Československo v meziválečném období – dějepis

 

   Otázka: Československo v meziválečném období

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Jana Semerádová

 

 

 

Československo

• října 1918 – zákon o zřízení samostatného československého státu
  • Švehla, Soukup, Stříbrný, Šrobár, Rašín
• republika začíná fungovat od 14. listopadu 1918 – zasedání Národního shromáždění (= parlament)
  • potvrdí vládní program, vznikne první revoluční vláda (všenárodní koalice), potvrzení Masaryka jako prezidenta

 

Spory

• březen 1919 – začátek Maďarské republiky rad – komunistická diktatura proletariátu
  • intervence Malé dohody → Maďarsko přechází do protiútoku a obsazuje Slovensko
• červen 1919 – vyhlášení Slovenské republiky rad
  • zbytky odporu proti Československé republice
  • Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada – v čele s Antonínem Janouškem
  • Červenec – osvobození českými vojsky
• Těšínsko – spor s Polskem
  • Rozdělení na průmyslovou a historickou část města
• Oblasti s Němci – Němci se chtějí oddělit
  • Vyhlášení 4 provincií: Liberec, Šumava, jižní Morava, severní Morava (Jeseníky)
    • Prohlásili se za Rakouské provincie – blbost → ani s Rakouskem nesousedí
    • Stěžují si na Československo – nemožnost sebeurčení → různá povstání
    • Podpora Dohody → žádná odtrhávání území
  • ČRS se zavázala respektovat menšiny → ty se nakonec uklidní a přejdou do aktivistického postoje (souhlasíme s ČSR a budeme jí respektovat) – dostali zastoupení ve vládě i v parlamentu

 

Vnitropolitické uspořádíní Československa

• PĚTKA – neformální uskupení
  • Rudolf Bechyně – sociální demokracie
  • Alois Rašín – národní demokracie
  • Jan Šrámek – lidovci
  • Antonín Švehla – agrárníci
  • Jiří Stříbrný – národní socialisté

 

Politické strany

• Československá strana sociálně demokratická
  • Soukup, Tusar, Bechyně
  • Většina dělnictva
• Československá strana národně socialistická
  • Klofáč, Beneš
  • Živnostníci, řemeslníci, část dělnictva, inteligence
• Agrárníci
  • Švehla, Hodža, Beran, Udržal, Malypetr
  • Většina venkovského obyvatelstva
• Československá národní demokracie
  • Kramář, Rašín
  • Podnikatelé, vysoké úřednictvo
• Československá strana lidová
  • Šrámek
  • Nábožensky smýšlející občané, městské střední vrstvy, venkov

 

všenárodní koalice 1918 –1919

• Předseda – Karel Kramář (Národní demokracie)
  • Agrárníci, česká strana sociální demokracie, česká strana socialistická, národní demokracie, česká strana lidová
• Vznik Revolučního národního shromáždění
  • Ústavodárné shromáždění → po vydání ústavy bylo rozpuštěno
  • Revoluční → nevzešlo z voleb
• 1919 obecní volby → rozpuštění všenárodní koalice

 

rudozelená koalice 1919 – 1920

• výsledkem prvních voleb do Poslanecké sněmovny
• Předseda – Vlastimil Tusar (Sociální demokracie)
  • Agrárníci, česká strana sociální demokracie, česká strana socialistická
• Všeobecné volební právo
• Sociální reformy
  • Osmihodinová pracovní doba
  • Státní podpora v nezaměstnanosti
  • Ochrana práce žen a dětí
• 1919 – Měnová reforma
  • odluka od původní Rakousko-Uherské měny
  • zastavení inflace
• 1919 – pozemková reforma
  • cíl: zmenšit obrovské rozdíly mezi velkostatkáři a obyčejnými rolníky
  • ustanoveno maximálně 150 ha zemědělské půdy a 250 ha veškeré půdy → nadbytek zabrán (vypláceny náhrady)
  • přerozdělení zhruba poloviny půdy
• únor 1920 přijetí ústavy

 

Parlamentní volby – duben 1920

1. čs. sociální demokracie – 25,7%
2. německá sociální demokracie – 11,1%
3. agrárníci – 9,7%

 

Národní shromáždění

• nejvyšší zákonodárný orgán ČSR
• poslanecká sněmovna – 300 členů – volená na 6 let
• senát – 150 členů – volený na 8 let
• volby senátorů až od 26 let, poslance do sněmovny od 21 let

 

• neexistovala žádná klauzule pro obdržení mandátu → větší pestrost → širší vládní koalice než dnes
• vysoká volební účast – volby byly povinné
• neexistovali „přeběhlíci“ – mandát byl vázán na stranu – podepsány rezignační dopisy

 

• radikalizace → vnitřní demonstrace ve straně
  • většina je s radikální kominternou (Šmeral) nebo se socialistickou internacionálou
  • v úzkém vedení spíše umírněnější
  • komunisté se ze strany odtrhly – rozpad strany
• obavy, že Šmeral převezme vládu → v září Tusarova vláda podává demisi
• 1921 vznik Komunistické strany Československa

 

první úřednická vláda Jana Černého a poloúřednická vláda E. Beneše 1920-1922

• v důsledku rozštěpení vládnoucích sociálních demokratů na 2 strany

 

Všenárodní koalice 1922-1926

• od 1925 doplněna o stranu živnostensko-křesťanskou
• 1925 čsl.-francouzská spojenecká smlouva = základ čsl. obranného systému

 

Leden 1923

• Atentát na ministra financí Aloise Rašína – kvůli jeho reformám
• Anarchista J. Šoupal
• Rašín umírá

 

Volby 1925

1. agrárníci – 13,7%
2. komunisté – 13,1%
3. lidovci – 9,7%
4. sociální demokracie – 8,9%

 

Druhá úřednická vláda Jana Černého 1926

Panská kolice 1926-1929

• předseda – Antonín Švehla
  • agrárníci, lidovci, strana živnostensko-středostavovská, slovenská ĺudová strana, německá křesťansko-socialistická strana, německý svaz zemědělců
• pokus o koalici bez levicových stran
• přidává se Německo a Slováci

 

Volby 1929

1. agrárníci – 15%
2. sociální demokracie – 13%
3. socialistická strana – 10,4% – pokles hlesů souvisel s bolševizací

 

Široká koalice 1929-1938

• národní demokracie, Čs. strana lidová, strana národně socialistická, sociálně demokratická strana, živnostensko-středostavovská, Národní sjednocení, Německá křesťansko-sociální strana lidová, Německá sociálně-demokratická strana, Německý svaz zemědělců, agrárníci
• celý republikánský proud
• 1929–1932 – František Udržal; 1932–1935 – Jan Malypetr; 1935–1938 – Milan Hodža

 

1929 proces bolševizace komunistické strany

• Proces připodobnění k Rusku a přimykání k Moskvě
• Gottwald, Slánský
• Ne všem se to líbí → vystoupí proti politice bolševizace → vyloučení
• po volbách koalice rozšířena o české a německé socialistické strany

 

Hospodářská krize

• nejdříve problémy s odbytem spotřebního průmyslu – keramika, sklo, bižuterie
• zvlášť v zaostalé Podkarpatské Rusi a na Slovensku
• 1931 prudký zlom – úvěrová a měnová krize → rozvrácení mezinárodního obchodu
• mezinárodní obchod klesá na 1/3
• snížení průmyslové produkce o 40%
• centralizace a koncentrace kapitálu – „velká trojka“
• měnová krize – devalvace národní měny
• nezaměstnanost – vrchol 1932/33 – 920 000 obyvatel
  • zkrácení pracovní doby → menší mzdy
• jaro 1932 mostecká stávka – na protest proti propouštění
• 1937 hospodářství se vrací na úroveň konjuktury z roku 1929

 

Národnostní složení

• 2 sčítání lidu (únor 1921 a začátek 30. let)
• léta – 13,4 mil lidí; 30. léta – 14,4 mil lidí
• Češi 51% + Slováci 14,5% – 2/3
• Němci 23,4% (3,2 mil)
• Maďaři 5,6%, Rusíni 3,4%, Poláci 0,6%, židé 1,3%

 

Čechoslovakismus

• Účelová idea, která vznikla za první světové války – aby Slováci nebyli menšina
• Uchytilo se více v Česku, než na Slovensku
• Představa 2 větví jednoho kmene
• Představa jednotného národa
• Představa rovnoprávnosti – bratři, sourozenci
• Dobré vztahy naráží na problém průmyslové vyspělosti a počtu Čechů

 

