Hamlet, kralevic dánský – rozbor díla (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Hamlet, kralevic dánský 

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): Mari

 

 

O autorovi: William Shakespeare

  • 23.4. 1564 Stratford-upon-Avon – 23. 4.1616
  • anglický dramatik, spisovatel, básník, herec a divadelní organizátor
  • syn rukavičkáře
  • vystudoval gymnázium (King Edward VI Grammar School = Gymnázium krále Edwarda VI.)
  • v 18 letech se oženil o osm let starší ženou Annou Hathawayovou (26 let)
  • měli tři děti, nejprve Sussanu, a potom dvojčata Judithu a Hamneta
  • po narození dvojčat byl Shakespeare spatřen naposledy na křtu dětí, pak na 7 let zmizel
  • před rokem 1592 se Shakespeare připojil ke kočovným divadelníkům
  • roku 1592 hrál v různých londýnských divadelních společnostech
  • stal se také spolumajitelem divadla
  • Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského
  • po jednoleté morové epidemii roku 1594 se stal členem nové divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain‘s Men), kde působil jako herec a dramatik
  • v roce 1599 se společnost Lorda Chamberlain‘s Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny (Globe bylo nejslavnější londýnské divadlo; vybudováno roku 1598)
  • díky tomu byl výrazně lépe zajištěn – dostával za hru asi 6 liber
  • když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars
  • pro Shakespeara končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti
  • Shakespeare umírá 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)
  • již za svého života se Shakespeare stal natolik populárním, že mnozí další autoři uveřejňovali své básně a hry pod jeho jménem
  • svým dílem ovlivnil dramatickou tvorbu na celá další staletí
  • výrazné typy postav
    • literární typy (hamletovský, othelovský, …)
    • hrdinové Shakespearových děl natolik srostli se svými povahovými rysy, že pronikli i do frazeologie (když se dnes řekne např. „žárlivost“, automaticky se podvědomě vynoří Othello)
  • v Shakespearových dílech nachází inspiraci i moderní člověk (skryté poselství)

 

Zasazení do kontextu:

Hra se dá vykládat jako alegorie doby, pro niž je charakteristická krize humanismu a renesance. Racionalita nesplnila očekávání. K řešení problémů mnohdy nejenže nepřispívá, ale může mu i bránit. Nadrbou stranu právě rozum pomáhá Hamletovi odkrýt faleš a masku nového krále ( léčka s divadlem). Alžbětinská doba byla plná rozporů, kdy se vysoké mísilo s nízkým a vznešené s vulgárním. Hamlet je jedno z nejvlivnějších děl světového dramatu, které přímo i nepřímo ovlivnilo tvorbu světových i českých autorů (Karel Čapek – Apokryfy, V. Holan – Noc s Hamletem, E.F.Burian – Hamlet III., kralevic dánský, být či nebýtm čili trůny dobré na dřevo).

 

Další autoři stejného uměleckého směru (současníci)

Anglie:

  • Geoffrey Chaucer (1340–1400)
    • první velký anglický básník
    • přinesl do Anglie renesanci
    • diplomat v královských službách – cestoval do Florencie, kde se setkal s Boccacciem a Petrarcou
    • Canterburské povídky – cyklus povídek; 24 veršovaných i prozaických povídek

Itálie:

  • Dante Alighieri (1265–1321)
    • pocházel z Florencie
    • byl proti papeži – 20 let ve vyhnanství
    • Božská komedie – duchovní epos, psáno 15 let ve vyhnanství, vyjádření lásky k Beatrici
  • Francesco Petrarca (1304–1374)
    • také z Florencie a vypovězen (z politických důvodů; studoval práva v Avignonu, kde pobýval ve vyhnanství)
    • kněz
    • platonická láska se šlechtičnou Laurou
    • Sonety Lauře/Zpěvník – dvě části (za života Laury, po její smrti)
    • 366 milostných básní, většina formou sonetu
  • Giovanni Boccaccio (1313–1375)
    • tvrdé dětství – přísný otec, macecha
    • vystudoval práva, hodně cestoval
    • psal od mládí, příběhy s milostnou tematikou
    • Dekameron – soubor 100 novel, „kniha krve a rozkoše“

Francie:

  • Francois Villon (1431–1463)
    • žil bohémským životem – tulák, rváč, zloděj, pokládán za prvního prokletého básníka
    • Odkaz (Malý testament) – sbírka ironických a satirických básní
    • Závěť (Velký testament) – rozmanité básně: nábožné, dvorské, „bláznivé“ – vše z prostředí podsvětí
    • zamyšlení nad osudem, zároveň výsměch sobě i jiným

Španělsko:

  • Miguel de Cervantes Saavedra (1547–1616)
    • prozaik, dramatik, básník, vrcholný autor zlatého věku španělského písemnictví
    • smutný život – z rodiny zchudlého šlechtice, neměli na vzdělání
    • v bitvě přišel o levou ruku, později v zajetí a 5 let otrokem v Alžíru, po návratu se oženil
    • Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – dvoudílný román (1605, 1615)
    • satira na rytířské romány

 

Rozbor díla: Hamlet, kralevic dánský 

  • Rok prvního vydání: 1600 – 1601
  • Druh: Drama
  • Žánr: Tragedie

 

Téma:

  • Renesanční tragická divadelní hra vyprávějící o dramatických rodinných a milostných vztazích dánského prince Hamleta. Objevuje se zde zrada, nenávist, pomsta, láska, lži, intriky a ostatní z lidských ctností.

 

Námět:

  • Námět k Hamletovi čerpal Shakespeare ze středověkých kronik, děj se odehrává na starém hradě Elsinor, ale v mnohých filozofických úvahách, zejména prince Hamleta, mohl každý Angličan, autorův současník, najít paralelu s přítomnou realitou.

 

Ideový obsah:

  • Idea – příčina Hamletova váhání nad pomstou a existencionální otázky
  • Autorský postoj: Hamlet je jedním z vrcholných děl světového dramatu a zároveň jedno z nejrozsáhlejších Shakespearovských děl. Autor použil mnoho moderních a žádaných motivů dané doby. Autor vkládá do promluv jednotlivých postav existenciální filosofické  a intelektuálně směřované monology.

 

Kompozice: chronologická

Vypravěčské postupy: ich – forma

 

Pojmenování:

  • Typické jsou Hamletovy dlouhé filosofické monology, v nichž se snaží pochopit smysl lidské existence a historického dění.
  • V textu se objevují vtipné a sarkastické poznámky a současně vážné výstupy tragických postav.
  • Princ Hamlet se pohybuje ve dvou jazykových polohách – jedna z nich je vážná, druhá má vyjadřovat šílenství.
  • Hamlet se vyžívá ve slovních hříčkách, které ostatní hrdinové nechápou. To souvisí s historickým pozadím díla, kdy je vše řízeno etikou a zdravý rozum zde nemá místo.

 

Jazyk a styl

  • Dílo je psané formou vyprávění, kde autor popisuje osudy postav
  • Kniha je psaná spisovným a srozumitelným jazykem
  • Používá spíše delší souvětí než krátké věty -někdy souvětí až příliš složité

 

Prostředí:

  • Převážná část děje se odehrává v prostorách královského hradu Elsinor.

 

Postavy:

Centrální postavy tvoří dva rodinné kruhy. Královský ( Hamlet, jeho strýc Claudius, královna Gertruda, duch zemřelého krále) a kruh rodiny nejvyššiho komořího Polonia (jeho dcera Ofélie a syn Laertes). Claudius je personifikací upadajících morálních hodnot a zkaženosti – tragičnost jeho postavy je dána tím, že ačkoliv si je vědom svých hříchů, a dokonce prosí Boha o jejich odpuštění, vnitřně cítí klid bez jakýchkoli výčitek, což mu znemožňuje upřímnou lítost a tudíž i očištění od vin. Hamlet sám se vydává za šíleného a proto zde vystupují prakticky dva Hamletové – jeden žíznivý, vyžívající se ve slovních hříčkách a druhý racionální, vyžívající se v pomstě. Ofélie představuje jakési jeho zrcadlo. Role matky zdá se být nejasná.

