Jáma a Kyvadlo – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Jáma a Kyvadlo

Autor: Edgar Allan Poe

Přidal(a): Anniesa, sliwkova.svetlana

 

 

Edgar Allan Poe

Americký prozaik a básník. Jako člověk nebýval příliš šťastný a společenský a své pocity vyjadřoval svou poetickou a prozaickou tvorbou. Svou vlastní vinou byl vyloučen ze dvou různých univerzit a nakonec pracoval jako redaktor za pár dolarů měsíčně. Oženil se se svou 13ti letou sestřenicí, trpěl depresemi a po předčasné smrti své ženy začal pít a tělesné i duševně chátrá. Za svůj život napsal 78 zejména hororových povídek, několik básnických sbírek a esejí a napsal dokonce i pár satir a parodií, které se ovšem nikdy nestaly známými. Edgar Allan Poeova tvorba silně ovlivnila světovou literaturu a je známa po celém světě. Jáma a Kyvadlo je jedna z jeho nejslavnějších hororových povídek ze sbírky Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Znal se s evropskými spisovateli, ve své době byl nedoceněný (19.-20. století).

 

Tvorba

  • Příběh Artura Gordona Pyma, Lenora, Zvonky
    • využil prostředí malé plochy – v divadlech
  • Jáma a kyvadlo, Předčasný pohřeb, Zlatý skarabeus, Vražda v ulici Morgue
  • Havran
    • báseň, psal ji od prostředí, vlivný a slavný text často překládaný, u nás to překládal V. Nezval, který pochopi jak je NEVER MORE (vícekrát ne) důležité, zesiluje pocit hrůzy, celou básní prostupuje žal, zoufalství, najdeme zde rysy romantismu, jako je samota, smutek, zima, úvahy o smrti, skládá se ze 100 veršů, na konci každé sloky je refrén Never More, báseň vypráví o muži, který je starý a nemocný, vzpomíná na svou zemřelou ženu, do místnosti mu vkráčí Havran a muž sním vede dialog, odpovědí havrana jsou bolestné, můžeme je chápat jako hlas svědomí a muž se jich už nikdy nezbaví
  • Černý kocour

 

Charakteristika období:

  • Edgar Allan Poe je představitelem romantismu.
  • Romantismus = umělecký směr i životní postoj (touha po svobodě) 1. poloviny 19. století.
  • Formoval se v období mezi dvěma revolucemi (1789 ve Francii a 1848 v celé Evropě = Bylo to období nadějí na nové společenské uspořádání, které ale nebyly naplněny – napoleonské války. To vedlo k nespokojenosti a buřičství – r. 1848).
  • Název tohoto literárního a uměleckého hnutí pochází z francouzského romantique – jako v románu, ale také tajemný, fantastický.
  • Romantismus kladl důraz na původnost, osobitost autora, na bezprostřední zážitek, na city a fantazii.
  • Hlavní hrdina, který často splývá s autorem (mladá žena 13.let, neteř, alkoholik, odešel z vojenské akademie)
  • Hrdina je v romantismu netypický (vrah, zloděj, duševně vyšinutý člověk, postižený člověk)
  • Romantismus více pohlíží do minulosti a maximálně do přítomnosti. Budoucnost neřeší.
  • Základním motivem se stal konflikt mezi jedincem jako tvůrcem snů a ideálů a společností, v níž převládaly peněžní vztahy.
  • Východiskem v tvorbě byl obdiv k minulosti, mystice, lidové slovesnosti, exotice a přírodě, únik do vlastního nitra.
  • Láska jako jedno z hlavních témat zůstávala zpravidla nenaplněná.

 

Hlavní znaky romantismu:

  • individualismus – každý je výjimečný, sní o něčem jiném
  • subjektivismus – autor do postavy promítá své já
  • schematismus – použití ustálených symbolů – obrazné pojmenování skutečnosti (poutník – hledání, loupežníci – svoboda, mnichové – osamocení atd.)
  • V dílech E. A. Poa vždy ženy vystupuji jako oběti

 

Próza 19. stol.

  • Jacob a Wilhelm Grimmové
    • Pohádky pro děti a celou rodinu
  • George Gordon Byron
    • Childe Haroldova pouť
  • Walter Scott
    • Waverly, Rob Roy, Ivanhoe
  • Percy Bysshe Shelley
    • Odpoutaný Prométheus
  • Victor Hugo
    • Legenda věků, Chrám Matky Boží v Paříži, Ubožáci (Bídnici)
  • Stenhal
    • Červený a černý, Kartouza parmská
  • Alexandr Sergejevič Puškin
    • Evžen Oněgin
  • Adam Mickiewicz
    • Konrád Wallenrod

 

Další spisovatelé spadající do tohoto období:

  • Německo: Novalis, bratři Grimmové, Heinrich Heine
  • Anglie: Lord Georgie Gordon Byron, Walter Scott, Persy Bysshe Shelley, John Keats..atd.
  • Francie: Victor hugo, Francois René de Chateaubriand, Stendhal, Alexander Dumas ml.,
  • Rusko: Alexandr Sergejevič Puškin, Michail Jurjevič Lermontov, Nikolaj Vas. Gogol
  • Polsko: Adam Mickiewicz

 

Rozbor díla: Jáma a Kyvadlo

  • Lit. druh: epika
  • Lit. forma: próza
  • Lit. žánr: hororová povídka (povídka s motivy hrůzy)

 

Hl. postavy:

  • Trestanec
    • Jedná se o kacíře, který je před inkvizičním soudem odsouzen k trestu smrti.
    • Odvážný, chytrý člověk, který v cele smrti čelí různým nástrahám.

 

Prostředí:

  • Odehrává se ve vězení v Toledu.
  • Časově doba není přesně určena, ale podle všeho se jedná o začátek 13. století (období Napoleonských válek, kdy byla inkvizice zrušena).

 

Děj:

Příběh začíná v soudní síni, kde se setkáváme s trestancem, který je souzen pravděpodobně za kacířství. Soud rozhodne o trestu smrti a hlavní hrdina poté omdlí. Když se probudí, nemá ponětí, kde je. Má zavřené oči, protože se bojí, co uvidí, když je otevře. Nakonec se ale odhodlá, oči otevře a jeho nejhorší obavy se naplní: nevidí nic. Kolem je černočerná tma. Nejdříve nám autor představuje hlavního hrdinu a jeho myšlenky. Seznamujeme se s trestancovým dlouhým proudem myšlenek a obav. Po chvíli se zvedne a jde prozkoumat celu, ve které se nachází. Dojde až na kraj, označí si místo kouskem oblečení a poté se vydá dokola a počítá kroky, aby si mohl představit, jak je cela velká. V polovině své cesty upadne a usne. Když se probudí, najde vedle sebe bochník chleba a vodu. Pojí tedy a poté se vydá dál na cestu. Nakonec napočítá asi 100 kroků = 50 yardů. Odhodlán se pokusí přejít kryptu napříč. Po pár krocích si ale přišlápne oblečení a upadne. S hrůzou zjistí, že část jeho obličeje se nachází ve volném prostoru a uvědomí si, že v prostředku místnosti je jáma, která čeká jen na něj. Strachem se vrátí ke zdi a znovu usne. Když se probudí, leží na zádech, připoután a v cele je slabé světlo. Když se rozhlédne, zjistí, že krypta je mnohem menší, než se zdálo, kruhovitého tvaru. Na stěně si všimne obrázku smrtky držící kyvadlo místo kosy. Když pohlédne nad sebe, zjistí, že se nad ním stejné kyvadlo houpe. Po chvíli pozorování zjistí, že se pozvolna spouští dolů. Po několika dnech hrozného pozorování spouštějícího se kyvadla ho napadne potřít si pouta zbytky jídla. Přítomné krysy neváhají, na pouta se vrhnou a překousají je. Právě včas, protože se kyvadlo právě spustilo dost nízko, aby trestanci přetrhalo oblečení a trošku ho i pořezalo. Hned po jeho úniku se kyvadlo zdvihá opět nahoru. Aby toho ale nebylo málo, stěny se místo toho začínají rozžhavovat a objevují se na nich rozpálené satanské výjevy a stěny kolem se začínají posouvat směrem k němu a celou místnost zmenšovat.  Jáma je stále uprostřed a tak se vězeň ze zoufalství rozhodne skočit. V tu chvíli ho ale chytne ruka generála Lasalla a hrdina je zachráněn. S tím je také ukončena inkvizice v Toledu.

