars

Nároky:

Není náročný na polohu, středně těžké, humózní půdy, 1 trať, nenáročný na vláhu.

Pěstování:

Setí i sázení, předpěstovaná sadba nebo přímý výsev.

Přímý výsev – Koncem března do řádků 65 cm širokých na vzdálenost 20 až 60 cm.

Předpěstovaná sadba – Začátkem března do truhlíků, po vzejití přepichujeme do balíčků a na stanoviště vysazujeme v dubnu až květnu 50 x 50.

Ošetřování: Plečkování, ochrana proti chorobám a škůdcům, zálivka, odplevelování, okopávání.

Sklizeň: Podle odrůd od července do konce října, vyřezáváme hlávky, skladujeme v chladnu a vlhku 2-3 C.

Kapusta hlávková – Brassica oleraceae var. sabauda

Dvouletá rostlina, v prvním roce vytváří konzumní část a v druhém roce kvete a plodí. Kořenový systém je bohatý, na krátkém košťálu se vytváří hlávka se zvlněnými listy. Plodem je šešule, semeno je hnědé a kulaté. HTS: 3g.

Význam: Do polévek, tepelně upravené, mrazíme, bohatá na vitamíny a vlákninu.

Odrůdy:

a) Rané – Raketa, b) Polorané- Quertus, c) Polopozdní – Langedýská, d) Ozimé- Arkta.

Požadavky stejné jako u zelí.

Květák – Brassica oleraceae var. botrytis

Kořenový systém je mohutný, na krátkém košťálu vyrůstá růžice listů a uprostřed vytváří růžici s přeměněných listů. V prvním roce koncem srpna vykvétá a plodí. HTS: 3g.

Konzumujeme za syrova, tepelně upravené.

Odrůdy:

a) Rané – Bora, b) Polorané, c) Pozdní- u nás se nepěstují.

Požadavky:

Sazenice snáší teploty až 5 C, konzumní část mráz nesnese, 1 trať, náročný na molybden, nenáročný na hnojení a závlahu.

Pěstování:

Přímé výsevy nebo předpěstovaná sadba. Vyséváme co nejdříve, co počasí dovolí, vyséváme do řádků 65 cm širokých. Sadbu vyséváme do truhlíků po vzejití přepichujeme do balíčků, na stanoviště vysazujeme od dubna do července 50 x 40 x 50 cm.

Brokolice – Brassica oleraceae var. italica

Jednoletá rostlina, cizosprašná a hmyzosnubná. Konzumní částí je zdřevnatělé květenství, méně používána. 1 trať.

Pěstování:

Přímý výsev – V dubnu do řádků 50 cm širokých, po vzejití jednotíme.

Předpěstovaná sadba – Z výsevu únor-březen, na stanoviště v dubnu až květnu.

Sklizeň: Postupně a začneme středovou růžicí, po 14 dnech sklízíme postranní růžice.

Kapusta růžičková – Brassica oleraceae var. gemmifera

Dvouletá rostlina, cizosprašná, hmyzosnubná. Uprostřed vyrůstá košťál, na kterém jsou umístěny listy a v paždí listů se vyvíjejí pupeny, které jsou konzumní částí.

Význam: Do polévky, k masu, smažené.

Nároky: 1 trať vyjímečně do 2.

Výsadba: Přímý výsev – Od poloviny dubna do řádků 60 cm

Předpěstovaná sadba – Koncem února-březen.

Sklizeň: Postupná.

Kapusta kadeřavá – Brassica oleraceae var. acephala

Dvouletá, cizosprašná a hmyzosprašná rostlina. Netvoří hlávku, ale růžici kadeřavých listů, konzumní část jsou listy, které sklízí do zámrazu.

Nároky: Stejné jako u kapusty růžičkové, 1 trať.

Pěstování: Přímý výsev – květen–červen do řádků 50 cm.

Předpěstovaná sadba –

Sklizeň: Postupná až do prosince.