Dánský kralevic HAMLET, který chce pomstit smrt svého otce. Je milován dánským lidem a tudíž je prakticky nedotknutelný. Na jedné straně je to postava vzdělaná, a mírumilovná, ale na straně druhé by se dal označit za vraha. Vystupuje zde jako rozpolcená osobnost.

Hlavní postava:

  • Hamlet – princ dánský – z počátku zdrcený smrtí otce a zklamaný matčiným chováním, později odhodlán otce pomstít

Vedlejší postavy:      

  • Claudius – dánský král, strýc (bratr původního krále otce) Hamleta – jeví se jako člověk bez svědomí, mocichtivý a bez zábran (ačkoliv v jedné chvíli trochu projeví, že ho trápí svědomí)
  • Gertruda – matka Hamleta, královna – je nesvá z toho, že ji Hamlet obviňuje, že se tak brzy po smrti manžela znovu vdala, svého syna miluje
  • Polonius – předseda státní rady – udělá vše, aby si u krále polepšil
  • Horacio – přítel Hamleta (opravdový)
  • Ofelie – dcera Polonia – s Hamletem mají „milenecký vztah“
  • Laertes – Poloniův syn

 

Stručný děj:

Tragedie se odehrává na počátku 17.století na dánském hradu Elsinor. Kde žije kralevic   Hamlet, jeho strýc a nynější dánský král Klaudius a Hamletova matka Gertruda, dánská královna a také nová manželka Klaudia.

Na počátku příběhu umírá Hamletův otec. Později se Hamletovi zjeví jako duch a svěří mu, že byl zavražděn svým chladnokrevným bratrem Klaudiem. Od té doby se chce Hamlet pomstít, ale aby to Klaudius nezjistil, začne předstírat šílenství. Pro ověření duchova obvinění zinscenuje Hamlet s potulnými herci hru, která přesně onu vraždu kopíruje. Na premiéru této hry samozřejmě pozve svého strýce Klaudia a svou matku Gertrudu. Podle Klaudiovi reakce si je na sto procent jistý, že strýc je vrahem.

Klaudius je hrou rozhořčen a pod záminkou Hamletova šílenství ho posílá do Anglie. Hamlet odcestuje hned po té, co nešťastnou náhodou zabije Polonia, otce své milované Ofélie. Během Hamletova pobytu v Anglii se Ofélie kvůli stezku ze smrti svého otce utopí. Oféliin bratr Leartes se navrací z ciziny aby v Dánsku pohřbil svou sestru a pomstil smrt svého drahého otce.

Po Hamletově návratu z Anglie musí čelit Leartovu vzteku. Oba se proto utkají tváří v tvář v boji. Klaudius si pojistí Hamletovu smrt  tím, že ještě před soubojem připraví nápoj s jedem určený Hamletovi a Leartovu dýku namočí do jedu.

Nápoj s jedem omylem vypije Hamletova matka. Při souboji opravdu zraní Leartes Hamleta zbraní namočenou v jedu, jenže pak dojde k výměně zbraní a je zraněn i Ĺeartes. Zatímco Leartes umírá, zraní Hamlet pohotově také Klaudia.

Pak oba umírají a zbývá po nich jen věčná sláva…

Přesto, že drama končí tragicky, Hamlet dosáhl svých vytyčených cílů. Pomstil otcovu vraždu, postavil se proti zlu, zvítězil nad ním a ukázal lidem pravdu.

 

Citát:

„Žít či nežít – to je oč tu běží!“

 

Hodnocení:

Shakespearovi hry se mi líbí hlavně pro jejich překvapivý a zamotaný závěr. Jediné co bych viděla jako záporné byl velice složitý překlad, kde bylo použito plno archaismů a zvláštní výstavba vět a veršů. Z toho důvodu bych Hamleta řadila do náročnější literatury.





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář