Lakomec – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Lakomec

Autor:  Molière

Přidal(a): Milh

 

 

 

 

Postavy

 Harpagon- lakomý, chamtivý, šedesátiletý vdovec, zamilovaný do Mariany,

lichvář, peníze pro něj znamenají vše, bezcitný, boháč, posedlý

touhou po penězích a bohatství

 Kleant- syn Harpagona, miluje Marianu, nebojí se postavit otci, chytrý,

podnikavý, rád nosí pěkné oblečení na které si ale musí půjčovat,

mladý, láska k penězům jeho otce se mu příčí, pro něj je důležitá láska

 Eliška- dcera Harpagona, zamilovaná do Valéra, upřímná, spravedlivá, mladá

 Anselm- otec Mariany a Valéra, stařec, Harpagon mu chce dát Elišku za ženu,

bohatý

 Mariana- dcera Anselma, krásná, miluje Kleanta, mladá dívka z chudé vrstvy,

má nemocnou matku o kterou se stará, skromná, plachá

 Valér- syn Anselma, miluje Elišku, mladý, Harpagonův správce, snaží se

zalíbit Harpagonovi kvůli Elišce, a tak mu podlézá

 Frosina- dohazovačka, vychytralá, domlouvá sňatek mezi Marianou a Harpag.

 Čipera- Kleantův sluha, je si vědom Harpagonových vlastností, ukryl peníze

 Jakub- Harpagonův kočí i kuchař

 

Děj

Harpagon dychtí po stále větším majetku. Svou dceru nutí k sňatku s bohatým starcem Anselmem. Neví však, že Eliška je zamilovaná do Valéra. Ten její lásku opětuje. Valér se snaží vlichotit Harpagonovi, aby mu Elišku dal za ženu. Stává se Harpagonovým rádcem. Ve všem s ním na oko souhlasí. Kleant se své sestře svěří, že je zamilován do Mariany. Několikrát u ní byl a ví, že je chudá a musí se starat o svou matku. Chce Marianě pomoci, a proto si chce půjčit peníze. Zprostředkovatel půjčky mu domluví schůzku s poskytovatelem peněz. Pro Kleanta je veliké překvapení, když na schůzce vidí svého otce, který mu hned vynadá a žádná půjčka se neuskuteční. Navíc synovi oznámí, že se chce ženit a jeho ženou by se měla stát právě Mariana. Frosina, která sňatek dohazuje, doufá, že od Harpagona dostane nějaké peníze, ale není tomu tak. Frosina mu říká o Marianě vše, ale Harpagon zdůrazňuje, že Mariana musí dostat dobré věno, aby si ji mohl vzít. Na večeři, na kterou Marianu pozval, se snaží co nejvíc ušetřit. Jakub chce udělat drahou večeři, ale Valér svého pána ujistí, že se postará o to, aby večeře nebyla drahá. Valér se pak s Jakubem pohádá a Valér kuchaře uhodí. Mariana je překvapená, když vidí Kleanta, protože nevěděla, že je Harpagonův syn. Kleant vyznává Marianě lásku a tvrdí, že to říká otcovým jménem. Dává Marianě otcův prsten jako důkaz Harpagonovy lásky, ale Harpagon kvůli tomu běsní.
Na zahradě si může Kleant s Marianou otevřeně promluvit. Chtějí vymyslet dobrý plán, aby se Harpagon sám rozhodl Marianu opustit. Frosině je líto, co všechno svým dohazováním způsobila a pomůže jim plán vymyslet. Když se Harpagon Kleanta zeptá, co si o Marianě myslí, snaží se ji otci zprotivit. Harpagon mu však oznámí, že mu chtěl Marianu nechat, protože se bál, že je na ženění už starý. Když ale slyšel, jak se Kleantovi nelíbí, rozhodl, že si ji raději vezme sám. Kleant už to nevydrží a přizná se, že Marianu tajně miluje. Vznikne veliká hádka, kterou ukončí kočí Jakub. Harpagonovi řekne, že Kleant se Mariany vzdává a Kleantovi řekne, že Harpagon mu dává požehnání k sňatku. Nechce si proti sobě poštvat ani jednoho svého pána. Otec a syn se ale znovu pohádají.
Za smutným Kleantem přichází Čipera, jeho věrný sluha. Říká mu, že ukradl Harpagonovi jeho kasičku, kde měl uložené peníze. Harpagon běsní. Nezajímá ho nic jiného než jeho peníze. Z krádeže obviňuje každého. S policejním komisařem vyslýchá své služebné a začne Jakubem. Ten se chce pomstít Valérovi za to, že ho uhodil a řekne, že peníze vzal Valér. Ten se u výpovědi přizná, že ukradl jeho krev (myslel tím Elišku) a tajně se s ní zasnoubil. Harpagon je vzteky bez sebe. Valér přiznává, že je synem hraběte Tomáše d’Alburci. On jediný přežil, když s celou rodinou ztroskotali na moři. To celé slyší Mariana a nevěří svým uším. Oba se dovídají, že jsou sourozenci. U celého incidentu je i pan Anselm a oznamuje, že on je hrabě Tomáš a Valér s Marianou jsou jeho děti. Harpagonovi však jde stále jen o kasičku s penězi. Kleant slíbí, že mu zloděj kasičku vrátí, když povolí jeho sňatek s Marianou. Harpagon tedy povolí sňatek Kleantovi a nakonec i Elišce, ale jen pod podmínkou, že svatby a náklady za vyšetřování uhradí pan Anselm. Ten souhlasí s úhradou veškerých nákladů.

 

Jazyk a styl

 Dobrá komediální technika

 Próza, drama

 Psáno jako divadelní hra

 Klasicistní komedie o 5 dějstvích

 Využívá- situační, slovní, pohybová komika

 Commedia dell´arte- druh barokního improvizovaného divadla

Herci neměli k dispozici psaný dramatický text, ale pouze

základní dějovou kostru- byli nuceni improvizovat na

jevišti

typické- masky, originální kostýmy

 Jednota místa, času, děje-odkazuje k antickému dramatu (hra je však v próze)- aristotelovská zásada tří jednot

 Psychologická kresba postav

 Kritika chorobné touhy po penězích

 Živé dialogy, vtipná zápletka

 Satirický tón

 Téma- lidská chamtivost, podlézavost, neupřímnost

 Reálný obraz života francouzských měšťanů v 17. století

 

Prostředí

 Paříž v roce 1670

 

Okolnosti vzniku díla

 Motiv převzat z Plautovi Komedie o hrnci, v níž nalezneme monolog o ukradených penězích, Euklión, chudák, najde hrnec zlata a bojí se o něj, dokud se ho nezbaví

 Premiéra 1668 v divadle Palais Royal- neúspěšná, přijetí publikem chladné, nikdo se nesmál, sám Moliere si zahrál Harpagona

 Obliba rostla od 19. století- nadčasovost

 Patří mezi nejhranější a nejoblíbenější divadelní hry u nás i ve světě

 Poprvé knižně vyšla v roce 1669

 Inspiroval řadu autorů-Drama bratří Čapků- Ze života hmyzu-dvojice Chrobáků

 Zfilmováno- 1980- L’Avare- Louis de Funès

 

Autor

 Vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin

 Studoval na jezuitské koleji

 Francouzský dramatik a divadelník

 Založil kočovný divadelní soubor a přijal jméno Moliere

 Stal se ředitelem královského divadla v Pařízi

 Celé roky bojoval proti intrikám, osočování

 Umírá 17. února 1673 na jevišti při čtvrté repríze své hry Zdravý nemocný, kde hrál titulní roli

 

Další díla

Tartuffe neboli Podvodník– Tartuffe si získá bezmeznou důvěru měšťana Orgona, ovládá ho, získává jeho majetek, usiluje o Orgonovu ženu; Orgon odhaluje jeho skutečnou povahu, díky zásahu krále je mu navrácen majetek

 Don Juan, Misantrop, Zdravý nemocný, Skapinova šibalství

 

Zařazení autora do období

 17. století

 přelom baroko (končí 1750) a klasicismus – směry se prolínají

Požadavek přesnosti, srozumitelnosti, jasnosti

Velký rozmach dramatické tvorby

Literární tvorba- vysoká- eposy, tragédie- náměty z antiky,

vznešená témata, hrdinové

nízká- komedie, bajka- zobrazovaly život

měšťanstva

 Jean Racine- klasicistní tragédie, Faidra, Berenika

 Jean de La Fontaine- Bajky

 Pierre Corneille- Cid

 Carlo Goldoni- Poprask na laguně





Další podobné materiály na webu: