Československo v meziválečném období – dějepis

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

dějiny

 

   Otázka: Československo v meziválečném období

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jana Semerádová

 

 

 

Československo

  • října 1918 – zákon o zřízení samostatného československého státu
    • Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár, Rašín
  • republika začíná fungovat od 14. listopadu 1918 – zasedání Národního shromáždění (= parlament)
    • potvrdí vládní program, vznikne první revoluční vláda (všenárodní koalice), potvrzení Masaryka jako prezidenta

 

Spory

  • březen 1919 – začátek Maďarské republiky rad – komunistická diktatura proletariátu
    • intervence Malé dohody → Maďarsko přechází do protiútoku a obsazuje Slovensko
  • červen 1919 – vyhlášení Slovenské republiky rad
    • zbytky odporu proti Československé republice
    • Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada – v čele s Antonínem Janouškem
    • Červenec – osvobození českými vojsky
  • Těšínsko – spor s Polskem
    • Rozdělení na průmyslovou a historickou část města
  • Oblasti s Němci – Němci se chtějí oddělit
    • Vyhlášení 4 provincií: Liberec, Šumava, jižní Morava, severní Morava (Jeseníky)
      • Prohlásili se za Rakouské provincie – blbost → ani s Rakouskem nesousedí
      • Stěžují si na Československo – nemožnost sebeurčení → různá povstání
      • Podpora Dohody → žádná odtrhávání území
    • ČRS se zavázala respektovat menšiny → ty se nakonec uklidní a přejdou do aktivistického postoje (souhlasíme s ČSR a budeme jí respektovat) – dostali zastoupení ve vládě i v parlamentu

 

Vnitropolitické uspořádíní Československa

  • PĚTKA – neformální uskupení
    • Rudolf Bechyně – sociální demokracie
    • Alois Rašín – národní demokracie
    • Jan Šrámek – lidovci
    • Antonín Švehla – agrárníci
    • Jiří Stříbrný – národní socialisté

 

Politické strany

  • Československá strana sociálně demokratická
    • Soukup, Tusar, Bechyně
    • Většina dělnictva
  • Československá strana národně socialistická
    • Klofáč, Beneš
    • Živnostníci, řemeslníci, část dělnictva, inteligence
  • Agrárníci
    • Švehla, Hodža, Beran, Udržal, Malypetr
    • Většina venkovského obyvatelstva
  • Československá národní demokracie
    • Kramář, Rašín
    • Podnikatelé, vysoké úřednictvo
  • Československá strana lidová
    • Šrámek
    • Nábožensky smýšlející občané, městské střední vrstvy, venkov

 

všenárodní koalice 1918 –1919

  • Předseda – Karel Kramář (Národní demokracie)
    • Agrárníci, česká strana sociální demokracie, česká strana socialistická, národní demokracie, česká strana lidová
  • Vznik Revolučního národního shromáždění
    • Ústavodárné shromáždění → po vydání ústavy bylo rozpuštěno
    • Revoluční → nevzešlo z voleb
  • 1919 obecní volby → rozpuštění všenárodní koalice

 

rudozelená koalice 1919 – 1920

  • výsledkem prvních voleb do Poslanecké sněmovny
  • Předseda – Vlastimil Tusar (Sociální demokracie)
    • Agrárníci, česká strana sociální demokracie, česká strana socialistická
  • Všeobecné volební právo
  • Sociální reformy
    • Osmihodinová pracovní doba
    • Státní podpora v nezaměstnanosti
    • Ochrana práce žen a dětí
  • 1919 – Měnová reforma
    • odluka od původní Rakousko-Uherské měny
    • zastavení inflace
  • 1919 – pozemková reforma
    • cíl: zmenšit obrovské rozdíly mezi velkostatkáři a obyčejnými rolníky
    • ustanoveno maximálně 150 ha zemědělské půdy a 250 ha veškeré půdy → nadbytek zabrán (vypláceny náhrady)
    • přerozdělení zhruba poloviny půdy
  • únor 1920 přijetí ústavy

 

Parlamentní volby – duben 1920

  1. čs. sociální demokracie – 25,7%
  2. německá sociální demokracie – 11,1%
  3. agrárníci – 9,7%

 

Národní shromáždění

  • nejvyšší zákonodárný orgán ČSR
  • poslanecká sněmovna – 300 členů – volená na 6 let
  • senát – 150 členů – volený na 8 let
  • volby senátorů až od 26 let, poslance do sněmovny od 21 let

 

  • neexistovala žádná klauzule pro obdržení mandátu → větší pestrost → širší vládní koalice než dnes
  • vysoká volební účast – volby byly povinné
  • neexistovali „přeběhlíci“ – mandát byl vázán na stranu – podepsány rezignační dopisy

 

  • radikalizace → vnitřní demonstrace ve straně
    • většina je s radikální kominternou (Šmeral) nebo se socialistickou internacionálou
    • v úzkém vedení spíše umírněnější
    • komunisté se ze strany odtrhly – rozpad strany
  • obavy, že Šmeral převezme vládu → v září Tusarova vláda podává demisi
  • 1921 vznik Komunistické strany Československa

 

první úřednická vláda Jana Černého a poloúřednická vláda E. Beneše 1920-1922

  • v důsledku rozštěpení vládnoucích sociálních demokratů na 2 strany

 

Všenárodní koalice 1922-1926

  • od 1925 doplněna o stranu živnostensko-křesťanskou
  • 1925 čsl.-francouzská spojenecká smlouva = základ čsl. obranného systému

 

Leden 1923

  • Atentát na ministra financí Aloise Rašína – kvůli jeho reformám
  • Anarchista J. Šoupal
  • Rašín umírá

 

Volby 1925

  1. agrárníci – 13,7%
  2. komunisté – 13,1%
  3. lidovci – 9,7%
  4. sociální demokracie – 8,9%

 

Druhá úřednická vláda Jana Černého 1926

Panská kolice 1926-1929

  • předseda – Antonín Švehla
    • agrárníci, lidovci, strana živnostensko-středostavovská, slovenská ĺudová strana, německá křesťansko-socialistická strana, německý svaz zemědělců
  • pokus o koalici bez levicových stran
  • přidává se Německo a Slováci

 

Volby 1929

  1. agrárníci – 15%
  2. sociální demokracie – 13%
  3. socialistická strana – 10,4% – pokles hlesů souvisel s bolševizací

 

Široká koalice 1929-1938

  • národní demokracie, Čs. strana lidová, strana národně socialistická, sociálně demokratická strana, živnostensko-středostavovská, Národní sjednocení, Německá křesťansko-sociální strana lidová, Německá sociálně-demokratická strana, Německý svaz zemědělců, agrárníci
  • celý republikánský proud
  • 1929–1932 – František Udržal; 1932–1935 – Jan Malypetr; 1935–1938 – Milan Hodža

 

1929 proces bolševizace komunistické strany

  • Proces připodobnění k Rusku a přimykání k Moskvě
  • Gottwald, Slánský
  • Ne všem se to líbí → vystoupí proti politice bolševizace → vyloučení
  • po volbách koalice rozšířena o české a německé socialistické strany

 

Hospodářská krize

  • nejdříve problémy s odbytem spotřebního průmyslu – keramika, sklo, bižuterie
  • zvlášť v zaostalé Podkarpatské Rusi a na Slovensku
  • 1931 prudký zlom – úvěrová a měnová krize → rozvrácení mezinárodního obchodu
  • mezinárodní obchod klesá na 1/3
  • snížení průmyslové produkce o 40%
  • centralizace a koncentrace kapitálu – „velká trojka“
  • měnová krize – devalvace národní měny
  • nezaměstnanost – vrchol 1932/33 – 920 000 obyvatel
    • zkrácení pracovní doby → menší mzdy
  • jaro 1932 mostecká stávka – na protest proti propouštění
  • 1937 hospodářství se vrací na úroveň konjuktury z roku 1929

 

Národnostní složení

  • 2 sčítání lidu (únor 1921 a začátek 30. let)
  • léta – 13,4 mil lidí; 30. léta – 14,4 mil lidí
  • Češi 51% + Slováci 14,5% – 2/3
  • Němci 23,4% (3,2 mil)
  • Maďaři 5,6%, Rusíni 3,4%, Poláci 0,6%, židé 1,3%

 

Čechoslovakismus

  • Účelová idea, která vznikla za první světové války – aby Slováci nebyli menšina
  • Uchytilo se více v Česku, než na Slovensku
  • Představa 2 větví jednoho kmene
  • Představa jednotného národa
  • Představa rovnoprávnosti – bratři, sourozenci
  • Dobré vztahy naráží na problém průmyslové vyspělosti a počtu Čechů

 

  • Čechy = ostrůvek demokracie
  • Slovenský nacionalismus – Hlinkova ľudová strana – nedemokratická – proti Čechům
    • Vojtěch Tuka
      • slovenský fašista
      • prosazuje autonomii Slovenska – ve skutečnosti rozpad republiky
      • Tajné styky s Maďarskem → odsouzen za špionáž → Slováci získávají mučedníka
      • 1929 odchod strany z vládní kolice
    • 1928 – dodatková položka – pokud do 10 let nebudeme autonomní, odtrhneme se → přiostřování vztahů
    • dokonce myšlenka na spojení s Polskem
    • 1933 v Nitře oslavy založení 1. křesťanského chrámu kníže Pribiny → zvrhlo se to v protičeskou demonstraci

 

Česko-německý problém

  • Němci ve 20. letech – aktivistický postoj – zástupci ve školství a kultuře – situace se zklidní
  • Hitler prohlašuje, že jsou u nás Němci terorizováni – nebyla to pravda
  • strana DNSAP – příznivci = velkoněmečtí Němci
    • ve volbách necelá 3%
  • převládají pročeské německé strany
  • čím více se rozrůstala NSDAP v Německu, tím víc byla populární DNSAP u nás
  • odpor proti DNSAP → zákon, který umožňuje rozpustit stranu → 1933 je aplikován a DNSAP je rozpuštěna
  • 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta = SdP
    • od 1935 Sudetoněmecká strana
    • tváří se, že nemá s NSDAP a DNSAP nic společného
    • v čele: Konrád Heinlain (učitel); Karl Hermann Frank (knihkupec)
    • strana nebyla s NSDAP ještě úplně spojená
    • chce omezit aktivistický postoj Němců a sjednotit všechny Němce→ vyhrává volby 1935 a aktivistické strany ztrácejí hlasy

 

  • Požadavky SdP vůči vládě rostou → nástroj německé politiky k vytvoření Mittel Evropy („pátá kolona“)
    • Cíl: „domů do říše“ = připojit Sudety k říši

 

  • Národní demokracie – Kramář
    • Většinou v opozici
    • Posuny k pravici
    • Nikdy se nedostala do první trojky
    • Začala spolupracovat s fašisty
    • 1934 opouští vládní koalici – nesouhlasila s devalvací měny
    • 1935 – sjednocení s fašisty v blok (Národní sjednocení)

 

český fašismus

  • 1926 vzniká česká obec fašistická (Gajda) – z dosavadních menších klubů (klub červenobílých)
  • 1935 vzniká Národní sjednocení
    • národní demokracie + fašistické strany + Stříbrný + Kramář
    • orientace na Itálii
  • teorie elit proti menšinám (včetně Němců)
  • Stříbrný, R. Gajda (legie)
  • Co chce český fašista:
    • Vůdce, autoritářský stát
    • Čechy Čechům – protiněmecký
  • Nemají příliš velkou sílu
  • Ohrožení demokracie zvenku, ale i zevnitř

 

  • Nutnost obrany demokracie → posíleno spojenectví Malé dohodě

 

16.5. 1935 Smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci se SSS

  • v případě napadení ČSR je pomoc SSSR vázána na  pomoc Francie
  • problematické – Stalin nehodlal pomoct ČSR
  • ČSR nakonec ponechána sama

 

Parlamentní volby 1935

  1. Sudetoněmecká – 15,2%
  2. Agrárníci – 14%
  3. Sociální demokracie 12,5%

 

Supervolební rok 1935 – prezidentské volby

  • Masaryk odstupuje – je mu 85 let († září1937)
  • Doporučil za sebe Beneše
  • Tři kandidáti:
    • Beneš – pro: národní socialisté, sociální demokracie, lidovci
    • Němec (botanik) – pro: fašisté, agrárníci, HLS
    • Gottwald
  • Hlinkovci jednali s Vatikánem, ten však doporučil Beneše → HLS taky pro Beneše → ostatní se přidávají → agrárníci ustupují → zvítězil Beneš (s větší převahou než Masaryk)

 

  • Březen 1936 likvidace demilitarizované zóny v Porýní
  • ČSR stále více v izolaci – proti Hitlerovi pouze verbální protesty mocností – bojí se války, tak se s ním snaží být zadobře → appeasement (politika ústupků a usmiřování s Německem)
  • Zákon na obran státu

 

1937 Fall Grün

  • Plán útoku na ČSR

 

1938 Anšlus Rakouska  

  • března
  • vede ho Arthur Seyß-Inquart
  • Násilné obsazení Rakouska Německem – přijel Hitler a ohlásil připojení Rakouska k Třetí říši
  • Lidové hlasování – 99% pro
  • Nový, opevněním nechráněný úsek, odkud mohli obklíčit ČSR

 

Karlovarský program

  • Karlovarský sjezd SdP 23. a 24. dubna
  • Uznání rovnoprávnosti sudetských Němců s Čechy
  • Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právnické osoby
  • Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení
  • Vybudování sudetoněmecké samosprávy ve všech oblastech
  • Zákonná ochrana pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo souvislé osídlení
  • Napravení všeho bezpráví způsobeného Němcům od 1918
  • Uznání německých veřejných zaměstnanců
  • Úplná svoboda přihlášení se k Německu → k nacismu

 

Jaro a léto 1938

  • Po anšlusu Rakouska chce Hitler zničit ČSR – dává takové požadavky, o kterých ví, že je ČSR nebude moct splnit → pro mocnosti bude vypadat jako chudáček, který se chce dohodnout, ale ČSR mu to kazí
  • Anglie + Francie – apelují na ČSR, aby přijala Karlovarský program, jinak jí nepomůžou
  • Květen 1938 – zpravodajská služba zjistili přesuny německých vojáků v ČSR hranicím (léčka) → Května vyhlášena částečná mobilizace (pouze omezená část záložníků)
    • Hitler věděl, že takhle ČSR zareaguje → prohlašuje jí agresorem
  • Obecní volby – SdP získává v Sudetech 90% hlasů
  • Obavy → stavba pohraničního opevnění → ŘOPíky (ředitelství opevňovacích prací)

 

  • května – Manifest na obranu demokracie a republiky – VĚRNI ZŮSTANEME
    • Později významná odbojová organizace
  • Všesokolský slet
  • Bojová nálada proti nepříteli
  • Hitler dopracovává Fall Grün → chce zničit ČSR
  • Beneš spoléhá na spojení s Francií (diplomatické vztahy) – s Anglií ne

 

Britská delegace

  • Srpen 1939 ­– Británie (prostředník mezi Němci a ČSR) posílá delegaci, aby zprostředkovala dohodu se sudetskými Němci – Lord Runciman – měl posoudit situaci německé menšiny
    • Nátlak na českou vládu, aby splnila požadavky henleinovců
  • „čtvrtý plán“ – Beneš souhlasí, že víceméně splní Karlovarský program → složitá situace pro henleinovce – obávají se, že tím skončí taktika „nedohodnout se“
  • SdP pod záminkou řekne, že se s Benešem nejde dohodnout → Runciman odjíždí
  • září – sjezd NSDAP v Norimberku
    • snaha o politický převrat v pohraničí – pokus o připojení Sudet k Německu
    • Henlein – „soužití s Čechy je nemožné, bůh žehnej čestnému boji“
  • Vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru – terorizovali pohraniční oblasti → 16. září zákaz SdP
  • Západ zpanikaří, že bude kvůli ČSR válka

 

15. 9. 1938 – jednání v Berchtesgadenu

  • Chamberlain s Hitlerem
  • Snaha o dohodu → Německo má stále územní požadavky na ČSR
  • Ultimativní nóta – Británie s Francií vyzívají ČSR, aby odevzdala území s nadpoloviční většinou Němců
    • Výhrůžka ukončení smlouvy s Francií, když nepřijmou
    • Francie nechce pomoct; SSSR je vázána na pomoc Francie, takže taky nepomůže
  • Francouzsko-britský nátlak → přijměte opatření, nebo budete označeni za agresora → září Beneš přijímá ultimativní nótu
  • Odstupuje Milan Hodža → Beneš jmenuje úřednickou „vládu národní obrany“ Jana Syrového (generál)
    • Má to uklidnit situaci
    • „novodobý Žižka“ – jednooký
    • pád vlády vyvolá demonstrace před budovou parlamentu (dnešní Rudolfinum) a generální stávka – požadují zajištění obrany

 

22. 9. 1938 jednání v Godesbergu

  • Chamberlain a Hitler
  • Hitler má nové požadavky – všechna opevnění a Polské a Maďarské nároky
  • Hitler na 28. 9. ohlašuje vojenský útok na ČSR
  • Francie doporučuje udělat vojenské přípravy → září 1938 ÚPLNÁ MOBILIZACE
  • září ČSR odmítá Hitlerovo požadavky

 

Mnichovská konference 29.-30. září 1938

  • Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier
  • Základem je Gonesberg
  • Dohoda o odtržení pohraničí ve prospěch Německa
  • Češi nepozváni – celou dobu byli v hotelovém pokoji (Masný) – byli tam jen proto, aby urychlili předání zprávy do Čech
  • 9. – Beneš nucen souhlasit (ve prospěch světového míru – aby nebyla ČSR označena za viníka světového napětí)
    • Francie je zradila
  • Porážka bez boje – vojska z pohraničí stažena

 

  • -10. října – obsazení pohraničí – připojeno k Německé říši
  • října Beneš abdikuje → odlétá do Londýna
  • listopadu – Vídeňská arbitráž – Maďarsko získává jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi

 

Důsledky Mnichova

  • zánik 1. republiky
  • ztráta 30% území, ⅓ obyvatel, pohraničního opevnění a přirozených hranic
  • nový stát – 100 000km2 (necelých 10 milionů obyvatel)
    • Německo – 3,6 mil obyvatel, 300 000km2 (z toho 1,5 mil Čechů)
  • hospodářské ztráty – významná ložiska uhlí; 33% lehkého průmyslu, úrodná půda na Slovensku
  • narušení železniční dopravy

 

Žilinská dohoda

  • října – Slovensko podává požadavek na autonomii
    • splynutí stran do HLS – kdo odmítnul, byl rozpuštěn
  • října ­– začíná autonomní vláda Josefa Tiso
  • listopadu – přijetí zákona o autonomii parlamentem

 

Druhá republika

  • od 29. září 1938 (Mnichovská dohoda) do 15. března 1939 (Protektorát)
  • „Česko-Slovensko“
  • listopadu zvolen prezident Emil Hácha (umírá 1945), vláda Rudolfa Berana
  • pouze dvě strany
    • pravicová Strana národní jednoty (v čele Beran)
    • opozice – Národní strana práce (sociální demokraté a část národní demokracie)
  • konec parlamentní demokracie, fašizace (vzor v Itálii), totální moc a podřízenost Berlínu, zákaz KSČ – rozpuštěna

 

  • března 1939 – Hitler zve Tisa do Berlína a nutí jej prosadit samostatný stát (vyhrožuje vpádem maďarských vojsk)
  • března 1939 – vznik samostatného Slovenského státu
    • prezident – J. Tiso; vláda – V. Tuka
  • 3. 1939 připojení podkarpatské Rusy k Maďarsku

 

Protektorát Čechy a Morava

  • března 1930 – Hácha odjíždí vlakem do Berlína
    • doprovází ho František Chvalovský – ministr zahraničních věcí
    • Hácha donucen podepsat dohodu, že Čechy žádají Německo o ochranu
  • března 1939 – výnos o vytvoření Protektorátu
  • Němci na území Čech se stávají občany říše
  • Drancování českých zemí, prodloužení pracovní doby, kurs 10:1 (koruna ku marce), přídělové lístky
  • „Protektorát je samostatný a spravuje se sám“ – fikce
    • např. protektorátního prezidenta musí schválit Vůdce
  • německá správa:
    • von Neurath – 1. říšský protektor
      • V září po něm nastupuje R. Heydrich
      • Po Heydrichovi – K.H. Frank
        • Srpnové memorandum
      • H. Frank – tajemník
    • Předseda druhé protektorátní vlády (od 27. dubna) – A. Eliáš (popraven během heydrichiády)
    • Cílem okupace bylo, aby Čechy úplně zanikly a pogermanizovaly se
    • Jedinou povolenou stranou – Národní souručenství
      • března – Výbor Národního souručenství – měl nahrazovat parlament

 

Ilegální odboj – jaro 1939

  • Obrana národa – ON (v čele – Josef Bílý)
  • Petiční výbor Věrni zůstaneme – PVVZ (v čele – Josef Fischer)
  • Politické ústředí – PÚ (v čele Šámal – Mafie)
  • KSČ
  • Odbojové časopisy V boj!, Český kurýr
  • Zahraniční odboj
    • – 15. března – Protest Eduarda Beneše proti německému zničení ČSR
    • zahraniční vysílání

 

Jaro – podzim 1939

  • březen – Hitler chce polský koridor koridor – Fall Weiß (plán invaze do Polska)
  • května – pakt mezi Itálií a Německem o přímé vojenské spolupráci
  • duben – Německo – vypovězení smluv s Francií a GB
  • srpna německo-sovětská smlouva o neútočení – pakt Ribbentrop-Molotov
  • srpna 1939 pakt o neútočení Spojeného království a Francie
    • smlouva s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení
  • srpna 1939 – přepadení německé vysílačky v Gliwicích
    • příslušníci SS v polských uniformách
    • záminka k německému útoku na Polsko
    • Heydrich a H. Müller (velitel gestapa)
  • září 1939 (4:45) Německo uskutečnilo vojenský vpád do Polska
  • září 1939 vyhlášení války Německu


Napsat komentář