Otázka: Filosofie
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Anet
– na počátku soubor veškerého vědění – příroda, astronomie, geologie, matematika, architektura, umění, …
– dnes – věda o obecných otázkách bytí a jsoucna
– obory:
• ontologie (metafyzika)
• gnozeologie (noetika)
• hermeneutika
• etika
• filosofická antropologie
• dějiny filosofie
A) ONTOLOGIE:
– podstata bytí
– onto = bytí, meta = za, physis = příroda, lotos = poznání
– řešení:
1. materialismus
◦ hmotná podstata
◦ hmota – něco hmatatelného, složená z částic, síla nebo energie
◦ př. živelný, atomistický
2. idealismus
◦ nehmotná podstata, ale ne Bůh
◦ Platon – idee = vzory
◦ podstata je mimo dosah jedince → objektivní idealismus
◦ podstata je spojená se subjektem nebo v něm existuje → subjektivní idealismus
▪ solipsismus – podstata je spojená s konkrétním vědomím člověka
– další pojmy:
• transcendentní – podstata světa existuje mimo dosah vědomí člověka → je nepoznatelná
• imanentní – podstata je v blízkosti člověka → je poznatelná
• teismus – podstata má božské vlastnosti
• ateismus – podstata nemá božské vlastnosti – popírání teismu
• predestinace – náš život je předurčený, žádná možnost ovlivnit vlastní osud
• dualismus – podstata je hmotná i nehmotná
• panteismus – nehmotná podstata bytí je všude kolem nás
• deismus – na počátku byl Bůh, ale dál se vše odvíjí podle zákonů přírody
B) GNOZEOLOGIE – NOETIKA:
– noesis = myšlení, gnosis = poznání, epistéme = vědění
– otázka: Je podstata bytí poznatelná?
– řešení: ano, ne, částečně
◦ agnosticismus → ne
◦ gnosticismus → ano
– doplňující otázka: Co je pro poznání nejdůležitější?
◦ empirismus → zkušenost
◦ senzualismus → smysly
◦ racionalismus → rozum
– verifikace – ověření poznatků
– hermeneutika – poznatky se mají předávat jako informace
C) ETIKA:
– otázka: Co je dobro, co je zlo?
– co je chápáno jako obecné zlo a dobro
Lidská svoboda, statečnost, spravedlnost, …
– obený mravní zákon: pravidlo, které by měli všichni respektovat, aby zlepšili mezilidské vztahy
D) FILOSOFICKÁ ANTROPOLOGIE:
– otázky: Šance člověka na přežití (jeho vývoj do budoucna)
Osudovost – je člověk skutečně tím, kdo řídí svůj osud?
Postoj člověka k tradicím, …
VZTAH FILOSOFIE A …
… mytologie:
– otázka o podstatě všeho
– liší se – mytologie vše vysvětluje nadpřirozenými příčinami → víra
– filosofie hledá podstatu v něčem přirozeném → poznatky; skepse – přijímá poznatky, ale nevěří jim úplně
– tabu = zákazy, příkazy
– porušení → trest
– základy morálky
… věd:
– řeší konkrétní otázky, které se týkají jejich oboru
– poskytují filosofii dílčí poznatky
… světového názoru:
– představa člověka o světě (jak*, proč*, …) → věda X víra
– filosofie ovlivňuje představy o světě
INDICKÁ FILOSOFIE:
– 3000 př. n. l.
