Ekologie – podrobná otázka z biologie

 

   Otázka: Ekologie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): t.klodnerova

 

 

 

ABIOTICKÉ A BIOTICKÉ FAKTORY, BIOCENÓZY A EKOSYSTÉMY

 

EKOLOGIE = věda, která zkoumá vztahy mezi organismy a jejich prostředím (neživou přírodou)

a vztahy mezi organismy navzájem

-patří mezi základní biologické disciplíny, ale zároveň využívá poznatků dalších věd – např.

chemie, fyziky, matematiky, geografie, sociologie

-vznikla asi před 100 lety na konci 19.st.

zakladatel: E. HAECKEL

-dělí se na řadu oborů:

  • podle úrovně studovaných ekologických vztahů rozlišujeme:
    • AUTOKETOLOGIE – zabývá se jednotlivcem (vztahy jedince k prostředí,…)
    • SYNETOKOLOGIE – zabývá se skupinami
  • podle prostředí jako předmětu studia rozlišujeme:
    • EKOLOGII VOD, LESA,…
  • podle skupin organismů jako předmětu studia rozlišujeme:
    • EKOLOGII ČLOVĚKA, ROSTLIN, ŽIVOČICHŮ, BAKTERIÍ, HUB,…

-z pozice jednotlivce→jedinec součástí druhu→společenstvo→ekosystém

 

ZÁKLADNÍ POJMY:

  • BIOTOP = místo kde se jedinec vyskytuje (les, rybník, louka,…)

-neživá složka ekosystému

-naleziště=dáno zeměpisnými souřadnicemi (např. 2km od Chrudimi)

-stanoviště=přesně topograficky vymezený biotop, odpovídá biotopu (př.na kraji lesa)

  • EKOLOGICKÁ NIKA

=souhrnné prostorové a funkční zařazení organismu do ekosystému (úloha organismu ve vztahu k jiným druhům a faktorům životního prostředí)

-zahrnuje soubor všech faktorů prostředí, které daný organismus využívá pro životní funkce

-každý organismus má vymezen určitý výklenek ve svých požadavcích na biot. a abiot.faktory

-nároky prostorové, potravní

-v 1 ekosystému nemohou být 2 organismy se stejnou nikou→konkurence

  • AREÁL

=rozšíření druhu po světě, oblasti v nichž se vyskytuje určitý druh

-např. plevele a parazité – areál se zvětšuje

-areál splňuje životní podmínky daného druhu, podle velikosti rozlišujeme:

  • KOSMOPOLITNÍ DRUH = druh, který se vyskytuje na celém světě -potkan,člověk,moucha
  • SYNANOTROPNÍ DRUH=doprovází člověka,jeho sídla(veš, domác.zvířata,moucha)
  • ENDEMIT = druhy, jejichž areál je vždy malý

=druh žijící jen na 1 místě na světě (ale může to být různě velké území – endemit Evropy, endemit ČR – jeřáb sudetský, jestřábníky – Krkonoše, tučnice česká

-ze živočichů např. hatérie novozélandská, klokan, koala (Austrálie), ptakopysk

  • RELIKT – když se areál zmenšuje

=původně velmi rozšíŕený druh, v současnosti přežívající jen na určitém omezeném území, kde zůstaly podmínky v průběhu geologického vývoje prakticky nezměněny (haterie,…)

  • GLACIÁLNÍ RELIKT

=pozůstatek některých druhů rostli z doby ledové

-např. ostružiník moruška (Krkonoše), vrkoš severní, u nás vzácnost, běžné ve Skandinávii

 

  • SPOLEČENSTVO (=CENÓZA)

=všechny živé organismy v daném biotopu, ale může být zaměřena: ZOOCENÓZA-společenstvo zvířat, FYTOCENÓZA – společenstvo rostlin

  • GEOBIOCENÓZA (=EKOSYSTÉM) = ekologické systémy – koloběh látek, enegií

=celek, který tvoří organismy se svým prostředím (biocenóza+neživá část)

-nejsou striktně odděleny od okolí

  • EKOTON = přechod mezi ekosystémy, druhově velmi bohatý
  • BIOSFÉRA =obal Země zahrnující živé organismy

-tvořena jednotlivými ekosystémy (soubor ekosystémů)

  • BIODIVERZITA = druhová pestrost

-čím je větší, tím je ekosystém stabilnější (vysoká biodiverzita-prales, korál. ostrovy)

-člověk má tendenci snižovat ji (záhon – chci tam mít mrkev, ne plevel, snaha o monokultury)

  • EKOLOGICKÁ VALENCE

=šířka nároků podmínek vnějšího prostředí, při kterých je organismus schopen se vyskytovat

-je vždy vymezen svým minimem a maximem (nejnižší a nejvyšší hodnota faktoru při kterých je organismus schopen přežít)
-střední hodnoty nejčastěji udávají ekologické optimum=nejvhodnější podm. pro život

-pro organismus je důležité, aby všechny podmínky byly v rozmezí ekologické valence

-pokud se kterákoliv z životních podmínek dostane za hranici ekologické valence→org.umírá

-podle šíře ekologické valence rozlišujeme:

  • EURYVALENTNÍ DRUH = EURYEKNÍ

-mají širokou ekolog. valenci, tzn. snášejí i výraznější kolísání podmínek prostředí

-vyskytují se hojně a mívají větší rozšíření

=druh, který není na podmínky náročný

-např. druhy mírného pásu (střídání podmínek-teplo,zima,sucho, chlad), pampeliška, merlík, tráva, liška,…

  • STENOVALENTNÍ DRUH = STENOEKNÍ

-mají úzkou ekolog. valenci, tzn. nesnášejí výraznější kolísání podmínek prostředí

-bývají vzácné, žijí na speciálních stanovištích, mívají menší rozšíření

=druh, který je náročný na podmínky

-např. druhy tropické, polární, tropický hmyz, koala živící se pouze listy eukalyptu, banánovník, orchideje, rys, vřes,…

  • FAKTOR LIMITUJÍCÍ = MEZNÍ

-faktor, který rozhoduje o výskytu druhu na stanovišti a který se na daném stanovišti nejsnáze dostane mimo hranice ekolog. valence

-nejčastějším – voda v půdě v letních období

  • BIOINDIKÁTOR = ukazatel

-úzké rozpětí ekolog. valence→stenovalentní

=organismy, podle jejichž výskytu můžeme usuzovat na vlastnosti prostředí

  • provazovka – čistota ovzduší
  • kopřiva – dusík
  • vřes, borůvka – kyselé pH půdy
  • bělomech sivý – nekvalitní a kyselá půda s málo živinami
  • blešivec – čistá voda bez chemického znečištění
  • hlaváček – zásadité půdy
  • hřib satan – vápence
  • sleziník routička – malta
  • rak říční, křemenáč – čistá voda X bahenní – široká valence-není indikátor
  • DRUH PŮVODNÍ = AUTOCHTONÍ

-vyskytují se v místě svého vzniku, vývoje a původního rozšíření, obývají tzv. původní areál

záleží na době, ke které to vztahujeme

-ČR před příchodem člověka: 97% územé byl les, podle nad. výšky-lužní, bučiny, jedlové, smrčiny→bezlesí bylo vzácné v té době – tam kde byly vodní plochy, vysoké hory

  • DRUH NEPŮVODNÍ = ALOCHTONÍ

-obývají tzv. druhotný areál, na kterém nejsou původní, ale byly sem úmyslně introdukovány nebo úmyslně zavlečeny

-ARCHEOTYPY zavlečené dávno

-záměrně dovezený druh: brambory (do Evropy z Ameriky), rajčata, papriky

-po bramborách se rozšířila mandelinka brambor.-zavlečena nezáměrně (i plevely)

-dovoz osiva, bavlny, má na to podmínky nebo ne

-NEOFYTY – zavlečené v poslední době

-bolševník královský (velkolepý) -problémy-3m, Z Čechy,puchýře podlité krví,spálení

-křídlatky – bylina na podzim, Mariánské Lázně, v ČR 3 druhy: česká(kříž.)a japonskás

menšími listy  X sachalinská s většími listy

-netýkavka malokvětá – z Asie, po povodních

-netýkavka žláznatá – 1-2m, růžová-stává se problémem

-netýkavka nedůtklivá – původní

králíci v Austrálii-problémy, neúspěŠně se je snaží zničit

-ondatra-u nas uměle vysazena, zaplnila uvolněnou ekologickou niku bobra

-španělský slimák-daří se mu tu dobře→těžko se redukuje množství

-akáty-hodně, hl. Střední Čechy→špatné→pod nimi nic neroste, ze S Ameriky,

nebezpečný karanténní plevel

-škumpy-růžové, silně alergenní dřeviny, na dotek toxické, rychle se šíří→zplaňuje

  • EKOTYP = rozrůznění nároků, podmínek v rámci jednoho druhu

-např. smrk ztepilý – roste v ČR, původní nad 1000mb a v strmých roklinách – přizpůsobil se podmínkám stanoviště→jinak vypadá smrk ze Šumavy a z Krkonoš a z nízkých poloh

-dříve chyby-když zahynulo spoustu stromů, tak hned vysadili nové a brali je z jiných podmínek, ekotypů

-odlišné ekotypy se vyvinuly i u mandelinky bramborové

  • POPULACE

=soubor příslušníků stejného druhu v konkrétní dobu na konkrétním místě

-př. populace jelena evropského v Krkonoších v březnu 1986

 

ABIOTICKÉ FAKTORY:

=neživé, vliv neživé přírody

-soubor všech fyzikálních a chemických faktorů působících na organismy-slunce,teplo,vzduch,půda

 

A) SVĚTLO, SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ

-Slunce je zdroj tepla a světla a hlavní zdroj energie pro život na Zemi

-nutné pro růst a vývoj

-podle rozsahu vlnové délky rozlišujeme:

  • ULTRAFIALOVÉ

-z 90% je zachyceno ozonosférou

-v malých dávkách působí pozitivně-tvorba vitaminu D v kůži člověka, zabíjí mikroorganismy

-vyšší dávky jsou životu nebezpečné- mutace DNA, omezuje růst-horské druhy jsou nízké

  • INFRAČERVENÉ – jeden ze zdrojů tepla pro organismy
  • VIDITELNÉ – nejdůležitější pro organismy

=záření, které u člověka vyvolá zrakový vjem

-přímý zdroj energie pro fotosyntézu zelených rostlin (a tím podmínkou života ostatních org)

→umožnilo život na suchozemských organismů, ozónová vrstva

-řídí různé aktivity rostlin a živočichů

-fotoperiodismus=organismy jsou ovlivněny pravidelnými změnami délky a intenzity osvětlení v průběhu dne a noci→rozlišujeme:

dlouhodenní rostliny=více než 12 hodin světla (řepa, oves, pšenice, jetel)

krátkodenní rostliny=více než 12 hodin tmy (rýže, soja, chrizanténa)

neutrální rostliny-délka osvitu nemá na kvetení vliv(sedmikráska,lipnice)

-heliofyt = hodně světla-slunečnice, plevele, stepní druhy, vlčí mák, pšenice, horské

-sciofyt = stínové druhy-nesnáší slun. záření – mechy, lesní druhy, kapradiny,hrachor, netýkavka, ponořené vodní rostliny

živočichům umožňuje světlo orientaci i dorozumívání, existence světla dává význam barevnosti živ.

-my vnímáme 380-750nm

-včela vnímá 300-600nm

živočichové bez pigmentu – u živočichů žijících ve tmě (jeskyně, půda, podzemní a hluboké vody) pozorujeme vymizení pigmentu – napŕ. macarát jeskynní

-světlo řídí aktivitu během dne (denní nebo noční živočichové)

-jako u rostlin, délka denního osvětlení (fotoperioda) působí na životní projevy, které se pravidelné opakují=BIORYTMY . např:

-řídí nástup rozmnožování – u většiny ptáků způsoben prodlužujícím dnem-jaro)

-jeleni a srnci – způsobeno zkracujícím se dnem

-stěhování-odlet našich tažných ptáků na zimoviště vlivem krátkého dne

-výměna srsti, peří

 

B) TEPLO

-u většiny organismů se teplotní optimum pohybuje mezi 15-30 stupni

eurytermní organismy snášejí větší výkyvy teplot (bakterie, spory bakterie: -271-100 stupňů,sinice,

ženušky-až 300 stupňů ve stavu anabiózy)

-mohou se vyskytovat v různých zeměpisných šíŕkách (zmije o.,pampeliška)

-stenotermní jsou citlivé na změny teploty, snesou jen malé kolísání teplot

-proto je jejich areál menší, patří sem org.:

-teplomilné=termofyly(nižší nad. v.- dub,sukulenty, banán,palmy,anakonda,žirafa),

-chladnomilné=psychrofyty ((moruška, jestřábník, hory, tundra,tučňák císařský, sob)

-ROSTLINY mohou teplotu regulovat pomocí transpirace (odpařování vody z listů)→ochlazování→ umožňuje žít ve značně vysokých teplotách, když mají dostatek vody

-mechanismy, které chrání rostliny před přehřátím i nedostatkem vody:

-silně ochlupený povrch listů

-stříbřité trichomy, lesklé listy odráží záření

-silná kutikula a vosková vrstva brání odpařování vody

-kaktusy-omezení transpirační plochy, dýchají se zavřenými průduchy

vylučování sliznic-květiny teplých stanovišť (šalvěj, levandule, dobromysl),i odpuzování

býložravců

-minimální teplota – aby měli dostupnou vodu v tekutém stavu, pod nulou moc nesnášejí

ŽIVOČICHOVÉ

  • EXOTERMNÍ = proměnlivá tělesná teplota, teplota závisí na teplotě okolí, neubrání se ztrátám→snížení aktivity až smrt chladem

