Kniha: Faust (Johann Wolfgang von Goethe)
Předmět: Český jazyk – rozbor díla
Přidal(a): Jogobělka
Johann Wolfgang Goethe
- německý básník, prozaik, dramatik, politik, biolog, stavitel, knihovník, romanopisec a malíř
- učil se řecky, latinsky, hebrejsky, francouzsky, anglicky a italsky
- stejně jako jeho otec studoval práva
- v devatenácti se těžce roznemohl a musel se vrátit domů a v té době se projevuje jeho nadání a schopnost vcítit se do psychiky druhých
- veškeré podněty z osobních setkání, milostných vztahů, rozhovorů a náhodných poznámek si uschovával ve své geniální paměti a později je využil ve svých dílech
- nakonec zemřel na infarkt myokardu.
Další díla:
-
- Král duchů
- Čarodějův učeň
- Egmont
- Viléma Meistera léta učednická
- Viléma Meistera léta tovaryšská
Literárně historický kontext
Preromantismus
- umělecký proud 2. poloviny 18. století, jenž vznikl zejména jako reakce na klasicismus a osvícenství
- ve své době jej vytváří především měšťanstvo jako výraz svého nového životního postoje a uměleckého stylu → klade důraz na citové hodnoty prostého, „nezkaženého“ člověka
- v literatuře se vedle názvu preromantismus můžeme setkat i s názvem sentimentalismus, neboť preromantismus se orientuje hlavně na posílení emocionální působivosti uměleckých děl
- chápe umění jako prostředek k přeměně světa
- zdůrazňuje cit i vášeň, za silný inspirační zdroj je považována lidová poezie, rozvíjí se vztah k přírodě, fantazii, dávnověku
- Častými motivy jsou hřbitovy, jezera, trosky hradů, měsíční svit, symbol mnicha, poustevníka, vězně nebo poutníka.
Další autoři tohoto období:
-
- James Macpherson (Ossianovy zpěvy)
- Friedrich Schiller (Loupežníci)
- Jan Kollár (Slávy dcery)
Rozbor díla: Faust
- první díl vyšel roku 1808 a druhý díl až v roce 1832
Literární druh:
- drama
Literární žánr:
- tragédie (někdy označována jako ,,nehratelné knižní drama‘‘)
Jazyk:
- zastaralý jazyk, mnoho archaismů
Téma:
- dobro a zlo
Hlavní myšlenka:
- lidská humanita a obětavost musí zvítězit nad zlem, řeší smysl života a upozorňuje na těžkou cestu k ideálu
Místo děje:
- středověk, 16. století
Vypravěč:
- vypráví v něm určené postavy, které tam jsou napsány (herci)
Typ vyprávění:
- scénář pro herce (já bych to tak nazvala, každá postava něco vypráví)
Kompozice:
- první část má 25 scén, druhá má 5 dějství, objevuje se zde střídavý rým
- a někdy se tam objeví i obkročný nebo sdružený
Postavy:
- hlavní postavy jsou Faust a Mefistofeles, ale objevují se tam i další
- Faust – pořád nespokojený středověký učenec, touží po novém poznání, s dějem se mění k ,,lepšímu‘‘
- Mefistofeles – čert, ďábel, symbol zla, usiluje o Faustovu duši
Děj:
V první části to začíná s nespokojeností Fausta a jeho požadavkem k poznání. Jednou k Faustovi přijde ďábel Mefistofeles a uzavírají dohodu, zpečetěnou krví. Pokud Mefistofeles ukáže Faustovi věci, které dosud nezná a neviděl je, dostává Faustovu duši. Faust získává zpět své ztracené mládí a poznává nové příběhy. Zamiluje se do Markétky, která zaviní smrt své matky i bratra, ale nedokáže s tím žít a zabije své dítě, které měla s Faustem. Když se Faust dozví, že Markétka je odsouzena k smrti, rozhodne se ji pomoci. Jenže ona s těmito ranami dál žít nemůže a odmítne pomoc.
V druhé části se Faust dostává do cizokrajných končin. Vynalezne například papírové peníze a tak zachrání císařství a stane se oblíbeným na císařském dvoře. Navštíví Řecko a pozná jeho kouzla a mýty. Dokonce zde uzavírá manželství, z něhož se mu narodí syn, ale ten nakonec umírá. Poté je Faust představen jako starý vladař, který usiluje o zúrodnění bažin u moře. Nakonec Mefistofeles nezíská Faustovu duši, protože Faust se snažil pomáhat lidem. Faust je spasen a Mefistofeles na jeho duši nedosáhne. Faustova duše je po smrti spasena.