Otázka: Jak si navzájem lépe porozumíme
Předmět: Psychologie (společenské vědy)
Přidal(a): Katka98
Obsah
- Proč je dobré porozumět si?
- Vlivy
- Jak si navzájem porozumět?
- Historie, přítomnost a budoucnost
- Porozumění dítěti.
- Závěr
Každý z nás chce mít dobré vztahy s lidmi ve svém okolí, někdy je to ale velmi těžké. Mezilidská komunikace patří mezi naše základní potřeby. Proto má její bezchybné zvládnutí zásadní vliv na to, jak na nás ostatní mohou hledět. V běžném životě se hodně bavíme s lidmi, kteří jsou nám nějak sympatičtí, máme s nimi společné zájmy, znamení a jiné. K životu potřebujeme komunikovat i s lidmi které potkáváme ve škole, práci, obchodech, téměř všude. Komunikace nemusí být vždy profesionální, záleží tu na porozumění vůči druhému, které je cílem i podmínkou dobré komunikace. Když spolu hovoří dva nebo více lidí, mnoho informací se dá přečíst z gest, držení těla, mimiky, vzájemných pohledu, ze vzdálenosti, kterou mezi sebou udržují. Pokud si dva porozumí, můžeme vidět přátelská gesta, úsměv a radost na tváři, vzájemné pohledy do očí a malou vzdálenost mezi nimi. Nestojí řeč. V opačném případě lidé stojí dál od sebe, mohou působit vůči druhému v obličeji arogantně, namyšleně a dávat najevo že nestojí o tuto konverzaci, nebo se nuceně bavit či ukazovat obraná gesta. Je přirozené když si nerozumíme, ale je tragédií, pokud neuděláme něco konkrétního, abychom se navzájem více pochopili. Nestačí, když se jen snášíme. Moudřejší je, když se spolu radujeme. V životě je důležité porozumění vůči druhým, mohou se tím zlepšit naše mezilidské vztahy. Je ale možné si navzájem porozumět s každým? Vyhnout se hádkám, sporům a nenávisti?
– Vezměme si dva lidi, kteří spolu mluví. Jeden z nich vysloví větu, druhý ji vyslechne. Co se ale děje v našem vědomí? Každá naše odpověď má logický smysl a emocionální vztah. Logický smysl naší odpovědi záleží na našem uvažování, názorech na určitou myšlenku a může v tom sehrát roli i životní zkušenost. Například pokud byl člověk ve vztahu někdy podveden partnerem, do konce života v něm může být nedůvěra vůči partnerům a to pak může ovlivnit jeho logický smysl odpovědi na danou otázku. Emocionální vztah k odpovědi ovlivní převážně výchova z dětství, vztah k člověku, se kterým se právě bavíme, nebo i vztah k člověku o kterém se můžeme bavit. Každý z nás si prožil něco jiného a uvažuje jinak a podle toho i naše chování vychází, ale to neznamená, že si navzájem nemůžeme porozumět. Velkou roli tu hraje i první dojem a sympatie. Pokud potkáte člověka, který žije na ulici, nemáte chuť se s ním bavit a spíše se straníte, ale třeba to může být zrovna člověk, s kterým si budete nejvíce rozumět. Někteří z nás mohou mít strach z lidí, jsou uzavření a nedůvěřiví a u těch je potřeba si získat jejich důvěru. Porozumění bychom měli mít jak pro to, co řekne, tak pro jeho chování. Celé to může ovlivnit i situace, v které se právě daný člověk nachází. Může to být stres, strach, radost a další.