-moucha domácí – snese až -15 stupňů, teplotní minimum různé

-teplota u nich ovlivňuje rozmnožování, zbarvení, aktivitu

-poikilotermní (studenokrevní) – jsou to všichni kromě ptáků a savců

  • ENDOTERMNÍ = stálá tělesná teplota

– homoiotermní (teplokrevní)- savci(36-37 stupňů), ptáci (39-40 stupňů)

-teplota ovlivňuje rozmnožování, zbarvení, změny v chování živočichů

-schopni udržet stálou teplotu, vydávat teplo→termoregulační mechanismy – pocení, husí kůže, rozšiřování a zužování cév

-zpomaluje nebo zrychluje vývoj

-někteří při nízkých teplotách upadají do zimního spánku=HIBERNACE→sníží životní funkce na minimum, čímž omezí potřebu regulace teploty (ježek, netopýři)-překonají období

nedostatku potravy

letní spánek=ESTIVACE-chrání živočichy před vysokými teplotami a suchem (stepní druhy, cvrček, bodlín, šneček suchomilka)

-ALLENOVO PRAVIDLO = kratší tělní výběžky u živočichů v chladných oblastech, polárních (uši,…)

→aby okrajové části nepromrzly

-GLOGEROVO PRAVIDLO =v teplejších, vlhčích oblastech jsou živočichové téhož druhu nebo příbuzní

tmavší – tygři

-BERGMANNOVO PRAVIDLO= polárních oblastech jsou živočichové téhož druhu větší a zavalitější

(malé by rychle ztratili teplo) – jeleni, vlci, lišky, prasata

-na S jsou zvířata zavalitější (prase)

 

C) VZDUCH

-záleží na složení, tlaku, teplotě, větru, proudění

-v atmosféře organismy žijí většinou v nejnižší vrstvě – troposféře

-zdroj chemických látek nutných k životu, hl O2 (dýchání), CO2 (fotosyntéza)

  • kyslík (21%) – produkován zelenými rostlinami při fotosyntéze

-nezbytný pro život aerobních organismů, pro anaerobní je toxický, žijí bez něj

-rozhodující roli má produkce kyslíku prostřednictvím mořských řas a trop.dešt.lesů

-pro suchozemské org. nebývá obsah O2 limitujícím faktorem→vzdušný kyslík proniká do půdy a vody (závisí na pórovitosti a vlhkosti půdy)

-obsah kyslíku ve vodě klesá se zvyšující se teplotou (citliví korýši, pstruzi)

  • oxid uhličitý (0,034%) – produkt dýchání organismů, zdroj uhlíku pro fotosyntézu→ spotřebováván při fotosyntéze-vyšší produkce CO2 zvyšuje intenzitu fotosyntézy

spalováním fosilních paliv se jeho koncentrace zvyšuje→zapříčiňuje skleníkový efekt→ oteplování planety→tání ledovců, zvyšování hladin oceánů, zaplavení pevniny

-pohlcován mořskou vodou a vázán do uhličitanů

skleníkový efekt=paprsky se odráží ze země→paprsky se odrážejí do vesmíru, ale skleníkový efekt to zachytí a zajistí paprsky na zemi (kdyby nebyl-zima,prům. t -18 stupňů)

  • dusík (78%) – ve vzduchu je přímo využitelný jen některými bakteriemi

-emise=to, co vznikne při výrobě jako škodlivina→vyletí to do vzduchu (oxid siřičitý)

-imise=kys. siřičitá – to, co padá na zem-kyselé deště

TLAK vzduchu je proměnlivý – klesá se stoupající nad.v.→klesá i parciální tlak O2→ve velehorách se hůře dýchá (nad 3000m) – pobytem se adaptujeme→více červených krvinek→přenese více O2

-HUSTOTA – malá hustota vzduchu je příčinou jeho malé nosnosti→létající živočichové mají menší rozměry a hmotnosti než pozemní a vodní. Ve vzduchu je možná velká pohyblivost. Org ve vzduchu aktivně létají i pasivně plachtí, ale nemohou zde žít trvale.

-PROUDĚNÍ VZDUCHU (VÍTR) – pohyb vzduchu umožňuje přenos pylu, semen, plodů, uplatňuje se při migraci org. i při orientaci živočichů. Vítr může i ničit porosty, ochlazovat a vysušovat org,eroze.

-vítr působí pozitivně (větrosnubné rostliny) i negativně

vlajkové formy smrků –z jedné strany delší větve, z druhé kratší, převažuje vítr z 1 strany, na horách

-vyvrací a láme stromy

 

D) PŮDA

-vzniká zvětráváním litosféry (hornin a nerostů) a působením půdotvorných činitelů-srážky,t,org,…

-pro organismy je základní zdroj většiny anorganických látek a životním prostředím některých organismů (EDAFON=půdní organismy), rostliny s e v ní ukotvují

– obsahuje 3 složky:

  • pevnou-úlomky zvětralých hornin a nerostů a humus (=odumřelá těla organismů)
  • kapalnou – půdní roztok
  • plynnou složku – půdní vzduch

-podle zrnitosti rozeznáváme půdní druhy: písčité (lehké)-rychle suché,hlinité (střední),jílovité (težké)

PÓROVITOST PŮDY – ovlivněna velikostí částic, na ní závisí obsah vody a vzduchu v půdě

SORPČNÍ SCHOPNOST – schopnost částic půdy vázat na svém povrchu ionty a vodu

TEPLOTA PŮDY – v povrchových vrstvách kolísá, v hloubce se skoro nemění, závisí na množ. vody

-CHEMICKÉ SLOŽENÍ – určuje kyselost nebo zásaditost půdy (pH)-na kyselé (na žule)je vázan rašeliník, vřes, borůvka, na zásadité (na vápencích) bělozářka

-slanost půdy je důležitý faktor pro růst rostlin-vyšší slanost omezuje příjem vody a živin

-HALOFYTY –rostliny snášející vyšší koncentraci solí (solnička přímořská)

-půdě dá vlastnosti matečná hornina, na které vzniká

z hlediska množství živin dělíme:

  • OLIGOTROFNÍ – málo živin – vřes, borovice
  • MEZOTROFNÍ – trávy
  • EUTROFNÍ – hodně živin, říční náplavy – sněženky, lilie

 

E) VODA

-nezbytná podmínka života pro všechny organismy, limitující faktor

-tvoří základ vnitřního prostředí, vodní organismy v ní žijí, zajišťuje transport látek, tepelná izolace, biochemické reakce,…

-na Zemi je voda přítomna za normálních podmínek ve třech skupenstvích – voda, led, vodní pára

-vodní plochy pokrývají 2/3 zemského povrchu – sladká voda 3% a z toho 2/3 vázány v ledovcích

-zdrojem vody v přírodě jsou hlavně atmosférické srážky (sníh-chrání před větším mrazem, déšť)

-život org. ovlivňují i fyzikální a chemické vlastnosti vody salinita moří a oceánů, teplota, hustota, obsah O2, pH, proudění vody…