 

Ideový obsah:

  • Téměř všechny Poeovy povídky mají hororový a psychologický charakter. Příběh zobrazuje období inkvizice a upozorňuje na krutost lidí a činy, které byli schopni ve středověku udělat. E. A. Poe to navíc dělá svým osobitým způsobem – hororovým příběhem přímo „z místa činu“. Děj výborně vystihuje myšlenky a pocity psychicky trestaného zajatce.

 

Jazykové prostředky:

  • Autor používá výhradně spisovný jazyk a v českém překladu se objevují některé zastaralé české výrazy jako: drkotaje, kutna, chřípí apod. Text je velmi čtivý, realistický a autor je nemilosrdný, dokáže udržet čtenáře v napětí a nahnat mu strach. Jsou použita mnohá zvolání, kterými jsou podtrhnuta přání a naděje hlavní postavy.  Důležité vjemy, či věci jsou zvýrazněny kurzívou.
  • Použitý jazyk velmi obratně a detailně popisuje místo a děj. Povídka je psána v ICH-formě. Je zde na straně jedné snaha o přesvědčivý a úplný popis příčinných souvislostí, na straně druhé odpoutáním duševních konstrukcí prostřednictvím mystifikací, slovních hříček apod.

 

Znaky hororu

  • Je to příběh, který nás má vyděsit a vzbudit v nás hrůzu. Některé části mohou být smyšlené, ale nemusí.
  • Jde o napínavý děj, napětí budí:
    • a)  prostředí- les, mlha, tma, tmavé a křivolaké uličky, chudinské čtvrti
    • b) postavy- duševně vyšinutý člověk, tělesně postižený člověk
  • Jde o ohrožení života a smrti. Horor popisuje kriminální čin, ale není jeho úkolem tento čin vyřešit.

 

Citace:                                

„Oběti tyranské inkvizice měly na vybranou: umírat buď za strašných muk tělesných, anebo s obludnými hrůzami duševními. Mně zřejmě určili smrt druhou.“

Jedná se o citaci z počátku příběhu, kdy nám Poe umožňuje nahlédnout do mysli vězně prostřednictvím jeho myšlenek. V této větě odsouzený uvažuje o tom, jakou smrt pro něj inkviziční soud přichystal. Usuzuje podle  toho, v jaké situaci se nachází – tma, kruhová místnost, jáma, kyvadlo, světelné obrazy na rozžhavených zdech nebo zmenšující se cela.

 

Hodnocení:      

Povídka Jáma a Kyvadlo se mi moc líbila. Líbilo se mi napětí, které autor do povídky vkládá. Je plná hlubokých myšlenek a pocitů. Příběh se čte velmi dobře a je vidět Poeovo nadání.  Je opravdu lehké se do příběhu vžít a děj téměř prožívat s hlavním hrdinou. Některé hororové příběhy jsou jen nezdařeným pokusem o strašidelný příběh, ale Jáma a Kyvadlo mezi ně podle mě rozhodně nepatří. Je to opravdu skvělý zástupce hororového žánru, který dokáže člověka napnout a to mě baví. Podle mého názoru se autorovi jeho záměr naprosto vydařil a tato povídka, stejně jako stejnojmenná sbírka povídek je opravdu podařená.





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář