Klinické rodiny – maturitní otázka

 

Otázka: Sociální práce s rodinou

Předmět: Metody sociální práce

Přidal(a): Sagitt

 

Mnoho-problémové rodiny

= Rodiny s dlouhodobě více než 1 problémem, který nedokáží řešit

 

Problémy:

Týkají jak jednotlivců, tak i sfér rodinného života

• Vnitřní – nerozdělení rolí, dezorg. (chaos), izolovanost, nejasná kom., negativní emoční problémy, konflikty
• Vnější – vzdělávací, zaměstnanost, hospodaření, provoz domácnosti, bydlení, výchova, vztahy v šir. spol.
• Individuální – váže na jednotlivce v rámci rodinného systému (opakují se) -> kriminalita, závislosti
• Krize spojena se stresem – rodiny zažívají mnohočetný stres
• Častý výskyt krizí -> zdánlivá imunita vůči krizím
  • Paradox – z krize čerpají energii -> přináší kontakt s lidmi, kteří jsou zdrojem pomoci
  • Rodina se dostává ze soc. izolace -> po dobu krize přenos řešení situace na pracovníka
• Chudoba – pouze 1z podm. vzniku MPR -> MPR se může stát i rodina bez fin. nouze
• Rizika:
  • Nedostatečný kontakt rodiny s širší rodinou
  • Nedodržování kulturních norem a zvyklostí
  • Předávání nefunkčních vzorů rodinných rolí
  • Nepřiměřené způsoby řešení konfliktů a zátěžových situacích

 

Chování:

• Užívání naučených zp. chování (u MPR typický zp. zpracování traumat z minulosti)
• Přenos viny na druhé -> z vnitřního ohrožení se stane vnější ohrožení
• Trauma opuštění = rodina zatlačí člena do role oběti (upozorní na sebe soc. kontrolu) -> oběť nedobrovolně rodině vzdálí

 

Terapeutická práce

• První kontakt -> bývá způsoben chování dítěte či dospělého člena rodiny
  • Defenzivní postoj -> subjekt iniciující pomoc představuje moc -> hrozba pro rodinu
  • MPR nedodržuje termíny, koordinující péče, chaos v intervencích
  • Kontakt v přirozeném prostředí – pocit jistoty pro rodinu (nutný souhlas dospělých)
  • Získání důvěry – špatné zkušenosti z minulosti -> cíl partner (spojencem)-> advokát rodinných zájmů
• Další spolupráce -> představy MPR o cílech terapie (korekce z hled. limitů dané legislativou/zájmy jiných os)
  • Posílení kompetence rodiny řešit vlastní problémy -> terapeut dočasným spojencem rodiny
  • Tempo urč. rodina, 1. existenční zajištění rodiny + zvládání zákl. potřeb (poté schopni řešit další potřeby)
• Po zvládnutí instrument. fungování rodiny lze přejít k psychickým a interpersonálním kontextům obtíží:
  • Emoční klima rodiny, struktura a povaha vztahů mezi členy rodiny
  • Vazby rodiny na soc. síť, minulost a budoucnost rodiny
• Terapie se vede od současnosti do minulosti a budoucnosti a zároveň od méně náročného k náročnějšímu

 

Rodina v rozvodu

• Čl. si od vstupu manželství slibuje (eko/emocionální podporu, vybudování domova).

 

Rozvod

• Typy
  • 1) Opuštění partnera (bez navázání silnější vazby)
  • 2) Vyústění prvních krizí
  • 3) Odmítnutí partnera (z dříve nezřetelných rysů)
  • 4) Vyčerpání vztahu

• Fáze rozvodu:
  • období ambivalence -> vlastní rozvod -> období po rozvodu

 

Dítě v průběhu rozvodu

• Informované dítě, nástroj pomsty, prostředník, náhradní partner, zanedbávané dítě)
• Syndrom zavrženého rodiče (Gardner „programování dítěte proti druhému rodiči“)
  • 1z rodičů se snaží, aby dítě nenávidělo druhého rodiče, odpoutalo se od něj, bálo se ho
  • Programující rodič:
    • Využívá doktory (namlouvá jim, jak je dítě nervózní, počůrává se, protože se bojí druhého rodiče)
    • Lže druhému rodiči, aby zabránil kontaktu s dítětem (dítěti namlouvá, že druhý rodič ho nechce vidět)
    • Namlouvá dítěti, že je jediný, který ho má rád a bude vždy chránit (poutá dítě nejvíce k sobě)
  • Dítě: odmítá styk s druhým rodičem, protože to ubližuje programujícímu rodiči a věří jeho lžím
  • Nástroj nápravy je partnerská terapie -> rodiče ale neschopni spolupracovat
  • Motivy: pomsta, ochrana dítěte, bezpečnost, mocenský/preventivně praktický motiv, …

 

Řešení situace

• Spolupráce všech zúčastněných str, psychologická a psychiatrická pomoc dětem (musí se domluvit)
• Kontakt se socprac je ze str. toho, který rozvod chtěl méně -> chce ho manipulovat na svoji str
• Socprac může potýkat s širší rodinou (dítě má p. na rodinu, pokud není v rozporu s jeho zájmy)

 

Principy pomoci -> o pomoc žádá ten, co rozvod nechce

• Klient chce v socprac spojence, že on je ten lepší -> pracovník neutrální postavení
  • Lidé plní emocí a socprac využívá spíš intervenci
  • Ten, který rozvod nechtěl, se chce pomstít druhému -> nepodporuje ho v tom
• Komunikační problémy -> partneři spolu nekomunikují (problém, když v rodině děti, pracovník OSPOD kom. s oběma)
  • Partneři nemají být nuceni ke kom. s ostatními příbuznými toho druhého z partnerů
  • Pokud nejsou ve vztahu děti -> respektování, že se nechtějí spolu vidět
  • Psycholog může doporučit nějaké aktivity, sezení pro děti i rodiče
• Problematika odpoutání (děti se rychle odpoutávají od rodiče, se kterým nežije -> závislé na jednom rodiči)
• Společné známé – po rozvodu možnost ztráty přátel, bez soc. sítě – pokud vtažena i rodina (konflikty v rodině své i u partnera) -> je dobré si udržovat dobré vztahy

 

Domácí násilí

• Fyzické, psychické, eko. násilí v domácím prostředí
• Ženy při DN hledají spíše poradenství než přímý zásah
  • Většina chce vědět, jak se bránit, jak se chovat, ale odejít nechtějí
  • Dostanou info o tom, jaké pravomoci má IC, PČR, OSPOD
  • Zajímají se většinou o info v obl. péče o děti (jak je zajistit), v obl. právní (žádost o rozvod)
• Potřeba vést, doprovázet, podporovat, pomáhat při vyřizování běžných věcí -> nevěří si, malé sebevědomí
• Základní balíček pomoci = materiální, psychická a pr. pomoc
• Trvale konfliktní stav soužití není DN -> musí být jednostranná, opakující se dlouhodobá záležitost
• Druhy: fyzické, psychické, sexuální, ekonomické, soc. izolace

 

Sociální pracovník – přehled o všech sl, které by mohli oběti využít -> je empatický, upřímný

• Cíle: upozornit na rizika, doporučit možnosti, motivovat je, rozhodnutí na obětech
  • Zjistit míru ohrožení (často oběti zlehčují, pokud mají děti), vést oběť k zajištění potřebných důkazů
• Měl by zjišťovat: Zda je v rodině závislost (alkáč, drogy), objevují se výhružky/pronásledování, kdy a jak DN začalo, jak se oběť chová/cítí při napadení a co očekává od socprac. za pomoc.
• Úkol: zpracovat krizový plán v rámci ochrany oběti, obsahuje krizový balíček pro případ napadení

 

Oběť

• Riziková žena = žena provokující k násilí (hysterická, úmyslně demonstruje nevěru, submisivní, přehnaná míra péče)
• Nevědomá forma = pocity méněcennosti, bez sebevědomí (oboustr. varianta -> tzv. Itálie -> neúplná forma týrání)
• Vědomá forma = hysterie
• Zvolí si partnera -> primárně špatná volba (agresivní, konfliktní, výbušný, závislý)
  • Partner obdoba otci ženy (věří, že ho změní), Muži pod vlivem okolností/situací (a tak se změní)
  • Chování, které u 1z partnerů vyvolá strach z druhého (agresora) a ten využívá strachu 1. partnera

 

Syndrom adaptace na týrání

• Po 1.-2. atace žena odchází -> případy, kdy zůstávají a snášejí týrání
• Příznaky: utajení a bezmocnost (modřina, že někde upadla/bouchla se)
  • Adaptace na roli týrané ženy – považuje za normální (trvá několik let)
  • Odhalení a popření – dojde k odhalení, žena nějak vysvětlí, popírá, hledá klady, které vztah
    má (nezajistí fin. sama děti), když s tím něco začnou dělat (trestní oznámení), nakonec se zase stáhnou

 

Co se může udělat v případě DN?

• Mohou zavolat na různé linky (linka důvěry), Centra KI (ROSA, RIAPS – nonstop linky), Linka bezpečí
  (mají kontakty, ale konkrétně neporadí), Azylové domy (azyláky s utajenou adresou), Policie ČR
• Intervenční centra (IC) = zařízení pro pomoc os ohroženým DN/jinými TČ (vázány na krajský úřad)
  • Poskytují poradenství, ubytování, stravu, pr. a psychologickou pomoc
  • Policie smí vykázat os, která týrá (max 10 dnů) -> informuje IC, že se v rodině nachází ohrožená os. (do 24h) + i OSPOD (pokud v rodině děti -> do 24h)
• TZ vymezuje případy spojené s DN -> týrání os ve společné domácnosti, znásilnění, sex. obtěžování, týrání svěřené os, vykořisťování

 

Rodina svobodné matky

• Po r. 1989 (dříve důležité, aby při zakládání rodiny byli manželé)
• Dnes svobodná matka nevnímána jako něco špatného
• Svobodnými matkami se stávají 2 skupiny žen:
  • Mladé matky (otěhotní bez dlouhodobé známosti, otcové nechtějí přijmout povinnost za děti, otěhotní po zábavě
    -> neví s kým; může jen označ. -> dochází k přenosu na další generaci -> dcera vidí, že to jde bez otce, tak to udělá taky)
  • Ženy kolem 30let (pořídí si dítě za svobodna bez otce -> nenachází vhodného partnera, bio hodinky, chtějí dítě
    a chlap je ani nezajímá, chtějí pouze jeho genetický materiál)
• Problémy: Chybí chlapský vzor, Finanční problémy (vydělává 1 rodič = méně peněz), Problémy s bydlením (nemohou sehnat bydlení, práci), Problém navazovat partnerské vztahy (těžko navazuje partnerský vztah)

 

Osamocení rodiče

• Ovdovělý, rozvedený rodič, kde druhý rodič tam byl a teď už není
• Může jím být i muž -> cca 10 % osamocených rodičů
• Existuje sdružení Klub osamocených matek aj.
• Souvisí s vysokou rozvodovostí, která stoupá a snižuje se sňatečnost
• Dochází k generačnímu procesu -> společnost tolerantnější k volnému soužití

 

Matoušek – 2 roviny

• Citové zázemí + připravit děti pro život ve spol.
• Osamocený rodič tyto fce nedokáže splnit -> nemá na to čas

 

Problémy

• Velká psychická zátěž, pocity selhání, nízké sebevědomí, chybějící role
• Finanční/bytové/ problémy, problémy se zaměstnáním, riziko soc. izolace a chudoby
• Málo času na dítě a jeho výchovu (vnímá stres rodiče a může ho to ovlivnit)
• Problematika výživného – často k němu nedochází, z důvodu nedostatku financí si nemůže dovolit tolik věcí, nemůže uspokojovat potřeby

 

Násilí na dětech

• Syndrom CSEC (Commercial Sexual Exploitation of Children) = komerční sexuální zneužívání dětí
  • Dětská prostituce (nabízejí/prodávají děti k sex. sl, někdy sami dobrovolně poskytují, jsou na útěku)
  • Dětská pornografie (výroba/šíření/používání zvuk./obr. materiálu)
  • Obchodování s dětmi (nelegální adopce, nucené práce, otroctví)
  • Následky CSEC se považují za nejhorší -> devastace osobnosti dítěte

 

Syndrom CAN

• Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte
• Syndrom bitého dítěte – definice předcházející syndromu CAN -> autor Kempe
• Jakékoliv nenáhodné jednání rodičů/jiného dospělého vůči dětem, které poškozuje duševní, tělesný, a soc. stav dítěte nebo může způsobit smrt dítěte

 

Programy

• Preventivní programy v ČR proti týrání, zanedbávání a zneužívání dětí (letáčky aj.)
  • Aby děti věděly, co je/není normální a na koho se obrátit (-> prevence zaměřena na socprac, pedagogy)
• Programy pro rodiče (zanedbávající své děti)
• Návštěvní program – pro nezletilé rodiče, pomáhá učit se starat o dítě (hodně učí i dobrovolníci)

 

Tělesné týrání

• Fyzické ublížení/nezabránění ublížení, úmyslné otrávení a udušení dítěte
• Z hled. odhalování „lepší“ -> znaky týrání jsou vidět (nejčastější tyranem rodiče, příbuzní, trenéři a učitelé)
• • Následky -> psychické/fyzické, úzkost, bojácnost, agresivita
  • Oběti -> každé dítě (ohroženější děti s ADHD, děti mentálně postižené a handicapované)

 

Psychické týrání

• Časté a nadměrné kritizování, ponižování a cit. vydírání dítěte
• Zneužití psychické nadřazenosti, často bývá spojeno s fyzickým/sexuálním zneužíváním
• Varianta příliš ambiciózních rodičů (nejčastější tyrani)
• Na dítěti nejasné -> následky až v dospělosti

 

Zanedbávání

• Jakýkoliv nedostatek péče způsobující újmu na vývoji dítěte
• Tělesné -> neuspokojení tělesných potřeb dítěte (nedostatek jídla, pití, hygiena, teplo, žije na ulici)
• Citové -> neuspokojení cit. potřeb dítěte (nedostatek projevu lásky, porozumění -> cit. deprivace)

 

Sexuální zneužívání (CSA)

• Nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu/činnosti/chování
• Mohou to být i sexuální hry (laškování), nejhorší je sexuální vražda
• Konfliktní odhalování = často působí výpověď dětí nevěrohodně (jednou něco řekne, později zapírá)
  -> souvisí s odvoláním výpovědi
• Stigmatizace = dají si nálepku (že jsou špatní, zkažení, obviňují se, nechtějí se mýt -> viní sami sebe, že na sebe upozorňují)

 

Dělení

• Dotykové -> deviant se dotýká intimních míst dítěte, dochází přímo k sexuálnímu styku
• Bezdotykové -> dítě nuceno dívat na obnažování devianta/pohl. styk dospělých lidí

 

Řešení

• -> ze zák. je povinnost to oznámit a zamezit dalšímu zneužívání (dělají spíš lékaři, instituce)
• Dítě na sebe upozorní i samo svým chováním (nebo kresbou)
• Má se řešit hned -> umístění do KI (pryč od delikventa, ale nemá zůstávat samo) -> existuje soc. intervence (výslechy, krizová centra) a terapeutická intervence (probíhá terapie)

 

Diagnostické interview

• Jediná možnost u sex. zneužívání, jak se dopátrat pravdy

 

Prevence

• -> informovanost

 

Motivy:

• Mladí jedinci experimentující, kteří jsou sexuálně nezralí
• Plaší jedinci, nezdrženlivý, dítě jako náhradní prostředek k uspokojení potřeb

 

Znaky:

• Utajování, Bezmocnost, Přizpůsobení se, Opoždění, Odvolání výpovědi

 

Práce se zneužívaným dítětem

• -> specifické jsou děti do 3let (u starších dětí to je lepší -> lepší kom.)
• Socprac = mluvit pomalu, dělat pauzy, opakovat info, přizpůsobit slovník, použít terapeutické hračky
• Zákonný zástupce má p. být u výslechu a přítomen i pracovník z OSPOD
• výslech nahráván (videozáznam), aby nedocházelo k dalšímu ubližování opakovanými výslechy
• U dívek – gynekologické vyšetření

 

Syndrom dětského přizpůsobení pohl. zneužívání

• -> obdobný jako u dospělých
• Utajování, často neví, že to je něco, co se nedělá (i zde je dovolávání výpovědí)
• U větších dětí je zastrašování ze str. agresora -> dítě je bezmocné
• Opožděné odhalení -> častým impulsem odhalení je, že začne týrat sourozence (chce ochránit -> řekne to)

 

Příčiny u rodičů

• -> příčina důležitá z důvodu postupu práce s těmito klienty
• Rodiče trpí poruchou -> neschopni vytvořit vztah k dítěti (emocionální, duševní porucha)
• Zkušenost z dětství (nemuselo přímo týrání, ale rodič řešil věci agresivně)
• Rodič neuspokojil vlastní potřeby (v souvisl. s úspěchem/kariérou

 

Rizika u dětí

• -> dítě je bezmocné, závislé a je po ruce rodičů (nemůže se bránit), má handicap, nechtěné (ADHD)

 

Důsledky týrání, zneužívání

• -> většinou psychické důsledky (utrpení, smutek, strach, beznaděj, křivdu)
• Somatické problémy (hl. u malých dětí, když je hodí na zem, svazování noh/prstů -> deformace, utržení části těla př. ucha)
• Mentální postižení (rodiče dávají dětem alkáč nebo jiné látky porušující mozek, poškození ledvin)
• Dlouhodobé důsledky: vliv na vývoj osobnosti dítěte (souvisí s deprivací)
  • Pocity méněcennosti, nízké sebevědomí -> později sami agresory
  • Problémy s navazováním vztahů (nenavazují je, střídají partnery [promiskuitní], nedokáží vyjadřovat city [oploštělost])