Otázka: Hydrosféra
Předmět: Zeměpis
Přidal(a): punkegobox
Kontinentální vodstvo- koloběh vody, ledovce, jezera, řeky, podzemní vody.
Světový oceán – vlastnosti a pohyby mořské vody
Vodní obal Země = Hydrosféra
– tvořena vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsažené v zemské atmosféře (v atmosféře se vyskytuje ve 3 skupenstvích – pevné, kapalné, plynné)
– voda pokrývá většinu povrchu země (71 %)
– 97% vody ve světovém oceánu (slaná) – přítomnost řady minerálních látek a solí
– 3% vody na pevnině (sladká) – voda v ledovcích, řekách, atmosféře, jezerech
Koloběh vody (hydrologický cyklus)
– způsobeno sluneční energií a zemskou přitažlivostí
– vlivem tepla se voda vypařuje ze zemského povrchu, z hladiny oceánů, řek, jezer
– pára stoupá a v určité výšce vytváří mraky, které se pohybují v atmosféře
– dojde ke kondenzaci vodních par – formou deště/sněhu padají vlivem přitažlivosti na zemský povrch
– převážné množství vody – zpět na hladinu oceánů
menší část srážek – dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová
a) velký koloběh vody – dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou
b) malý koloběh vody- dochází k němu nad oceány nebo bezodtokovými oblastmi pevniny
PEVNINSKÉ VODSTVO
– vodu na pevnině tvoří vody povrchové, voda ve sněhu a ledu, vody podpovrchové
- 1. povrchové vody
– vody odtékající nebo zadržené v přirozených/umělých nádržích
– procházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu, z podzemních vod – vytékají ve formě pramenů
a) řeka
– zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánů
– tvoří základní součást oběhu vody na Zemi
– 79 % z celkové rozlohy je odvodňováno do světových oceánů –> odtokové oblasti
– 21 % připadá na oblasti bezodtokové – řeky končí v bezodtokových jezerech nebo se ztrácejí v bažinách
typy řek:
tropické řeky- vyrovnané průtoky během roku (Kongo)
monzunové řeky- maximum v letním, minimum v zimním období (Brahmaputra)
středomořské řeky- maximum v zimě, minimum v létě (Ebro, Tibera)
sibiřské řeky- minimum v zimě maximum v létě ( Ob, Lena, Jenisej)
řeky mírného pásu- maximum na jaře, minimum v létě (Odra)
nejdelší řeka: Amazonka (6762 km), Nil (6690 km), Jang-c´-tiang (6300 km)
největší plocha povodí: Amazonka (6 915 000 Km2), Kongo (3 680 000 Km2)
největší průtok: Amazonka (219 000 m3/s)
vodní toky
pramen řeky= místo vzniku tok, místo kde voda vyvěrá na povrch
tok – horní = nejvyšší rychlost, údolí ve tvaru V, bez usazenin
– střední = rychlost i spád jsou nižší, koryto ve tvaru U, více usazenin
– dolní = Meandry (řeka mění tvar i více než 180°), údolí je ploché
přítoky= pravé a levé (podle směru toku řeky)
říční síť= všechny vodní toky na určitém území, soustava řeky a přítoků
povodí= území, ze kterého odvádí všechnu vodu jedna řeka
rozvodí = hranice mezi povodími
úmoří = území, ze kterého tečou všechny řeky do jednoho moře
průtok vody = množství vody, které proteče řekou v určitém místě za 1s
c) jezera
– přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou
– velká zásobárna povrchové vody
– podle vzniku dělíme na:
vznik endogenními silami
a) vulkanická – zaplněné krátery vyhaslých sopek nebo vodou zaplněné jícny
– Crater Lake, Lago di Bracciano – Itálie
b) tektonická – poklesem zemské kůry podél zlomů (Bajkal, Tanganika)
– tektonickými pohyby (Kaspické jezero)
vznik exogenními silami
a) ledovcová – vznik působením ledovce
– karové – vznik po odtátí ledovce
– hrazené- ledovcové údolí zacpáno ledovcovou morénou
– Alpy, Šumava
b) krasová – zaplavením krasových depresí
– jezera v Dinárském krasu
smíšeného původu
– původně vznikla endogenními silami, později byla přetvořena exogenními silami
– Ladožské, Oněžské jezero
– bezodtoková – Aralské jezero (vysychá), Kaspické moře
– bezpřítoková – napájeny pouze podzemní/dešťovou vodou – ples
– sladkovodní jezera – Ladožské, Oněžské jezero, Bajkal
– slané jezero – Kaspické moře
největší jezero: Kaspické moře, Hořejší jezero, Viktoriino jezero
nejhlubší jezero: Bajkal (nejstarší na zemi)
b) umělé vodní nádrže – rybníky, přehradní nádrže
– rybník – mělká vodní nádrž, hospodářské využití – chov ryb, rekreace
– průtočné, pramenité, nebeské
– přehradní nádrže – uměle vytvořené k zadržení vody
– zásobní, vyrovnávací, ochranné
- 2. tající led a sníh
– převážná část sladké vody(90%) na pevninách je akumulována v ledovcích
– vznikají nad sněhovou čárou – hranice trvalé sněhové pokrývky a také tání sněhu
– přeměna sněhu na firn -> na firnový led-> na ledovcový led
– celková rozloha 15 mil. km2
– pohyb: vlastní vahou sjíždějí po svahu
– podílejí se na modelování zemského povrchu, vznik – ledovcová údolí, morény, ledovcová jezera (Ladožské, Oněžské)
a) pevninské ledovce – plošně nejrozsáhlejší
Antarktický ledovec – pokrývá 90% ledovcové hmoty na pevnině
Grónsko – 8%
b) horské ledovce – zaujímají 1,4% všech ledovců
– Himaláje, Alpy
- 3. podpovrchové vody
– druhá největší zásobárna sladké vody – 25% (po ledovcích)
a) půdní voda
b) podzemní vodu – proniká do hlubších vrstev
– minerální prameny: 1. studené
2. termální (teplé-více než 25°,horké-více než 50°)
– artéské studny – v pouštích
– juvenilní voda – voda z velkých hloubek
– gejzíry – v pravidelných intervalech vystřikují podzemní vodu – teplá
– Island, Nový Zéland, USA
SVĚTOVÝ OCEÁN
-všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu zvanou světový oceán
– z celkové plochy připadá 71 % na světový oceán
– tvoří ho 4 oceány (Atlantský, Indický, Tichý, Severní ledový oceán)
+ mnoho okrajových a středozemních moří
– okrajová – 11 % plochy svět.oceánu
– oddělena poloostrovy, ostrovy
– Beringovo moře, Severní moře
– mezikontinentální – Středozemní moře, Rudé moře
– vnitřní – téměř obklopena pevninou, s oceánem spojena průlivy
– Baltské moře
vlastnosti mořské vody
– nejcharakterističtější vlastností mořské vody – její slanost
– nejslanější je mořská voda v subtropech- voda nejvíce vypařuje
(nejslanější Rudé moře- 42% slanosti).
– nejmenší slanost – vysoká zeměpisná šířka, vlivem menšího výparu a většího říčního přítoku.
(Baltské moře- 2-25% slanosti)
a) teplota:
– hlavní zdroj – sluneční záření, které je pohlcováno povrchem oceánů až z 85 %
– oceán se otepluje nebo ochlazuje vlivem mořských proudů
– nejvyšší teplota – severně od rovníku
-> největší teplené mořské proudy se přesouvají z jižní polokoule přes rovník na sever a přenášejí sebou velké množství tepelné energie
– chladnější jsou východní části oceánů, protože tam pronikají studené mořské proudy
b) hustota– rozdíly hustoty vody ovlivňují mořské proudy, jejich teplota
– platí také, že čím je voda slanější tím má větší hustotu
– nejvyšší hustota – v polárních mořích (se zeměpisnou šířkou – zvyšuje)
c) barva podle přítomnosti/absence různých látek
d) pohyby kvůli atmosférickému a astronomickému vlivu jsou oceánské vody neustále v pohybu
mořské proudy
– způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti
– přesun vodních pas – v horizontálním i vertikálním stavu
– vznikají díky pasátům (směruje je Corriolisova síla – na sev. polokouli doprava)
– na jejich směr může mít vliv i tvar pobřeží, salinita a monzuny
(kvůli monzunům je v Indickém oceánu nepravidelný systém mořských proudů – dvakrát za rok se obrátí).
– studené proudy: od pólů a směřují k rovníku (Labradorský, Benguelský)
– teplé proudy: od rovníku k pólům (Golfský proud, Brazilský)
slapové jevy– příliv a odliv
vlnění – příčinou – působení větru na hladinu – čím je vlna blíž u břehu tím je vyšší
Eolická vlna – normální, běžná vlna, vyvolána větrem
Příboj – prudká vlna, která naráží do skalnatého pobřeží, erozní účinky
Driftová vlna – zalomí se, mají ji rádi surfaři
Tsunami – příčinou jsou seizmické otřesy oceánského dna
(pořád se vlní nahoru dolu, a když dojde k pobřeží, je tam mělčina, takže už se nemůže vlnit dolů, proto se vlní o to víc nahoru)
