📖 Úvod
Je to ostrovní republika v Tichém oceánu, tvořená 33 korálovými atoly a jedním osamoceným ostrovem, která je unikátní tím, že se jako jediný stát na světě rozkládá na všech čtyřech polokoulích a zároveň je jedním z nejohroženějších států v důsledku stoupající hladiny oceánů. Níže najdete kompletní profil státu vhodný pro středoškoláky, maturanty nebo všechny, které zajímá zeměpis.
🗺️ Poloha a reliéf
Leží v Oceánii, konkrétně v oblasti Mikronésie uprostřed Tichého oceánu. Jako ostrovní stát nemá žádné pozemní hranice se sousedními státy, je zcela obklopeno vodami Tichého oceánu. Stát leží v časovém pásmu UTC+12 až +14.
Povrch je tvořen výhradně nížinami, jelikož většinu území tvoří ploché korálové atoly s průměrnou nadmořskou výškou jen několik metrů. Nejvyšší bod, bezejmenné místo na ostrově Banaba, dosahuje výšky pouhých 81 metrů nad mořem. Geologicky jsou ostrovy vrcholy podmořských sopek obrostlých korálovými útesy, které po miliony let vytvářely vápencové formace tvořící dnešní pevninu.
🌊 Vodstvo a podnebí
Vzhledem k poréznímu vápencovému podloží a malé rozloze ostrovů zde neexistují žádné stálé řeky. Sladká voda se získává především z dešťových srážek a podzemních čoček. Významným vodním prvkem jsou rozsáhlé slané nebo brakické laguny uprostřed atolů, které tvoří podstatnou část pobřežní linie, jež je jinak lemována písečnými plážemi.
Panuje zde horké a vlhké rovníkové podnebí s minimálními teplotními výkyvy během roku, kdy se průměrné teploty stabilně pohybují kolem 28 °C. Střídají se období dešťů a sucha, avšak srážky jsou časté po celý rok. Přirozenou vegetaci tvoří především kokosové palmy, pandány a keře odolné vůči soli, které dokážou přežít v chudé, písčité půdě korálových ostrovů.
👥 Obyvatelstvo a demografie
Tato ostrovní republika má přibližně 133 500 obyvatel, což při malé rozloze vytváří vysokou hustotu zalidnění okolo 165 osob na kilometr čtvereční. Úředními jazyky jsou angličtina a gilbertština. Obyvatelstvo je etnicky velmi homogenní, tvořené z více než 98 % Mikronésany (I-Kiribati). Z náboženského hlediska drtivě převažuje křesťanství, kde největší skupinu tvoří římští katolíci následovaní protestanty. Míra urbanizace přesahuje 55 %, přičemž většina městského obyvatelstva je soustředěna na atolu Tarawa.
Průměrná délka života dosahuje přibližně 68 let a gramotnost obyvatelstva je na vysoké úrovni, přesahuje 97 %. Země zaznamenává kladný přirozený přírůstek obyvatelstva.
🏛️ Státní zřízení
Jedná se o prezidentskou republiku, kde prezident je hlavou státu i vlády. Administrativně se stát dělí na tři hlavní ostrovní skupiny (Gilbertovy ostrovy, Phoenixovy ostrovy a Liniové ostrovy) a samostatný ostrov Banaba. Je členem významných mezinárodních organizací, jako jsou Organizace spojených národů, Společenství národů (Commonwealth) a Fórum tichomořských ostrovů. Anglický název státu je Kiribati, slovenský název je Kiribati.
💰 Ekonomika a průmysl
Ekonomika země je jednou z nejméně rozvinutých na světě, s HDP na obyvatele okolo 2 200 amerických dolarů. Problémem je vysoká míra nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi. Hospodářství je silně závislé na zahraniční pomoci a hlavním sektorem jsou služby (především státní správa) a rybolov. Oficiální měnou je kiribatský dolar, který je pevně svázán s australským dolarem, jenž je v zemi běžně používán.
Zemědělství se zaměřuje na pěstování kokosových palem (pro výrobu kopry), pandánů, chlebovníků a tara. Klíčový je rybolov, který je i významným exportním artiklem. Těžba nerostných surovin je v současnosti zanedbatelná, ačkoliv v minulosti byla pro ekonomiku zásadní těžba fosfátů na ostrově Banaba, jejichž ložiska jsou již vytěžena. Průmyslová odvětví jsou velmi omezená a zahrnují především zpracování kopry, výrobu rukodělných výrobků a opravy lodí.
Energetický mix je téměř zcela závislý na dovážených fosilních palivech, jelikož naprostá většina elektrické energie je vyráběna v dieselových generátorech. Postupně se však zvyšuje podíl solární energie.
Mezi hlavní obchodní partnery patří Austrálie, Fidži, Čína a Nový Zéland, odkud se dováží především potraviny, stroje a palivo. Hlavními exportními komoditami jsou ryby (především tuňák) a kopra. Tyto produkty směřují hlavně do Thajska, na Filipíny a do Japonska.
📜 Historie
První osídlení Mikronésany se datuje zhruba 3000 let před naším letopočtem, přičemž první kontakt s Evropany proběhl až v 17. století. V roce 1892 se ostrovy staly britským protektorátem Gilbertovy a Elliceovy ostrovy. Klíčovým momentem 20. století byla bitva o Tarawu v roce 1943, jedna z nejkrvavějších bitev pacifické fronty druhé světové války mezi USA a Japonskem. Po oddělení Elliceových ostrovů (dnešní Tuvalu) v roce 1975 získala země plnou nezávislost na Velké Británii 12. července 1979 a přijala současný název.
🏁 Státní symboly
Státní vlajka zobrazuje v horní části zlatou fregatku (místní symbol moci a svobody) letící nad vycházejícím zlatým sluncem se 17 paprsky (symbolizujícími 16 Gilbertových ostrovů a ostrov Banaba) na červeném pozadí. Spodní část tvoří tři bílé a tři modré vlnité pruhy, které představují Tichý oceán, z něhož souostroví povstalo. Státním heslem je „Te Mauri, Te Raoi ao Te Tabomoa“ (Zdraví, mír a prosperita).
🎭 Kultura a vzdělání
Kultura je hluboce zakořeněna v tradicích a komunitním životě. Ústřední roli hraje tradiční tanec zvaný „ruoia“, který je doprovázen sborovým zpěvem a vypráví staré mýty a příběhy. Výtvarné umění je zaměřeno především na řemeslnou výrobu, jako je pletení rohoží a košů z listů pandánu nebo stavba tradičních kánoí „baurua“. Země nemá světově proslulé umělce v moderním slova smyslu; umění zde plní spíše společenskou a rituální funkci.
Vzdělávací systém poskytuje základní a střední školství, avšak přístup k vyššímu vzdělání je omezený. V zemi působí pobočka Univerzity jižního Pacifiku (University of the South Pacific), která je hlavním centrem vysokoškolského studia. Věda a výzkum se soustředí na praktické obory klíčové pro přežití země, především na mořskou biologii, udržitelné rybolovné techniky a adaptaci na klimatické změny, často ve spolupráci s mezinárodními institucemi.
🍽️ Gastronomie
Národní kuchyně je založena na darech oceánu a omezeném počtu plodin, které lze na atolech pěstovat. Základem je čerstvá ryba, mořské plody, kokos (používaný v nesčetných podobách), plody chlebovníku, pandánu a kořenová zelenina jako taro. Typickým pokrmem je Palusami, což jsou listy taro plněné směsí kokosového krému, cibule a někdy i masa či ryb, vařené v podzemní peci. Tradičním nápojem je „karewe“ (toddy), mírně alkoholická šťáva získávaná z květenství kokosové palmy.
🤝 Vztahy s ČR
Vzájemné vztahy s Českou republikou jsou na minimální úrovni. Neexistuje významnější obchodní výměna, politická spolupráce je pouze formální v rámci mezinárodních organizací a turistický ruch je prakticky nulový. Diplomatické styky jsou zajišťovány prostřednictvím ambasád v jiných zemích, například přes velvyslanectví ČR v Manile.
🧳 Turismus a dopravní infrastruktura
Turistická atraktivita spočívá v jeho odlehlosti a autenticitě, což láká dobrodružné cestovatele. Nejde o destinaci masové turistiky. Hlavním lákadlem je přírodní turistika, zejména světově proslulý sportovní rybolov (především lov trofejních ryb jako bonefish) na Kiritimati (Vánočním ostrově), který je největším korálovým atolem na světě. Dalšími aktivitami jsou potápění a šnorchlování u nedotčených korálových útesů, pozorování ptactva na chráněných hnízdištích a poznávání tradičního mikronéského způsobu života v místních vesnicích. Historická turistika se zaměřuje na pozůstatky bitev druhé světové války na atolu Tarawa.
Dopravní infrastruktura je na nízké úrovni. Železniční síť neexistuje a zpevněné silnice se nacházejí téměř výhradně v hlavním městě na atolu Tarawa. Klíčová je meziostrovní lodní a letecká doprava. Nejvýznamnějším dopravním uzlem je mezinárodní letiště Bonriki a hlavní přístav Betio, oba situované na atolu Tarawa.
⚠️ Problémy a výzvy
Největší a existenční výzvou je globální oteplování a s ním spojené stoupání hladiny oceánů. Jelikož je stát tvořen nízko položenými korálovými atoly, jejichž průměrná nadmořská výška je pouze dva metry, hrozí mu v budoucnu kompletní zaplavení. Tento proces již dnes způsobuje erozi pobřeží, zasolování zdrojů pitné vody a půdy, a nutí vládu hledat krizové scénáře, včetně možného přesídlení obyvatelstva.
