Otázka: Dějiny politického myšlení
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): lili
Starověk
Orientální systém-Egypt+Mezopotámie
- 1. Egypt
– 3000 př.n.l.
-vznik jednotné teokracie
– moc panovníka dána bohem nebo bohy
-faraon byl představitelem duchovní i světské moci
–teokracie-panovník hlavou i církve
-od faraona odvozeno přirozené právo to spravoval on sám, nebo jeho intendanti
-přirozené právo je právo platné pro určitou oblast
- 2. Mezopotámie
-kolem 3000 př.n.l.
-Nový a starý Babylon, Chetité, Akaďané, Asyřané
-pluralita -připuštění většího množství názorů nebo stanovisek
-vznikají první kodexy (první je zákoník krále Uranua 2100 př.n.l. hovoří o majetkovém odškodnění, další kodex je Chammurrapiho zákoník)
–zákoník krále Uranua-průlomový zákoník, protože hovoří o tom, že pokud zemi nějakého zemědělce postihne pohroma (stane se tam přírodní katastrofa, přežene se tam válka…atd.) panovník ho musí odškodnit, přirozené právo-člověk má právo na majetek a jeho nedotknutenost
-zachovala se z něj hliněná deska (zachovalo se zhruba patnáct odstavců)
–Chammurrapiho zákoník-zásada odplaty (oko za oko, zubu za zub), vychází z něj šária
-oddělení duchovní světské moci
- 3. Starověká Indie
-mladší než egyptská a mezopotamská-cca 2 tis.př.n.l.
-1941 se nalezly pozůstatky z 2. tis. př. n. l. měst dvou civilizací Mohedžodaro, Harrappa
-jazyky nebyly rozluštěny
-v těchto dvou městech existovala tzv. sociální rovnost- neexistují rozdíly mezi domy
-podle archeologických pozůstatků tu neexistovala třídní rovnost
-možná proto skončili a jsou převálcovány Árijskou civilizaci (1000 př.n.l.)-Árijci ovládli města-védská civilizace
–védy a
-základním zdrojem Árijské civilizace
-jsou to posvátné texty, které mají náboženský charakter, literární charakter, ale především mají politický charakter
-jsou zdrojem přirozeného práva
-na základě véd vznikl v Indii kastovní systém (třídní uspořádání)
-jsou napsané v Sánskrtu
-4 kasty, vrstvy=vareny
- · kněží=bráhmani -ústa, bílá barva
- · bojovníci/politici=kšatrijé -paže, červená
- · obchodníci/řemeslníci/zemědělci=vaisové -stehna, žlutá
- · sluhové/dělníci/bezzemci=šúdrové -chodidla, černá
-nemohly mezi nimi být uzavřené sňatky
-brahmaismus a hinduismus
-brahmaistické knihy-Mahabharáta, Ramajáma
-hinduistická kniha-Bhagavagíta
-džinismus a džinové=vyvolení, předurčeni k duchovnímu vůdcovství
-askeze (odříkání) amorálka, skromnost, hladovka
-systém, který založil Muhavira, existuje tzv. džin = vyvolený
-poslední džin – Ghándí – usiloval od začátku 20. století o vyhlášení nezávislosti Indie, bez ohledu na náboženství, dokázal je stmelit, držel hladovku, bojoval proti anglické nadvládě, celá Indie ho následovala, protože ho všichni tak milovali, pasivní rezistence-tím donutil celý civilizovaný svět, aby se za něj postavil, o rok později, co byla vyhlášena nezávislost Indie, byl zastřelen muslimským fundamentalistou
-buddhismus-náboženský směr
-zakladatelem je princ Siddhárta (celé dětství žil v přepychu, poté prozření, když vyšel z paláce-hlad, bída, smrt, odešel z paláce a osvícení)
-stal se z něj Buddha (osvícený)
-směr, který usiluje o mír, souznění s přírodou, askezi, odmítá kastovní systém (ideál rovnosti)
-hlavní chrám Angor (Kambodža)
-zadní Indie
a) moderní buddhismus (zadní Indie)
b) lámaismus (Tibet)
c) zen neboli šintoismus (Japonsko)
- 4. Čína
–konfuciánství– životní, politický směr
-Konfucius (Kchung Fu-C, 6.stol.př.n.l. azlomové století ve vývoji lidských dějin)
-revidoval „Knihu proměn“ („I-Ťing“-čínsky)
abipolarita Jin-Jang (vyrovnanost) a úsilí o rovnováhu, harmonii
-čtyři základní hodnoty-úcta k autoritě, rodině, vzdělání, skromnost, úcta k tradicím, pracovitost
-Lao-c (žák Konfucia) a taoismus a jin-jang kombinuje s několika dalšími principy a tao (= cesta, náboženství, jednotící princip-něco co propojuje člověka s bohem, odmítá válku, zbraně, luxus, navrhuje pacifismus, antimilitarismus, askezi)
– Muo-Ti a mohismus a přebírají konfuciánské myšlenky, hlavní pojem je obecné blaho, stát by měl usilovat o to, aby se obyvatele měli dobře a sociální princip
–legismus a legisté (legs)-první zastánci parlamentarismu, odsuzovali korupci a sdílení moci mezi panovníkem a a nějakým zákonodárným parlamentem
Antika
-časový a geopolitický prostor starého Řecka a Říma -10. stol.př.n.l. až 476-pád Říše římské, 529-zrušení platonské akademie
-základním rozdílem mezi Řeckem a Římem je teorie (Řecko) a praxe (Řím)
aHomér-Ilias, Hesiodos-Theogonie a polyteismus, lidé jsou loutkami bohů
-7.st.př.n.l.-vzniká moderní pojetí antické společnosti
-polis-městský stát- propracovaná demokratická struktura-dělba moci(nahraz.monarchie)
-vzniká nový směr-filozofie (filein-milovat, sofia-moudrost)-Pythágoras-použil pro sebe tento pojem
aPythágorás(6.stol.př.n.l.)-odmítl polyteismus, nazval poprvé sám sebe filosofem, představitel starořeckého anarchismu (odmítání státu)
aXenofanes-vysvětlil odmítnutí polyteismu, odmítá egoismus antického Řecka-odmítnutí řecké antropomorfizace (bohové vypadají jako Řekové, sídlí na Olympu atd.)
transcendence-něco co přesahuje lidské smysl
aParmenides-odmítání fatalismu-kritika „Krále Oidipa“
Sokrates (4. / 5. stol. př. n. l.)
-sochař, urozený, představitel athénské aristokracie, měl ženu Xantipu (první ztělesnění ženského feminismu)
-kritika demokracie [507 př.n.l. Kleisthénes přijímá první athénskou ústavu, která dává moc svobodným občanům-přímá demokracie], Sokrates kritizuje tuto demokracii, tvrdí, že je zneužitelná populisty
-střepinový soud (=ostrakismus) ho uznal vinným pobuřování, dal mu trest smrti (vypití číše bolehlavu) nebo nucený odchod do exilu
-nikdy své myšlenky nesepsal
Platón
-inspirace pro středověkou patristiku
-navázal na Sokratovu tvorbu, sepsal Sokratovy myšlenky „Obrana Sokrata“
-založil akademii-1.vzdělávací instituce ve středověku (r.529-zrušena Justiniánem)
-příznivec aristokracie (vláda urozených)
-kritik demokracie
-nejvýznamnější dílo „Ústava“ a
-správný stát by měl mít ideální podobu, podobenství o jeskyni
–u-topos– utopie- „nemísto“-ideál správy věcí veřejných
-největší lidská ctnost je spravedlivost
-podle Platóna se ideální společnost dělí na tři vrstvy:
- vládnout by měli filozofové
- strážci (armáda, policie) ti, kteří dohlížejí na pořádek
- pracující (svobodný lid), kteří vytvářejí hodnoty, ale mohou zasahovat do správy věcí veřejných a volit si filosofy, kteří budou vládnout, poslušnost a respekt
-vyvolalo to kritiku-na ní Platón tvrdí, že by filosofové měli mít etické hodnoty
-zakládá odbornou politickou terminologii a
-vztahuje se ke způsobu vlády, rozlišuje několik způsobů vlády
- timokracie-vláda ctižádostivých
- oligarchie-vláda nemnoha (de facto vláda bohatých, nebo armády[=junta-čte se chunta-až dnešní pojem])
- demokracie-vláda lidu (tvrdí, že je zneužitelná)
- tyranida-vláda krutého panovníka
Aristoteles
-žák Platóna, vychovatelem Alexandra Makedonského, šíření Sokratových a Platonových myšlenek, zakladatelem Lykeionu-peripatetická forma výuky=výuka za chůze
-inspirace pro nominalisty
-dílo: „Politika“ -hovoří tam o tzv. Zóon politikon =člověk, tvor společenský, politický-podle Aristotela má každý člen společnosti zájem o chod státu [pojem modifikovali podle svých ideologií K.Čapek a T.Akvinský]
– složky společnosti
1) rodina-nejzákladnější jednotka, základní hospodářská složka, zajišťuje obživu i reprodukci
2) obec-polis-má zastřešovat a ne příliš zasahovat do chodu této společnosti, nositelkou spravedlnosti
a pravice, zakladatel liberální tendence
–dobré formy vlády
1) aristokracie-vláda vznešených
2) monarchie-vláda moudrého panovníka, jedinec ve prospěch ostatních
3) politea-ideální stát, právní stát, podílí se všichni občané
–špatné formy vlády
1) demokracie-přímá (athénská), populisté a vláda lůzy=ochlokracie
2) oligarchie-ve svůj prospěch obohacují se na ostatních
3) tyranie-tyran vládne ve svůj prospěch
-jako první použil pojem mezon =mezipatro=střední vrstva obyvatel, ta je podle Aristotela nejdůležitější, protože vytváří hodnoty a bohatství
[Tři druhy mezonu: jablko, hruška, rozevřené nůžky, mají sektory-nejbohatší, mezon, nejchudší] a
LEVICE
– rovnostářství
-největší je mezon
PRAVICE
co nejvíce bohatých
(rozevřené nůžky)
OLIGARCHIE
málo bohatých
nulová střední vrstva
nejvíce chudých
ČR
rostoucí množství nejbohatších
největší je střední vrstva
minimum nejchudších (8%)
ČR je 70 let země s nejmenší chudobou
Helénské politické myšlení
-čtyři základní proudy, které charakterizují helénské období
- Eklektický-kombinace předchozích teorií a vytváření nových závěrů, nevytváří nic nového (Řím-republika s aristokratickým systémem)
- Stoický (stoia=sloup)-klidný proud, neměnit, užívat klidu
- Skeptický (skepse=pochybnost)-svět je nepoznatelný (agnósiaaagnostici)
- Epikureismus (souvisí hédonismem)-užívat života (Carpe diem), ale největší blaženost je vzdělání
Římské politické myšlení
-původně království (tedy monarchie), která se později přeměnila na republiku (ale s aristokratickými rysy-na správě se mohli podílet pouze urození, ti byli soustředěni do senátu, něco jako parlament)
-zabývají se především právem a teorií války
-senát, konzulové, lidová shromáždění, tribun lidu (ombudsmani)
–Codex Justinianus-6.st.n.l.-zachoval ústavu starého Říma
-čtyři základní vrstvy a
- Podle urozenosti
a) Patricijové-svobodní občané, potomek urozeného otce, aristokracie
b) Plebejové-svobodní občané, neměli předky mezi starou rodovou šlechtou (Patricii), pracující občané
c) otroci
- Politické rozdělení
a) Optimáti-„ti nejlepší“, konzervativci, dodržování zásad
b) Populárové-reformisté
Polybios
-ve druhém století př.n.l.
-dílo: „Historiare“ -popisuje vznik římského ústavního systému
-fungování Říma chápe jako dokonalé spojení monarchie (konzul a senát), aristokracie a demokracie (lidová shromáždění a tribun lidu)
-cílem každého státu by měla být stabilita
Cicero
-optimát
-požaduje dodržení římského ústavního systému
-soupeř Ceasara
-zakladatel římské rétoriky
-studium práva
a) přirozené právo-dáno Bohy
b) lidské právo-měli by ho dodržovat úředníci (reprezentováno ústavou a úředníky), rovnováha věcí
-dílo:„O státu“
Ceasar
-dílo:„Zápisky z války galské/občanské“
-populár (reformista)
-je pro reformu římské republiky (Impérium)
-základním cílem bylo centralizovat moc
Marcus Aurelius
-dílo:„Hovory k sobě“
-kompromis-ústavní náboženské
-křesťanské uvažování (stoické)
-tvrdí, že všichni jsou si rovni před zákonem
-příznivcem ústavní rovnosti-všichni lidé jsou si rovni před zákonem
Středověk
Křesťanské politické myšlení
-křesťanství vzniká z judaismu
-vychází ze zásad monoteismu, rovnosti (před bohem, nikoli sociální)
-institut osobního boha-svobodný v rozhodování o víře
-náboženská pluralita-patristika a na ní navazuje scholastika
-bible
-313 a edikt milánský-zrovnoprávnění křesťanství (Constantin)
-325 a Nikájský koncil-stanovení základních křesťanských dogmat (vybrali evangelia)
-395 a rozdělení Říma na východo- a západo- římskou říši
-1054 a schizma a rozdělení na pravoslavnou církev a katolictví
-15.století a protestantství a kalvinisté, luteráni, jednota bratrská, puritáni, baptisté (Amerika)
Sv.Augustin
-č.-5.stol., pocházel ze severní afriky, jeho rodiče byli jiného náboženského vyznání, studoval v Miláně, sv. Ambrož ho velice ovlivnil
-zakladatel patristiky
-dílo:„O obci Boží“
[Bůh-píše věřící × bůh-píše nevěřící]
–predestinace (=předurčenost) a kdo není křesťan, nebude spasen
-církev stojí nad světskou mocí
a spor dvou mečů (=spor o investituru) „Kdo je víc papež, nebo císař?“ Augustin říká, že papež, protože i císař se musí zpovídat (Augustin použil aristoteovskou logiku) -vytvořil filozoficko-politickou koncepci: duchovní moc je nadřazena moci světské
-křesťanství je třeba šířit pomocí misií (svatá válka-proti nevěřícím), na konci života dodává i pomocí násilí
-s „De civitate Dei“ se vracel Mohamed ze studií, založil na základě jeho nové křesťanství (a také džihád)
-tato doktrína (=pevné učení či nauka) se udržela až do středověku, kdy křižáci podnikali výpravy na blízký východ
Řehoř Veliký
-6.stol, papež
-pokračovatel Augustina
-z „obce Boží“ udělal křesťanské dogma
-hlásal, že moc světská podléhá moci církevní
–investitura=právo jmenovat církevní hodnostáře
-zvítězila Řehořova koncepce-že investituru provádí papež (jen někde opak např.:galikanismus ve Francii)
Arnold z Brescie
–12.st.kritizoval svatokupectví, navazuje na husitskou revoluci v Čechách
-Člověk=svobodný občan.1.středověký pojem -by neměl být odpovědný státu ani církvi
Bernard z Clairvaux
-zakladatel Templářského řádu (zničil Filip IV. Sličný) a ochrana poutníků ve Svaté zemi (Judea=Izrael), měli ochraňovat svatý hrob Ježíše Krista
-tvrdí, že by moc církve a státu měla být v rovnováze (mají se doplňovat)
Dílo: „Spis uvážlivosti“
-vyzívá církevní hodnostáře, aby usilovali o církevní čistotu a aby nezasahovali do politiky
-role církve a duchovní vyzýval ke křížovým výpravám
-kritika rozmařilosti církve-pobízí k pokoře a skromnosti
(Sv.Augustin-Svatá válka)
John ze Salisbury (12. století)
Dílo: „Státník“-rady církevním hodnostářům, jak má fungovat společnost, používá pojem zneužití moci a následné právo na revoltu (panovník sesazen a zabit-potrestání)
-přebírá antickou věrouku a nazývá panovníka, který zneužije moci tyranem
13. století
-přeměna společnosti a rostou města a růst měšťanské moci, rozvoj obchodu, třetí stav začíná bohatnout a vzniká stavovská společnost
–Magna charta-první středověká ústava, ve VB, právní ochrana obyvatel
-populační expanze
-3 vrstvy stavovské společnosti-šlechta, duchovenstvo, měšťanstvo
-vznik nového kapitalistického systému-vznik moderního bankovnického systému
-v Itálii, Švýcarsku (kalvinisté=bohatství není hřích), Holandsku-v souvislosti s velmi početnou židovskou populací-půjčování na úrok (=lichva)
-křesťanství zakazovalo půjčovat na úrok
-první dohody mezi stavy-Tomáš Akvinský-společenská smlouva
-roste třetí stav, stávají se konkurencí šlechty a církve
-ve 13. a 14. stol. vznikají univerzity-roste vzdělanost, vznik renesance
14. století
-moc aristokracie musela ustupovat přežilým lidem a vznik regionálních parlamentů
a růst obchodu, globalizace a bankovní systém (první tržní)
–scholastika-vliv antiky (větší svoboda, prosazuje se Platón, Aristoteles …)
-morové epidemie-hospodářský úpadek, populační deprese
-renesance a humanismus-obrat k člověku-lidská práva, důstojný život, rovnoprávnost
–Alighieri-kritika papeže, Petrarca -bojovali se zažitým způsobem života
Tomáš Akvinský (13. století)
-stojí na pozadí vzniku renesance
-překládal antické spisy
Dílo: „Suma proti pohanům“-ideální uspořádání společnosti (suma=souhrn)
–zoón politicon-chápe člověka jako bytost spojující světskou a církevní moc
-člověk by měl mít 4 antické hodnoty:rozumnost, statečnost, uměřenost, spravedlnost + 3 duchovní:víra, láska, naděje
[obstrukce-pokus o oddálení a nechválení nějakého daného záměru, většinou v poslaneckých sněmovnách na celém světě, nejdelší obstrukční projev v 50. letech v USA 24 hodin v jednom kuse]
-hierarchie státu-církev a stát jsou si rovni, spravedlnost-obecná platnost práva, právo má být respektováno všemi
-dobré a špatné formy vlády -přejímá od Aristotela
-za nejsprávnější formu vlády považuje monarchii s křesťanskými prvky- v rámci monarchie by měla být v rovnováze moc církevní a moc světská
-společnost dělí na tři základní skupiny a
1) optimáti-představení světské a duchovní moci, nepracují, žijí z renty
2) počestný lid-vlastní majetek a živí se prací na tomto majetku
3) chudý lid-nemajetní, nevolníci, žijí s milosti ostatních, z toho co vyrobí, musí vše odevzdat, smí si nechat jen přebytek, pro zrušení nevolnictví=mají svá práva, pracují na dvě předchozí vrstvy
-cílem je mír+blaho lidu-lid má právo na odpor pokud jsou porušována práva, mohou svrhnout panovníka
-pacifistické tendence -odmítání boje jako politického prostředku
-základní jednotka-jednotlivec poté rodina-tvoří společnost
-odpovědnost jednotlivce-je odpovědný za chod celku
-teoretikem práva (právní stát-dodržují se zákony, tresty jsou vymahatelné)-čtyři druhy práva:
1) věčné (transcendentní)-představitelem je bůh, hodnotitelem je církev, apriorní záležitosti, akořeněno hluboko v lidech
2) božské-dohlíží na něj pouze církev, aplikace věčného práva
3) přirozené-záležitostí regionalismů, liší se, je to právo pochopitelné lidským rozumem v dané lokalitě, vychází z tradic a zvyklostí
4) lidské-formuluje jednotlivé právní vztahy mezi lidmi, nebo skupinami, občanské, trestní
-ekonomická politika-teorie hospodaření státu
-základním cílem státu je dát kvalitní životní úroveň (=standard), stát by měl podporovat zemědělství, podnikání (mantinely)-měly by pomáhat nikoliv brzdit a počátek MERKANTILISMU (Colbert, Mirabeau)
-stát respektuje soukromé vlastnictví
William Ockham (14. století)
-britské politické myšlení
-františkán
Dílo: „O moci císařů a papežů“
-kritizuje schizma
-církev není mocenským prostředkem-sjednocuje
-právo zvolit si svého papeže by měl celý katolický lid-mělo by existovat referendum, kde by mohli všichni katolíci hlasovat o svém papeži
–konciliarismus-dogmata musí vydávat koncil (=křesťanské shromáždění), ne papež
NOVOVĚK
-přelom 15. a 16. stol.
-na počátku novověku stojí renesance a humanismus-kladou důraz na člověka, lidská práva, důstojný život, rovnoprávnost
15.století
–Machiavelli-„Vladař“-může se zdát, že jde o dílo utilitaristické „účel světí prostředky“, ale zas tak úplně tomu není, jsou to rady vladaři Lorenzovi Medičejskému, vladař by se měl chovat tak, aby existoval nějaký všeobecný prospěch společnosti-prospěch celku-tomu se musí obětovat cokoliv, odklání se od křesťanství, Machiavelli byl křesťan, ale jeho rady jsou účelové (=teleologie-účelovost)-úspěch, ekonomika, stabilita-v čele by měl být silný vládce, který bude respektovaný většinou
utilitarismus = člověk, aby něco vykonával, musí mít z dané věci nějaký prospěch
16.století
Jean Bodin
–„Šest knih o republice“-konec 16.století, Francie, objevuje se tam princip jednoty–koncepce národního státu
-pojem: přirozené právo-specifické pro určitou oblast, vychází z lokální specifikace, tradice, místní morálky -např.: dnes je to Šária (Saudská Arábie, Írán …), z přirozeného práva vychází všechny zákoníky, Desatero
-je příznivcem absolutistické vlády-silný vládce
-prosazuje náboženskou toleranci (reakce na Bartolomějskou noc=vyvraždění hugenotů)
Thomas Hobbes
-Brit, na přelomu 16.-17.stol., první z empirických politických myslitelů
-hovoří o autoritativním státu-budí respekt, nepřipouští odpor, menšina se musí podrobit pod hrozbou trestu
- demokracie-demokratické volby, občanská společnost, připouští se více názorů ústavnost, parlamentarismus, pluralita
- autoritativní stát-silný vůdce, stát, je přijímán většinovou společnost, i za cenu toho, že jsou určitým způsobem omezeny demokratické svobody, mezinárodně respektovaný stát-např.: postsovětské republiky-Ázerbajdžán, Rusko, Bělorusko (Lukašenko)
- policejní stát-neexistuje nezávislé soudnictví, političtí vězni, nejpřesněji popsal Zbigniew Brzezinski (polsko-americký politolog)
- totalita-jsou tam porušována lidská práva, moc je vynucována násilím, neexistuje svoboda slova, policejní stát, nejsou tam nezávislé soudy, političtí vězni
- despocie (tyranie)-vojenské režimy, které jsou nebezpečné dovnitř, ale i navenek]
- [občanská společnost-mimostátní sektor založený na dobrovolnosti, systém občanských sdružení, nadací, neziskových organizací-svépomoc uvnitř státu-junák, pionýr, vize 27, sportovní organizace …]
–„Homo homini lupus“-„člověk člověku vlkem“ (tedy nepřítelem), takhle prý funguje kapitalismus, zvítězí silnější a úspěšnější, vzniká vrstva vládnoucích a ovládáných-pokud je to v rovnováze tak dobře, jinak je to špatné-např.: revoluce
-měla by existovat společenská smlouva mezi vládnoucí elitou a lidem-nepsaná smlouvou-kompromis „modus vivendi“(= V přeneseném smyslu slova označuje tento výraz způsob soužití, jenž není založen na právním podkladě, ale na realitě společného života či práce),
Dílo: „Leviathan“(=démon)
Hugo Grotius
-holandský právník, představitel školy přirozeného práva, filozof, křesťanský apologeta, dramatik, básník a jeden z prvních představitelů politické geografie
-přelom 16.-17.stol
–přirozené právo-podle něj je univerzální (Desatero), blíží se Ressauovi, v každém člověku je něco, co je dáno od boha a to je to přirozené právo, na základě tohohle práva by měla fungovat spravedlnost
-ochrana vlastního života-pro svou ochranu může člověk udělat cokoliv
John Locke
-pochází z VB, 17.století (sestavovala se vláda, poprava Stuarta, anglická revoluce)
-směr, ke kterému ho řadíme – empirismus (ve VB od 13.stol.) = co člověk nemůže pojmout svými smysly, tak neexistuje
-zabývá se právem, rozděluje moc na dvě složky:
- Zákonodárná-zdrojem je lid, zákony by měl schvalovat lid
a) Přímo-plebiscit
b) Nepřímo-parlament
- Výkonná-vychází z předpokladů, že by měla existovat dohoda mezi lidem a výkonnou mocí
a společenská smlouva
-soudnictví – panovník, popřípadě vláda soudí (soudy jsou podřízeny exekutivě)
-i dnes propojenost exekutivy a soudní moci, pořád nejsou zcela nezávislé-ministr spravedlnosti nebo prezident jmenuje soudce
-předchůdce liberalismu -základním cílem státu by mělo být zajistit svobodu a ochránit majetek
-navazuje na něj Ch.L.Motesquieu
Charles Louis Montesquieu
-18.století, 1. výrazný osvícenec
-osvícenství ve Francii, ale původně přišlo z VB (Voltair-Ch.L.M. ho navštěvoval)
-podstatou osvícenství –vytlačována dogmata církve, pouze duchovní doménou, prosazuje se poznání, encyklopedické znalosti
-r.1727 návštěva Londýna -chce se setkat s Isaakem Newtonem (gravitační síla)
–teismus nahrazen deismem
–teismus = víra (theo) v boha -stvořil nás, provází nás životem a po smrti nás spasí a odnese do nebe, bůh nastolil hierarchii × deismus = úvaha, že bůh je pouze základním hybatelem, svobodná vůle člověka, nezávislost na bohu, příroda a živly
-základním cílem státu – svoboda jednotlivce
-osvícenství -aby byla svoboda-musí být deismus ! Bůh jen svět stvořil, co se děje záleží na nás a na bohu je nezávislé!
–trojí dělba moci:
- Výkonná = exekutiva
- Zákonodárná = legislativa
- Soudní = jurisdikce
-tyto pilíře by na sobě měly být nezávislé (absolutní nezávislost ale není možná)
-hovoří o přirozeném právu-součástí přirozeného práva by měly být psané zákony, cílem ale není nastolit řád (jak to vnímáme dnes), on hovoří o tom, že zákony by měly společnosti umožnit spravedlivý život
–na základě jeho myšlenek byla r.1787 sepsána americká ústava, která platí teoreticky dodnes
-soudce má velmi silné pravomoci
Dílo: „O duchu zákonů“
-kritika francouzského absolutismu
-rozbor fr. legislativy
-vzbudilo demokratický ohlas u fr.intelektuálů-encyklopedisté
-panovník by měl podléhat kontrole (demokratické kontrole místních parlamentů, které v této době postupně vznikaly)
Dílo: „Perské listy“
-hlavní postavy jsou fiktivní Peršané, kteří navštěvují Evropu, jsou velmi naivní a poznávají evropský způsob myšlení, popisují politiku, mravnost, peněžní morálku a to kritickýma očima-prohnilost evropské společnosti, především francouzské
Encyklopedie
–Denis Diderot, nakladatel D’Alanbert, Ch.L.M. přispíval na vzniku encyklopedie
–Malesherbes -cenzor Ludvíka XV.-bez něj by žádná encyklopedie nebyla
-byl velice starý, přijal nabídku obhajovat Ludvíka XVI. a nakonec byl sám popraven
-encyklopedie začala vycházet v 50.letech 18.století
-něco bylo ale velice kritické vůči francouzské monarchii, panovník nechal zabavit všechny předlohy a výtisky atd.
-vše mělo být zničeno, úkryt u cenzora (Malesherbes), veliký vliv cenzora
Voltaire
-dílo „Cantide“
-kritika vůči křesťanství
-směr vycházející v souvislost –antiklerikanismus = Zrušme vliv církve a teprve poté budeme svobodní
–agnosticismus = nepoznatelnost reálného světa, i nereálného, nepoznatelnost skutečnosti, z řeckého a=ne + gnosis=poznání
-dokažte, že bůh je, dokažte, že není a NEPOZNATELNOST
–ateismus = vychází z nenávisti vůči církvi, pokud je víra postavena na lži (víme z minulosti) abůh neexistuje, materialistická koncepce, odmítnutí víry
–teodicea = argumentace, ospravedlnění zla ve společnosti a ve světě
-v 18.století jedna katastrofa za druhou, např. zemětřesení v Lisabonu, kde bylo hodně mrtvých (i věřících v kostelích)a vznikaly pochybnosti, jak bůh tohle může dopustit-na jedné straně, že to je zamýšlené a druhá cesta, že bůh není
J.J. Rousseau
-osvícenec – svoboda základním cílem každé společnosti
-preromantik, romantik, snílek – sní o lepším světě
-skrze různé tendence dospěje k víře
-víra odosobněná a nejvyšší bytost
-dílo „Společenská smlouva“
-ústavní dokument, který stanovuje vztah mezi panovníkem a lidem, zabývá se nerovností a přináší sociální aspekt, nerovnost je špatná, všichni by si měli být rovni
-Co rozděluje lid? amajetek -první reálný osvícenský socialista, chtěl by odstranit sociální nerovnost
-dílo „Emil čili o výchově“
–obecná vůle = hovoří se jako o vůli lidu, měl by ji prosadit – revoluční myšlenka, neboli většinová vůle, se může projevit i násilně, revoluce = „upgread“ společnosti
Negativní reakce na VFR
-osvícenství z VB, kontrarevoluce – reakce na revoluci právě na britských ostrovech
-britský parlament, kontrarevoluční myslitel E.Burke napsal „Úvahy o revoluci ve Francii“
-Burke byl parlamentarista, evoluce > revoluce
– předzakladatel konzervativní ideologie
-revoluční změny vedou k násilí, záměr dobrý, výsledky špatné, revoluce neuspějí
-individualista
-poslanec dolní sněmovny
-navštívil Francii
Imanuel Kant
-také kritizoval VFR
-politika vede ke korupci a do politiky patří morálka
(Danton-kordeliér- odsouzen za korupci)
-revoluce je špatná, měli bychom si věci ověřovat
Utilitarismus
-vzniká za VFR
-směr hovořící o tom, že v politice by mělo vše spět k prospěchu či užitku
-mezi nejvýznamnější představitele patřili otec a syn Millovi (Stuart a James)
-ti tvrdí, že každý politický cíl by měl být posuzován podle toho, jak prospěje společnosti nebo státu
J.Bentham
-upozorňuje na fakt, že tohle může vést k populismu
-prospěch celku může být pojat populisticky
John Stuart a James Mill(-otec a syn)
-utilitarismus-každý politický cíl by měl být posuzován podle toho, jak prospěje společnosti nebo státu
Francouzská revoluce (1789-1815) (1815-Bonaparte na Elbu)
–14.červenec 1789 pád Bastily
–5.srpen 1789 zrušení privilegií
–Jakobíni, Kordeliéři
–Jakobíni první politickou stranou, parlamentní i mimoparlamentní struktura – odtud do voleb do národního shromáždění
–Kordeliéři byli radikálové-Danton, Marat – radikálnější, byl na něj spáchán atentát, zabila ho Šarlota (Marat a jeho smrt-J.L.David)
–Thermidoriáni-dnes jako zrádci, zradili myšlenku revoluce
–Montagnardi– zástupci levice, hnutí
– Girondini-zástupci pravice
Bikamerismus
–kamerus – komora
-systém parlamentního rozdělení na dvě komory
-G.E.Sieyes -1795-rozdělil konvent na dvě komory: „Rada pětiset“ a „Rada starších“-ústava
-aby nebyla nastolena hrůzovláda (viz jakobínský teror), obrana proti radikálům
-v dnešní době je běžný
-funguje proto, aby byla zajištěna kontrola
-inspirovaly se ostatní země (Amerika, VB…)
-„Rada starších“ (jakoby senát)-ohraničeno věkem, starší jsou klidnější a méně radikální, chtějí poklidnější vývoj-kontrola
-volební cenzus=majetková nebo věková podmínka
Spiknutí rovných
-1. komunistická revoluce-G. Babeuf-1796-krátce po termidoru-pokus o nastolení sociálního míru-přemisťují rovnost před zákonem do rovnosti sociální
-od liberální revoluce k revoluci sociální
Revoluční kalendář
-Brummaire (říjen a listopad)
-11.Brummaire=18.listopad
-roku 1793 zaveden revoluční kalendář-rokem jedna byl rok 1792-založení francouzské republiky (pryč s Kristem)-autorem revolučního kalendáře byl Fabre d´Eglentine
-Napoleon uskutečnil státní převrat = puč = coup d´Etas
-když nový systém nahradil starou konzervativní vládu, říká se jí „starý režim“ („ancienne régime“)
James Madison
-politický myslitel, politik, 18./19. století, inovátor americké ústavy, myšlenky VFR převtělil do americké ústavy (věkový cenzus, bikamerismus), přinesl myšlenky VFR do Ameriky, i prezident
Thomas Jefferson
-politik, na Medisona navazuje, také inovuje americkou ústavu a přizpůsobuje ji VFR
Bejamin Franklin
-vynálezce bleskosvodu, veškeré spisy VFR přenesl do Ameriky a přeložil je
Alexis de Tocauville
-zakladatel kontinentálního (Evropa bez VB) liberalismu-kritikem konzervativních hodnot, tvrdí, že z VFR a období 18./19.stol. je důležité vzíti si to dobré (to o se osvědčilo)-bez teroru, srovnání americké a francouzské demokracie, dílo: „Starý režim a revoluce“
René Chateaubriant
-časopis „Coservateur“, zakladatel novodobého konzervativismu, „Paměti ze záhrobí“, navštívil Prahu za Karla X.-vtipný pohled na Prahu
Karel Marx
-zakladatelem moderního socialismu a komunismu
– díla: „Kapitál“, „Komunistický manifest“, „Teorie nadhodnoty“
-Němec z města Trevír
-1848-musel emigrovat do Paříže, pak musel až do Londýna (tam umírá)
-v Londýně zakládá první internacionálů-první organizace pracujících, stává se tajemníkem
-financoval ho Engels
teorie:
- společenská (sociální) základna-tvoří ji výrobní prostředky-s těmi pracují dělníci a rolníci-ty tvoří proletariát (80% populace)-lidé bez majetku, pobírají mzdu, nevlastni skoro žádný majetek, ale vytváří základní hodnoty-výrobky co nás obklopují (jídlo, nábytek, domy …), nemají žádná politická práva, protože existuje cenzus -to by se mělo změnit podle Marxe
- společenská nadstavba-lidé , kteří vytvářejí duchovní prostředí-filosofové, učitelé (intelektuálové), nevlastní výrobní prostředky, žijí také za nějakou mzdu
- rentiéři-mimo tyto dvě skupiny, které vytvářejí základy společnosti, vlastní majetek a z toho majetku žijí-za nečinnost mají rentu-ti by měli předat část svých kompetencí proletariátu a dělit se rovným dílem-ze začátku tedy hovoří až o znárodnění, později to zmírnil, uvědomil si, že podnikatelé jsou taky potřeba
–dialektický materialismus a historický materialismus a
–dialektický materialismus = dialektika – teorie vývoje, dialektika předpokládá, že svět není neměnný, výrobní prostředky také procházely několika stavy
-podle Marxe prošlo lidstvo několika etapami vývoje:
- Výrobní prostředky patřily všem – absolutní rovnost
- Starověk – se starověkem nové státy, vznik teokracie, tyranské režimy – vzniká otrokářství – rozštěpení společnosti podle výsad a privilegií na dvě části – otrokáři a otroci
- Středověk – feudální společnost, vzniká třístavová společnost – privilegovaná aristokracie, duchovenstvo, měšťanstvo – bez politických práv
– nevolnictví - Kapitalistická společnost – v ní žije Marx, popisuje, funguje základna, nadstavba a rentiéři
historický materialismus
-popírá náboženství, víru a církev
-zdrojem celého vývoje lidstva je matérie – pevná látka a z toho vše vzniklo
-Marx přijímá Darwinovu teorii evoluce
-člověk se vyvinul z matérie, ale i ideje se vyvinuly z materiálních hodnot, tedy i filozofie, myšlenkové směry
-veškeré ideje jsou závislé na vlastnictví výrobních prostředků
-výrobní prostředky = stroje, nářadí, továrny, pole a statky
–leninismus (=bolševismus)-radikální
–socialismus-má demokratické kořeny
-revoluční teorie-maoismus (čínská cesta), trockismus (Trockij)
