Freud a Jung – maturitní otázka ZSV

 

   Otázka: Freud a Jung

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Lenka99

 

 

 

 

FREUDŮV PSYCHICKÝ APARÁT

– Freud – základ psychoanalýzy

 

PRVNÍ MODEL:

podle Freuda je lidská psychika tvořena 3 částmi

1) vědomí – ta část osobnosti, kterou si jedinec plně uvědomuje (vázáno na vnímání)

2) podvědomí – obsahuje zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky, zážitky, konflikty,

rozhodnutí,…

-> obsahy vědomí a podvědomí lze verbalizovat (vyjádřit slovy)

3) nevědomí – nejrozsáhlejší

– vědomí nepřístupná část psychiky

– změť neorganizovaných představ, přání, obav

– do nevědomí jsou vytěsňovány zraňující, ponižující myšlenky a city

– vytěsněné má tendenci stát se vědomím -> psychika musí vynakládat energie

na potlačení

 

DRUHÝ MODEL:

– psychika tvořena třemi poměrně nezávislými částmi

– ty se řídí navzájem rozpornými a rozdílnými principy a cíli

 

1) id  (= ono)

– nevědomá složka

– biologický základ (animální složka osobnosti)

– zdroj energie pro ego a superego

– cílem je okamžité uspokojení pudových potřeb (+přání, tužeb)  -> řídí se principem slasti

 

                                a) pudy života

– pud sebezáchovy, sexuální pud -> jejich energie = libido

b) pudy smrti

– usilují o zničení jedince (sebedestrukce)

– uspokojovány                -> přímo – agrese

-> nepřímo – počítačové hry, filmy,…

 

2) ego  (=já)

– vědomá složka -> uvědomujeme si sami sebe

– tvoří se v raném dětství

– vzniká v interakci s druhými

– reguluje, odkládá naše potřeby (organizuje pudová přání s ohledem na realitu)

-> sebekontrola, seberegulace

a) reálné ego (to, za co se člověk považuje)

b) ideální ego (to, čím by člověk chtěl být)

-> čím jsou blíže, tím je člověk spokojenější

-> daleko od sebe – vede k podceňování

(narcis kolísá z extrému do extrému)

 

– ego:    – fyzické já (jak se vidíme)

– sociální já (obraz, který si vytváříme o naší sociální pozici)

– duchovní já (obraz, který si vytváříme o našich duševních schopnostech)

 

3) superego  (=nadjá)

= svědomí

– posuzuje a hodnotí aktivity ega (co máme dělat, jak se chovat)

– představy, příkazy, které nám byly vštěpeny

– vzniká výchovou

– když ego nenaplňuje superego -> pocit viny

 

FUNKCE SEXUALITY PODLE FREUDA

-sexuální život začíná již narozením

– dětství – zásadní role při vývoji psychiky

infantilní sexualita     – 0 – 5 let

– libido se soustředí na určité oblasti těla

– jiný typ sexuality

ORÁLNÍ FÁZE (1. rok)

– libido – ústa

– slast – přijímání potravy (sání, cucání)

-> nedostatečné uspokojení vede k alkoholismu, přejídání,…

 

ANÁLNÍ FÁZE (2. – 3. rok)

– zdroj uspokojení se přesouvá do oblasti konečníku

– slast – vyprazdňování (zadržování a vypuzování exkrementů)

-> výkon věnovaný rodičům

-> při špatné reakci rodičů vede k frustraci, dále k přehnané čistotě, lakotě,…

 

FALICKÁ FÁZE (3. – 5. rok)

– centrum libida – pohlavní orgány

-> objevuje se rozdíl mezi pohlavími

oidipovský komplex

– dítě si vytváří silný vztah k rodiči opačného pohlaví (nevědomé incestní přání) a

druhého rodiče považuje za rivala

 

a) mužský

-silný cit k matce – otec rival, dítě z něj má strach (strach z kastrace)

– potlačení touhy po matce a identifikuje se s otcem

problém: dítě se může v dospělosti odpoutat od matky

 

b) ženský (někdy se nazývá jako elektřin komplex)

– díky se cítí být znevýhodněny (závidí chlapcům penis)

-> matka je zodpovědná za neexistující penis -> láska k otci

– incestní přání vůči otci – matka rival

– řešení jako u chlapců (identifikace s matkou)

 

-> překonáním oidipovského komplexu končí infantilní sexualita

 

STÁDIUM LATENCE (5. rok – začátek dospívání)

– období relativní stability

– emoční a sexuální tužky ustupují do pozadí

 

STÁDIUM GENITÁLNÍ (od 11 -12 let)

– navazuje na falické stádium

– tímto považuje Freud vývoj člověka za více méně dokončený

 

KONFLIKTY A JEJICH ŘEŠENÍ V PSYCHOANALYTICKÉ TRADICI

 

id versus ego: holčička chce ukrást panenku, ale neukradne ji, neboť se obává, že by se cítila špatně

 

id versus superego: holčička chce ukrást panenku, ale neukradne ji, neboť maminka říkala, že krást se nemá

 

ego versus superego: holčička má již našetřené peníze, takže si panenku může koupit, ale neudělá tak, neboť ji v náboženské výchově učili, že člověk má žít střídmě a dávat almužnu. Našetřené peníze dá proto žebrákovi

 

– jestliže konflikty id, ega a superega jsou příliš silné, vedou ke stavu úzkosti

a) automatická (primární úzkost)

– vniká, když je ego zaplaveno přívalem nezvládnutých podnětů -> bezmoc, panika

– nejčastěji v dětství (nedostatečně vyvinuté ego)

 

b) signální úzkost

– funguje jako upozornění na nebezpečnou blížící se situaci

– má zabránit v automatické úzkosti -> mobilizace obranných mechanizmů ega

– v pozdějším věku

 

Obranné mechanismy:

– nevědomá obrana ega

 

• popření (negace)

– popření nepřijatelných skutečností

– např. pacient má nádor -> odmítá, tvrdí, že muselo dojít k záměně vzorků

 

• potlačení (represe)

– znepokojující myšlenky jsou odstraněny z vědomí

 

• vytěsnění

– nevědomé potlačení

 

• racionalizace

– rozumové (společensky přijatelné) vysvětlení, omluvení nepřijatelných skutečností

 

• regrese (infantilizace)

– člověk se psychicky vrátí do předchozího vývojového stádia

 

• transgrese

– opak regrese -> „útěk dopředu“

 

• útěk do fantazie (autistická reakce)

 

• projekce

– nežádoucí myšlenky, charakteristiky či tendence nevědomě připisujeme druhému

– např. já jsem klidný, ty mě znervózňuješ / jsi prostě blbej!

 

• konverze (somatizace)

– převedení duševního napětí do tělesné oblasti

– např. trvalý stres se projeví jako „škubání oka“

 

• identifikace

– napodobování někoho s vysokou prestiží -> snaha zvýšit svoji vlastní hodnotu

 

• sublimace

– převedení nepřijatelných pudových motivů do společensky přijatelné formy

 

=> obranné mechanismy vyčerpávají psychiku

 

NEURÓZY

– vratná porucha, nelze léčit léky

– vyvolaná konfliktem id, ega a superega -> zklamání, napětí

 

OBSESE

– nutkavé neurózy

– potřeba provádět běžné věci abnormálně často (mytí rukou…)

 

ÚZKOSTNÉ NEURÓZY

– neurotická úzkost -> strach z potlačeného přání -> strach, že ho budu muset uspokojit

fobie = úzkost zaměřená na urč. předmět

 

KONVERZNÍ NEURÓZY

– konflikty se projeví v tělesných příznacích – žaludeční vředy, astma, migréna

 

PSYCHOVEGETATIVNÍ SYNDROM VYČERPANOSTI

– unavenost, neschopnost se soustředit, kolísavost nálad

 

MENTÁLNÍ ANOREXIE

– chorobné hubnutí

– odpor k jídlu, nespokojenost s vlastním tělem

X bulimie

 

DEPRESE

– beznaděj, prázdnota

 

– neuróza – fce ega je zachována

– psychóza – ego se rozpadá (schizofrenie)

 

JUNGŮV MODEL PSYCHIKY

– Jung – analytická psychologie

 

– přináší komplexní pohled na psychiku a vývoj psychiky

 

psyché: hlubší vrstva lidské mysli (nevědomí)

ego: střed vědomí

selbst: celistvá osobnost člověka

libido: psychická energie

 

– sexuální pudy nejsou hlavními hybnými silami

– zkoumal komplexy

– oporu svých teorií hledal ve snech, mýtech, legendách a folklóru

 

– ektopsychická sféra

– informace z vnějšku

– Jungův kříž

– endopsychická sféra

– informace z lidského nitra

 

– osobní nevědomí

– kolektivní nevědomí

 

NEVĚDOMÍ

1) osobní

– získané, závislé na osobní historii jedince

– vzniká ze zapomenutých, potlačených nebo vytěsněných zážitků a myšlenek

– vyjevuje se ve snech a fantaziích

 

komplexy

– v osobním nevědomí

– zážitky jedince, které se vymkly kontrole a existují v temné stránce psýché

– vznik z traumatizujících zážitků

-> více takových zážitků tvoří trsy  (narůstá síla komplexu)

– některé ovládají jednání a determinují vnímání

komplex moci – osoba vynakládá libido na aktivity spjaté s mocí (osoba ovládaná matkou,

otcem, penězi, sexem)

 

a) nerozřešený – nebezpečný

b) rozřešený – prospěšný (např. nový náhled na život)

 

2) kolektivní

– obecné dědictví lidstva od prehistorických dob

– to psýché zdědila

– člověk se s ním rodí -> na základě dědičnosti

 

archetypy

– jádrem kolektivního nevědomí

= původní modely

– zděděné, předem dané způsoby vnímání, prožívání, reagování

– prapůvodní myšlenky společné celému lidstvu

 

– ve vědomí se objevují v podobě  archetypních představ

– vedou psychiku

– určují naše chování, co a jak bude vnímáno

– archetypy se vynořují spolu s hlubokými emocemi

– často vyjádřené fantaziemi, sny a v úmění symboly (v liter.)

 

-individuální život = nabývání obsahu archetypu

 

persona: veřejná tvář, umožňuje uchovat si individualitu při podřizování se společnosti

animus a anima: archetypální obrazy mužského a ženského principu (jsou v souladu)

anima = ženský archetyp

– souhrn všech zkušeností se ženou

– přítomno v nevědomí každého muže

animus = mužský archetyp – v nevědomí ženy

stín: každý člověk má v sobě „zvíře“, každá lidská činnost je doprovázena temnými reakcemi

bytostné já: nejzákladnější archetyp, jádro psýché

💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!