Otázka: Freud a Jung
Předmět: Základy společenských věd
Přidal(a): Lenka99
FREUDŮV PSYCHICKÝ APARÁT
– Freud – základ psychoanalýzy
PRVNÍ MODEL:
– podle Freuda je lidská psychika tvořena 3 částmi
1) vědomí – ta část osobnosti, kterou si jedinec plně uvědomuje (vázáno na vnímání)
2) podvědomí – obsahuje zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky, zážitky, konflikty,
rozhodnutí,…
-> obsahy vědomí a podvědomí lze verbalizovat (vyjádřit slovy)
3) nevědomí – nejrozsáhlejší
– vědomí nepřístupná část psychiky
– změť neorganizovaných představ, přání, obav
– do nevědomí jsou vytěsňovány zraňující, ponižující myšlenky a city
– vytěsněné má tendenci stát se vědomím -> psychika musí vynakládat energie
na potlačení
DRUHÝ MODEL:
– psychika tvořena třemi poměrně nezávislými částmi
– ty se řídí navzájem rozpornými a rozdílnými principy a cíli
1) id (= ono)
– nevědomá složka
– biologický základ (animální složka osobnosti)
– zdroj energie pro ego a superego
– cílem je okamžité uspokojení pudových potřeb (+přání, tužeb) -> řídí se principem slasti
a) pudy života
– pud sebezáchovy, sexuální pud -> jejich energie = libido
b) pudy smrti
– usilují o zničení jedince (sebedestrukce)
– uspokojovány -> přímo – agrese
-> nepřímo – počítačové hry, filmy,…
2) ego (=já)
– vědomá složka -> uvědomujeme si sami sebe
– tvoří se v raném dětství
– vzniká v interakci s druhými
– reguluje, odkládá naše potřeby (organizuje pudová přání s ohledem na realitu)
-> sebekontrola, seberegulace
a) reálné ego (to, za co se člověk považuje)
b) ideální ego (to, čím by člověk chtěl být)
-> čím jsou blíže, tím je člověk spokojenější
-> daleko od sebe – vede k podceňování
(narcis kolísá z extrému do extrému)
– ego: – fyzické já (jak se vidíme)
– sociální já (obraz, který si vytváříme o naší sociální pozici)
– duchovní já (obraz, který si vytváříme o našich duševních schopnostech)
3) superego (=nadjá)
= svědomí
– posuzuje a hodnotí aktivity ega (co máme dělat, jak se chovat)
– představy, příkazy, které nám byly vštěpeny
– vzniká výchovou
– když ego nenaplňuje superego -> pocit viny
FUNKCE SEXUALITY PODLE FREUDA
-sexuální život začíná již narozením
– dětství – zásadní role při vývoji psychiky
– infantilní sexualita – 0 – 5 let
– libido se soustředí na určité oblasti těla
– jiný typ sexuality
ORÁLNÍ FÁZE (1. rok)
– libido – ústa
– slast – přijímání potravy (sání, cucání)
-> nedostatečné uspokojení vede k alkoholismu, přejídání,…
ANÁLNÍ FÁZE (2. – 3. rok)
– zdroj uspokojení se přesouvá do oblasti konečníku
– slast – vyprazdňování (zadržování a vypuzování exkrementů)
-> výkon věnovaný rodičům
-> při špatné reakci rodičů vede k frustraci, dále k přehnané čistotě, lakotě,…
FALICKÁ FÁZE (3. – 5. rok)
– centrum libida – pohlavní orgány
-> objevuje se rozdíl mezi pohlavími
– oidipovský komplex
– dítě si vytváří silný vztah k rodiči opačného pohlaví (nevědomé incestní přání) a
druhého rodiče považuje za rivala
a) mužský
-silný cit k matce – otec rival, dítě z něj má strach (strach z kastrace)
– potlačení touhy po matce a identifikuje se s otcem
–problém: dítě se může v dospělosti odpoutat od matky
b) ženský (někdy se nazývá jako elektřin komplex)
– díky se cítí být znevýhodněny (závidí chlapcům penis)
-> matka je zodpovědná za neexistující penis -> láska k otci
– incestní přání vůči otci – matka rival
– řešení jako u chlapců (identifikace s matkou)
-> překonáním oidipovského komplexu končí infantilní sexualita
STÁDIUM LATENCE (5. rok – začátek dospívání)
– období relativní stability
– emoční a sexuální tužky ustupují do pozadí
STÁDIUM GENITÁLNÍ (od 11 -12 let)
– navazuje na falické stádium
– tímto považuje Freud vývoj člověka za více méně dokončený
KONFLIKTY A JEJICH ŘEŠENÍ V PSYCHOANALYTICKÉ TRADICI
id versus ego: holčička chce ukrást panenku, ale neukradne ji, neboť se obává, že by se cítila špatně
id versus superego: holčička chce ukrást panenku, ale neukradne ji, neboť maminka říkala, že krást se nemá
ego versus superego: holčička má již našetřené peníze, takže si panenku může koupit, ale neudělá tak, neboť ji v náboženské výchově učili, že člověk má žít střídmě a dávat almužnu. Našetřené peníze dá proto žebrákovi
– jestliže konflikty id, ega a superega jsou příliš silné, vedou ke stavu úzkosti
a) automatická (primární úzkost)
– vniká, když je ego zaplaveno přívalem nezvládnutých podnětů -> bezmoc, panika
– nejčastěji v dětství (nedostatečně vyvinuté ego)
b) signální úzkost
– funguje jako upozornění na nebezpečnou blížící se situaci
– má zabránit v automatické úzkosti -> mobilizace obranných mechanizmů ega
– v pozdějším věku
Obranné mechanismy:
– nevědomá obrana ega
• popření (negace)
– popření nepřijatelných skutečností
– např. pacient má nádor -> odmítá, tvrdí, že muselo dojít k záměně vzorků
• potlačení (represe)
– znepokojující myšlenky jsou odstraněny z vědomí
• vytěsnění
– nevědomé potlačení
• racionalizace
– rozumové (společensky přijatelné) vysvětlení, omluvení nepřijatelných skutečností
• regrese (infantilizace)
– člověk se psychicky vrátí do předchozího vývojového stádia
• transgrese
– opak regrese -> „útěk dopředu“
• útěk do fantazie (autistická reakce)
• projekce
– nežádoucí myšlenky, charakteristiky či tendence nevědomě připisujeme druhému
– např. já jsem klidný, ty mě znervózňuješ / jsi prostě blbej!
• konverze (somatizace)
– převedení duševního napětí do tělesné oblasti
– např. trvalý stres se projeví jako „škubání oka“
• identifikace
– napodobování někoho s vysokou prestiží -> snaha zvýšit svoji vlastní hodnotu
• sublimace
– převedení nepřijatelných pudových motivů do společensky přijatelné formy
=> obranné mechanismy vyčerpávají psychiku
NEURÓZY
– vratná porucha, nelze léčit léky
– vyvolaná konfliktem id, ega a superega -> zklamání, napětí
OBSESE
– nutkavé neurózy
– potřeba provádět běžné věci abnormálně často (mytí rukou…)
ÚZKOSTNÉ NEURÓZY
– neurotická úzkost -> strach z potlačeného přání -> strach, že ho budu muset uspokojit
– fobie = úzkost zaměřená na urč. předmět
KONVERZNÍ NEURÓZY
– konflikty se projeví v tělesných příznacích – žaludeční vředy, astma, migréna
PSYCHOVEGETATIVNÍ SYNDROM VYČERPANOSTI
– unavenost, neschopnost se soustředit, kolísavost nálad
MENTÁLNÍ ANOREXIE
– chorobné hubnutí
– odpor k jídlu, nespokojenost s vlastním tělem
X bulimie
DEPRESE
– beznaděj, prázdnota
– neuróza – fce ega je zachována
– psychóza – ego se rozpadá (schizofrenie)
JUNGŮV MODEL PSYCHIKY
– Jung – analytická psychologie
– přináší komplexní pohled na psychiku a vývoj psychiky
– psyché: hlubší vrstva lidské mysli (nevědomí)
– ego: střed vědomí
– selbst: celistvá osobnost člověka
– libido: psychická energie
– sexuální pudy nejsou hlavními hybnými silami
– zkoumal komplexy
– oporu svých teorií hledal ve snech, mýtech, legendách a folklóru
– ektopsychická sféra
– informace z vnějšku
– Jungův kříž
– endopsychická sféra
– informace z lidského nitra
– osobní nevědomí
– kolektivní nevědomí
NEVĚDOMÍ
1) osobní
– získané, závislé na osobní historii jedince
– vzniká ze zapomenutých, potlačených nebo vytěsněných zážitků a myšlenek
– vyjevuje se ve snech a fantaziích
• komplexy
– v osobním nevědomí
– zážitky jedince, které se vymkly kontrole a existují v temné stránce psýché
– vznik z traumatizujících zážitků
-> více takových zážitků tvoří trsy (narůstá síla komplexu)
– některé ovládají jednání a determinují vnímání
– komplex moci – osoba vynakládá libido na aktivity spjaté s mocí (osoba ovládaná matkou,
otcem, penězi, sexem)
a) nerozřešený – nebezpečný
b) rozřešený – prospěšný (např. nový náhled na život)
2) kolektivní
– obecné dědictví lidstva od prehistorických dob
– to psýché zdědila
– člověk se s ním rodí -> na základě dědičnosti
• archetypy
– jádrem kolektivního nevědomí
= původní modely
– zděděné, předem dané způsoby vnímání, prožívání, reagování
– prapůvodní myšlenky společné celému lidstvu
– ve vědomí se objevují v podobě archetypních představ
– vedou psychiku
– určují naše chování, co a jak bude vnímáno
– archetypy se vynořují spolu s hlubokými emocemi
– často vyjádřené fantaziemi, sny a v úmění symboly (v liter.)
-individuální život = nabývání obsahu archetypu
– persona: veřejná tvář, umožňuje uchovat si individualitu při podřizování se společnosti
– animus a anima: archetypální obrazy mužského a ženského principu (jsou v souladu)
–anima = ženský archetyp
– souhrn všech zkušeností se ženou
– přítomno v nevědomí každého muže
– animus = mužský archetyp – v nevědomí ženy
– stín: každý člověk má v sobě „zvíře“, každá lidská činnost je doprovázena temnými reakcemi
– bytostné já: nejzákladnější archetyp, jádro psýché