– z eposů, náboženských spisů (Védy)
– podmínky * – osady – u moře, Indus, Ganga
– 2000 př. n. l. – zotročení původních obyvatel
– Áriové → prameny z arské kultury
– obsah Véd, hinduismus
– VÉDY:
• 4 základní spisy
• každý spis se dále dělí na 4 oddíly
A) Mantry = náboženské písně a modlitby
B) Bráhmy – bráhmán – duchovní
– obsahují „návod“ pro duchovní → souhrn duchovních obřadů
C) Aranjáky = písně lesních mužů (poustevníků)
D) Upanišády = základ hinduistického náboženství (výklad světa, smyls života)
= tajné nauky
– přístupné pouze bráhmánům
– VÝCHODISKA FILOSOFIE:
• podstata – bráhma = podstata vesmíru a světa jako celku
átmán = podstata jedince (člověka)
• stěhování duší = reinkarnace
– záleží na chování člověka v jednom životě → duše bude potrestána nebo pochválena (vyvanutí z cyklu reinkarnace)
– smysl života:
• člověku by se mělo díky dobrému životu podařit splynout s duší světa → duše vysvobodí z koloběhu života
• vysvobození = mókša
• jak? – žít v souladu s pravidly (řádem) = dharma
→ smířit se s životní poutí a přijmou karmán
– životní cesta (karma) – odříkání (askeze) → člověk by měl žít v chudobě a nemít žádné touhy
POVÉDSKÁ FILOSOFIE:
– 500 př. n. l. – současnost
– změny – nové představy o výkladu světa
VÉDSKÁ FILOSOFIE | POVÉDSKÁ FILOSOFIE | |
Nositel | Bráhmán (vyvolený) | Autoři (zakladatelé) směrů |
Autor | Neznámý | Konkrétní osoba |
Jazyk | Vzdělaných | Prostého lidu |
Množství učení | 1 výklad | Více směrů |
– 3 směry:
(a) Materialismus čarváka:
– podstata = hmota
– hmota = 4 elementy
– morálka – omezuje člověka v normálním životě, pro materialisty neexistuje
– bráhmán – zloděj, lotr, blázen a šašek
– X obětování – podle nich je zbytečné (protože bráhmáni si obětiny nechávají)
– smysl života – po smrti nic není
– záleží na pozemském životě
– nejsou duše
(b) Džinismus:
– zakladatel – Mahávíra (velký hrdina)
– podstata bytí: – džíva = duše světa, božská podstata
= symbol dokonalosti, dobra, spravedlnosti, …
adžíva = hmota, symbol nedokonalosti a zla
– adžíva znehodnocuje džívu ← spojení džívy a adžívy
► projev zla ve světě, v člověku a v životě
– je možné odstranit zlo? → cesta nápravy = askeze
– áhimsá = nečiň zla ničemu živému
(c) Buddhismus:
– zakldatel – Buddha (Osvícený, Sithártha)
– tradiční – Indie
– dnešní – různé podoby
– podstata: – přístup k životu – samsára = koloběh = převtělování
– nirvána = rovnováha duše, klid
– vyhasnutí – duševní klid
– 4 pravdy:
i) život je utrpení
ii) příčinou utrpení jsou naše požadavky
iii) odprostit se od žádostí
iv) pro zbavení se žádostí se musíme vydat (podstoupit) na osmidílnou stezku života (dodržování mravních pravidel) – žít mravně – nelhat, nekrást, …
– žít moudře – přemýšlet o tom, co dělám
– ovládání své mysli (emocí)
► nirvána (vyvanutí) – meditace, logická negace
(uvědomělé rozhodování)
ČÍNSKÁ FILOSOFIE:
– 400 př. n. l. – do Evropy, Čína do té doby izolována od světa
– 2. – 3. tisíciletí př. n. l. – 1. společnosti
– etapy: 600 – 200 př. n. l. = starověk – konfucianismu
200 – 1000 n. l. = středověk – buddhismus
1000 – současnost = novověk – novokonfucianismus
– filosofie zaměřená na etiku
– Konfucius – asi 555 př. n. l.
– velmi vzdělaný, podílel se na státní správě, sbíral veškeré poznatky a vědomosti tehdejší společnosti → zachoval čínské myšlení
– písmo – sjednocující prvek tehdejší kultury
1. výklad světa:
– 1. kniha (z 5 spisů) Kniha proměn
– vychází z úvahy, že svět a jeho podstata jsou založeny na dvou protichůdných principech jing a jang
– jang = světlo a dokonalost, symbol duševna
– mužský princip
– jing = hmota a tma
– ženský princip
– kombinací čar jing (přerušovaná) a jang (plná) vznikají trigramy (trojice čar)
– každý trigram něco symbolizuje
2. úvahy o morálce
– člověk by měl být vzdělaný a usilovat o blaho ostatních
– měl by být spravedlivý, ušlechtilý a mít smysl pro zodpovědnost
– mravní zákon – aurea regula (zlaté pravidlo)
→ NEDĚLEJ DRUHÝM TO, CO NECHCEŠ ABY ONI DĚLALI TOBĚ