Kedluben – Brassica oleraceae var. gongyloides

Brukev, dvouletá, cizosprašná a hmyzosnubná rostlina. Má nejkratší vegetační dobu 3 měsíce, konzumní část je zdužnatělá, ostní hlíza, která vyrůstá na slabém košťálu. Mělká kořenová soustava, listy jsou umístěny spirálovitě a jsou na dlouhém řapíku. Odrůdy jsou modré i bílé, ve druhém roce ze středu vyrůstá stonek 1 m vysoký.

Pěstování: Přímý výsev – Pro jarní kedlubny v dubnu, letní v květnu a podzimní v červnu.

Jednotí se do sponu 20 x 20 a sklízí se jednorázově.

Předpěstovaná sadba – Rané odrůdy vyséváme v únoru, na stanoviště koncem dubna a sklízí se probírkou.

Ošetřování: Hodně vody, při nedostatku dřevnatí a má palčivou chuť. Mohou i praskat.

Článek Košťáloviny – zelinářství se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.

   Otázka: Sadovnické kompoziční prvky

   Předmět: Zahradní architektura, krajinářství

   Přidal(a): MRTN STRK

• Dělíme je na živé (květiny, dřeviny…) a neživé (stavby, terén, vodní prvky…).

TERÉN:

Z praktického hlediska jej považujeme za významný protihlukový a protivětrný prvek. V blízkosti sídel nám rozděluje kompozici do zón (např. V případě obytné části ležící vedle průmyslové haly). Terén modelujeme nebo členíme např. Do teras. Důležité: předejít erozi, vegetační kryt

Z hlediska výtvarného dbáme na celkovou upravenost a přehlednost členění terénu a její vhodnost pro konkrétní kompozici. Terén obvykle modelujeme, abychom docílili lepší estetické hodnoty. Špatně přístupné svahy osazujeme souvislými porosty dřevin pro co nejnižší potřebu údržby.

VODA:

Velmi významný kompoziční prvek, jenž zpravidla tvoří dominantu celé kompozice.

V historických zahradách se vodní prvky umisťují do průsečíku pravidelných pohledových os, u přírodně krajinářských úprav se dbá, aby byla vodní plocha vidět i z větší vzdálenosti. Neosazují se zde tedy břehy (např. Rybníků, jezer…), podél kterých se navrhuje cesta, aby měli návštěvníci kompozice přístup až k vodní hladině. Kolem vody se v přírodně krajinářských úpravách budují odpočívadla, lavičky a při volbě osázení k vodním plochám pamatujeme, že musí jít o rostliny snášejícím vlhko!

Voda dále přispívá zvyšováním vzdušné vlhkosti a alespoň mírným snižováním teploty, které se projeví hlavně v horkých letních dnech.

šum vody – tlumí hluk

vodní hladina – uklidňuje

plocha kolem – důležitý společenský prostor

Esteticky významná však není pouze klidná hladina, ale i pohybující se ovodní tok nebo fontána či kašna.

SADOVNICKÉ STAVBY

Řadíme sem cesty, zpevněné plochy, hřiště a cvičiště, schodiště, zídky, skalky, treláže, pergoly, altány a další drobné stavby

CESTY – šířka = 75 cm pro jednu osobu. Odvodnění zajišťuje příčný a podélný spád. Příčný: 2-3 %. Může být oboustranný (v rovině, u širších cest), nebo jednostranný. Podélný: nesmí být nižší než 0,3%. Nejvyšší povolený je 9%, v extrémních situacích 12. Pokud je podélný spád moc vysoký, snížíme jej vybudováním zatáčky nebo schodů.

Dělíme je podle povrchu na zpevněné (asfalt…), dlážděné (mozaiková dlažba…) a nezpevněné (mlatové cesty – písek, štěrk…)

ZÍDKY – Maximální výška 1,2 – 1,5 metru. Vyšší budují stavební firmy. Nesmí působit rušivě, květinové zídky budejeme do výšky okolo půl metru. Učili jsme se zídky: zárubní (drží terén, obvykle jsou z betonu nebo kamene) a květinové (nízké, obvykle z kamene, osázeny skalničkami. Rostliny sázíme do spár v ne příliš velkém množství. Rostliny musíme pravidelně ošetřovat).

SKALKY – Cílem je napodobit přírodní útvary, zakládají se ve zvlněném terénu na slunci nebo v polostínu. Používáme jenom jeden druh kamene. Do spodní části dáváme kameny větší, nahoru logicky menší. Kameny musí být alespoň z poloviny v zemi. Skalku nikdy nehnojíme, vysazujeme sukulenty, skalničky, trávy, nízké dřeviny.

Na jaře musíme odstranit chvojí, staré listy a obnovit sazenice. Během vegetace pravidelné pletí, případná ochrana před škůdci. Na podzim rostliny rozesadíme, doplníme substrát a v zimě přikryjeme chvojím.

DĚTSKÉ PRVKY , HŘIŠTĚ, CVIČIŠTĚ

Obvykle finančně náročnější, musí být normované (tedy splňovat bezpečnostní nároky) a zároveň dobře sloužit cílové skupině (být atraktivní).

Tyto prvky dělíme na:

Hřiště pro děti předškolního věku

…pro děti od 6 do 12 let

…pro mládež nad 12 let.

Podle cílové věkové skupiny volíme adekvátní prvky, především písek v pískovištích a trávník musíme dobře udržovat.

Zeleň volíme netrnitou, nejedovatou, méně náročnou na stanoviště a necitlivé na mechanické poškození. Stromy sadíme po obvodu herní plochy.

Schodiště stavíme podle norem, musí být spádované jako chodníky, stavba je obdobná… hlavně musí být dobře schůdné. Treláž je jednoduchá stavba k rozdělování prostoru a tvorbě intimity. Jedná se o dřevěnou nebo kovovou konstrukci určenou k popínání popínavých dřevin (Vitis, Actinidia….)…

DŘEVINY:

Dělíme je do kategorií podle jejich účelu v kompozici:

KOSTERNÍ

Tvoří základ kompozice. Jedná se o vyšší dlouhověké stromy, jejichž nárokům dobře odpovídá cílová lokalita kompozice. Nesmí být příliš náročné a musí dobře odolávat chorobám a škůdcům.

DOPLŇKOVÉ

Mají estetické účely. Jde o nižší stromy nebo keře, často solitery. Obohacují kompozici, vytváří intimní zákoutí…. Patří sem též popínavky.

DOČASNÉ VÝPLŇOVÉ DŘEVINY

Rychle rostoucí nenáročné druhy (např. Topoly) určené k vyplnění prostoru do doby, než správně narostou kosterní dřeviny. Tvoří maximálně 25% všech dřevin v kompozici, aby nepotlačily růst kosterních druhů. Důležité je jejich včasné odstranění.

PIONÝRSKÉ DŘEVINY

Nenáročné stromy a keře určené pro výsadbu do zdevastovaných půd nebo jinak extrémních stanovišť.

PODROSTOVÉ DŘEVINY

Nižší dřeviny dotvářející kompozici. Musí snášet stín vyšších stromů kostry. Např. Javory nebo různé keře.

POKRYVNÉ DŘEVINY

Pokrývají půdu, brání zaplevelení, používají se místo trávníku na exponovaných stanovištích. Většinou popínavky nebo malé keře (Cotoneaster….)

KVĚTINY

Neodmyslitelná část kompozice. Většinou ve skupinách nebo jako solitery. Do skupin dáváme rostliny se stejnými nároky, velmi důležitá je zde pravidelná a intenzivní údržba, především v historických zahradách (partery, ornamenty, skupinové výsadby).

Článek Sadovnické kompoziční prvky se nejdříve objevil na Studijni-svet.cz.