Kuře melancholik – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Kuře melancholik

Autor: Josef Karel Šlejhar

Přidal(a): Íva

 

 

 

 

1) Funkční styl a žánr

–  umělecký

–  povídka novela s naturalistickými prvky

 

2) Jazykové prostředky

–  er-forma

–  zvláštní stavba vět, nářečí a slangová slova i neobvyklé výrazy

–  hovorová čeština, často užívá přechodníků

–  nadsázka, kontrast, ironie

 

3) Obsah a hlavní myšlenka díla

–          paralera mezi trpícím chlapcem a nemocným kuřetem

–          Bůh znázorněn paprsky světla při umírání chlapce – pouze si dítě bere k sobě, nijak nezlehčuje jeho utrpení

–          autobiografické prostředí (Šlejhar hospodaří na vlastním statku)

–          vyjadřuje Šlejharovo přesvědčení, že moderní civilizace spěje k rozkladu mravních hodnot
-> naturalismus

–     dítě je odsouzené k smrti, determinované osudem a prostředím a za nic nemůže

–     člověk je ovládán pudy, součástí člověka je zlo

 

Obsah:

Chlapci zemřela maminka. Je ale tak mladý, že si neuvědomuje, co v lidském životě znamená smrt. Jeho otec svoji ženu nikdy neměl příliš rád, protože ji bil a byl na ni hrubý. Po smrti své první ženy si najde novou, mladší příbuznou, která se zprvu snaží získat náklonnost chlapce, ale on ji odmítá. Chce být pouze se služkou Katlou. Chlapečkovi se také zalíbí kuře, které je ubohé a odstrkované ostatními zvířaty. Rád si s ním hraje a kuře mu také začne důvěřovat.
Nová paní domu propustí zaměstnance statku a najme nové. Katla odchází s pláčem od chlapečka pryč a místo ní nastupuje Pepka, která je zlá a nemá dítě ráda. Chlapec se začíná bát svého otce, on se o něj nestará, veškerou zodpovědnost nechává na své ženě. Ta chlapce bije, týrá, svádí na něj všechno možné i nemožné a s pomocí Pepky z chlapečka udělají ubožáka, který má jenom své kuřátko. Je rozhodnutý, že se o nebohé zvíře pěkně postará, a proto mu hledá vhodný pelíšek. Vezme si ho s sebou do své postele, ale kuře je odhaleno a chlapec zase zbit. Chlapec doma jenom překáží. Je odstěhován do kouta kuchyně, nikdo se s ním nebaví, nemá co jíst, nosí nejhorší oblečení, celé dny tráví s kuřetem. Chlapeček vzpomíná na maminku, která ho milovala. Dítě chřadne a vážně onemocnění. Když je nemocné, vzbuzuje v lidech hnus, proto je přesunuto do slámy, kde má zemřít. Jeho kuře, které prchá před krutou paní domu a sloužícími, najde chlapce a zůstává s ním. Chlapec umírá a odchází za maminkou.

 

4) Charakteristika postav

dítě – malý, citlivý chlapeček, snáší jejich opovržení, stýská se mu po matce, chybí mu láska, kuře věrný kamarád
otec – tvrdý pán statku, lhostejný k synovi
nevlastní matka – sobecká, falešná, pokrytecká, opovrhuje chlapcem, který je pro ní jen přítěží

Katla – starší služebná, hodná
Pepka – zrzavá, zlá služka

 

5) Autor

Josef Karel Šlejhar

–     literatura jako protest proti zlu moderní civilizace – viní společnost, že si na toto zlo zvyká a nic s ním nedělá

–     píše povídky, vydávané v souborech a románové prózy

–     Zabýval se problematikou lidské surovosti objevující se na venkově

–     jeho postavy nezachraňuje ani víra v Boha, pokora je naopak činí snadnější kořistí

Dojmy z přírody a společnosti – podobné Kuřeti (zlo – ubití lidé a ničená příroda)
Maloměstská idyla

 

6) Charakteristika období a současnicí

ČESKÝ REALISMUS

a) popisný (historický) – A. Jirásek – didaktické cíle, bez hl. hr. a psychologie postav – národ hýbe dějinami

b) venkovský – typický pro Čechy – T. Nováková, K. V. Rais

c) městský – J. Hermann

–> NATURALISMUS – předurčení (rodiče, prostředí)
– vědecky ztvárnit jednání lidí
– výběr témat neobjektivní, aby zapůsobilo x nezaujatý popis – čtenář si dělá názor sám
– Josef Karel Šlejhar
– Karel Matěj Čapek-Chod – Turbína

d) vědecký – T. G. Masaryk

 

Realistické drama

Gabriela Preissová

Gazdina roba, Její pastorkyňa – děj se odehrává na Slovácku, hlavní hrdinka za svobodna otěhotní, poté se do ní zamiluje muž, kterého si chce vzít, ale dítě jí překáží (a tak ho s ženou, která jí těhotenství pomohla utajit, zabije), zhudebněno Leošem Janáčkem

Alois Mrštík

– působil jako učitel na jihomoravském venkově
Maryša – je spoluautorem dramatu, Rok na vsi – románová kronika

Vilém Mrštík

Maryša – Maryša je donucena svým otcem provdat se za vdovce, mlynáře Vávru. Její milý Francek odchází na vojnu. Maryša je v manželství nešťastná, otec ji lituje a chce ji dokonce vzít domů. France se navrací do vsi a přemlouvá Maryšu k útěku do města. Maryša se rozhodne Vávru otrávit a přiznat se k činu.

 

SVĚTOVÝ REALISMUS

  • kritické poznávání skutečnosti, snaha o její přesné zachycení
  • typizace hl. hrdiny (místo individuálních odlišností si všímáme toho, co je typické pro určitý typ lidí, člověk chápán jako člen společnosti)
  • uplatněn v próze, dramatu, největší rozvoj román, objevuje se i hovorový jazyk a nářečí
  • Anglie, Francie, Rusko, USA, Česko
  • popis sehrává důležitou roli (prostředí bezdomovců, postavení prostitutek)

 

1)      podle tematiky

  • městský
  • vesnický (česká literatura)

2) realistický jazyk – podle osob a místa dění – odpovídá postavám ® nářečí, obecný, vulgární jazyk

3) městský, vesnický, historický román

4) způsob popisu – hlavní dělení:

  • popisný realismus – typický pro českou literaturu (Jirásek – Psohlavci), vnější popis
  • kritický realismus – ukazuje nedostatky společnosti, kritizuje ji, věří v nápravu, důležité psychologické vykreslení postav
  • naturalismus – člověk je živočich, součást přírody, osud člověka je předem dán prostředím, ve kterém vyrůstá, a geny, které mu byly dány rodiči (Darwin – Teorie evoluce přelom 19. a 20. st.), determinace (ovlivnění), autor nezaujatě, vědecky popisuje stav věci (jako vypravěč), není možné se osudu postavit

 

Emile Zola

– zakladatel naturalismu
Rougon-Macquartové – cyklus románů, 2 rodiny (chudá x bohatá), spojení sňatkem
Nana, Zabiják, Břicho Paříže,…





Další podobné materiály na webu: