Otázka: Kapraďorosty; Nahosemenné rostliny
Předmět: Biologie
Přidal(a): Gabi
Vyšší rostliny
Jsou to primárně suchozemské autotrofní organismy, cévnaté. Tělo (= kormus) je rozděleno na orgány → kořen, stonek a list.
Rozmnožování – pohlavní i nepohlavní. Pohlavní – splynutím gamet (oosféra + spermatická buňka / spermatozoid). Nepohlavní – výtrusy (sporami) → izosporie (1 typ výtrusů) / heterosporie (2 typy – větší a menší)
Rodozměna – sporofyt (diploidní část) dominuje nad gametofytem (haploidní; redukován). U vývojové vyšších je gametofyt zcela závislý na sporofytu, u krytosemenných rostlin redukovaný na pohlavní buňky.
Kapraďorosty
→ doména Eukaryota, říše Rostliny, vývoj. větev Vyšší rostliny, vývoj. stupeň Kapraďorosty; oddlěnení – Plavuně, Přesličky, Kapradiny a Prvosemenné (vyhynulé)
Cévnaté výtrusné rostliny. Sporofyt převládá, gametofyt redukovaný na úroveň stélky, výživou netávislý. Sporofyt členěn na stonek, kořen a listy.
Listy – mikrofyly – 2 typy – asimilační, výtrusnicové → trofofyly, sporofyly
– megafyly – plní funkci asimilační a nesou výtrusnice → sporotrofofyly
Rozmnožování:
nepohlavní – izosporie
– heterosporie – 1 malá samčí spora, 1 velká samičí. Gametofyt je dvoudomý.
Pohlavní – na gametofytu se v gametangiích tvoří pohlavní buňky, po oplození ze zygoty vyrůstá sporofyt.
Plavuně
Výtrusné cévnaté rostliny. Stonek je nečlánkovaný, vidličnatě větvený. Listy – mikrofyly – trofofyly (zelené, asimilační) a sporofyly (hnědé, výtrusnicové, většinou se sdružují do šištic)
Životní cyklus:
Spora (výtrus) – jednobuněčný útvar s haploidním počtem chromozomů, se dostává do vlhké půdy (bez přímého sl. záření), klíčí v prokel (= prothalium) – mikroskopický útvar, podzemní, saprofytický (= rozkladač), roste několik let, jedno- nebo dvoudomý. Gametangia – pelatky (anteridia) a zárodečníky (archegonia) – se tvoří až po 10 – 15 letech → spermatozoidy a vaječné buňky. Brzy po oplození odumírá gametofyt. Roste zelená rostlina → sporofyt. Vytváří se výtrusnice, meiozou vznikají výtrusy.
Spory, prokel a gametangia → gametofyt; rostlina a výtrusnice → sporofyt.
Zástupci: plavuně, vrance a vranečky
Plavuň vidlačka, vraneček brvitý (netvoří šištice)
Přesličky
Vytrvalé cévnaté výtrusné rostliny, bylinný vzrůst (1,5m – recentní; fosilní → stromovité, až 30m). Inkrustované křemičitany.
Tělo – plazivý stonek, adventivní kořeny, přeslenítě větvená lodyha (některé přesličky – 2 druhy lodyh → jarní hnědá – generativní, žije z asimilátů; letní zelená → asimilace), listy – mikrofyly
trofofyly – šupinovité, zelené.
sporofyly – tvoří koncový klas, na spodní straně vakovité výtrusnice (sporangia).
Životní cyklus:
Výtrusy se díky hapterám (= výběžkům) splétají do shluků. Výtrusy jsou nerozlišené (izosporie). Klíčí v zelený lupenitý prokel – ten nese jen jeden druh pohl. orgánů (pelatky, zárodečníky), autotrofní. Bičíkaté spermatozoidy jsou ve vodním prostředí přeneseny na zárodečníky (chemická navigace oosféry), vzniká zygota. Vyrůstá lodyha, na ní výtrusný klas s výtrusy.
(Sporangiofor = nosič sporangia)
Zástupci:
přeslička rolní, přeslička bahenní
Kapradiny
Fosilní stromovité, recentní bylinný vzrůst (ale v tropech stromovité). Listy – megafyly – trofosporofyly. V mládí circinálně stočené. Stonek je redukovaný jen na oddenek (v tropických oblastech neredukovaný). Výtrusnice uspořádané do tzv. výtrusných kupek na spodní straně listu, jsou kryté ostěrou – tenká blanka s prstencem ztlustlých buněk po obvodu.
Tělo – zelený megafyl s výtrusnicemi, podzemní stonek – oddenek, adventivní kořeny.
Životní cyklus:
Výtrus klíčí v prokel. Ten je většinou nadzemní, srdčitého tvaru, vývoj trvá několik let. Oboupohlavný, lupenitý a zelený. Na jeho spodní straně se vyvíjí pelatky a zárodečníky, spermatozoidy jsou mnohobičíkaté. Po oplození roste zelená rostlina, na ní vznikají sporangia, meiozou vzniknou spory.
Zástupci:
Kapraď samec, papratka samičí, osladič obecný, sleziník routička
Semenné rostliny
Vyšší cévnaté rostliny, vývojově nejdokonalejší. Sporofyt převládá nad gametofytem (G je součást S, je na něm závislý). Oplození není závislé na vodním prostředí. Činností kambia se může vyvíjet sekundární xylém = druhotné dřevo. Tvoří semena = mnobuněčné útvary sloužící k pohlavnímu rozmnožování. Význam semen – ochrana zárodku, přečkání nepříznivých podmínek, více možností rozmnožování rostliny.
Nahosemenné rostliny
Srovnání s krytosemennými:
Vajíčka volně na plodolistech ´ v pestíku
1 spermatická buňka ´ 2 spermatické buňky
semena nahá, volně na šupinách ´ semena kratá plody
xylém je tvořen tracheidami ´ tracheje
Þ NetvoYí pravé kvty, vají
ka le~í voln na megasporofylech (plodolistech) a nejsou kryta kvtními obaly. NevytváYí pravé plody, nkteré druhy tvoYí útvary podobné plodom tzv. semenné plody (jinan dvoulalo
ný; zdu~natlé osemení).
Systém:
Eukaryota → Rostliny (Plantae) → vývoj. stupeň Nahosemenné → oddělení: Kapraďosemenné; Cykasy; Jinany; Pinofyta → třída Kordaity; Jehličnany (Konifery)
Cykasy
Nahosemenné, dvoudomé. Nejstarší organismy, většina vyhynula v druhohorách. Vzhledově podobné palmám.
Listy většinou stálezelené, velké a kožovité. Šištice nesou semena, jsou velké a barevné.
Kořeny – 1 hlavní kulovitý, vzhůru rostoucí korálovité kořeny. Odolný proti ohni.
Cykasy jsou přizpůsobené opylení brouky. Jedovaté.
Zástupci:
cycas circinalis
Jinany
Dvoudomé (pyl a semena vznikají na jiných rostlinách).
Pouze 1 zástupce – jinan dvoulaločný (ginkgo biloba) → živoucí fosilie. Nemá květy ani plody.
Jehličnany (Konifery)
Nahosemenné dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými listy. Stálezelené, většinou stromy, keře vzácně. Produkují pryskyřici (v listech, primární kůře a dřevě jsou pryskyřičné kanálky → rychlé zahojení poranění. Listy – epidermis kryta silnou kutikulou, průduchy ponořené pod ní Þ menaí ztráty vody. Dlouhý rozmno~ovací cyklus, více dloh (5 30).
Jednopohlavné šištice:
samčí – mikrostrobily – tvořené plochými tyčinkami, tvorba velkého množství pylu, pylová zrna mají vzdušné vaky. Ve spodní části stromu. Skládá se z nitky a tyčinek.
Pylové zrno se zachycuje přímo na vajíčku, po několika měsících klíčí v pylovou láčku a uvolňují se 2 spermatické buňky, dochází k oplození pouze 1 z nich, 2. zaniká. Ze zygoty vzniká zárodek, z oplozeného vajíčka semeno, endosperm v semeni je haploidní.
samičí – megastrobily – v horní části stromu, tvořené semennými a podpůrnými šupinami. Semenné nesou vajíčka. 1. rok jsou fialové, probíhá opylení. 2. rok zelené → oplození a vznik semen. 3. rok dřevnaté – dozrávání semen, otevírání šištic a opadávání.
Stavba – centrální vřeteno šištice nese plodolisty (semenné šupiny), pod nimi jsou menší podpůrné šupiny. 2 nahá vajíčka jsou volně položena na plodolistu.
Stavba jehlice – na povrchu pokožka krytá kutikulou, pod ní hypodermis. Průduchy jsou zanořené pod kutikulou. Pod Hypodermis je asimilační parenchymatické pletivo, v něm vedou pryskyřičné kanálky. Cévní svazky uprostřed ohraničuje endodermis.
Zástupci:
borovice – borovice černá, borovice vejmutovka, borovice lesní
smrky – smrk ztepilý, smrk pichlavý (stříbrný)
jedle – jedle bělokorá, jedle obrovská
modříny – modřín opadavý, modřín japonský
jalovce – tis obecný, jalovec obecný
zerav východní (túje), cypřiš, cedr, sekvoje
Životní cyklus borovice:
V prašných pouzdrech samčích šištic dozrávají pylová zrna, dělením vznikají vegetativní a generativní buňky → samčí prokel a spermatická buňky.
Vajíčka vznikají na bázi semenné šupiny na samičí šištici. V obalu vajíčka je otvor klový. Dělením zárodečného vaku vzniká samičí prokel (enkosperm), v něm se vznikají zárodečníky, v každém z nich je vaječná buňka.
K opylení dojde přenosem pylu (→ sperm. buněk) na vajíčko. Vzniká semeno. (Někdy napodobuje nažku nebo např. bobuli – jinan).
V semeni je ukryto embryo a endosperm. Zraje v šištici, ta se po zdřevnatění otevírá. Semeno klíčí v malou rostlinu.
