Maryša – rozbor díla k maturitě (8)

rozbor-díla

 

Kniha: Maryša

Autor: Alois a Vilém Mrštíkové

Přidal(a): Niky Lakatošová, Vendula Pokorná

 

 

Autoři: Alois Mrštík, Vilém Mrštík

  • Narodili se v Jimrámově u Nového Města na Moravě. Místo jejich narození je inspirovalo v jejich tvorbě.
  • Alois se narodil 14.10.1869. Vystudoval učitelský ústav v Brně. Velkou část života působil jako učitel. Od roku 1889 působil jako správce školy v Divákách u Hustopeče. Tam žil až do smrti. Psal do časopisů Lumír, světozor a do almanachu Máj.
  • Vilém se narodil 14.5.1863. Vystudoval gymnázium v Brně, pak studoval právnickou fakultu v Praze kterou nedokončil a začal se věnovat literatuře a žurnalistice. Bydlel s bratrem v Divákách, kde vznikla všechna jeho díla a kde spáchal sebevraždu.Přispíval do časopisů Ruch, Máj, Lumír, Hlas Národa. Byl to literární kritik a překladatel z ruského jazyka.

 

Další díla bratří Mrštíků

Alois:

  • Rok na vsi – děj se odehrává na Slovenském venkově

Vilém:

  • Pohádka máje –  zfilmováno, děj je o dvou mladých lidech
  • Santa Lucia – moravský student Jiří Jordán, který přichází z venkova do Prahy, kde se musel těžko probíjet onemocní a zemře. Je zde vylíčená skutečnost taková jaká byla.

Společné dílo: Maryša

 

Doba působení

  • 2.pol 19: Století

 

Literární kontext

Literární směr

  • Kritický realismus/Realistické drama

 

Kritický realismus

  • 80. léta 19. stol.
  • Počátky realismu se objevili u Boženy Němcové, májovců a ruchovců
  • Literární útvary: román, drama, povídky, novely
  • Realismus klade důraz na realitu v dílech je více postav a více dějových linii_Paralelní kompozice
  • Rozvíjí se ve 4 okruzích

 

Historický realismus:

  • Václav Beneš Třebízský – Bludné duše
  • Zikmund Winter – Mistr Kampanus
  • Alois Jirásek – Staré pověsti české, Mezi proudy, F.L.Věk

 

Venkovský realismus:

  • Všichni autoři, kteří zobrazují vesnici pocházejí z venkova, dobře znají prostředí
  • Karel Václav Rais – Výminkáři, Zapadlí vlastenci
  • Antal Stašek – O ševci Matoušovi
  • Tereza Nováková – Děti čistého živého
  • Josef Holeček – Naši
  • Jan Herben – Do třetího a čtvrtého pokolení
  • Karel Klostrmann – V ráji šumavském

 

Městský realismus

  • Ignác Hermann

 

Realistické drama:

  • Počátky spatřujeme u J. K. Tyla, který zachycuje negativní jevy ve společnosti, na naše drama měli vliv i zahraniční autoři: Čechov, Gogol, Ibsen
  • Velký podíl českého dramatu mělo divadlo v 80. letech ředitel ND: Adolf Šubert
  • 1. dramaturg ND Ladislav Stroupežnický napsal komedii: Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
  • Autoři: Gabriela Preissová – Gazdina Roba, Její pastorkyňa

 

České realistické hry tematicky čerpaly z venkovského prostředí, které však zbavovaly atmosféry obrozenecké idyly. Dramata pak byla většinou uváděna v Národním divadle, kde působil jako dramaturg Ladislav Stroupežnický. Od herců se vyžadoval přirozený herecký projev věrohodně vyjadřující psychologii jednotlivých postav – ukázaná problematika mezilidských vztahů ovlivněných penězi, hlavní roli hraje majetek. Objevuje se nářečí, charakteristiky z dané vrstvy, tragický konec

 

Podoba divadelní tvorby v době vzniku díla

Doba vzniku hry Maryša, tedy rok 1894, je v české literatuře obdobím plného uplatnění realismu. V prozaické tvorbě tehdy dominovala historická próza Aloise Jiráska a Zikmunda Wintera, romány z vesnického prostředí byly typické především pro tvorbu Karla Václava Raise či Terézy Novákové. Hojně zastoupena (např. pracemi Viléma Mrštíka a Karla Matěje Čapka Choda) byla i sociální próza z městského prostředí. V dramatické tvorbě realistického drama odrážející situaci a problémy člověka konce 19. století. Děj byl podán objektivně, civilním jazykem (často i dialektem), což podtrhovalo autenticitu promluv jednotlivých postav s reálnými, neidealizovanými charaktery. K průkopníkům realistických her patřili zejména bratři Mrštíkové (Maryša), Gabriela Preissová (Gazdina roba, Její Pastorkyňa) a Ladislav Stroupežnický (Naši furianti).

 

Rozbor díla: Maryša

  • Literární Druh: Drama (sociální drama)
  • Literární žánr: Tragédie
  • Doba: 1886
  • Místo: Moravská vesnice
  • Rok vydání:  2007,
  • Místo vydání: Brno, 1. vydání,
  • Stran: 92

 

Rok vydání první knihy a uvedení na scénu

  • 1894 – uvedení na scénu

 

Jazyk a jazykové prostředky

  • Pro jazykovou výstavbu Maryši bratří Mrštíků je charakteristické užití dialektu. Tragédie se odehrává na moravské vesnici na Brněnsku, v promluvách postav jsou ve srovnání se spisovnou češtinou patrné např. tyto hláskové změny: ou se mění v ó (mó ženó, budó), ej v é (podívé se), místo šť je šč (ščasná), v první slabice odpadá j, k (enem, sem, dyž) atd. Na základě těchto dílčích změn je možné usoudit, že jde o jazyk s prvky hanáckého a moravskoslovenského (konkrétně slováckého) nářečí.
    Použití dialektu podtrhuje dojem autenticity, Mrštíkové však nezachytili přesnou podobu určitého nářečí jde o stylizovanou, upravenou lidovou mluvu z rozmezí Hané a moravského Slovácka. V Maryšiných promluvách je ve srovnání s replikami Vávry nářečních prvků méně, Mršťíkové tak pravděpodobně ve snaze maximálně se přiblížit realitě v její mluvě zachytili i to, jak školní vzdělání dialektické tvary v běžné řeči vytlačuje.

 

Kompoziční výstavba

  • Kompozice postup je chronologický. Hra je rozdělena do 5 dějství.

 

Rámcová kompozice:

  • Expozice: pohledná Maryša miluje Francka, Maryšiny rodiče se ji rozhodnou provdat za jiného – Maryša odmítá
  • Kolize: Maryša se líbí Vávrovi, jenž má slíbené velké věno, stále se dohadují ale Maryša má nakonec smůlu
  • Krize: Francek se vrací z vojny, zjistí, že je Maryša vdaná a týraná Vávrou, Maryša stále miluje Francka
  • Peripetie: Vávra udá otce Maryši, že mu slíbil věno, ale žádné nedostal, Maryšin otec chce dceru zpět, ale už není úniku
  • Katastrofa: Francek se nevzdává, Maryšu navštěvuje, ale Vávra se ho pokusí zastřelit – netrefí se, Maryša dá nakonec Vávrovi do kafe jed na krysy a otráví jej

 

Analyzovat strukturu díla, horizontálně a vertikálně.

  • Hra se obvykle člení na akty (jednání), scény (dochází k výměně jednajících osob) a výstupy (mění se počet jednajících osob).
  • HORIZONTÁLNÍ: členění textu na jednotlivé promluvy, kurzivou odlišné scénické poznámky
  • VERTIKÁLNÍ: drama je psáno typem písma antikva (patkové),na začátku každé promluvy jméno postavy – velké tiskací písmo, scénické poznámky – kurziva

 

Hl. postavy:

  • Maryša – poslušná dcera sedláka Lízala, 20 letá dívka, která si i přes svoji nechuť vezme Vávru a zůstává s ním jen kvůli své náboženské víře, nakonec se ale vzepře
  • Vávra – mlynář, jež se ožení s Maryšou (domluvili rodiče), má tři děti a je velmi krutý, svou ženu bil, Maryšu si bere čistě kvůli věnu, na konci je postupně vidět jeho proměna
  • Francek – chlapec, kterého Maryša miluje, odešel na vojnu
  • Lízal – Otec Maryši
  • Matka Maryši

 

Děj:

Příběh je rozdělen do pěti jednání. Maryša je dcera bohatého sedláka, je vidět, že je zamilovaná do Francka, ale jejich láska je otcem Maryši odepřená kvůli nedostatku finančních prostředků ze strany Francka. Velmi se mu hodí, že Francek odjíždí na vojnu, avšak i tak se s ní Francek přišel rozloučit a slíbil jí věrnost.

Lízal mezitím vyjednal sňatek s Vávrou, který po sedlákovi chtěl nemalou částku, avšak Lízal souhlasí. Když se Maryša dozvídá, koho si má vzít, prosí otce, aby ji mu nedával, ale Lízal sotva dbá na prosby své dcery a ujišťuje ji, že se s mlynářem bude mít dobře. I přes všechny její obavy a nechuť je nucena si ho vzít, a i když jí Vávra slibuje všechno dobré, nakonec bije i ji, protože pozná, že Maryša ho nemiluje. Jednoho dne otec vidí, jak Maryša jde manželovi pro pivo. Jen se na sebe podívají, nic si neřeknou – Maryša na své rodiče zanevře kvůli tomu, jaký osud jí nastolili.

Za tři roky se Francek vrátí z vojny a hned jde navštívit svoji milou, ale mladou Maryšu vůbec nepoznává – bledá jako luna, hubená a všechna radost jako by z ní vyprchala. Francek ji doprovodí domů a usiluje, aby se Maryša vydala s ním do Brna, že je tam pro ně práce, ale Maryša odmítá. Sedlák si svoji chybu také uvědomí a chce, aby se dcera vrátila, ale ta odmítá kvůli svému náboženskému přesvědčení.

Když se Vávra vrátí domů, pozná, že někdo u nich byl, a je si jistý, že to byl Francek, i když Maryša zatlouká. Vávra jde ke splavu a tam se pokusí Francka zastřelit, naštěstí Francka každá rána mine. Maryša se rozhodne, že toho má dost, a ráno, když svému manželovi dělá kafe, nasype mu do šálku i jed. Vávra začal s Maryšou vlídně hovořit, sliboval jí, že se již nebudou hádat. Poté dopije i zbytek kafe a klesne k zemi mrtev. Poté, co přišli sousedé a viděli mlynáře mrtvého, Maryša se přiznala.

Tragédie ukazuje na skutečnou situaci na vesnici.





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář