Dílo: Labyrint světa a ráj srdce (Komenský)
Předmět: ČJ – rozbory děl
Přidal(a): TerkaCZ
Rozbor: Labyrint světa a ráj srdce
Základní údaje o díle
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: alegorický cestopis (traktát), filozofická próza
- Rok vydání (originál): 1623
- Původní jazyk: čeština
Téma
- Dílo alegoricky zobrazuje marnost , chaos a nesmyslnost světského života , v němž člověk (poutník) neúspěšně hledá štěstí a pokoj v různých povoláních, stavech a rozkoších.
- Druhá část ukazuje jedinou cestu k pravému a plnému štěstí, které poutník nalézá v duchovním životě, když se uzavírá s Pánem Bohem ve svém srdci.
Motivy
- Marnost nad marnostmi (biblický motiv z knihy Kazatel/Kohelet)
- Alegorie labyrintu světa (chaos, bludy) versus ráj srdce (pokoj, řád)
- Putování jako symbol poznání světa a cesty k Bohu
- Symbolické rekvizity: uzda Vetenosti a Urputnosti, brýle Domněn a Zvyku (zkreslující vnímání světa)
- Personifikace Smrti, Osudu, Moudrosti (ve skutečnosti Marnosti) Kristus jako Spasitel a Pán srdce
Hlavní myšlenka
- Svět je plný falešných iluzí a marností, které nevyhnutelně vedou k utrpení, zklamání a zoufalství.
- Pravé štěstí, svoboda a pokoj spočívají pouze v obrácení se k Bohu, vnitřním životě srdce a opuštění světských tužeb, v souladu s křesťanskou mystikou.
Námět
- Námět je ovlivněn Komenského osobními a historickými zkušenostmi po bitvě na Bílé hoře a v době třicetileté války (exil, ztráta blízkých).
- Dílo je inspirováno biblickými texty (Kniha Kazatel, Žalmy) a motivy barokní marnosti (vanitas) a křesťanské mystiky.
Kompozice a struktura
- Dílo má 45 kapitol a je rozděleno na dvě hlavní části:
- Labyrint světa (cca 1–30 kapitol): Poutník zkoumá město světa, jeho ulice (stavy a povolání) a rýnek (chaos), nachází jen marnost.
- Ráj srdce (cca 31–45 kapitol): Poutník se po zhroucení obrací k Bohu v srdci, prožívá vizi neviditelné církve (kesanů) a nachází pokoj.
- Kompozice je chronologická (postup putování) a rámcová, s mnoha alegorickými vizemi a reflexivními vsuvkami.
Vypravěč
- Ich-forma poutníka (mladého muže, který hledá smysl života).
- Vypravěč je zpočátku naivní a nespolehlivý (zkreslené vnímání světa brýlemi Domněn), posléze se stává moudrým a duchovně osvíceným.
- Styl je silně subjektivní a reflexivní, plný introspekce a biblických citací.
Jazyk a styl
- Stará čeština, barokní styl, bohatá, archaická slovní zásoba, dlouhá souvětí.
- Styl je alegorický, didaktický (poučný) a filozofický s častým užitím personifikace, alegorie, metafory a biblických parafrází (např. „marnost nad marnostmi“ ).
- Výrazné kontrasty (Svět vs. Bůh, Chaos vs. Řád).
Charakteristika hlavních postav
- Poutník: Hlavní hrdina a vypravěč. Mladý člověk hledající ideální životní cestu, který prochází duchovním poznáním a osvobozením.
- Všezvěd, příjmím Všudybud: Poutníkův první průvodce, symbol lidské zvědavosti a drzosti mysli. Představuje zástupce světské moudrosti a vede poutníka do labyrintu.
- Mámení (Tlumočník Marnosti): Poutníkův druhý průvodce, symbol světského sebeklamu a zvyku. Přesvědčuje poutníka o přijatelnosti a kráse marností, čímž zkresluje jeho pohled.
- Královna Moudrosti (Marnost): Vládne labyrintu, ačkoli se vydává za Moudrost, poutník a čtenář poznávají, že je to ve skutečnosti Marnost. Její hrad symbolizuje pomíjivé štěstí a slávu světa.
- Osud: Personifikace vyššího principu, který rozděluje povolání lidem prostřednictvím losování.
- Šalamoun: Biblická postava (Šalamoun) odhalující marnost světa v předmluvě. V druhé části díla vystupuje jako symbol moudrosti, soudící Marnost.
- Kristus (Pán srdce): Duchovní vůdce a Spasitel, kterého poutník nachází ve svém srdci. Je Pánem ráje srdce a zjevuje poutníkovi pravdu a pokoj.
Časoprostor
- Místo: Alegorický prostor
- Labyrint světa: Okrouhlé město symbolizující svět (ulice stavů, Rýnek, Hrad Fortuny).
- Ráj srdce: Vnitřní prostor lidské duše, kam se poutník uzavírá s Bohem.
- Čas: Nadčasové putování lidské duše. Děj není zasazen do konkrétních dat, ale odráží období baroka (17. století) a pocity po prohrané bitvě na Bílé hoře.
Stručný děj
Mladý Poutník se vydává do světa, aby našel ideální a pokojné povolání. Pod vedením průvodců Všudybuda (Zvědavosti) a Mámení (Sebeklamu) a s brýlemi Domněn na nose prozkoumává labyrint světa (stavy, povolání, rozkoše, Hrad Fortuny) a všude nachází jen chaos, lež, utrpení a marnost. Zoufalý Poutník ztrácí své průvodce a propadá se do vnitřní temnoty (symbolické smrti). Zde nachází Krista, Pána srdce, který mu ukazuje pravdu. Poutník se obrací k Bohu, opouští světské bludy a nachází vnitřní pokoj a ráj v srdci.
Podrobný obsah díla
Poutník, mladý muž hledající štěstí a smysl života, se vydává do světa, aby prozkoumal všechna lidská povolání a stavy. Na cestě potkává průvodce Všezvěda, příjmím Všudybud (symbol zvědavosti a světského rozumu), a Mámení (Tlumočníka Marnosti, symbol sebeklamu a zvyku), kteří ho uvádějí do labyrintu. Poutník je nucen nasadit si symbolické rekvizity, které zkreslují jeho vidění a jednání: uzdu Vetenosti a Urputnosti (nepokojná touha) a brýle Domněn a Zvyku (zkreslují realitu).
Poutník vystoupí na věž, odkud spatří labyrint světa – okrouhlé město s branami Života a Rozchodu, s ulicemi jednotlivých stavů (domovní, řemeslníci, učenci, duchovní, vrchnost, rytíři) a centrálním Rýnkem chaosu. U hrnce losů rozděluje Osud lidem povolání. Poutník se snaží vybrat si mezi stavy, ale v každém vidí jen bídu, neupřímnost, podvody, hádky, zvířecí rysy lidí (larvy) a všeobecný chaos. Na Rýnku pozoruje personifikovanou Smrt s lukem a šípy, kterou lidé v zaslepenosti ignorují, i přesto, že ji všude zasévá. Marnost vrcholí na Hradě Fortuny, kde slepí boháči padají z trůnů a veškeré rozkoše vedou k pádu.
Zoufalý Poutník, zděšený marností a hrůzami světa, utíká a ztratí své průvodce. V bouři se ocitá ve stavu blízkém smrti. Když se uzavře do svého srdce, nachází zde Krista, Pána srdce, a prožívá obrácení. Kristus mu odhaluje pravdu: svět je satanský stroj plný marností. Poutník je nyní svědkem neviditelné církve (tzv. kesanů) – společenství věřících, kteří žijí v pokoře, lásce a jednotě, svobodní od světa. Poutník odhazuje brýle Domněn, přijímá Kristovo vedení a nachází Ráj srdce: pravý pokoj, svobodu a věčnou radost. Opouští labyrint navěky.
Vlastní zhodnocení
Labyrint světa a ráj srdce je geniální alegorie barokní doby, která fascinuje kontrastem chaosu světa a klidem Božího srdce. Nejzajímavější je alegorická hloubka, barokní jazyk a duchovní poselství. Kniha učí skutečné hodnoty života.
