Máj – rozbor díla k maturitě (6)

rozbor-díla

 

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Přidal(a): Terezak, J. F.

 

 

KAREL HYNEK MÁCHA

  • Žil v letech 1810 – 1836, pocházel z Malé Strany
  • Český básník, představitel českého romantismus, zakladatel moderní české poezie
  • Právník (filosofii a práva) hrál také jako ochotník v divadle u Kajetánů
  • Blízký přítel Josefa Kajetána Tyla, ale rozhádali se kvůli ženě.
  • dělal koncipienta v Litoměřicích
  • Velký cestovatel a turista, chodil často pěšky.
  • Umírá ve 26 letech po zápalu plic, hrob v Litoměřicích – po okupaci převezen na Vyšehrad

Díla:

  • Obrazy ze života mého – cyklus próz ( Márinka, Večer na Bezděsu )
  • Máj
  • Cikáni –  román (děj podobný Máji)
    • jediný dokončený román Karla Hynka Máchy
    • 1. vykladatel Máchova díla : Karel Sabina – Úvod povahopisný
    • objasňuje čím je Mácha výjimečný
    • 1858, sestavili ho Neruda a Hálek,  almanach Máj
    • Mácha byl v tehdejší době nepochopen – kritizován, byl nevlastenecký
    • psal zpočátku německy – byl ovlivněn četbou německých romantiků

 

LITERÁRNÍ HISTORIE

Společensko-historické pozadí

  • Národní obrození trvalo od poslední třetiny 18. století až do roku 1848. Bylo rozděleno na tři fáze.

První fáze – defenzivní

  • Ke vzniku NO přispěly osvícenské reformy Marie Terezie a Josefa II. (např. povinná školní docházka nebo zrušení nevolnictví). V souvislosti se zrušením nevolnictví se začala počešťovat města a gramotní lidé požadovali české noviny, knihy a další. Šlechta byla těmito reformami zděšena, protože zastupovala vysoké funkce, na které Josef II. začal dosazovat prosté lidi. Šlechta začínala obrozence podporovat (Josef Dobrovský například vychovával děti šlechticů). Pro první generaci je její podpora příznačná, protože na ní byli obrozenci existenčně závislí. V této době se objevovali spíše vědci. Rozvíjelo se historické pátrání, jazykověda, literární bádání a další. Bylo také potřeba upevnit jazykovou normu, o což se zasloužil Josef Dobrovský.
  • V této fázi byli významnými postavami:
    • Josef Dobrovský
      • 90% jeho tvorby bylo v němčině a latině. Nevěřil v to, že se čeština zachrání. Vychovával děti hraběte Nostice. Byl soukromý učenec a cestovatel.
      • Dílo : Dějiny českého jazyka a literatury, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Základy jazyka staroslověnského
  • Obecně chyběla česká nakladatelství, a proto sehrálo velkou roli nakladatelství Česká expedice. Jeho autorem byl Václav Matěj Kramerius. Vydával hlavně české knihy, ale také Krameriusovy C. K. pražské poštovské noviny, které později přejmenoval na Krameriusovy C. K. vlastenecké noviny.
  • Dále se rozvíjelo české divadlo. V obrození sehrálo roli proto, že bylo přístupné i lidem s nízkým nebo žádným vzdělání. Šířila se pomocí něj čeština. V roce 1771 bylo založeno Divadlo V Kotcích. Hrálo se zde německy a opera italsky. Později došlo ke změně a pár odpoledních představení bylo hráno v češtině. První představení bylo Kníže Honzik. Mělo velmi špatnou jazykovou úroveň.
  • V roce 1783 bylo založeno Stavovské divadlo, kde bylo občas hráno česky.

Druhá fáze – ofenzivní

  • Jazyk se začal šířit do všech vrstev společnosti a do všech oblastí běžného života. Začala se objevovat vědecká literatura a umělecky náročná poezie. Je to velmi ovlivněno romantismem a preromantismem. Bylo stále výrazněji  prosazováno vlastenectví a byl větší zájem o lidovou tvorbu a kulturu.
  • Vliv měla stále německá filosofie. Byl zastáván názor, že budoucnost patří slovanským národům a to se obrozencům líbilo.
  • Významné osoby:
    • Josef Jungman
      • Byl ústřední postavou celé druhé fáze. Jeho kulturně – jazykové myšlenky jsou nejlépe vidět v díle Rozmlouvání o jazyce českém.
      • Další díla : Slovesnost, Slovník Česko – německý. Historie literatury české
    • František Palacký
      • Byl zastáncem austroslavismu – je nutno zachovat Habsburskou monarchii v zájmu všech národů.
      • Dílo : Staří letopisové čeští, Psaní do Frankfurtu, Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě
    • Ján Kollár
      • O literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečím slávskými, Slávy dcera
    • František Ladislav Čelakovský
      • Slovanské národní písně, Mudrosloví národa slovanského v písních (Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých)

Třetí fáze

  • Obrození se stává celonárodní záležitostí. Mizí vědecký a umělecký charakter. Literatura má sloužit k národním zájmům. Důležité místo získává krásná literatura.
  • Na naše území proniká romantismus. V roce 1848 dojde k revoluci a český národ poprvé vystupuje jako svébytný politický národ.
  • Významní autoři:
    • Josef Kajetán Tyl
      • Byl dramatik, prozaik a novinář.
      • Dílo: Dekret Kutnohorský, Fidlovačka, Strakonický dudák aneb Hory divých žen, Pražský flamendr, Poslední Čech

 

ROZBOR DÍLA: MÁJ

Literární druh:

  • lyrika, epika

 

Literární žánr:

  • básnická skladba, lyrickoepická báseň = dílo má děj a jsou zde líčeny i pocity

 

Literární směr:

  • romantismus

 

Námět:

  • doba, kdy prožívá velkou lásku k Lori a trpí přívaly žárlivosti, chce oslavit májovou přírodu – děj je vedlejší

 

Hlavní myšlenka :

  • kritika tehdejší společnosti
  • nadčasové dílo (vězni nejsou smířeni se svým osudem)

 

Téma:

  • nešťastná láska Viléma a Jarmily

 

Motivy

  • oslava májové přírody, láska, nezvratitelný osud, smutek, myšlenky smrti a myšlenky o lepší budoucnosti, touha člověka po lásce a svobodě a schopnost obětování se pro ni

 

Doba místo děje:

  • okolí Doks u Máchova jezera

 

Jazykový plán:

  • jazyk tehdejší doby, archaismy a hovorové výrazy
  • jambický verš, vyskytuje se nepravidelnost ve verších i rýmech
  • obraz přírody – barvitost (barvy kontrastní, záměrná kombinace: modrá a bílá)
  • kontrasty: jarní příroda X poprava, život X smrt
  • subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny)
  • dramatická kompozice: vzestup, vrchol, sestup ( gradace děje )
  • epiteta: básnický přívlastek (bělavé páry, modrý blankyt)
  • metafora (strašlivých lesů pán)
  • přirovnání: co slzy lásky
  • apostrofa (ach zemi krásnou, zemi milovanou)
  • oxymóron: umřelé hvězdy svit, mrtvé milenky cit, zborcené harfy tón ( protichůdná pojmenování )
  • metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas (obrazné pojmenování na základě věcné podobnosti)
  • inverze , personifikace…
  • důraz na zvukovou stránku verše – lhal lásky žal
  • rýmy: sdružené, střídavé, obkročné
  • opakování počáteční sloky
  • v závěru: ich forma
  • monolog;dialog

 

Výstavba textu:

  • úvod, 4 zpěvy, 2 intermezza (= vsuvka = mezihra nakrátko přerušující hlavní děj, vedlejší událost )
    • 1.zpěv: Obraz Májové přírody, sebevražda Jarmily skokem do jezera. Motiv lásky a nevěry.
    • 2.zpěv: Vilém ve vězení, úvahy o vině. Kontrast v čase – věčnost přírody a omezenost jeho zbývajícího času do popravy. Pocit křivdy a vzdoru
    • intermezzo: Půlnoční popraviště v přípravě na popravu Viléma.
    • 3.zpěv: Vrchol, poprava Viléma. Vilémovo vyznání lásky k přírodě a rodné zemi. Obžaloba společnosti
    • intermezzo: Nářek Vilémových druhů.
    • 4.zpěv(epilog): Po čase přichází poutník, autor se ztotožňuje, zamyšlení nad tragikou lidského osudu. Závěr tragický.
  • Kompozice
    • EXPOZICE – Byl pozdní večer, první máj
    • KOLIZE – Zpráva od plavce
    • KRIZE – Vilém zabije otce
    • PERIPETIE – Poprava
    • KATASTROFA – Zemře nejen otec, ale i Vilém a Jarmila se utopí

 

Hlavní postavy:

  • Vilém (strašný lesů pán): žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt – nevěří ve svou vinu, lituje    sám sebe, zatracuje se za svůj osud dává vinu svému otci, který jej v mládí vyhnal z domu, má strach z posmrtného života, neví co přijde
  • Jarmila: krásná, zamilovaná – oddaně čeká na Viléma, slabá-zpráva od plavce ji zdrtila, neunesla Vilémův osud -> skočila ze skály a utopila se (jeden z výkladů)
  • Hynek: sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem
  • Otec Viléma – svádí Jarmilu, je zabit Vilémem

 

Stručný děj

Mladý loupežník Vilém se zamiluje do Jarmily. Jednoho dne vidí Jarmilu, jak ji svede jiný muž. Zabije ho a až poté zjišťuje, že zabil svého otce, který ho jako malého vyhnal z domova. Viléma za jeho čin odsoudí k oběšení. Jarmila se na první máj dozvídá, že její milý musí zemřít a skočí ze skály a utopí se. Vilém poté sedí ve vězení a přemýšlí nad smrtí a světem. Před popravou se loučí s matkou Zemí. Po několika letech se do města, kde se tato událost odehrála dostane mladý poutník, který si celý tento příběh vyslechne a ztotožní se s Vilémem.

 

Inspirace daným literárním dílem

  • Divadlo D 34 E. F. Buriana, 1936
  • Film, režie F. A. Brabec, 2008

 

Rozbor uměleckého a neuměleckého textu

1) Umělecký text

To vše zločinec ještě jednou zřel,

To vše, jež nyní opustiti měl,

a hluboký srdce mu žel uchvátil;

hluboce vzdechne – slza slzu stíhá-

ještě jednou – posledně – vše probíhá,

pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí.

Po modrém blankytu bělavé páry hynou,

Lehounký větřík s nimi hraje;

A vysoko – v daleké kraje

bílé obláčky dálným nebem plnou,

a smutný vězeň takto mluví k nim:

„Vy, jenž dalekosáhlým během svým

Co ramenem tajemným zemi objímáte,

Vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,

Vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe,

V tiché se slzy celí rozplýváte,

Vás já jsem posly volil mezi všemi.

 

Situace výňatku

  • ve vězení, mění se ze zločince na vězně, čekání na popravu
  • charakterizovat postavy ve výňatku ( Viléma )
  • dokázat příslušnost textu k literárnímu směru – najít typicky rysy romantismu
  • charakterizovat romantického hrdinu

 

2) Neumělecký text

Režisér F. A. Brabec odhalil v rozhovoru pro MF Dnes svou Máchovskou pouť, která byla trnitá. Citujeme „Když jsem pronikl hlouběji do Máje, zjistil jsem, že v něm Mácha rozjímá nad smrtí, nad činem, nad smyslem života, a úplně nejvíc ho zajímá, co bude potom, jaká tam je tma a černá díra. Což mě tedy upřímně řečeno skoro odradilo.“ Pak se ale přemohl, „chytil se dvou tří čtyřverší“ a je z toho film. Hynku! Viléme!! Jarmilo!!! Hilfe!!!!

 

Popis výňatku

  • souvislost obou textů –  mluví o jednom díle – publicistický styl
  • účel vzniku textu –  jde asi o (recenzi režiséra) rozhovor s režisérem – proč se mu nechtělo psát máj – jelikož dílo nemá děj – je obtížné ho zpracovat, dílo popisuje city a pocity, film je chmurný
  • odovodit postoj autora textu k filmovému zpracování Máje
  • interpretovat úsek Hynky, Viléme, Jarmilo, Hilfe





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář