Geografie jako věda, Země jako vesmírné těleso

 

   Otázka: Geografie jako věda, Země jako vesmírné těleso

   Předmět: Zeměpis

   Přidal(a): Veronika198

 

 

Úvod a základní pojmy – Geografie jako věda

• Geografie = zeměpis (řecky gé – Země, grafein – psáti)
• Geografie = věda, zabývá se krajinnou sférou a vzájemnými interakcemi mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase
• Široký okruh zkoumání – rozhraní věd přírodních, společenských a technických
• Eratosthénes (2. st. př. n. l.) – Geografika – vznik geografie – vyčlenění z filozofie, studuje celou Zemi a vesmír
• Změny ve vývoji geografie
  • zúžení objektu: celá Země => krajinná sféra (KRSF), vyčlenění dalších věd studujících Zemi (např. geologie)
  • změna rázu poznávání: popis => vysvětlení jevů (teorie) – tvorba prognóza
  • změna významu a zaměření – dnes praktické zaměření (není jen všeobecně vzdělávací)
• Předmět zkoumání tvořen čtyřmi složkami výzkumu
  • Objekt (to, co zkoumá) – krajinná sféra
  • Aspekt – hledisko, ze kterého je objekt studován
  • Metoda – přístupy a postupy výzkumu
  • Cíl – využití výsledků v teorii i praxi

 

Objekt geografie

• Objekt studia geografie = krajinná sféra
• Krajinná sféra se skládá z jednotlivých geosfér
• Vymezení krajinné sféry
  • horní hranice – ozonosféra (25 km)
  • dolní hranice – astenosféra (100 – 300 km)

 

Krajinná sféra

• Fyzickogeografická sféra (přírodní)
  • Anorganické geosféry
    • Litosféra – horninový obal Země
      • georeliéf – povrch zemské kůry
      • zemská kůra – horní vrstva litosféry, 35 km
      • Mohorovičičova plocha diskontinuity (nespojitosti)
      • Svrchní vrstva zemského pláště (100-300 km) – astenosféra (plastická)
      • Pohyb litosférických desek
    • Atmosféra – vzdušný obal Země
      • troposféra – dolní část atmosféry
      • dolní vrstva stratosféry po hranici ozonosféry (25 – 35 km)
    • Hydrosféra – vodní obal Země
  • Organické
    • Biosféra – organizmy
  • Anorganicko-organické
    • Pedosféra – půdní obal Země
    • Kryosféra – teploty po více než dva roky pod bodem mrazu
• Socioekonomická sféra (společenskohospodářská, humánně geografická) – člověk a jeho výtvory

 

Geografické jednotky

• Planetární rozměr
  • Různý příděl sluneční energie – odlišné podmínky (podnebí, půdy, rostlinstvo,…) –  planetární celky
  • šířková pásma (zóny)
    • úbytek energie od rovníku k pólům (s rostoucí zeměpisnou šířkou) – menší úhel dopadu slunečních paprsků
    • nejvíce klimatická, bioklimatická pásma (arktické,..)
  • výšková stupňovitost
    • úbytek energie s rostoucí nadmořskou výškou
    • nejvíce ve velehorách (alpinský stupeň)
  • šířková pásma a výškové stupně = největší jednotky

• Chorický rozměr
  • krajina (geochora)
  • výsek krajinné sféry
  • části všech geosfér
  • několik km² až několik tisíc km²
  • hranice
    • přírodní (horská, lesní,…)
    • vytvořená lidskou činností (zemědělská, průmyslová)
    • administrativní (stát, okres)
  • krajina = region = oblast
• Topický rozměr (topos = místo)
  • nejmenší, kterým se geografie zabývá
  • geotopy tvoří krajinu
  • několik m² až několik km²
  • louka, rybník, pole – reagují jako celek

 

Metody geografie

• Vztahy mezi geosférami (vertikální vztahy)
• Vztahy mezi geografickými objekty (horizontální vztahy)
  • rozložení (rozmístění) geografických objektů na zemském povrchu
  • vzájemné vztahy mezi objekty
  • změny v čase
• Regionalizace
• Mapové vyjádření

 

Význam a využití geografie  

• Zkoumá a vypracovává způsoby zachování rovnováhy krajinné sféry => předpoklad pro zdravý vývoj lidské společnosti
• Vypracovává geografické zásady využívání přírodních zdrojů (např. způsoby jak využívat nerostné suroviny, vodu a půdu v průmyslu nebo zemědělství k rekreaci)
• Vypracovává způsoby boje proti znehodnocování přírodního prostředí
• Zkoumá oblasti znehodnocené lidskou činností a hledá způsoby její rekultivace
• Zkoumá katastrofické jevy (zemětřesení, záplavy) a vypracovává způsoby ochrany proti nim
• Zkoumá prudký nárůst počtu obyvatel světa a zkoumá důsledky, které z toho vyplývají pro další rozvoj lidské společnosti
• Určuje nejlepší prostorové uspořádání lidské společnosti a navrhuje vhodné rozmístění sídel, průmyslu, zemědělství,…

 

Geografické vědy

• Rozhraní věd přírodních, společenských, technických
• Obecná geografie
  • Fyzická geografie
    • Litosféra – geomorfologie
    • Atmosféra – klimatologie
    • Hydrosféra – hydrogeografie
    • Pedosféra – pedogeografie
    • Biosféra – biogeografie
    • Kryosféra – geokryologie, glaciologie
  • Socioekonomická (humánní) geografie
    • Geografie obyvatelstva
    • Geografie sídel
    • Geografie zemědělství
    • Geografie průmyslu
    • Geografie služeb a cestovního ruchu
    • Geografie dopravy
• Regionální geografie – oblasti (regiony)
• Kratografie

 

Geografické objevy

Starověk

• Číňa, Mezopotámie, Egypt, Inuité, Aztékové, Mayové, Inkové
• -3. tisiciletí př n.l.
• Průzkumné plavby (Féničané) a cesty
• Popisy území
• Mapy – babylónská mapa světa z 5 st.př.n.l. je nejstarší dochované zobrazení Země
  • Ga-Sur (město)
  • o na hliněné destičce (sever Mezopotámie)
  • o nejstarší stranově orientovaná (ve spodní části západ, v horní východ a nalevo sever)
• astronomické poznatky
• antika – Řecko, Řím

 

Vznik geografie

• Filozofie
• Součást historie – 6. st. př.n.l. – Řecko
  • Anaximandros, Hérodotos – otec historie, Hippokratés -zakladatel moderní medicíny, Aristoteles
• Eratosthénes z Kýrény
  • 276-195 př.n.l.
  • první ryze zeměpisné dílo: Geográfiké – matematická, fyzická, regionálně-zeměpisná část
  • vypočetl přibližný obvod Země
  • zkonstruoval mapu světa s rovnoběžkami a poledníky
  • správce alexandrijské knihovny, básník
• Claudius Ptolemaios
  • vrchol antické geografie
  • mapa světa
  • určil základní poledník

 

Postavení a tvar Země

• tvar Země
  • plochá deska, která leží na hladině oceánu (Tháles z Milétu)
  • kamenný válec ve vzduchu (Anaximandros)
  • koule (Pythagoras)
• geocentrický názor – Ptolemaios – přetrval až do pozdního středověku, převzala jej římskokatolická církev
• heliocentrická teorie
  • Aristarchos ze Samosu – 3.st.př.n.l.
  • Mikuláš Koperník – polský astronom, matematik a lékař
    • Země není nehybným středem světa, ale že se točí a obíhá kolem Slunce spolu s ostatními planetami
  • Giordano Bruno
    • ani Slunce není středem vesmíru, ale pouze jednou z mnoha hvězd
    • Vesmír je podle Bruna nekonečný, existuje nekonečně mnoho sluncí s planetami, které můžou být i obydlené
  • Galileo Galilei
    • zastával Koperníkovo učení
    • 1632 vydává knihu, ve které popisuje oba systémy světa a podporuje Koperníkovu teorii, inkvizicí zakázáno
    • podle legendy si před odchodem ze soudní síně sám pro sebe řekl známou větu: „Eppur si muove“ (A přece se točí)
  • Jan (Johannes) Kepler – Keplerovy zákony – popisují pohyby planet
  • Isaac Newton – gravitační teorie – vysvětluje příčinu pohybu planet

 

Středověk

• Stagnace vědy v Evropě, úpadek antických znalostí, zničeny knihy a knihovny
• Ptolemaios – dílo vyšlo v r. 1462 – křesťanská církev
• Hlavně arabská vzdělanost
• Vikingové – severní Atlantik, severní a východní Evropa
  • první mezikontinentální cesty
  • Erik Rudý – osídluje Grónsko v 10. století
  • syn Leif Ericsson – Amerika (severovýchod, kolem roku 1000), nemělo žádný další význam
  • Vinland (Země vína) – patrně Newfoundland
• Marco Polo (1254-1324) – benátský kupec a mopřeplavec
  • cestopis Milión
  • cesta do Číny a Mongolska

 

Zámořské objevy

• zámořské objevy – epocha novověku – od poloviny 15. Století
• Příčiny a předpoklady o Turci ovládli Blízký východ – omezení obchodu
  • technické zdokonalení mořeplavby
  • rozvoj kartografie
  • potřeba nových zdrojů (zlato, stříbro, drahé kovy, koření, střelný prach, …) i odbytišť
  • hledání cesty do Indie
  • snaha objevovat a ovládnout nová území

Španělé, Portugalci,…

• Bartolomeo Díaz
  • 1486 – objevil Mys Dobré naděje (on jej nazval „Bouřlivý“)
  • otevřel cestu do Indie
• Vasco da Gamma
  • Portugalec
  • Měl objevit novou obchodní cestu do Indie kolem Afriky
  • 1498 – dorazil kolem Afriky do Indie
  • Kryštof Kolumbus (Cristóbal Colón, Cristophoro Colombo)
  • Janovan
  • na západ do Indie
  • 10.1492 – ostrov San Salvador-Guanahani na Bahamách
  • 1492 – 1503 – 4 výpravy
  • Nevěděl o objevu nového kontinentu
• John Cabot
  • italský námořník a objevitel v anglických službách
  • znovuobjevil severoamerickou pevninu – do Indie severním Atlantikem
  • stejně jako Kolumbus se domníval, že doplul na sever říše velkého chána
• Amerigo Vespucci
  • Ital o 1500 – objevuje Jižní Ameriku
  • 4 výpravy
  • Po něm později pojmenován celý kontinent
• Vasco Nuñez de Balboa
  • španělský conquistador
  • spatřil jako první Evropan Tichý oceán (1513), který nazval „Jižní moře“
• Fernão de Magalhães (Fernando Magallanes)
  • Portugalec o 1519-1522 – první obeplutí země – potvrzení kulatosti
  • do cíle dorazila jen loď Victoria, sám se návratu do Evropy nedožil (Filipíny – zabit)
  • pojmenoval Tichý oceán – během plavby po něm nedošlo k žádným bouřím
  • na jeho počest byl průliv mezi Atlantským a tichým oceánem pojmenován Španělským králem Magellanův průliv (Magalhaes je španělsky Magellan)

Conquistadoři (dobyvatelé)

• zlato a stříbro,…
• Hernán Cortéz
  • z Kuby dobyl říši Aztéků (dnešní Mexico)
  • zajal aztéckého načelníka Montezumu II.
  • pád Tenochtitlánu (hl. město Aztéků, dnešní Mexico City)
• Francisco Pizzaro
  • 1533 dobyl říši Inků
  • město Cuzco, vládce Atahualpa uškrcen
• Francis Drake
  • Anglický korzár a mořeplavec ve službách královny Alžběty I.
  • druhé obeplutí Země (1577-80), přepadávání španělských lodí
  • Magallhaesův průliv až k Vancouveru
  • do Evropy dovezl mimo jiné např. tabák a brambory

 

Hledání cesty do Asie

• severozápadní průjezd – Baffin, Cartier, Davis, Hudson
• severovýchodní průjezd – Barents, Bering, Děžněv, Čeljuskin, Laptěvovi

 

Oceánie

• 1606 – údajně Holanďan Willem Jansz – Austrálie
• 1642 – Holanďan Abel Tasman – obeplul Austrálii, objevil Nový Zéland
• prvenství objevení Austrálie se přou i Portugalci
• James Cook
  • 1728 – 1779
  • 1768 – výprava do Tichomoří
    • objevil a dobře zmapoval Austrálii a Nový Zéland
  • 1772 – druhá cesta
    • objevil řadu ostrovů: Nové Hebridy, Novou Kaledonii, Jižní Georgii,…
    • poprvé v historii pronikl za jižní polární kruh
  • 1776 – třetí a poslední cesta
    • úkol – najít pověstný Severozápadní průjezd
    • objevil Havajské ostrovy
    • února 1779 zabit v nenadálém konfliktu s domorodci, kteří v něm dosud spatřovali boha.

 

Afrika

• David Livingstone (1813 – 1873), Henry Morton Stanley – vnitrozemí

 

Antarktida

• 1820-21 Belingshausen, Lazarev – téměř k pobřeží
• 1830-31 – John Biscoe – obeplul Antarktidu

 

Dobývání pólů

• 20. století
• Severní pól (Arktida)
  • Fridtjof Nansen – konec 19. století, lodí Fram k 56° s. š.
  • Robert Peary (USA) – 1909 – 1. na severním pólu
  • Roald Amundsen – průzkum – lodě, letadla, vzducholodě
• Jižní pól (Antarktida)
  • 1911 Roald Amundsen
  • Robert Scott – o měsíc později, při zpáteční cestě zahynul
• Mount Everest (Čomolungma, Sagarmatha) 8848 m
  • 1953 Edmund Hillary (N.Z.) + nepálsyký šerpa Tenzing
• Mariánský příkop (10 912 m)
  • 1960 – Jacques Piccard (Švýc.)
• Jacques-Yves Cousteau – oceánografické výzkumy, loď Calypso, oceánografické muzeum v Monaku

 

Planetární geografie (zeměpis) – Země jako vesmírné těleso

• Dříve matematický zeměpis
• Studuje Zemi jako vesmírné těleso a důsledky, které vyplývají pro člověka
• Objekt studia
  • Postavení Země ve vesmíru
  • Tvar, velikost a pohyby Země a jejich důsledky
  • Měření času na Zemi

 

Vesmír

• pohybující se hmota v nekonečném prostoru
• vznik – velký třesk (Big Bang) – převládající vědecký model, rozpínání z jednoho extrémně horkého a hustého bodu, v němž byla soustředěna veškerá hmota a energie, před 14 miliardami roků, vesmír se rozpíná, rychlost rozpínání se zvětšuje
• z prachu a plynu se gravitací vytvořila tělesa
• Hvězdy
  • Kulaté
  • plynné (plazma, helium, neon,…)
  • vlastní zdroj viditelného záření
  • uvnitř termojaderné reakce (vodík na helium) – světelné, tepelné a ultrafialové záření – zdroj energie
  • vysoká teplota
  • velká životnost, ale omezená
  • Slunce
  • Proxima Centauri – druhá nejbližší hvězda (Slunce je 300 000krát k Zemi blíže než Proxima Centauri)
  • Sirius – nejjasnější hvězda
  • Souhvězdí – obrazce na obloze
• Galaxie – seskupení hvězd (galaxie x Galaxie) – miliardy hvězd, gravitace kolem středu (naše galaxie – Mléčná dráha – tvar spirálovitého disku)
• Mléčná dráha – celá naše Galaxie x část naší Galaxie viditelná z naší země (stříbřitý pás)
• Další tělesa

 

Jednotky

• Astronomická jednotka (AU) = střední vzdálenost Země od Slunce – 149,6 mil km
• Parsek (pc) = vzdálenost, ze které je astronomická jednotka vidět pod úhlem 1 vteřiny
• Světelný rok (ly) = vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok

 

Sluneční soustava

• (psát s malým s), 4,7 mld let
• vznik – různé hypotézy (kosmogonické hypotézy)
• všechna tělesa, která se pohybují v gravitačním poli Slunce a vykonávají alespoň 1 úplný oběh kolem Slunce
• Slunce
  • Hvězda
  • 99,8% hmotnosti Sluneční soustavy (horký ionizovaný plyn – 73% vodík)
  • Stáří 5 miliard let
  • Pohyb kolem vlastní osy a kolem středu galaxie
  • Energie –jaderné reakce (uvnitř – vodík se mění na helium)
• Planety
• velká tělesa
• Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun (Pluto,…)
• Rozdělení
  • Vnitřní – pevné (kamenné, planety zemského typu – terestrické)
    • Merkur (jediný nemá atmosféru), Venuše, Země, Mars
    • pevné horniny
    • malá hmotnost a rozměr, velká hustota
    • pásmo mezi Marsem a Jupiterem – velké množství planetek
  • Vnější – plynné
    • Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
    • lehké prvky
    • velké rozměry a hmotnost
    • hustá a mohutná atmosféra (nejasné hranice)
    • velká rychlost rotace
    • slabé sluneční záření x vlastní zdroj tepla
    • prstence z drobných kosmických těles
    • velký počet měsíců
• Měsíce (družice) planet – pevná tělesa obíhající kolem planet
  • Přirozené
  • Umělé
• Planetky
  • menší pevná tělesa (malá hmotnost – většinou nepravidelný tvar)
  • hlavně mezi Marsem a Jupiterem, za dráhou Neptuna
  • protáhlejší elipsy než planety, mohou křížit dráhu Země
  • nad 100 m, větší jsou meteoroidy
• Komety
  • jádro (zmrzlá voda+oxid uhličitý+metan, plyn a prach) – „špinavé sněhové koule“
  • ohon – vždy odvrácen od Slunce (vlasatice – zastaralý pojem)
  • velice excentrická elipsa
  • mohou změnit dráhu na hyperbolickou a opustit sluneční soustavu
  • Jupiter zachycuje komety
  • Halleyova kometa – Nejznámější kometa, která obíhá kolem Slunce., Můžeme ji spatři jednou za 76 let., Naposledy v roce 1986.
• Meteoroidy – úlomky velkých vesmírných těles
  • Meteor – zbytek meteoroidu, který nedopadne na zem (shoří v atmosféře), padající hvězda
  • Meteorit – dopadne na zem (nad desítky centimetrů)
• Meziplanetární hmota – drobný prach a plyn

 

Měsíc

• Přirozená družice Země
• Teorie původu
  • Odtržení
  • Zachycení
  • Teorie společné akreace – společný vznik
  • Teorie velkého impaktu – vyvržený materiál ze žhavé Země po kolizi s tělesem velikosti Marsu – nejvíce zastávaná teorie
• Byl geologicky aktivní, nemá atmosféru
  • Krátery (nad 1 km) – tělesa neshoří, krátery vydrží (nejsou klimatické vlivy)
  • moře – tmavé skvrny – na odvrácené straně téměř nejsou (utuhlé čediče)
• Střední vzdálenost od země 384 000 km
• Poloměr 4x menší než Země
• 20. 7.1969 Neil Armstrong – první na Měsíci
  • jediné vesmírné těleso na kterém stanul člověk
  • projekt Apollo (1969-1972)
  • celkem 12 lidí

 

Pohyby

• Obíhá kolem Země (eliptická dráha)
• Otáčení kolem osy
• Doba oběhu = doba rotace (27,3 dne – siderický měsíc)
  • přivrácená stále stejná strana Měsíce – odvrácenou nelze ze Země spatřit
  • způsobeno slapovými jevy (zpomalování rotace Měsíce)
  • odvrácená strana Měsíce přijímá stejné množství světla jako přivrácená
  • z odvrácené strany nelze radiová komunikace se Zemí

 

Fáze měsíce

• Z hlediska pozorovatele na Zemi se mění tvar osvětlené části – poloha těles vůči Slunci
• Nov (novoluní) – Měsíc mezi Zemí a Sluncem
• První čtvrť – dorůstá (D)
• Úplněk – Měsíc je na opačné straně než Slunce
• Poslední čtvrť – couvá (C)
• Doba mezi následujícími úplňky cca 29,5 dne (synodický měsíc)

 

Zatmění

• jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného – částečné, úplné
• Zatmění Slunce – Měsíc mezi Slunce a Zemí (nov) – vrhá stín
  • Úplné – celé Slunce
  • Viditelné na malém území (stín má velikost Čech)
  • Rychlý posun – na jednom místě max 7 minut
  • Na Zemi 1x za 18 měsíců, na jednom místě 370 let
• Zatmění Měsíce – Měsíc ve stínu Země (úplněk)
  • Viditelné na celé neosvětlené části Země
  • Až 1 hod 45 min

 

Tvar a velikost Země

Tvar Země

• Kulovitý tvar – Aristoteles
• Nepravidelný tvar
• Rotační elipsoid
  • zploštění v oblasti pólů
  • Newton 17. století
  • vliv rotace
• Geoid
  • těleso nejpřesněji vystihující tvar Země
  • fyzikální model – matematicky nedefinovatelné
  • povrch kolmý na směr působení tíhy
  • střední hladina světového oceánu probíhající myšleně i pod kontinenty
• Referenční elipsoid
  • Elipsoid – elipsa rotující kolem osy
  • lze na něm matematicky počítat
  • různé referenční elipsoidy
    • ČR – Besselův do roku 1952
    • Krasovského do 1984
    • geodetický systém WGS
    • nejpřesnější
    • družicová měření
    • odchylky od geoidu +-60m
• Průměr na rovníku o 43 km větší než vzdálenost k pólu
• Poloměr – 6371 km, malé rozdíly od koule, výpočty na kulové ploše, poloměr zvolen – povrch koule = povrch referenčního elipsoidu
• Důsledek kulovitého tvaru (a postavení vzhledem ke Slunci) – různé části Země dostávají různé množství energie – úbytek od rovníku k pólům, rozhodující je sklon slunečních paprsků – šířkové podnebné (a jiné) pásy – horizontální pásmovitost

 

Zeměpisné souřadnice

• Určují polohu bodů na zemském povrchu

Pojmy

• Zemská osa
• Zemské póly – průsečíky rotační osy Země se zemským povrchem
• Rovník – průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k zemské ose
• Zeměpisná šířka – úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země
• Rovnoběžky – spojnice všech bodů stejné zeměpisné šířky, 0°-90° od rovníku k pólům, severní zeměpisná šířka (s. š.) a jižní zeměpisná šířka (j. š.)
• Zvláštní rovnoběžky
  • 0° rovník
  • 90° rovník
  • 23°27’ obratníky (Raka – s. š., Kozoroha – j. š.), v poledne nejdelšího dne zde sluneční paprsky dopadají kolmo
  • 66°33’ – polární kruhy – severní a jižní – v poledne nejkratšího dne v roce dopadají paprsky pod úhlem 0° – vodorovně
• Zeměpisná délka – úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku
  • 0°-180°východní (v. d.), 0°-18° západní délky (z. d.)
• Poledníky – spojnice všech bodů se stejnou zeměpisnou šířkou
  • Čára, na které je všude současně poledne
  • 0° základní poledník – greenwichský poledník – stanoven v roce 1883, prochází hvězdárnou Greenwich v Londýně
  • Místní poledník – prochází určovaným bodem
• Zeměpisná síť – rovnoběžky a poledníky

 

Pohyby Země

• Oběh Země kolem Slunce
• Rotační pohyb

Rotační pohyb

• Rotace kolem zemské osy
• Od západu k východu – zdánlivý pohyb Slunce od východu k západu
• 23 h 56 min 4 s (24 hodin) – hvězdný den
• Úhlová rychlost 15° za hodinu, 360° za 24 hodin
• Obvodová rychlost závislá na zeměpisné šířce (rovník 465 m/s, 50° s.š. 290 m/s, póly 0 m/s)
• Důsledky rotace
  • Střídání dne a noci, zdánlivý pohyb nebeských těles po obloze
  • Zploštění Země
  • Působení Coriolisovy síly
    • Coriolisova síla (uchylující síla zemské rotace)
    • tělesa na zemském povrchu pohybující se v poledníkovém směru se na severní polokouli odchylují napravo a na jižní polokouli nalevo
    • vzdušné a vodní hmoty (větry – pasáty,…, vodní proudy, řeky – nesouměrnost koryt a údolí,…)

 

Oběh Země kolem Slunce

• Eliptická dráha, Slunce v jednom z ohnisek
• Přísluní (perihelium) – začátek ledna – 147,1 mil. km od Slunce
• Odsluní (afelium) – začátek července – 152,1 mil. Km
• Střední vzdálenost – astronomická jednotka 1AU=149,6 mil. Km
• Nepravidelný pohyb – přísluní největší rychlost, odsluní – nejnižší rychlost, průměr 29,8 km/s
• Tropický rok – oběh o 360°- 365 d 5 h 48 min 45,7 s (o 6 hodin více než občanský rok) – přestupný rok co 4 roky
• Sklon roviny rovníku k rovině ekliptiky 23°27’, sklon zemské osy k rovině ekliptiky 66°33’
• Střídání ročních období – důsledek oběhu a sklonu zemské osy
  • 21. -22. červen – letní slunovrat – sluneční paprsky kolmo na obratník Raka, severní polokoule – nejdelší den a nejkratší noc
  • 22.-23. září – podzimní rovnodennost – den a noc trvají stejně dlouho, paprsky kolmo na rovník
  • 21. -22. prosince – zimní slunovrat – paprsky kolmo na obratník Kozoroha, nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli
  • 20.-21.3 – jarní rovnodennost – paprsky kolmo na rovník, den a noc jsou stejně dlouhé

 

Čas a časová pásma

• Důsledek rotace Země – od západu k východu
• Zdánlivý pohyb Slunce – od východu k západu
• Pravý sluneční den
  • doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce na místním poledníku
  • nepravidelný pohyb – v přísluní je den delší než v odsluní
• Střední sluneční den
  • 24 hodin
  • nahrazení nepravidelného pohybu pravidelným
• Místní čas
  • čas na příslušném poledníku – všechna místa na stejném poledníku mají stejný místní čas
  • 1° zeměpisné délky = 4 minuty (=24 h/360°=24×60/360=24/6=4 min)
  • 15° zeměpisné délky – 1 hodina (4×15=60 minut)
• Pásmový čas
  • Od roku 1884 (průmyslová revoluce)
  • časová pásma po 15 stupních se stejným časem
  • sousední pásma se liší o hodinu (násobek 15 + nebo – 7,5°)
  • přizpůsobeno administrativním hranicím
  • Světový čas (UTC=Universal Time Coordinated) = západoevropský čas (ZEČ) – Greenwich
  • Středoevropský čas (SEČ) – 15° v.d. – o hodinu více než světový čas (Jindřichův Hradec)
  • Letní čas – Evropa – o hodinu více (jaro až podzim)
• Datová hranice
  • cca 180. poledník (většinou neobydleno – Tichý oceán)
  • z V na Z – dva dny ponecháváme stejné datum
  • ze Z na V – přidat 1 den

 

Slapové jevy

• Periodické deformace tvaru zemského povrchu
  • 2 příčiny
    • gravitační působení Měsíce (přitažlivost)
    • odstředivá síla soustavy Země – Měsíc – těžiště (barycentrum) – cca 1700 km pod povrchem Země
  • + působení Slunce
• Moře – nejvýraznější, zemská kůra, atmosféra
• Mořské dmutí
  • Příliv – 2 protilehlé oblasti, ostatní oblasti odliv (rovnoběžkovým i poledníkovým směrem)
  • Doba mezi přílivy – 12 h 25 min
  • Vliv Slunce
    • skočný příliv (úplněk, nov)
    • hluchý příliv – Měsíc a Slunce působí kolmo
  • Zálivy – největší dmutí (Fundy Bay – 18 m, V pobřeží Kanady)
  • Využití
    • vnitrozemské námořní přístavy (Londýn)
    • přílivové elektrárny (Francie)

 

Dálkový průzkum Země

• letecké snímkování
• kosmické snímkování – stacionární družice (obíhají kolem Země v rovině rovníku)
  • kosmické lodě a laboratoře s lidskou posádkou (šikmé oběžné dráhy)
  • meteorologické družice pro výzkum přírodních zdrojů (subpolární oběžné dráhy)
• druhy snímků –tepelné, radarové, multispektrální (téhož místa víckrát), panchromatické, infračervené snímky
• význam – využití přírodních zdrojů, studium životního prostředí, využití půdy v zemědělství, předpověď počasí