Otázka: Finanční strategie
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Minninka
Inflace– všeobecný růst cenové hladiny (cen) v čase, inflace pokud je ekonomika v poklesu
Deflace- je opakem, všeobecný pokles cen v čase
Stagflace- v době kdy je ekonomika v úpadku, vysoká nezaměstnanost, méně se vyrábí a méně se kupuje
Dezinflace- je že se inflace snižuje, ale pořád ta inflace existuje, snižují se ceny (protiinflační opatření)
Taxflace- souvisí se mzdami, zvyšují se nominální mzdy a platí se vyšší daně
Projevy inflace
CPE
- všechno stanovoval stát (5-ti leté plány)
- ceny byly všude stejné a poměrně stálé
- ceny nebyly určované podle nákladů
- výrobci nezkrachovali, protože je dotoval stát
- ceny se měnily skokem
- byla skrytá inflace
cena
stát není schopen zvyšovat dotaci na určitý výrobek
TE
- liberalizace cen (volné ceny- 1991)
- výrobci si mohli stanovovat ceny podle nákladů
- 56,6% inflace
- další rok stát reguloval ceny (inflace začala klesat)
- základní potraviny s určitou hodnotou
- zjevná inflace (vidím, že se pohybují ceny)
- pohyb cenové hladiny
- otevřená inflace (peníze ztrácí svou hodnotu, něco si koupím za 2.000.000,- a za 5 let to bude stát třeba už 7.000.000,-)
Formy inflace podle velikosti v %
- Mírná inflace– do 10%, lidi to nepociťují, zdravá inflace (2-3%), stát ještě nemusí nic dělat)
- Prudká inflace– od 10% do 100%, lidi už začínají investovat, stát musí přijímat zásadní opatření, především se stát snaží snížit oběh peněz nebo upravit ceny u alkoholu, benzínu, může to zasáhnout i do mzdové politiky
- Hyperinflace- 100% a více, to už je lidem k ničemu když mají peníze v bance, přechází se na jinou měnu, řeší se zásadní měnovou reformou, nebo se vůbec neplatí bankovkami ale třeba zbožím (zboží za zboží- Barter. Obchod)
Formy inflace podle vzniku (nabídková a poptávková) + inflační spirála
- Inflace tažená (poptávková)– táhne ji poptávka, na trhu je mnoho peněz, ale málo statků a služeb, ↑ poptávka rychleji než je schopnost trhu ji uspokojit, ceny se zvyšují ↓
- Inflace tlačená (nabídková)- zvyšování cen kvůli nákladům, vzniká když dochází ke zvyšování cen v důsledku zvýšení nákladů na výrobu, ↑ náklady když ↑ cena ropy
Cílování inflace ČNB
- Aby měla inflace určitou hodnotu a v tom případě se používá pojem inflační cíl (stanovuje na inflaci 3%), inflační pásmo– určité vychýlení od cíle,
inflace
3% inflační pásmo
2% zdravá inflace
1% inflační pásmo
období
Spotřební daň:
- Zvýšení tabákových výrobků (cigaret) u tabáku je poloviční spotřební daň
- Pořád se zvyšují ceny benzínu
Spotřební koš:
- kolem 800 položek (770)
- cílový reprezentant
- položky se vybírají podle toho co spotřebovává průměrná domácnost
- co se nejčastěji kupuje
- položky tam jsou zafixované třeba na 5 let (jejich váha)
- váha vyjadřuje jakou část svých výdajů vynakládají domácnosti na nákup určitého statku nebo služby
- fixace by neměla být u ničeho (když se mění ceny tak se něco nakupuje víc a něco míň, není to pravdivé)
Index CPI
- Pro výpočet inflace
- počítá se to podle jednotlivých položek
- index spotřebitelských cen
- CPI– materiály, polotovary, jiné spotřebitelské ceny
Deflátor HDP
- slouží k vyjadřování cen
- zahrnuje všechny statky vytvořené v ekonomice
- porovnává nominální a reálné HDP
- běžné ceny- aktuální rok
- stálé ceny- zvolené, základní období
Povinné nominální reformy
- platí pro obchodní, komerční banky
- musí je mít každá komerční banka vložené do centrální banky
- měnové politické nástroje
Inflační spirála
- stoupne cena ropy, zvyšují se ceny, pracující požadují zvyšování platů vzhledem k stoupajícím životním nákladům a tak dále, tímto způsobem se roztáčí inflační spirála
- nebo se může ještě roztočit i tím, že snaha výrobců zvýšit zisky tím, že zvednou ceny raději než aby snížily náklady
Liberalizace cen
- nemůže být nulová inflace, protože by byli všude stejné ceny (nereálné
Výpočet a vyjadřování inflace
- spotřebitelský koš
- používáme indexy spotřebitelských cen, kdy je podmínkou jejich přesné- věcné, prostorové a časové vymezení
- velmi nutné je uvést jednoznačné období za které je míra inflace uváděna a dále základ k němuž se vymezené období porovnává
Nominální mzda (NM)
- je to co skutečně obdržím
Reálná mzda (RM)
- vyjadřuje kolik prostředků (množství), v jaké ceně a v jaké kvalitě si mohu za tu nominální mzdu koupit
příklad:
NH= 100:000,-
RH=?
1.rok– =
2. rok– =
Takhle pokračujeme i další roky….
příklad:
mzda se zvýšila z 27.750,- na 21.470,- ceny vzrostly o 8 % co se stalo s RH?
NH- navýšila o 3,5 %
RH- snížila o 4,5 %
Příklad:
Termínovaný vklad s NH 10.000,- roční úroková míra 2,9 % p. a. inflace 2%, daň z úroku 15 %, uložení na 1. rok
Hrubý nominální úrok?
Hrubý nominální výnos?
Čistý nominální úrok?
Čistý nominální výnos?
Reálná hodnota čistého nominálního výnosu?
Jednoduché úročení= na roky, kdyby to bylo na dny (30 dnů)
hrubý úrok=
daň=
čistý nominální úrok=
hrubý nominální výnos=
čistý nominální výnos=
reálná hodnota čistého nominálního výnosu=
