Otázka: Evropská unie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Roušar
- regionální uskupení, které sdružuje evropské státy a jehož cílem je politická a hospodářská integrace členských zemí
- nejedná se o klasickou mezinárodní organizaci a obvykle se považuje za originální a svébytné politické těleso, jež nemá v historii obdoby
- hospodářskou integraci započalo Evropské společenství uhlí a oceli (1952)
- roku 1957 vzniklo Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) a EHS (viz výše)
- na summitu v Haagu roku 1967 se tato společenství spojila v Evropská společenství
- další integrace podle smluv výše
- EU jako taková vznikla na základě Maastrichtské smlouvy k 1.listopadu 1993
- dnes má 27 členů, Česká republika byla přijata 1.května 2004
Tři pilíře EU:
- Evropská společenství
- Společná zahraniční a bezpečnostní politika
- Spolupráce v oblasti justice a vnitřní bezpečnosti
Cíle EU:
- Hospodářská unie: její fungování je postaveno na sladění hospodářské politiky členských zemí a na prosazení čtyř základních svobod – volného pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb
- Měnová unie: členské země se rozhodly přejít od celní unie k jednotné měnové politice a dohodly se na vytvoření Centrální evropské banky, k 1.1.2002 většina států přijala společnou měnu – EURO
- Politická unie: členské země jsou ochotny postoupit část své suverenity společným evropským orgánům, zejména Evropské komisi, sladit svoji zahraniční politiku a poskytnout občanská práva občanům členských zemí na svém území (občanství Unie)
Orgány EU:
- Evropská rada: hlavní rozhodovací orgán, který schvaluje všechny legislativní akty. Je tvořena nejvyššími představiteli vlád a předsedou Evropské komise, schází se dvakrát ročně a dává podněty Evropské komisi
- Rada EU: sídlí v Bruselu, je tvořena ministry členských států toho rezortu, kterého se týkají probíraná témata. Schvaluje právní akty mající platnost zákonů, může rozhodovat o všech otázkách integrace.
- Evropská komise: sídlo v Bruselu, nejvyšší orgán výkonné moci EU, má 27 členů (ti jsou jmenováni vládami jednotlivých států na 5 let), pracuje nepřetržitě, je subjektem mezinárodního práva, předkládá návrhy právních předpisů Evropskému parlamentu a Radě EU, má právo ukládat sankce.
- Evropský parlament: sídlí ve Štrasburku, výbory v Bruselu, nejvyšší zákonodárný orgán EU, má 785 poslanců (jsou voleni přímo obyvateli jednotlivých států na 5 let- volby jsou teďka), hlasuje o rozpočtu, má právo podávat Evropské komisi návrhy právních aktů a také má kontrolní právo vůči Evropské komisi.
- Evropský soudní dvůr: Sídlo v Lucemburku, nejvyšší soudní orgán EU, dohlíží na jednotnost výkladu a aplikace evropského práva, podle tohoto práva řeší spory. Dbá o to, aby příslušná ustanovení práva EU měla v případě konfliktu přednost před zákony členských států. Tvoří ho 27 soudců (z každé země jeden), jmenovaných na 6 let.
- Evropský účetní dvůr: sídlí v Lucemburku, je tvořen sborem 27 nezávislých účetních kontrolorů jmenovaných Radou EU, kteří přezkoumávají všechny příjmy a výdaje EU.
- Další instituce: Evropská ústřední banka, Evropská investiční banka, Evropský ombudsman, Hospodářský a sociální program, Výbor regionů.
- Schengenská dohoda: Přijata 1985, ČR od prosince 2007.
Upravuje:
- Společnou vízovou politiku vůči třetím zemím
- Společnou kontrolu vnějších hranic EU
- Společné zásady přepravy a pohybu zboží a ochrany při přepravě
- Společné zásady ochrany osobních údajů
Důležité smlouvy :
- Pařížská smlouva : byla zakládající smlouvou Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Smlouva byla podepsána 18. dubna 1951 a vstoupila v platnost 23. července 1952. Její platnost vypršela po 50 letech, tedy července 2002 a celá agenda ESUO byla následně na základě Smlouvy z Nice převedena na Evropské společenství
- Římské smlouvy : souhrnný název pro dvě smlouvy, které byly podepsány v Římě 25. března 1957: smlouvu zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) a smlouvu zakládající Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Obě vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Římské smlouvy byly jedním ze základů pozdější evropské integrace. Signatářské státy v roce 1957 byly: Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko
- Slučovací smlouva : též Smlouva o Evropských společenstvích nebo Smlouva o jednotných orgánech – oficiální název Smlouva o zřízení společné Rady a společné Komise Evropských společenství – byla podepsána 8. dubna 1965, vstoupila v platnost 1. července 1967 a sloučila orgány do té doby existujících tří evropských společenství (EHS, ESUO a Euratom), které od té doby také začaly používat společný rozpočet. Od tohoto data se pro tato společenství začal používat název Evropská společenství.
- Smlouva o Evropské unii : podepsána v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Maastrichtská smlouva změnila název Evropského společenství na „Evropskou unii“. Zavedla rovněž nové formy spolupráce vlád členských zemí – například v oblasti obrany a v oblasti „spravedlnosti a vnitřních věcí“. Přidáním této mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“ – Evropskou unii (EU).
- Amsterodamská smlouva: podepsána 2. října 1997 a v platnost vstoupila 1. května 1999, změnila a přečíslovala Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Úplná znění těchto smluv jsou k ní připojena.
- Smlouva z Nice (oficiální název Niceská smlouva) : smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) a Římské smlouvy. Byla podepsána 26. února 2001 mezi státy Evropské unie na zasedání Evropské rady ve francouzském městě Nice. Po ratifikaci ve všech členských zemích EU (například v Irsku se kvůli ní konalo referendum) vstoupila v platnost 1. 2. 2003. Agenda zaniklého Evropského společenství uhlí a oceli byla touto smlouvou převedena na Evropské společenství.
- Lisabonská smlouva (též Reformní smlouva) : smlouva podepsaná 13. prosince 2007 v Lisabonu. Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, má podle názoru příznivců prohlubování evropské integrace právě Lisabonská smlouva zajistit efektivní fungování EU do budoucna.Na rozdíl od Ústavy EU – která dosavadní smlouvy měla nahradit – má Reformní smlouva změnit stávající smlouvy EU, které jinak zůstávají v platnosti. Mnoho změn obsažených v neúspěšné evropské
Rozšiřování EU
- uvažuje se o Chorvatsku, Makedonii a Turecku
- Rozšířila se celkem šestkrát:
◦ 1973 – Dánsko, Irsko a Spojené království.
◦ 1981 – Řecko
◦ 1986 – Španělsko a Portugalsko
◦ 1995 – Finsko, Rakousko a Švédsko
◦ 2004 – Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko
◦ 2007 – Rumunsko a Bulharsko
POLITICKÉ IDEOLOGIE
FAŠISMUS
- Nacionální šovinistické, rasistické hnutí a diktátorská forma vlády, vychází z koncepce absolutní vlády (Hobbes, Machiavelli)
- učí, že celek je důležitější než část, že svobodu může člověk získat, když se ztotožní se státem
- opírá se o mýty, pudy, rasové předsudky
- v praxi tato ideologie vyústila v agresivní politické činy, genocidy, války
- Mario Pamieri (filozofie fašismu), Giovani ventile, Benito Mussolini, Ernst Huber, Adolf Hitler (Mein Kampf)
NACISMUS
- Přesvědčen o vyjímečnosti vlastního národa
- Vychází z rasismu, má i některé prvky socialismu; rozlišuje vyšší a nižší rasy
- Absolutizuje moc státu a vůdce, odmítá demokracii a likviduje lidská práva a svobody
- Jednotlivec musí přinášet oběti ve prospěch štěstí a úspěch národa
- Stojí v opozici k liberalismu, projevuje se ve sféře:
- Politické (vytváření národního státu)
- Kulturní (národní vědomí)
- Ekonomické (namířeno proti cizímu kapitálu, cizí konkurenci)
RASISMUS
- Snaží se legitimovat společenské nerovnosti na základě biologických rozdílů
- Odvolává se k pseudovědeckým poznatkům, podle kterých byli lidé členěni na vyšší a nižší vrstvy a která byla diskriminována:
- Právně (před zákonem)
- Ekonomicky (nižší mzda za stejnou práci)
- Politicky (neexistence volebního práva)
- Společensky (vytěsňování menšin)
- Kulturně (nepřítomnost vzdělání v mateřském jazyce)
- Tvůrci teorie: Joseph A. Gobineau, Houstin S. Chamberlain
- Významní bojovníci proti rasismu: Nelson Mandela (Nobelova cena míru, JAR); Martin Luther King (NC míru)
ANARCHISMUS
- Odmítá státní moc, formální organizace a právní řád
- Hlásá neomezenou svobodu jednotlivce, svobodu je možné uskutečňovat jen v malých autonomních dávkách
- Hlavním cílem je zrušení státní byrokracie, kapitalistických podniků, armády a církví
- Kritizují současný kapitalismus, protože nezaručuje spravedlivé rozdělování materiálního bohatství
- Existují dva hlavní směry:
◦ Individualistický – Nozick, Stiner- minimalizace státu, základem svobodné vlastnictví a svobodná konkurence
◦ Kolektivistický – Bakunin, Kropotkin- agituje pro nepřetržitou revoluci
FEMINISMUS
- Ideologie ženského hnutí usilující o dosažení politické, ekonomické a sociální rovnosti žen ve společnosti
- Počátky již v 18. Století; Simone de Beauvoirová, Betty Friedanová, Kate Milletová
ENVIROMENTALISMUS
- Zabývá se vztahy mezi přírodním prostředním a společenským vývojem
- Usiluje o změny ve společenských, ekonomických a politických mechanismech tak, aby nebránily snahám o
ochranu životního prostředí
PACIFISMUS
- Odmítá násilí a války v mezinárodních vztazích
