Doba archaická starověkého Řecka – dějepis

 

   Otázka: Doba archaická starověkého Řecka

   Předmět: Dějepis

   Přidal(a): Nikola Klásková

 

 

 

Doba archaická (800 – 500 př. n. l.)

• Původní vláda rodové aristokracie končí → nyní vznikají městské státy = polis (mn. č. poleis)
• Na řízení státních záležitostí se podíleli plnoprávní občané
• Obyvatelstvo rozděleno do kategorií podle majetku a tím byl ovlivněn rozsah jejich politických práv
• Poleis = centra výroby, správy a náboženství (včetně zemědělského okolí)

 

Velká řecká kolonizace (8. – 6. stol. př. n. l.)

–        Důvody :

1. Snaha získat novou zemědělskou půdu (důsledek přelidnění poleis)
2. Potřeba surovin pro řemeslnou výrobu (kovy, dřevo)
3. Nové kolonie sloužily jako odbytiště pro řecké zboží

• Metropole (apoikie) = nově založená osada → zakládající městský stát
• Emporia – obchodní stanice, nikoliv samostatné osady, existovaly na Předních východě, kde už byly státy (např. Egypt)
• Osady nebyly politicky závislé na svých metropolích, ale měly úzké spojení v náboženské a obchodní oblasti
• Řekové kolonizovali jižní Itálii a Sicílii (Velké Řecko), západní Středomoří – Marseille

 

–        Přínos a důsledky kolonizace:

1. Klady:
2. Rozvoj dálkového obchodu – nálezy řeckých výrobků u halštacké kultury ve Střední Evropě
3. Rozvoj peněžního hospodářství
4. Zdokonalení řeckých obchodních a válečných lodí
5. Zápory:
6. Vzniklo dlužní otroctví – levné obilí z kolonií likvidovalo řecké zemědělce → místo obilí začali pěstovat olivy a víno → náklady se vrátily až po několika letech, mezitím se zadlužili a, když neměli čím platit, stali se otroky

• Typickým znakem řeckých států byla politika – státní záležitosti se řešily na radě či shromáždění
• Tyranis (tyranida) = samovláda, přechodná forma vlády v některých poleis (např. Athény, Koriut), tyrani byli většinou z řad aristokracie, za jejich vlády docházelo často ke kulturnímu rozkvětu státu (např. stavba chrámů na athénské Akropoli); timokracie = rozhoduje moc bohatých bez ohledu na urozenost

 

Athény

• Státní božstvo = bohyně Athéna
• Podle tradice zde z prvu vládli králové, ale od 8. stol. př. n. l. vládci rodové aristokracie → z ní voleni 3 archonti (jeden armáda, druhý náboženství, třetí soudnictví) →později k nim přibylo 6 úředníků = thesmothétové – věnovali se zákonodárnosti
• Archonti voleni na rok, poté se stali členy Aristokratické rady
• Areopág – dohled nad zachováváním zákonů a volba úředníků
• Původní zvykové právo bylo v roce 621 př. n. l. sepsáno na pokyn Drakóna (zákony přísné, častý trest smrti)

 

Solón

• Vnitřní krize Athén → byl zvolen Archontem se zvláštními pravomocemi → provedl reformy (zrušil a zakázal dlužní otroctví a vykoupil za státní peníze Athéňany, kteří byli prodáni do ciziny; Athénské svobodné obyvatelstvo rozdělil do 4 tříd podle majetku – jeho výše určovala práva a povinnosti občanů) → zlomena moc aristokracie

 

Kleisthénes

• K moci se dostal roku 510 př. n. l.

 

Reformy:

1. Územně správní reforma
   • athénská polis rozdělena na 10 oblastí (fýly) → každá se skládala ze 3 částí (trittye – 1 – území města, 2 – vnitrozemí, 3 – přímořská oblast) → narušeno tradiční dělení oblastí podle rodových a kmenových vazeb
   • každá fýla stavěla vojsko (v jeho čele stratég) – celkem 10 stratégů
2. Vznik rady pětiset

• Tvořena 50 zástupci z každé fýly
• Největší státní orgán → předseda volen každé ráno znova
• Funkce Archontů a Areopágů zachovány, ale měli omezené pravomoce

3. Zaveden ostrakismus = střepinový soud

• Na hliněný střed (ostraku) napsáno jméno muže, který ohrožuje bezpečnost státu → trestem 10 let vyhnanství
• Po návratu získal zpět občanská práva
• Položil základy demokratického vývoje Athén – stejná politická práva pro všechny svobodné občany (ženy nemají politická práva)
• Demos = lid, kratein = vláda → Demokracie
• Otroci nadále nesvobodní, bezprávní → klasická otrokářská demokracie

 

Sparta

• Jih Peloponéského poloostrova – oblast Lakónie
• Založili ji Dórové – příchod okolo 1000 př. n. l.
• Odlišný způsob vývoje – zvláštní typ státu – uzavřený navenek, hospodářsky soběstačný

 

Rozdělení obyvatel

1. Sparťané
   • Privilegovaná vládnoucí skupina (10 000 mužů), plnoprávní
   • Vojenská výchova chlapců organizovaná státem
   • Od 7 let mimo domov ve vojenských táborech – tělesná zdatnost, otužilost, poslušnost, statečnost; tělesná cvičení i dívky
   • Nevěnovali se žádné výrobní činnosti, smyslem jejich života byla politika a služba armádě
2. Perioikové

• Obývali krajové oblasti Lakónie, byli svobodní, politicky bezprávní (museli sloužit ve vojsku)
• Zemědělci, řemeslníci, obchodníci
• Sparťané + Perioikové = Lakedaimoňané

3. Helióti

• Zotročené původní obyvatelstvo – bez práv, majetkem Spartského státu
• Pracovali převážně v zemědělství

 

Státní zřízení

• V čele státu 2 králové – vládli společně pocházeli ze 2 nejmocnějších rodů
• 5 eforů – nejvyšší úředníci
• Gerúsiá – rada starších – tvořilo ji 28 členů starších 60 let – voleni doživotně
• Lidové shromáždění – členy plnoprávní sparťané starší 30 let

• Sparťané nezakládali kolonie – nedostatek půdy řešili dobýváním okolního území
• Sparta časem uzavírala spojenecké smlouvy → ve 2. pol. 6. stol. př. n. l. vznikl Peloponéský spolek – měl vojenský charakter a vůdcem byla Sparta