Epos o Gilgamešovi – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: Epos o Gilgamešovi

Autor: Neznámý autor

Přidal(a): lil

 

 

Epos o Gilgamešovi

– První epické dílo světové literatury

– byl původně napsán na 12 tabulkách, mezi hlavní naleziště patří Ur, Sippar, Iščálí a Ninive, epos představuje zhruba 3000 veršů. Vznikl zřejmě ve starobabylónském období (počátek 2.tis. př.n.l.) na území staré Mezopotámie. Klínové písmo

–  Původní sumerská verze byla v obměnách šířena a můžeme ji zaznamenat např. i v akkadské či chetitské literatuře. Původní verze eposu byla sepsána na 12 tabulek. Epos tvoří přibližně 3000 veršů.

– Gilgameš byl zřejmě vládcem Uruku v období jeho první dynastie (cca. 2600 př.n.l.). Podle sumerského seznamu králů trvalo jeho panování 126 let. Měl být synem bohyně Ninsun a krále Lugalbandy. Dle sumerského seznamu králů však byl jeho otcem vysoce postavený kněz z Kullabu. Gilgamešovým nejslavnějším činem byla stavba hradeb kolem Uruku.

– V sumerských textech je hrdina znám jako Bilgames (výhonek stromu mésu – strom života). A akkadské literatuře již nese jméno Gilgameš.

 

– Epos vypráví o Gilgamešově hledání nesmrtelnosti. Zajímavá je zvláště 11.tabulka. Popisuje setkání Gilgameše s Utanapištimem (Utnapishtim, Utnapištim), hrdinou potopy, předobrazem biblického Noeho.

-Do češtiny poprvé přeložen okolo 1950

 

Obsah:

Děj vypráví o Gilgamešovi, vládci města Uruku, který je polobohem. Ze začátku je ukazován jako despotický vladař, který utlačuje poddané. Na popud poddaných stvoří bohyně Arura Enkidua, který má být Gilgamešovým protivníkem. Enkidu je od narození divoké stvoření, které je „zkroceno“ až nevěstkoua poslán do Uruku za Gilgamešem. Ten se s Enkiduem střetává v boji, ale boj je vyrovnaný a  z protivníků se stávají přátelé.Gilgameš prahnoucí po nesmrtelné slávě se v doprovodu Enkidua vydává přemoct zlého obra Chuvavu, jenž stráží cedrový les. Chuvava se vysmívá jejich slabosti. Ti mu však za porazí pomoci bohů a setnou mu hlavu.Po návratu do Uruku Gilgameše žádá o ruku bohyně Ištar. On její žádost o sňatek odmítá, a beze strachu jí vyčte všechny milence. Ištar se rozčílí a požádá svého otce Anua, aby na Gilgameše seslal božského býka. Gilgameš ho ovšem za Enkiduovi pomoci přemůže.Po porážce božského býka pořádá Gilgameš hostinu, po níž má Enkidu věštecký sen. V něm na něj bůh Enlil sesílá smrt, jako trest za zabití Chuvavy a Božského býka. Enkidu onemocní a za dvanáct dní od tohoto snu umírá.Gilgameš smrt svého přítele dlouho oplakává, poté se rozhodne jít za Utanapištimem, který údajně zná tajemství věčného života. Utanapištim mu líčí příběh o potopě světa a následně mu dává zkoušku, kterou musí podstoupit pro získání nesmrtelnosti. Ta spočívá v tom, že nesmí usnout po dobu 6 dní a 7 nocí (po dobu, kdy trvala potopa). To se ovšem Gilgamešovi nepodaří. Při odchodu ještě dostává od Utanapišty radu, kde najít rostlinu života, ta je mu ovšem sežrána hadem a Gilgameš si uvědomuje, že nesmrtelnost nezíská. Nakonec mu však dochází, že se do nesmrtelnosti lidské historie zapíše hradbami, které vybudoval okolo města Uruku.

 

Epos o Gilgamešovi splňuje požadavky iniciačního mýtu dokonale snad ve všem. Hrdina je něčím výjimečný, je polobůh, který se dokázal vzepřít bohům. Během života vykonává hrdinské činy prospěšné okolí (zabije netvory), aby následně vstoupil do podsvětí a plnil úkoly. Na úplný závěr se smíří s životem a přijme fakt, že není nesmrtelný sám jako osoba, ale jeho jméno díky hradbám města Uruku nezemře nikdy.

 

Zvláštní je téměř stejný zápis velké potopy, jako je ve Starém zákonu. Rozdíl je např. v tom, jaký pták byl ten poslední vyslaný. Ve Starém zákoně je to holubice, tady havran. Jinak je vše téměř na vlas stejné, což nám téměř jistě dokazuje inspiraci Starého zákona eposem o Gilgamešovi .





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář