Otázka: České barokní sochařství po třicetileté válce
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Palma
České barokní sochařství po třicetileté válce – F.M. Brokoff, M. B. Braun
- Baroko je umělecký sloh 17. A 18. Století. Sloh je více dynamický, a velmi dekorativní.
- Evropa byla nábožensky rozdělena na katolickou (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Střední Evropa)a protestantskou (Nizozemí, Anglie, Francie).
- 1618 byli defenestrováni Vilém Slavata a Jaroslav z Martinic, jako představitelé Habsburské vlády. Načež vznikla Stavovská vláda 30. Direktorů, vypověděli Jezuity ze země.
- 1618 je začátek 30. leté války a tzv. České války, která skončila Bitvou na Bílé hoře, a popravou 27 českých a německých pánů. A do roku 1627 se museli vystěhovat všichni protestanti.
- BAROKNÍ PLASTIKA
- Na rozdíl od renesančních plastik je barokní více dynamická, je zajímavá i z více pohledů.
- Rozvíjí se společně s architekturou.
- Nejčastěji užívanými materiály byl kámen, dřevo a štuk
- Interiéru kostela dominoval oltář a kazatelna. Oltář představoval spojení věřících s nebem. Oltářů je mnoho typů. Většinou to jsou veliké truhlářsky vyrobené skříně, na které byla zavěšena řezbářská, štukatérská a malířská díla
- V baroku vznikly některé nové plastické objekty (mariánské a morové sloupy)
- Boží muka – kříž, kaplička a sochařské aleje)
- Adrien de Vries, je ještě manýristický sochař, pracoval na dvoře Rudolfa II. Pocházel z Antverp, vytvořil sousoší pro Valdštejnskou zahradu, které bylo zkonfiskováno Švédy za války a nyní je V Drottingholmu.
- Socha Herkula v národní galerii – bronzová, nese typické znaky.
- Jeroným Kohl – kašna na 2. nádvoří pražského hradu
- Jan Jiří Bendl – barokní realista.
Je autorem nejstaršího jezdeckého pomníku sv. Václava, který byl původně umístěný na koňském trhu, dnes na Vyšehradě. Byl kamenný a kůň podsaditý.
Plastická výzdoba v kostele sv. Salvátora. (Na ochozu lodžie, na trojúhelníkové římse, uvnitř plastiky ve zpovědnici).
Spolupráce na mariánském sloupu na Staroměstském náměstí. (Shozen 1918, možná postaven 2014)
- Pracoval pod vlivem římského baroka.
- Jeho plastiky jsou sevřené, drapérie odpovídá pohybu postavy, gesta jsou mírná.
- Matěj Václav Jackel
Nejmonumentálnější dílo je oltářní nástavec v kostele Křížovníků.
Na Karlově mostě je sousoší sv. Anny
- Jan Brokoff
Socha sv. Jana Nepomuckého, při práci na této soše, přistoupil na katolickou víru. Socha je nejstarší na Karlově mostě a k souboru patří sokl s bronzovými reliéfy. Plastika má jemný esovitý pohyb, drapérie spíše kopíruje postavu.
- František Preiss Jeho plastiky jsou v Doksanech(klášter s kostelem), pod barokním kostelem je románská stavba; v Lounech. Plastiky jsou dynamické, mají významnou mimiku a gesta. Kostel sv. Voršily
- Michal Jan Josef Brokoff –
- Ferdinand Maxmilián Brokoff
- Jeho dílo řadíme k dynamickému baroku. Postavy jsouzpracovány do detailů, kt. umocňují pravdivost děje.
Atlanti na Morzínském paláci – záliba v exotických typech – černoši, jsou zdobeni řetězy, bederními rouškami, jsou to tzv. barokní karyatidy; ještě tam jsou busty dne a noci.
Náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic v kostele sv. Jakuba. Postavy jsou diagonálně rozmístěné a architekturu náhrobku dělal Fischer z Erlachu.
Kalvárie v kostele sv. Havla, sochy jsou z polychromovaného dřeva, forma je hladká, ale celé postavy jsou dramatické, po tvářích jim stékají slzy. Domovní znamení Sv. Hubert s jelenem v nice (výklenku).
- Matyáš Bernard Braun
- Pracoval se dřevem a pískovcem.
Sousoší sv. Luitgardy – o lásce Luitgardy ke Kristu, existuje malá skica(bozeto/odeleto), srovnáváno se sv. Terezií.
Sv. Ivo – na hlavě má bareta pláštěnka leží nedbale na ramenou.
Sv. Juda Tadeáš – dřevěná polychromovaná plastika, je naopak mimořádně dramatická, drapérie je téměř horizontální, vlasy splývají s obličejem a s vousy, ústa jsou pootevřená a oči hluboko zasazené.
Portál Clam-Gallasova paláce-spodobeny Herkulovy činy, 2 dvojce podepírají portál, stavba byla navržena Fischerem z Erlachu.
Kostel sv. Klimenta – plastiky jsou v nikách, bíle natřený kámen, kt. má vzbuzovat dojem mramoru, pohyb i gesta jsou dramatická, starozákonní postavy-evangelisté, jezuitští světci. Z jeho dílny vznikly morové a mariánské sloupy-Teplice, Liberec, Jaroměř. Vyzdobili kostel v Citolibech, v Duchovna Litomyšli.
Náhrobek Leopolda Štyka v chrámu sv. Víta
- KUKS
Majetek hraběte Šporka
Před kostelem je socha náboženství, v ruce drží knihu, na jedné str. jednou nohou stojí na kostlivci a 2. se opírá o zeměkouli a tím překonává pomíjivost pozemského života.
Na terase před špitálem bylo původně 12 ctností a 12 neřestí, všechno to jsou ženy. Předloha je od Martina Engelbrechta, Cudnost(má zahalenou tvář), Závist(požírá vlastní srdce, jazyk, u nohou má štěkajícího psa), Zoufalství(sebevražedkyně-vráží si dýku do hrudní kosti), Moudrost(má 3 tváře).
Betlém – v nedalekém lese jsou vytesané plastiky a celé výjevy přímo do pískovcových oválů. Kristus a Samaritánka u studně – kašna, původně tam tekla voda, kt. měla být vodou života; Příjezd tří králů – vysoký reliéf narození páně – pastýři, zvířátka, vysoký reliéf.
Sv. Onufrius, syn habešského krále a z vlastní vůle se stal poustevníkem, Kajícník Garius, španělský poustevník, znásilnil a zabil dceru španělského krále. V lese byli umístěné obrazy a kapličky.
- František Ignác Platzer
Heliova fontána v zahradě Dobříše.
Vedle Voršily sousoší sv. Jana Nepomuckého.
- Jeho styl je někde mezi Brokoffem a Braunem – dynamičtější než Brokoff, ale jemnější než Braun.
Mentor-fiktivní náhrobek / kenotaf sv. Jana Nepomuckého u sv. Víta.
