Otázka: Corpus Juris Civilis
Předmět: Právo
Přidal(a): Kratos
Vyšší úředníci:
- Prefekt praetorio Východu – správa Malé Asie, Egypta, Thrákie
- Prefekt hlavního města
- Kvestor – předseda státní rady
- Náčelník paláce – osobní ochrana císaře, státní pošta, přijímání velvyslanců
- Dva komité financí – 1) státní pokladna 2) správa císařských majetků
- Dva magistři armády – hlavní velitelé
- V 7.století byl systém změněn – vyšší úřednictvo rozděleno do 60 hodností:
- Logothetové – osoby, jež zaujímaly vyšší státní úřady, hlavou velký logothet – řídil zahraniční vztahy, správa pošty, řízení kanceláře císaře a jeho stráže
- Správce financí, vojenský logothet (zásobování a finance armády), logothet spravující císařské pozemky, logothet kontrolující řemeslníky a dílny
- Eparchové – nejvyšší správní úředníci velkých měst
- Archonti – úředníci v čele menších měst a obcí
Správní zřízení:
- Rozdělení BŘ na 2 prefektury: 1) východní – Malá Asie, Egypt, Thrákie2) illyrská – Balkánský poloostrov- v čele každé prefektury prefekt praetorio (soudní a správní moc)
- Rozdělení prefektur na diecéze (spravované vikáři)
- Rozdělení diecézí na provincie (v čele presidové neboli rektoři)
- Provincie se skládaly z občin (samostatnost při rozhodování o vnitřních záležitostech, spravované volenými úředníky pod kontrolou státních úředníků)
- Až do 6.století snaha o oddělení občanské a vojenské moci – zvýšení nebezpečí napadení -> spojení vojenské a občanské moci
- Vznik exarchátů ravennského a kartaginského -> spojení císařských náměstků (v rukách vojenská i občanská moc)
- 7.století – thémové zřízení – ohrožení Peršany a Araby -> odevzdání správy pohraničních území do rukou vojenských velitelů
Armáda:
- Kvůli neustálému nebezpečí byla stále udržovaná armáda
- tagmata – v hlavním městě – specializované jezdecké jednotky
- themata – v provinciích – místní muži
- hraničáři (limitanei) – muži dostávající půdu v pohraničí s voj. závazky
- Námořní velmoc – obchod s východem a západem vyžadoval udržování loďstva a budování přístav
Soudnictví:
- Nejvyšší soud – Cařihrad, v čele císař – zločiny proti státu
Soud kvestora – totožný s nejvyšším soudem - Soud hipodromu (soud véla)
- Soud občanských rozepří
- Soudy zasedaly kolegiálně
1296 – úplatkářství si vynutilo reformu soudnictví – > dvanáctičlenný sbor (z vyšších duchovních a senátorů) – dozírání na řádné fungování soudů
1329 – nové čtyřčlenné kolegium = všeobecní soudcové římští – duchovní i laikové – kontrola soudnictví po celém území říše
Místní povšechní soudci – pouze pro určité oblasti, k soudům byli přidělováni advokáti
Stát a církev
- Císař vládl církvi i státu – papež i císař -> cézaropapismus
- Císař navrhoval k jmenování biskupy, vydával normy náboženské povahy, ale i světské
- Svolával církevní sněmy, řídil jejich jednání
- Jeho úkolem bylo bránit církev a šířit ortodoxní víru
- Cézaropapismus bránil emancipaci církve
- Byzantské právo
- = soubor právních norem, které vyplývají z císařských konstitucí či zákoníků a ze spisů byzantských právníků, a to od konce vlády Justiniánovy (od r.565) do zániku říše (1453)
PERIODIZACE PRÁVA:
1.perioda: do r.866 – oficiálním pramenem práva justiniánská kodifikace
2.perioda: od r.866 – počátek vydáním Basilik (sbírka práva o 60ti knihách)
– tria volumnia ( původní název)
– ius edicendi
- = právo vydávat vyhlášky
- – pro císaře neomezené časem a místem
- – původně právo senátorů, praetorů…
- – konstituce = constitutes principum
– oratio principis
- – císař > monopol zákonodárné moci
– edicta principis
- – vztah: celá říše/ území říše
- – především veřejná zpráva
– mandata
- = instrukce pro nižší úředníky
– decreta
- = rozsudky císařského soudu
- – možnost interpretace
- – tvorba nového práva
– reskripta
- = odpovědi císaře
- – dotazy soukromníků na právo
- – respondere ex auctiotate = právo udílet dobrá zdání ( právní rady) jménem císaře
- – reskriptový proces – autoritativní řešení sporů císařem
– praetor peregrinus
- = cizinecký praetor
- > zákony ( římské právo platilo jen pro římany)
- – cizí národní právo
- – nepsané obyčeje
- – usace obchiodníků
- – praetorská edikta
– krize v zemědělství (4.,5. stol.)
- – země ladem
- – vylidňování venkova
- > pokusy o osídlení opuštěných pozemků
- > snaha připoutat městské rodiny trvale k určité profesi
- > daňová břemena
- – východ: ekonomicky stabilnější
– cca 50 let před začátkem Justiniánovy vlády > západ: sesazen poslední římský císař germány
– galbae adscriptus
- – zákon
- – kolon = drobný svobodný pachtýř (Pacht označuje časově vymezený pronájem zemědělské půdy a zemědělských objektů )
– ius = staré právo
– leges = konstituce…
struktura corpus iuris civilis:
CODEX (Codex Iustinianus Repetitite Praelectionis);
- ihned po nástupu do funkce jmenuje Justinián komisi, která za úkol sebrat císařské konstituce
geneze:
- 13. 2.528 konstituce k zahájení prací na kodexu
- složení komise z významných právníků té doby
- úkolem škrty, interpolace, spojování jednotl. témat, přizpůsobení jazyka atd.
- 529 konstituce Suma rhei publicae- ruší předchozí kodexy
- 534 v rámci konstituce Cordi vychází kodex- ten čítá 12 knih
DIGESTA SEU PANDECTAE
- práce zahájena 530; není zákoníkem v pravém slova smyslu- jedná se výpisky z děl slavných autorů (Gaius)
- tvoří komise, 16 členů
- vyhlášeno 533- teorie, jak možno takové množství materiálu tak rychle zpracovat
- 50 knih- dělí se na tituly, ty na fragmenty, ty na věty
INSTITUTIONES SEU ELEMENTA
- učebnice práva sestavená významnými právníky
- vychází z Gaiovy učebnice, ale ta proškrtána a doplněna
- vyhlášeno společně s Digesty r. 533, v platnost vešlo spol. s Digesty 1.1.534
- derogační účinek – zákon pozdější ruší zákon dřívější = lex poster derogat priori
- Formální, obsahová nedostatečnost, zákony si často odporují
Ekloga, 762, řecky
Výbor ze zákonů dvou císařů Lva III. a Konstantina V., 17 kapitol
- Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a staví na křesťanských principech a vlivu církve
- Zákony jsou přímo označovány za vůli Boží
- Upravuje pouze nejběžnější vztahy – důraz na rodinné právo – ochrana a postavení ženy (ruší se tradiční římskoprávní podřízení ženy muži)
- Dílo je doplněno o tři menší sbírky:
- 1) Zemědělský zákon – upravuje vztahy mezi vesničany, svobodnými a nesvobodnými, normy se týkají hospodaření s půdou, pastevectví apod.
- 2) Rhodský námořní zákon – soukromý zápis práva regulujícího mořeplavbu
- 3) Vojenský zákon – upravuje poměry ve vojsku, rozdělování kořisti apod.
Procheiron
- Císař Basileios I. zrušil Eklogu vydáním nové sbírky (870-879)
- Vrací se k justiniánskému právu
- Úvod k hlubšímu studiu práva
- Platný až do zániku byzantského státu
- Velmi jednoduchý, přehledný, velmi se rozšířil
- V úvodu se mluví o zvrácenostech Eklogy, ale paradoxně některé zákony přejímá
- 1) soukromé právo (manželství, právo dědické apod.)
- 2) veřejné právo
Basiliky neboli Šedesát knih
- Lev VI.
- Pověřil skupinu právníku v čele se Symbatiem úkolem: sloučit všechny normy Justiniánovy kodifikace do jedné, odstranit vše zastaralé a doplnit nové normy
- Částečně vychází z Justiniánovy kodifikace
- Světské právo (veřejné i soukromé)
Ke sbírce přidal Lev VI. I další zákony – novely – vznikla z nich oficiální sbírka:
- Ecloga novellarum Leoni (113 zákonů)
- Eparchikon Biblion
- „živnostenský řád“
- Stanovuje pravidla pro řemesla a obchodní činnost v hlavním městě
- Hexabiblos
- = Šesti kniží soluňského soudce Konstantina Harmenopula
- 14. století, spojuje nesourodá témata
- Soukromé sepsání práva, rozšíření po celé Byzanci a v Řecku platila až do roku 1946
Leges Romanae barbarorum:
- zánik západního impéria x zákony stále platné
- osobní právo římského obyvatelstva nových barbarských států
- Král Gundobad ( – 516), Král Alarich II.
Edictum theodorici
- soupis norem římského práva
- 155 krátkých článků
- závaznost: římané, gótové
- případy: quae saepe contigunt = které se často stávají
- výkladová forma
- považováno za sbírku ostroghotského krále
x
- vizigotská
- publikace: 458-459 praefectus galliarum
- Toloská vizigotská říše
- podléhání římským úřadům
- foederati = cizí námezdní bojovníci