– Vědět jak si s druhým vzájemně porozumět je nutné i pro některá povolání jako je zdravotní sestra, nebo učitelka. Myslím, že to usnadní jim a druhým život. Cestu k porozumění mezi lidmi otevírá samotná ochota porozumět: pokud porozumět druhému opravdu a upřímně chceme, samotná naše touha nám do života dříve či později přivolá vše potřebné k tomu, aby se toto porozumění stalo skutkem. Jak na to v životě? Jak získat nové vztahy a vzájemné pochopení s někým druhým? Jak se seznámit? Hlavní je chtít, pokud nechcete, ničeho takového nedosáhnete. Někdy může být chyba ve vás, můžete to být vy, kdo nedokáže lidem naslouchat a jednat s nimi a vycházet s nimi. Někdy se nemusíte chovat tak, aby lidé chtěli trávit čas ve vaší přítomnosti. Měli bychom se zajímat o životy druhých, někdy můžeme mluvit o svých problémech, emocích, životě více než bychom měli a budí to dojem lhostejnosti. Důležité je umět naslouchat a vzbudit v druhém pocit, že i on je důležitý. Něco podobného jsem zažila sama. Měla jsem kamarádku, které jsem říkala vše a rozuměla jsem si s ní, vždy když jsem přišla do kroužku mezi holky, kde stála i ona, mluvila jsem jenom s ní, skákala do řeči ostatním, anebo ji odvedla stranou a mluvila s ní. Proti holkám jsem nic neměla, ale nevěřila jsem jim natolik, abych se rozmluvila před všema. V tu chvíli jsem si nic neuvědomovala, ale začalo to štvát i mou kamarádku, chtěla být s ostatníma. Nikdy jsem ani neměla snahu se s ostatníma bavit a poznat je, má důvěra patřila jen jedné kamarádce. Po čase jsem viděla, že není něco v pořádku a kamarádka mi řekla, jak se chovám a jak to ostatní vnímají. Od té doby se snažím více mluvit s každou z nich a najít si s nimi společné téma a vždy to jde. Ptám se na jejich život, máme hodně společných zájmů a i naše kamarádství je na jiné úrovni. Vždy když mají nějaké problémy, tak chci aby věděli že u mě mohou najít porozumění a vždy tu pro ně budu a aby věděli, že mi na nich záleží. Někdy může bránit pouze strach z nových lidí. Měli bychom být k sobě vždy upřímní a nebát se říct vlastní názor vůči druhému, i když to nemusí být vždy milé. Zamezit šíření pomluv. Myslím, že na světě by to bylo jednoduší, kdyby lidi více mluvili spolu, než o druhých. Důležitou roli tu hraje i podpora a soucit. Ne každá konverzace musí končit dobře, ať už to jsou nesympatie, nebo nepochopení. Jak se potom ale zachovat? Ke konfliktu může dojít snadno, stačí pouhá nesympatie. V této situaci bychom neměli vracet rány, měli bychom ustoupit a zachovat klid abychom předešli pokračování a opakování konfliktu. Jak druhý vidí, že si z toho nic neděláte, nereagujete a zůstáváte klidní, přestane.
– Myslím, že v dnešní době je slovní komunikace omezená téměř na minimum, pro lidi je pohodlnější zapnout Facebook a jiné sociální sítě. Nemají zájem se s ostatníma bavit tváří v tvář. Na Facebooku mají stovky přátel, ale ve skutečnosti se ani nepozdraví, přidávají fotky a píšou, jak se cítí, někdy aby se jim ulevilo. Na ulicích vidíte lidi koukat do mobilů, tabletu a někdy ani neodtrhnou oči, když jdete kolem nich. Tahle dnešní závislost postihuje i děti, které sedí doma za počítačem a hrají hry nebo jsou na Facebooku. Mladší sourozenci si z toho berou příklad a hranice se posunuje. Dříve byli dětská hřiště plná dětí a dnes vidíte jít děti možná tak ze školy a do školy. Mladý se chodí bavit do klubů, kde pijí alkohol a vrací se pozdě domů. Většinou ani nedokážou srozumitelně projevit svůj názor, protože mají malou slovní zásobu. Věřím, že pokud se to bude ubírat tímto směrem, tak se může stát, že slovní komunikace se omezí úplně a lidé spolu budou mluvit, jen když to bude opravdu nutné, vše budou řešit mobily a sociální sítě. Zamysleme se, jak to vypadlo dříve, když žádná technika nebyla. Celá rodina bydlela spolu, starali se jeden o druhého a komunikace nevázla. Po večer se scházeli se svými sousedy a povídali si příběhy. Zkrátka k sobě měli blízko a žádné mobily, tablety k tomu nepotřebovali.
– Umět si porozumět bychom měli i v rodině. Každý rodič se bojí dospívání svých dětí. V dospívání si uvědomujeme, na co máme právo a co je to spravedlnost. Vnímáme vše citlivěji, víme, kdy jsme bezmocní a máme vlastní ideály o lidech a věcech. Spory mezi rodičem a dospívajícíma dětmi jsou běžný a mělo by dojít k vzájemnému porozumění. Rodiče v této situaci nevědí co dělat a cítí se bezmocní. Vztah dětí a dospělých je založen na upřímnosti a toleranci. Rodiče jim mohou pomoci i správnou autoritou a neměli by používat násilí ani nátlak, protože podporují špatný postoj dětí vůči nim. Měli bychom děti vést a pomáhat jim. Děti by neměli býti podřízenými, spíš vidět v rodiči vzor. Nesmí chybět pocit jistoty, že někomu na nás záleží, má nás rád a je pro někoho důležitý. V tomto věku hodně děti koukají na své vrstevníky a snaží se dělat vše, aby zapadli. Pubertu má každý jinak dlouhou a jinak ji prožívá, dojít ke vzájemnému porozumění ani nemusí, nebo je to velmi obtížné. Z vlastní zkušenosti vím, že chceme hodně věcí poznat a zkusit a někdy to můžeme dělat jen proto, že si myslíme, že tím naším rodičům ublížíme, ale ubližujeme tím jen sobě samotným. Myslí se tím drogy, chození za školu a utíkání z domova.
– Porozumění je nezbytné pro náš život. Hledáním vzájemného porozumění získáváme nové známé, přátele a můžeme i lásku. Ne vždy to musí dopadnout dobře, ale nikdy vás to nesmí odradit. Buďte sami sebou, podporujte své přátele a lidi, které máte rádi, mít přítele je víc než si umíte představit.