• Čechy = ostrůvek demokracie
• Slovenský nacionalismus – Hlinkova ľudová strana – nedemokratická – proti Čechům
  • Vojtěch Tuka
    • slovenský fašista
    • prosazuje autonomii Slovenska – ve skutečnosti rozpad republiky
    • Tajné styky s Maďarskem → odsouzen za špionáž → Slováci získávají mučedníka
    • 1929 odchod strany z vládní kolice
  • 1928 – dodatková položka – pokud do 10 let nebudeme autonomní, odtrhneme se → přiostřování vztahů
  • dokonce myšlenka na spojení s Polskem
  • 1933 v Nitře oslavy založení 1. křesťanského chrámu kníže Pribiny → zvrhlo se to v protičeskou demonstraci

 

Česko-německý problém

• Němci ve 20. letech – aktivistický postoj – zástupci ve školství a kultuře – situace se zklidní
• Hitler prohlašuje, že jsou u nás Němci terorizováni – nebyla to pravda
• strana DNSAP – příznivci = velkoněmečtí Němci
  • ve volbách necelá 3%
• převládají pročeské německé strany
• čím více se rozrůstala NSDAP v Německu, tím víc byla populární DNSAP u nás
• odpor proti DNSAP → zákon, který umožňuje rozpustit stranu → 1933 je aplikován a DNSAP je rozpuštěna
• 1933 vzniká Sudetoněmecká vlastenecká fronta = SdP
  • od 1935 Sudetoněmecká strana
  • tváří se, že nemá s NSDAP a DNSAP nic společného
  • v čele: Konrád Heinlain (učitel); Karl Hermann Frank (knihkupec)
  • strana nebyla s NSDAP ještě úplně spojená
  • chce omezit aktivistický postoj Němců a sjednotit všechny Němce→ vyhrává volby 1935 a aktivistické strany ztrácejí hlasy

 

• Požadavky SdP vůči vládě rostou → nástroj německé politiky k vytvoření Mittel Evropy („pátá kolona“)
  • Cíl: „domů do říše“ = připojit Sudety k říši

 

• Národní demokracie – Kramář
  • Většinou v opozici
  • Posuny k pravici
  • Nikdy se nedostala do první trojky
  • Začala spolupracovat s fašisty
  • 1934 opouští vládní koalici – nesouhlasila s devalvací měny
  • 1935 – sjednocení s fašisty v blok (Národní sjednocení)

 

český fašismus

• 1926 vzniká česká obec fašistická (Gajda) – z dosavadních menších klubů (klub červenobílých)
• 1935 vzniká Národní sjednocení
  • národní demokracie + fašistické strany + Stříbrný + Kramář
  • orientace na Itálii
• teorie elit proti menšinám (včetně Němců)
• Stříbrný, R. Gajda (legie)
• Co chce český fašista:
  • Vůdce, autoritářský stát
  • Čechy Čechům – protiněmecký
• Nemají příliš velkou sílu
• Ohrožení demokracie zvenku, ale i zevnitř

 

• Nutnost obrany demokracie → posíleno spojenectví Malé dohodě

 

16.5. 1935 Smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci se SSS

• v případě napadení ČSR je pomoc SSSR vázána na  pomoc Francie
• problematické – Stalin nehodlal pomoct ČSR
• ČSR nakonec ponechána sama

 

Parlamentní volby 1935

1. Sudetoněmecká – 15,2%
2. Agrárníci – 14%
3. Sociální demokracie 12,5%

 

Supervolební rok 1935 – prezidentské volby

• Masaryk odstupuje – je mu 85 let († září1937)
• Doporučil za sebe Beneše
• Tři kandidáti:
  • Beneš – pro: národní socialisté, sociální demokracie, lidovci
  • Němec (botanik) – pro: fašisté, agrárníci, HLS
  • Gottwald
• Hlinkovci jednali s Vatikánem, ten však doporučil Beneše → HLS taky pro Beneše → ostatní se přidávají → agrárníci ustupují → zvítězil Beneš (s větší převahou než Masaryk)

 

• Březen 1936 likvidace demilitarizované zóny v Porýní
• ČSR stále více v izolaci – proti Hitlerovi pouze verbální protesty mocností – bojí se války, tak se s ním snaží být zadobře → appeasement (politika ústupků a usmiřování s Německem)
• Zákon na obran státu

 

1937 Fall Grün

• Plán útoku na ČSR

 

1938 Anšlus Rakouska  

• března
• vede ho Arthur Seyß-Inquart
• Násilné obsazení Rakouska Německem – přijel Hitler a ohlásil připojení Rakouska k Třetí říši
• Lidové hlasování – 99% pro
• Nový, opevněním nechráněný úsek, odkud mohli obklíčit ČSR

 

Karlovarský program

• Karlovarský sjezd SdP 23. a 24. dubna
• Uznání rovnoprávnosti sudetských Němců s Čechy
• Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právnické osoby
• Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení
• Vybudování sudetoněmecké samosprávy ve všech oblastech
• Zákonná ochrana pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo souvislé osídlení
• Napravení všeho bezpráví způsobeného Němcům od 1918
• Uznání německých veřejných zaměstnanců
• Úplná svoboda přihlášení se k Německu → k nacismu

 

Jaro a léto 1938

• Po anšlusu Rakouska chce Hitler zničit ČSR – dává takové požadavky, o kterých ví, že je ČSR nebude moct splnit → pro mocnosti bude vypadat jako chudáček, který se chce dohodnout, ale ČSR mu to kazí
• Anglie + Francie – apelují na ČSR, aby přijala Karlovarský program, jinak jí nepomůžou
• Květen 1938 – zpravodajská služba zjistili přesuny německých vojáků v ČSR hranicím (léčka) → Května vyhlášena částečná mobilizace (pouze omezená část záložníků)
  • Hitler věděl, že takhle ČSR zareaguje → prohlašuje jí agresorem
• Obecní volby – SdP získává v Sudetech 90% hlasů
• Obavy → stavba pohraničního opevnění → ŘOPíky (ředitelství opevňovacích prací)

 

• května – Manifest na obranu demokracie a republiky – VĚRNI ZŮSTANEME
  • Později významná odbojová organizace
• Všesokolský slet
• Bojová nálada proti nepříteli
• Hitler dopracovává Fall Grün → chce zničit ČSR
• Beneš spoléhá na spojení s Francií (diplomatické vztahy) – s Anglií ne

 

Britská delegace

• Srpen 1939 ­– Británie (prostředník mezi Němci a ČSR) posílá delegaci, aby zprostředkovala dohodu se sudetskými Němci – Lord Runciman – měl posoudit situaci německé menšiny
  • Nátlak na českou vládu, aby splnila požadavky henleinovců
• „čtvrtý plán“ – Beneš souhlasí, že víceméně splní Karlovarský program → složitá situace pro henleinovce – obávají se, že tím skončí taktika „nedohodnout se“
• SdP pod záminkou řekne, že se s Benešem nejde dohodnout → Runciman odjíždí
• září – sjezd NSDAP v Norimberku
  • snaha o politický převrat v pohraničí – pokus o připojení Sudet k Německu
  • Henlein – „soužití s Čechy je nemožné, bůh žehnej čestnému boji“
• Vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru – terorizovali pohraniční oblasti → 16. září zákaz SdP
• Západ zpanikaří, že bude kvůli ČSR válka

 

15. 9. 1938 – jednání v Berchtesgadenu

• Chamberlain s Hitlerem
• Snaha o dohodu → Německo má stále územní požadavky na ČSR
• Ultimativní nóta – Británie s Francií vyzívají ČSR, aby odevzdala území s nadpoloviční většinou Němců
  • Výhrůžka ukončení smlouvy s Francií, když nepřijmou
  • Francie nechce pomoct; SSSR je vázána na pomoc Francie, takže taky nepomůže
• Francouzsko-britský nátlak → přijměte opatření, nebo budete označeni za agresora → září Beneš přijímá ultimativní nótu
• Odstupuje Milan Hodža → Beneš jmenuje úřednickou „vládu národní obrany“ Jana Syrového (generál)
  • Má to uklidnit situaci
  • „novodobý Žižka“ – jednooký
  • pád vlády vyvolá demonstrace před budovou parlamentu (dnešní Rudolfinum) a generální stávka – požadují zajištění obrany

 

22. 9. 1938 jednání v Godesbergu

• Chamberlain a Hitler
• Hitler má nové požadavky – všechna opevnění a Polské a Maďarské nároky
• Hitler na 28. 9. ohlašuje vojenský útok na ČSR
• Francie doporučuje udělat vojenské přípravy → září 1938 ÚPLNÁ MOBILIZACE
• září ČSR odmítá Hitlerovo požadavky

 

Mnichovská konference 29.-30. září 1938

• Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier
• Základem je Gonesberg
• Dohoda o odtržení pohraničí ve prospěch Německa
• Češi nepozváni – celou dobu byli v hotelovém pokoji (Masný) – byli tam jen proto, aby urychlili předání zprávy do Čech
• 9. – Beneš nucen souhlasit (ve prospěch světového míru – aby nebyla ČSR označena za viníka světového napětí)
  • Francie je zradila
• Porážka bez boje – vojska z pohraničí stažena

 

• -10. října – obsazení pohraničí – připojeno k Německé říši
• října Beneš abdikuje → odlétá do Londýna
• listopadu – Vídeňská arbitráž – Maďarsko získává jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi

 

Důsledky Mnichova

• zánik 1. republiky
• ztráta 30% území, ⅓ obyvatel, pohraničního opevnění a přirozených hranic
• nový stát – 100 000km² (necelých 10 milionů obyvatel)
  • Německo – 3,6 mil obyvatel, 300 000km² (z toho 1,5 mil Čechů)
• hospodářské ztráty – významná ložiska uhlí; 33% lehkého průmyslu, úrodná půda na Slovensku
• narušení železniční dopravy

 

Žilinská dohoda

• října – Slovensko podává požadavek na autonomii
  • splynutí stran do HLS – kdo odmítnul, byl rozpuštěn
• října ­– začíná autonomní vláda Josefa Tiso
• listopadu – přijetí zákona o autonomii parlamentem

 

Druhá republika

• od 29. září 1938 (Mnichovská dohoda) do 15. března 1939 (Protektorát)
• „Česko-Slovensko“
• listopadu zvolen prezident Emil Hácha (umírá 1945), vláda Rudolfa Berana
• pouze dvě strany
  • pravicová Strana národní jednoty (v čele Beran)
  • opozice – Národní strana práce (sociální demokraté a část národní demokracie)
• konec parlamentní demokracie, fašizace (vzor v Itálii), totální moc a podřízenost Berlínu, zákaz KSČ – rozpuštěna

 

• března 1939 – Hitler zve Tisa do Berlína a nutí jej prosadit samostatný stát (vyhrožuje vpádem maďarských vojsk)
• března 1939 – vznik samostatného Slovenského státu
  • prezident – J. Tiso; vláda – V. Tuka
• 3. 1939 připojení podkarpatské Rusy k Maďarsku

 

Protektorát Čechy a Morava

• března 1930 – Hácha odjíždí vlakem do Berlína
  • doprovází ho František Chvalovský – ministr zahraničních věcí
  • Hácha donucen podepsat dohodu, že Čechy žádají Německo o ochranu
• března 1939 – výnos o vytvoření Protektorátu
• Němci na území Čech se stávají občany říše
• Drancování českých zemí, prodloužení pracovní doby, kurs 10:1 (koruna ku marce), přídělové lístky
• „Protektorát je samostatný a spravuje se sám“ – fikce
  • např. protektorátního prezidenta musí schválit Vůdce
• německá správa:
  • von Neurath – 1. říšský protektor
    • V září po něm nastupuje R. Heydrich
    • Po Heydrichovi – K.H. Frank
      • Srpnové memorandum
    • H. Frank – tajemník
  • Předseda druhé protektorátní vlády (od 27. dubna) – A. Eliáš (popraven během heydrichiády)
  • Cílem okupace bylo, aby Čechy úplně zanikly a pogermanizovaly se
  • Jedinou povolenou stranou – Národní souručenství
    • března – Výbor Národního souručenství – měl nahrazovat parlament

 

Ilegální odboj – jaro 1939

• Obrana národa – ON (v čele – Josef Bílý)
• Petiční výbor Věrni zůstaneme – PVVZ (v čele – Josef Fischer)
• Politické ústředí – PÚ (v čele Šámal – Mafie)
• KSČ
• Odbojové časopisy V boj!, Český kurýr
• Zahraniční odboj
  • – 15. března – Protest Eduarda Beneše proti německému zničení ČSR
  • zahraniční vysílání

 

Jaro – podzim 1939

• březen – Hitler chce polský koridor koridor – Fall Weiß (plán invaze do Polska)
• května – pakt mezi Itálií a Německem o přímé vojenské spolupráci
• duben – Německo – vypovězení smluv s Francií a GB
• srpna německo-sovětská smlouva o neútočení – pakt Ribbentrop-Molotov
• srpna 1939 pakt o neútočení Spojeného království a Francie
  • smlouva s Polskem o vzájemné pomoci v případě napadení
• srpna 1939 – přepadení německé vysílačky v Gliwicích
  • příslušníci SS v polských uniformách
  • záminka k německému útoku na Polsko
  • Heydrich a H. Müller (velitel gestapa)
• září 1939 (4:45) Německo uskutečnilo vojenský vpád do Polska
• září 1939 vyhlášení války Německu