TLAK vody se s přibývající hloubkou zvyšuje→adaptace živočichů žijících v hlubinách

-mnoho živočichů v oblasti sopečné činnosti s velmi vysokou teplotou

HUSTOTA – důsledkem vysoké hustoty vody (775krát vyšší než u vzduchu) je její velká nosnost→ vodní živočichové se vyvinuli do značných rozměrů→největšími živočichy na Zemi byli ze skupiny kytovců – plejtvák (100tun)

-vysoká hustota vody je příčinou menší pohyblivosti

-překonávání odporu vody vede k formování rybovitého tvaru těla=hydrodynamický tvar

-hustota vody ovlivňuje obsah rozpuštěných solí (salinita)→život ve slané vodě vyžaduje jiné

fyziologické adaptace než život ve sladké vodě→tyto prostředí schopni měnit lososi, úhoři

-PROPUSTNOST SVĚTLA – množství světla pod hladinou závisí na hloubce vodní nádrže a přítomnosti

rozpuštěných látek

-rostliny ve velkých hloubkách (řasy chaluhy, ruduchy) mají kromě chlorofylu i další barviva→

efektivní využití i malého množství světla, které tam pronikne

-množství světa v hloubkách ovlivňuje zrakovou orientaci→u hlubinných živočichů oči redut.

redukce zraku je i u živočichů z jeskynních vod

ŽIVOČICHOVÉ – příjem vody pitím, z potravy, nejnižší potřebu vody mají druhy hmyzu, potřeba vody závisí na způsobu vylučování dusíkatých látek (močovina)

-ROSTLINY – přijímají vodu hlavně kořeny-tento příjem je omezen ve zmrzlé půdě→může dojít k uschnutí, mylně považováno za zmrznutí

-podle nároků dělíme:

  • HYDROFYTY – vodní rostliny – leknín, stulík, blatouch…slabá kutikula, bez ochlupení
  • HYGROFYTY – bahenní – rákos, orobinec, kosatec
  • MEZOFYTY – na louce, les, běžné nároky na vodu
  • XEROFYTY – rostliny suchých míst – rozchodníky, kavily, máčka, mají silnější kutikule, musí vodou šetřit, proto omezují ztráty vody transpirací nebo silným ochlupením (divizna)
  • SUKULENTY – zásoba vody navíc ve vodním pletivu, redukované listy, jiný metabolismus

-kaktusy, netřesky

 

POPULACE

=soubor jedinců stejného druhu žijící na určitém místě v určitém čase, k základním znakům patří:

  • HUSTOTA (denzita)-počet jedinců či množství biomasy žijící na jednotce plochy nebo V

-hustota se mění, není konstantní (podle podmínek, ovlivněno tím, zda je co jíst,…) – dub a buk to mají jako životní strategii – některý rok je více, některý méně

biomasa=celková hmotnost 1 organismu nebo všech organismů v nějakém prostoru

-př. hustota smrku-počet kusů na jednotku plochy

       krásnoočka – množství biomasy na určitý objem→zvážíme to

puštík – počítají se hnízda, hledají se stopy, vývržky

-kolísání hustoty populace: OSCILACE-kolísání v průběhu 1 roku, krátkodobé změny

       FLUKTUACE-kolísání v průběhu několika let

  • RŮST – zvyšování nebo snižování velikosti populace závisí na:
    • MNOŽIVOSTI = NATALITA-ovlivňována podm. prostředí, dáno vlastnostmi druhu

-když se rodí málo mláďat, tak je velká naděje, že mládě přežije

biotický potencionál=max. množivost druhu, která by nebyla ovlivněná prostředím

-př. vrbka úzkolistá – na 1m2 140000 semen by byla schopná vyprodukovat

bakterie můžou dát život 16mil jedinců za 24hodin, roup dětský taky hodně

-naopak nízkou množivost mají velcí savci – např. bizon (1 mládě za rok)

  • ÚMRTNOST = MORTALITA – dána vlastnostmi druhu, nedostatkem potravy, počasím, predací, stěhováním… u druhů s velkou množivostí (tasemnice,…)
  • STĚHOVÁNÍ =MIGRACE – vystěhování (emigrace) nebo přistěhování (imigrace) určitých jedinců, kteří překonali překážky oddělující sousední populace při hledání potravy nebo sexuálního partnera

-typy růstu populace: – způsob růstu populace se dá vyjádřit 2 křivkami:

  • KŘIVKA TVARU J (EXPONENCIÁLNÍ) – charakterizuje růst populace, kde chybí omezující faktory→max. množivost neovlivněná podm. prostředí

-strmě stoupá, ne do nekonečna→po určité době se růst zpomalí a blíží se nosné kapacitě prostředí

-hustota je velká→nevyhovuje a konkurují si→vzniká stres a šíří se nemoci

  • KŘIVKA TVARU S (SIGMOIDNÍ)

-vyjadřuje nejčastější typ růstu, neboť působí omezující faktory prostředí, které rychlost růstu brzdí, až je docíleno rovnováhy a populace dál neroste

-rozmístění (rozptyl) jedinců v populaci:

  • ROVNOMĚRNÉ-není částé, u populací se silnou vnitrodruhovou konkurencí (u stromů v lese vysázené člověkem-v řadách, stejné vzdálenosti)
  • SHLOUČENÉ – částé, u rostlin s nepohl.rozm. pomocí ohénků, cibulí, šlahounů,…

-více jedinců na 1 místě, tvoří skupinky (např. stáda krav)

  • NÁHODNÉ – málo obvyklé (např. brouci potemníci v mouce)
  • STRUKTURApodle pohlaví = poměr samců a samic

-podle věku = poměr mladších a starších jedinců→předpoklad, jak bude růst

nebo jestli je ohrožena populace vyhynutím

        -podle soc. hierarchie-v rámci skupiny nemají všichni stejné postavení,1domin.

 

VZTAHY MEZI POPULACEMI

-vztahy mezi jedinci populacemi různých druhů mohou být neutrální, pozitivní nebo negativní

-všechny vztahy mezi populacemi lze shrnout pod BIOTICKÉ FAKTORY (=vliv jiných živých org.)

-SYMBIÓZA = dnes je to úzké soužití 2 org a neřeší se jestli je v něčem přínos nebo ne

-žijí pohromadě a jsou na sebe závislí (lišejník)

  • PROTOKOOPERACE =vzájemně prospěšné soužití

– volné sdružení, jedinci na sobě nezávislí, mohou žít i zvlášť

-napŕ. hnízdiště několika druhů ptáků, stádo zeber a skupina pštrosů, stáda žiraf a slonů

-pohromadě je to pro ně výhodné

  • MUTUALISMUS = vzájemně prospěšný vztah

-pro obě populace nezbytné (např. kráva+bachořci→trávení celulozy)

-mikorhiza – soužití hub s kořeny vyšších rostlin

  • PARAZITISMUS, PREDACE

-predace=vztah dravce (predátora) a kořisti

-kořist zabíjí, sežere ji, větší než kořist, musí jich být málo

-predátor na kořisti dlouhodobě závislý, vyhubení predátora→přemnožení kořisti

-parazitismus = vztah parazita (cizopasníka) a hostitele

-parazit nemá cíl zabít kořist, menší než hostitel, může jich být více, rychlé rozm.

-parazit oslabuje hostitele nebo ho až usmrtí, specializovaní na určitého hostitele

-na povrchu=ektoparazité (blechy), uvnitř těla=endoparazité (tasemnice)

-může vyvolat onemocnění, parazitují příležitostně nebo celý svůj život

  • KOMENZALISMUS – soužití pro 1 (komenzál) výhodné a druhému neškodí ani neprospívá

-napŕ. měňavka střevní (stráví to, co my nemůžeme využít), hyena, šakali-lev

-u rostlin-epifyty-orchideje v trop.deštných lesích (strom slouží jako podstavec, neškodí mu ani neprospívají)

  • AMENZALISMUS = 1 škodí, druhému je to jedno→není časté

-jedna populace vytváří chemické látky, jimiž potlačuje růst druhé populace

-např. bakterie – plíseň (penicilin) – produkuje antibiotika, která hubí bakterie

-česnek, cibule, křen – produkují fytocindy (antibakteriální účinky), trnovník akát

  • KONKURENCE = vzájemné soutěžení mezi populacemi o potravu, prostor,…

-téměř se jim překrývá nika, přežije nejsilnější, rychlejší, silnější, rychleji rostoucí rostlina,…

i vnitrodruhová – v rámci 1druhu (semenáčky pod stromem, mláďata v hnízdě)

-např. káně a poštolka spolu soupeří o drobné hlodavce – je to jejich potrava

-housenky obaleče dubového i dospělci chrousta požírají listy dubů

  • NEUTRALISMUniky se naprosto nepřekrývají, každý má úplně jiné zájmy

-např. jahodník a káně, zmije a kapr

 

SPOČENSTVO (=BIOCENÓZA)

-živá složka, =soubor populací všech organismů žijících na určitém biotopu

FYTOCENÓZA=společenstvo rostlin, ZOOCENÓZA=společenstvo živočichů

-STRUKTURA: ráz společenstvu udávají dominantní populace (v lese stromy→smrčina, doubrava, olšina..,trávy na louce, ryby v rybníku)

-společenstvo bývá rozvrstveno určitým způsobem-rozvrstvení (stratifikace) v prostoru a čase

  • V PROSTORU-je dána rozmístěním jednotlivých populací v prostoru, rozlišujeme
    • VERTIKÁLNÍ (SVISLOU) – vede k vytvoření stromových pater:
      • kořenové – základ, kořeny a oddenky rostlin, bakterie, podhoubí, hlísti
      • mechové – mechy, přízemní rostliny- bělomech, rašeliník, játrovka
      • bylinné – traviny,borůvka, šťavel, metlička, brusinky, hmyz, hlodavci, měkk.
      • keřové –drobní ptáci, hmyz, trnka, maliny,ostružiny,hole,malé stromy (okraj)
      • stromové – nejvyšší, smrk, jedle, modřín, v korunách žijí živočichové

-řada živočichů se pohybuje ve více patrech

  • HORIZONTÁLNÍ (VODOROVNOU)-zastoupení org.se liší okraj lesa od vnitřní části,…
  • V ČASE-např. listnatý les vypadá v průběhu ročních období rozdílně (na jaře tam je bylinný porost, pak už jsou i stromy s listy a bylinné patro moc ne) – závisí na teplotě, vhlkosti, světlu

-smrčina skoro pořád stejná, bučiny se liší

 

VÝVOJ SPOLEČENSTVA

  1. SUKCESE = dlouhodobě probíhající změny ve společenstvu směřující k dosažení stability

PRIMÁRNÍ=tam, kde vznikne  nové společenstvo a život se tam začíná vyvíjet, nový biotop

-dnes možné – vyteče láva sopky, ostrov, hlubinné doly se zasypou hlušinou

-SEKUNDÁRNÍ=obnova ekosystému na místě, kde už byl – rychlejší, častější

-sukcese kolem školy – pampeliška prorůstá chodníkem, něco roste z okapu,…

-kdyby člověk nezasahoval, tak by sukcese pokračovala→směřovalo by tady k dubohabřině

-společenstvo se mění od strukturně jednoduchého s malým počtem druhů ve složité, hodně druhů

 

  1. KLIMAX=vrcholné stadium vývoje společenstva

-relativně ustálené konečné společenstvo, které je výsledkem sukcese

-ustálené podmínky, funguje nezávisle, závisí jen na srážkách

-horská smrčina a bučina, doubrava→vyvinuli se bez zásahu člověka v optimálním množství

-klimaxová smrčina –ne ta ve Slatiňanech, lužní lesy-ne, závisí i na vodě z řek

-ve společenstvu se uplatňují vztahy vnitrodruhové i mezidruhové

 

STABILITA SPOLEČENSTVA

-závisí hlavně na 2 faktorech:

  • DRUHOVÁ PESTROST (DIVERZITA)-čím je větší biodiverzita, tím stabilnější

monokultury – nestabilní, škůdci zničí 1 druh→zničí celý biotop

-nejvíce druhů: tropický prales, korálové útesy, nejméně: tundra, pouště

  • NA ZACHOVÁNÍ PODMÍNEK BIOTOPU-změny probíhající pomalu→org.se přizpůs.

-náhlá změna podmínek poruší stabilitu společenstva, původní společenstvo zaniká

-člověkem vytvořené umělé biocenózy (sady,pole) malá pestrost, nestabilní→pravidel.obhospodař.

 

BIOMY

=soubor podobných biocenóz (ekosystémů) s podobnou´strukturou a funkcí, které se vyvinuly v určitých podmínkách prostředí (teplo, srážky,…)

-podle klimat. podmínek se vyvinuly následující biomy: (s charakter. květenou a zvířenou)

  • TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY-hodně srážek, vysoká teplota, na rovníku, stejná délka dne,noci

-palmy, liány, papoušci, opice, hmyz

  • SAVANY – trávy, stromy řídce, teploty až 0 stupňů, antilopy, gazely, lvi
  • TROPICKÉ POUŠTĚ, POLOPOUŠTĚ – až 11měsíců v roce bez srážek, sukulenty typický

-teplotní rozdíly mezi dnem a nocí až 40 stupňů, hadi, ještěři

  • TVRDOLISTÉ LESY –křovinné formace-macchie
  • OPADAVÉ LISTNATÉ LESY – doubravy a bučiny s keř.patrem, veverka, liška, jelen, srnec
  • STEPI (prérie)-nízké zimní teploty, sušší podnebí – trávy, bez dřevin, psoun prériový
  • TAJGA= JEHLIČNATÉ SEVERSKÉ LESY -medvěd, sob, jen severní polokoule, limba, jedle
  • TUNDRA – opak trop. deštných lesů, nízká teplota, málo srážek, zima trvá 9-11 měsíců

-vegetační období zkrácené, vrby, zakrslé dřeviny, trávy, mechy, lišejníky

-sob, liška polární, medvěd lední, sovice sněžná

=od S k J, od rovníku k pólům = VEGETEAČNÍ PÁSMA – horizontální směr

-ale VEGETAČNÍ STUPNĚ – ve vertikálním směru (od nížin po velehory)  v ČR jen část vegetač.stupňů

 

CHOD ENERGIE V EKOSYSTÉMU

-EKOSYSTÉM=nejsou vůči okolí izolované, úzké sepětí biocenózy a biotopu→složka živá i neživá

-může mít různý rozsah

-dochází ke koloběhu látek a energií mezi neživou složkou a jednotlivými skupinami org.

 

-producenti při výrobě biomasy využijí 1% sluneční energie, která dopadá na zem

-biopotraviny nejsou ekologicky výhodnější

-organismy jsou při získávání E ke svému životu propojeni energeticko-potravními vztahy→ty druhy, které jsou an sobě závislé výživou tvoří POTRAVNÍ ŘETĚZEC

  • POTRAVNĚ KOŘISTNICKÝ – začíná býložravci a pokračuje 1 nebo více masožravci, rozvětvený, není přímý
  • DEKOMPOZIČNÍ (ROZKLADNÝ) –zajišťuje rozklad mrtvé org.hmoty –má dvě fáze:
    • tvorba HUMUSU, 2. MINERALIZACE HUMUSU (důležité bakterie)

-spojením všech potravních řetězců v ekosystému dojdeme k POTRAVNÍ PYRAMIDĚ, která znázorňuje tok látek a energií – je to pyramida, protože každá další úroveň může z pŕedchozí využít tak 15-20% jinak by se ekosystém zhroutil (např. více býložravců než masožravců musí být)

 

DĚLENÍ EKOSYSTÉMŮ:

-většina ekosystému ovlivňována člověkem: těžba surovin, imise, hnojení, pesticidy,…

  • PŘIROZENÉ – rezervace, lesy, boubínský prales, chráněná území
  • PŘÍRODNÍ – bez zásahu člověka, v ČR ne

-oba se vyznačují velkou druhovou bohatostí a složitostí potravních vztahů→proto mají schopnost autoregulace=reagují na změny prostředí a udržují rovnováhu mezi složkami

-dojde-li k podstatným zásahům do prostředí→zhroucení (jeli poškození menší má systém schopnost obnovy do původního stavu)

  • UMĚLÉ – nejčastější, hodně přetvořené člověkem

-nejsou příliš stabilní, protože směřují k monokultuře (přestanu dodávat E→směr ke klimaxu)

-není trvale udržitelný, k udržení je třeba nutná DODATKOVÁ ENERGIE

-ke zdvojnásobení výnosu je třeba dodat desetinásobek dodatkové energie

-lesy,louky,pole,malý počet druhů,nízká biodiverzita, nemají schopnost autoregulace,obnovy

-pole větší produkce biomasy, ale jen díky dodatkové energii = hnojení (nutné)

-nadměrné množství dodatkové E může dočasně zvýšit výnosy, ale za cenu poškození ekosystémů, které vede k podstatnému snížení úrodnosti

-EKOSYSTÉM LESA: producent (ploník, kapraď samec, smrk), K1 (zajíc, králík), K2 (ježek, jezevec, kuna), K3 (liška, vlk, rys), parazit (klíště, blecha, hlísti-škrkavka), rozkladači (hrobařík, chrobák, bakterie, houby), potravní řetězec (semínko smrku-veverka-kuna), komenzalismus (svízel přítula + strom), konkurence (kapradí pod stromem), amenzalismus (bakterie+houby,plíseň)

 

VZTAH ČLOVĚKA A PROSTŘEDÍ = ANTROPOEKOLOGIE

-člověk je neoddělitelnou součástí ekosystémů, člověk své ŽP využívá, mění, ovlivňuje

-historický vývoj vlivu člověka na prostředí:

  • PRAVĚK – zásahy do ekosystému nevedly k narušení ekosystému, protože byla malá hustota obyvatel (5 mil)

-živili se lovem a sběrem (někde vyhubyli zvíře, tak se posunuli dál a příroda se tam obnovila)

  • STAROVĚK –rozvoj zemědělství, pastevectví, budování sídel, měst, těžba rud a dřeva-stavba

-odlesnění→důsledkem byla vodní a větrná eroze

změny vodního režimu→rozsáhlé změny vedly i ke zhrocení ekosystému→vznik stepí, pouští →vliv i na zánik některých civilizací

  • STŘEDOVĚK – kácení lesů, rozvoj zemědělství, nová sídla, těžba surovin, doly

-lokální změny jako ve starověku, nedochází k postižení biosféry

  • NOVOVĚKvelké poškozování, průmyslová revoluce, zemědělství, doprava, těžba

-vede i k vyhubení organismů→zásadní změny v biosféře, vysuśování mokřadů

-snížení stavů, ohrožení existence dalších druhů, počet lidí se zvětšuje-konflikt člověka a ŽP

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY

=problémy, které se týkají celého světa, ohrožují existenci člověka

  • POPULAČNÍ EXPLOZE – obrovský přírůstek lidí, ale nerovnoměrný→tlak na ŽP

-rozvojové země-velký přírůstek→problém uživit→

  • POTRAVNÍ, SUROVINOVÁ, ENERGETICKÁ KRIZE→zdroj konfliktů

-každou hodinu zemře 1700 lidí hladem

nebezpečí vyčerpání zdrojů surovin a neobnovitelných (uhlí, ropa, plyn) a obnovitelných zdrojů (voda do jisté míry, dřevo, biomasa)

-suroviny rozmístěny nerovnoměrně, těžko se odhaduje jejich skutečné množství

-Strategie trvale obnovitelných zdrojů-přijato 1992 v Rio de Janeiru – ustanovilo, aby se lidstvo rozvíjelo, ale ne na úkor dalších generací

-Agenta 21 – pro 21. století, rozpracovává strategie pro kraje, oblasti,..

  • EKOLOGICKÉ KATASTROFYrozsáhlá poškození velkých úseků biosféry

-havárie tankerů (1l ropy znečistí 1000l vody), havárie ropných vrtů (kouřový mrak sníží teplotu až o 10 stupňů), lesní požáry, havárie chemických továren, poškození území těžbou a imisemi (=kyselý déšť, reaguje se vzduchem a padá na zem X emise-SO2, CO2. pevné, plynné, kapalné látky dostávající se do ovzduší), kácení tropických lesů

  • KLIMATICKÉ ZMĚNY – zvýšená koncentrace CO2 v ovzduší a následný skleníkový efekt
  • VYMÍRÁNÍ DRUHŮ – způsobené zničením jejich přirozeného prostředí nebo lovem
  • VÁLEČNÉ KONFLIKTY – nebezpečí použití jaderných nebo biologických zbraní,…

 

SMOG

=kouř s mlhou různého složení – směs pevných, kapalných a plynných částic rozptýlených ve vzduchu

nejvíce: Praha, Plzeň, kotliny

-nejčastěji: podzim, zima – souvisí s inverzním charakterem počasí, špatné rozptylové podmínky

INVERZE=obrácené rozvrstvení teplých a studených vrstev vzduchu, nastává celkem pravidelně

rozlisujeme různé typy:

  • KYSELÝ SMOG – zdrojem hlavně spalování uhlí a jiných fosilních paliv (Londýnský typ)
  • FOTOCHEMICKÝ SMOG – zdrojem hl.automobilová doprava (Losangelský typ)
  • KOMBINOVANÝ SMOG – uplatňují se oba předchozí zdroje znečištění (naše velká města)
  1. PLYNNÉ EMISE – SO2, oxidy dusíku, ozon:
  • OXID SIŘIČITÝ – vzniká spalováním fosilních paliv s vysokým obsahem sloučenin síry

-původ: spalováním nekvalitního hnědého uhlí→kyselé deště

-dřív velký problém, teď odsiŕování elektráren pomocí vápence (→vznik sádrovce)

-dnes jsou kyselé deště méně časté než dříve, dříve pH dešť.vody 2, dnes 4

→zlepšilo se to→větší výskyt hub→častěji najdeme i padlí-negativní, protože napadá květiny

-způsobuje poškození sliznice dýchacího ústrojí, snížení imunity, u rostlin rozklad chlorofylu

  • OXIDY DUSÍKU NOX –vznik: výfukové plyny elektráren

-nesnižují se, narůstá množství, hl. podíl pŕi vzniku kyselých dešťů

  • OXID UHLIČITÝ –vzniká pŕi spalování, přispívá ke skleníkovému efektu
  • VÝFUKOVÉ PLYNY

-zplodiny spalování pohonných hmot působí negativně v místech s hustou dopravou

  • OXID UHELNATÝznemožňuje pŕenos O2, ptž blokuje určité množství krev. barviva

-váže na sebe olovo→přímo jedovatý

  • UHLOVODÍKY – přispívají k tvorbě smogu a některé –BENZPIRÉNY jsou karcinogenní
  • OLOVO – toxické pro bílkoviny, dnes se nahrazuje aromatickými látkami (některé jsou ale také škodlivé)
  • FREONY – deriváty uhlovodíků s obsahem fluoru a chloru

-do ovzduší se dostávají ze sprejů, průmysl, chladírenství, plasty→narušují ozonosféru→UV záření proniká na zemský povrch a způsobuje zvýšený výskyt rakoviny

  • OZÓN

-v ozonosféře pozitivní – zachycuje UV záření

v přízemní vrstvě je chybou – rozklad chlorofylu, poškozuje sliznici očí, dých.cest

-vzniká reakcí oxidů dusíku a kyslíku

-čím je tvor menší, nižší – tím více ho má

  1. PEVNÉ EMISE

-do ovzduší se dostávají při spalován, těžbě a úpravě surovin, množství klesá

-pevné částice rozptýlené ve vzduchu působí negativně několika způsoby:

  • MECHANICKÝM ZNEČIŠTĚNÍMPOPÍLEK v ovzduší→usazuje se v plicích, ucpává průduchy
  • TVORBOU KONDENZAČNÍCH JADER pro vznik srážek→v silně znečištěných oblastech vzrůstá výskyt mlh, prudkých lijáků, krupobití
  • CHEMICKÝM PŮSOBENÍM – obsahuje toxické látky (Cd, Hg, Pb-těžké kovy)

 

RADIOAKTIVNÍ ZNEČIŠTĚNÍ ATMOSFÉRY

-RADON – uvolňuje se z hornin do ovzduší rozpadem radia

-způsobuje rakovinu plic, nebezpečné koncentrace v nevětranných prostorech – byty, sklepy

URAN a SMOLINECžilné nerosty, v hlubinách→uvolňování radioaktivních látek→nemoci

-SYNERGICKÝ EFEKT – škodliviny působí dohromady a když budem mít všechny do limitu, tak se to stejně nasčítá→negativní účinky

HNOJIVA A PESTICIDY

-hnojiva pesticidy se dostávají po vody a nebezpečné jsou hl. dusičnany a fosforečnany

-EUTROFIZACE VODY =příliš mnoho živin ve vodě, hlavně hodně P a N je ve vodě

→pŕemnožení sinic→důsledek: odumírají druhy náročné na kyslík

-sinice při rozladu produkují kyslík a toxiny

-negativní vliv na koupání, ucpávání filtrů v elektrárnách, vzniká vodní květ

-N – z hnojiv v zemědělství, P – z pracích práśků (obsahují fosfáty)

-herbicidy = na květiny, fungicidy = na houby, insekticidy = na hmyz,…

-PESTICIDY – správné je SELEKTIVNÍ  PŮSOBENÍ (=nićí jen to, co má a nic jiného)

-neměli by obsahovat Hg, Cd – jsou karcinogenní

-je lepší použít látky pŕírodního charakteru (pyretroidy z kopretiny do insekticidů)

DDT – insekticid, který byl velmi účiný, ale nerozkládal se

GMO – vyšlechtěno tak aby se nemuselo stříkat

SKLENÍKOVÝ EFEKT

-freony, methan, vodní páry, CO2, nutný, pro přežití, globální oteplování,…

OZÓNOVÁ DÍRA

-nad Antarktidou, narušují ji freony (tvrdé a měkké) – schopné narušit obal→proniká více záření než je zdravé (zdroj: chladící zařízení, spreje dnes už moc ne)

ODPADY

-nejekologičtější je odpad, který nevznikne (zboží na 1 použití má několik obalů→neekologické)

-snažit se suroviny znovu použít, zpracovávat jinak, recyklovat

-vratné obaly ekologičtější než plastové, produkovat co nejméně odpadu, tŕídit odpad

-do sběru lze dát Al, Fe,..→zmenšíme množství odpadu

-pŕi likvidaci musí být zvlášť tzv. nebezpečný odpad (napŕ. baterie)

-netŕíděný odpad můžeme LIKVIDOVAT dvěma způsoby:

  • SPALOVÁNÍ šetrnější, záleží na teplotě – musí být dostatečně vysoká (1200 stupňů)
  • SKLÁDKOVÁNÍ – zaber e hodně místa, musí se hlídat podloží

-látky podléhající rozkladu X některé látky se v přírodě nerozloží (plast)

-poslední způsob řešení, není moc ekologické

-myčka na nádobí – ekologičtější než běžné mytí

OCHRANA PŘÍRODY

-nejstarší chráněná území u nás: Hojná Voda, Žofínský prales v Novohradských horách (1838)

nejstarší národní park na světě: YELLOWSTONE v USA (1872)

-EVROPA: Vysoké Taury (Rakousko), Slovenský kras, Dunajská delta, Maurovský les (se šumoavou nejrozšířenější ve střední Evropě)

INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE OCHRANOU PŘÍRODY

  • OSN, UNESCO – zabývají se vědou, výchovou a kulturou v oblasti ŽP
  • IUCN = MEZINÁRODNÍ UNIE PRO OCHRANU PŘÍRODY A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

-členy je přes 500 organizací ze 111 států

-mezinárod. akce na ochranu přírodních zdrojů a jejich racionální využití

-vydává ČERVENÉ KNIHY =seznam ohrožených rostlin a živočichů pro jednotlivé státy a světadíly (X mezi zákonem chráněné druhy většinou patří nápadné druhy)

  • WWF = SVĚTOVÝ FOND PRO OCHRANU PŔÍRODY – panda ve znaku

-financování mezinárodních akcí na ochranu přírody

SVĚTOVÉ PROGRAMY A ÚMLUVY V OBLASTI ŽP

  • A) CITES – úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy→nesmí se s nimi obchodovat a vozit přes hranice
  • B) NATURA 2000 – evropský projekt (2000=2. tisíciletí, letopočet se nemění)

chrání se to, co je někdo typické a je toho dost

-směrnice týkajícím stanovišť a druhů (v Maďarsku se chrání stepi, ale u nás ne)

  • C) ČLOVĚK A BIOSFÉRA (MB) – ekologická výchova veřejnosti

-budována síť biosférických rezervací, pod patronátem UNESCO

  • D) RAMSARSKÁ ÚMLUVA 1971 – Írán, úmluva o mokřadech mezinárod. významu

-cílem je chránit mokřady jako prostředí pro vodní ptáky

-mají vysokou biodiverzitu, v ČR u Doks je chráněný mokřad

  • E) MONTREALSKÝ PROTOKOL 1986 – o ochraně ozónové vrstvy

-nejdřive ve Vídni 1985. dodnes není vyřešeno

  • F) BASILEJSKÁ ÚMLUVA 1989 – o úniku nebezpečných odpadů přes hranice (každý stát si má odpady likvidovat sám)
  • G) SOFIE 1995 – úmluva o biodiverzitě
  • H) STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE -Rio de Janeiro 1992

-pak v Japonsku 97, v Maroku 2001

AGENDA 21 = 21. století, nejvýz. dokument Konfernce OSN o ŽP a rozvoji

-obsahuje úkoly pro všechny státy 21. století, rozpracováno pro jednotliv. kraje, obce

OHROŽENÍ ŽIVOČICHOVÉ

-panda velká (původně v Číně), Kůň Převalského (Slatiňany, pražská ZOO), orangutan, kormorán, krokodýl siamský, gorila horská, vydra říční, tygr, bizon, koala, někteří nosorožci

 

OCHRANA PŘÍRODY V ČESKÉ REPUBLICE

-ochrana přírody je zakotvena v Ústavě a v Listině základních práv a svobod

-zákon č. 114/1992 – O OCHRANĚ PŔÍRODY A KRAJINY

  • chránit druhy, ale i to co ten druh potřebuje
  • obsahuje vyhlášky – ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNA ÚZEMÍ A DRUHY:

1. KRITICKY OHROŽENÉ – bledule letní, koniklec jarní, perlorodka říční, mihule potoční, čolek velký, zmije obecná, kočka divoká, vlk, sokol stěhovavý, hřib královský

-2. SILNĚ OHROŽENÉ – leknín bílý, tis červený, lilie cibulkonosná, rosnatka okrouhlolistá, škeble rybničná, čolek obecný, mlok skvrnitý, skokan zelený, vydra říční, slepýš křehký,…

-3. OHROŽENÉ

 

INTRODUKCE = zavádění nových druhů do míst kde nežily, je nežádoucí, zaneseny uměle

-př. králík v Austrálii, v ČR ondatra, záleží jetsli najde uvolněnou niku, kde může působit

REINTRODUKCE = znovuzavedení druhu zpátky

REPATRIACE = znovuzanesení původního druhu, často se tyto pojmy zaměňují

 

ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŔEDÍ – č. 17/1992

-obsahuje definice pojmů, zásady ochrany ŽP, odpovědnost za porušení povinností

ZÁKON O OVZDUŠÍ, O LESÍCH, O VODÁCH, O ODPADECH, O OVZDUŠÍ,…

INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE OCHRANOU PŘÍRODY

-orgány ochrany ŽP mají jen funkci metodickou, a pouze doporučují

VLÁDNÍ ORGANIZACE: Ministerstvo ŽP, Česká inspekce ŽP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Státní fond ŽP, Krajské a obecní úřady

NEVLÁDNÍ ORGANIZACE:

-ČSOP = Český svaz ochránců přírody = Společnot pro trvale udržitelný život-největší

-Greenpeace, Duha, Zelený kruh, Děti Země

 

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

-VELKOPLOŠNÁ: národní parky NP, CHKO

MALOPLOŠNÉ: přírodní rezervace a památky, národní přírodní rezervace a památky

NÁRODNÍ PARKY – 4

-Krkonoše (nejstarší, 1963), Šumava(největší,1991), České Švýcarsko (nejmladší), Poddyjí (nejmenší)

-rozsáhlá území málo ovlivněná člověkem, s výskytem řady vzácných druhů

-ochrana je odstupňována do 3 zón – v 1. zóně není dovoleno pohyb mimo vyznačené cesty, zakázáno umísťování staveb, není dovoleno táboření, organizování spor.akcí, sběr rostlin

-Šumava má zároveň i CHKO

CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI – 25

-menší množství chráněných druhů než v NP, ochrana obvykle odstupňována do 3. stupňů

region: Železné hory (sídlo v Nasavrkách), Žďárské vrchy

-obvykle tam, kde jsou hory, pískovcové a krasové oblasti

-Šumava, Třeboňsko, Blanský les,  Bílé Karpaty, Beskydy, Jeseníky, Moravský kras, Pálava, OH, Český ráj, Jizerské hory, Lužické hory, České Středohoří, Český kras, Kokořínsko,…

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE

-menší území se zvláště významnými ekosystémy v národním či mezinárodním měřítku

-nejsou dovoleny žádné zásahy, jen ty co zlepšují dosavadní stav

-zakázáno tábořit, pohybovat se mimo vyznačené cesty, umísťovat stavby, sbírat rostliny

-př. vrch Milešovka, Lednické rybníky na J Moravě, Praděd,..

PŘÍRODNÍ REZERVACE

-obdobné NPR, ale význam je spíše lokální (př. Prachovské skály, Prokopské údolí u Prahy)

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA

přírodní útvar menší rozlohy s národním či mezinárodním významem

-spoluutvářena i člověkem (Pŕ. Babiččino údolí, Pravčická brána, jeskyně Šipka)

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA

-přírodní útvar s významem pouze oblastním (lokálním)

-zákon ještě uznává tzv. PAMÁTNÉ STROMY – stromy velkého stáří, s kulturně histor. významem

-chráněná území mají kolem sebe dále vytvořena OCHRANNÁ PÁSMA – lidská ćinnost limitována





Další podobné materiály na webu: