Mezinárodní vztahy v 21. století – maturitní otázka

 

Otázka: Mezinárodní vztahy v 21. století

Předmět: Společenské vědy, Politologie

Přidal(a): Hrusinska

 

 

Charakteristika

  • Vztahy mezi státy, které ovlivňují svět 
  • Široký soubor aktivit a projektů, které přesahují jednotlivé hranice států 
  • Vztahy mohou být povahově politické, kulturní, ekonomické, diplomatické, právní a vojenské
  •  Hlavními účastníky mez. vztahů jsou suverénní státy (mající svrchovanou moc nad obyvatelstvem)

 

Věda o mezinárodních vztazích

  • Hledá bezpečnější a efektivnější prostředky pro mezinárodní organizaci mezi lidmi, společnostmi, ekonomií, obchodem, vládami atd.
  • Soustřeďuje se na vývoj a strukturu mezinárodních společenství
  • Jako samostatná disciplína se začala formovat na počátku 20.stol.
  • Předmětem zájmu je studium mezinárodních organizací, bezpečnost, teorie mezinár. vztahů, mez. Ekonomie, zahraniční politika 
  • Význam: Na základě hodnocení vztahů mezi subjekty se pokouší vysvětlit a předvídat mezinárodní konflikty. Následně se pokouší hledat způsoby jejich prevence
  • Tematické oblasti výzkumu: Studium mezinárodních organizací, bezpečnostní studia, teorie mezinárodních vztahů, mezinárodní politická ekonomie, výzkum míru, analýza zahraniční politiky atd.
  • Spojitost s ekonomií, právem, historií, psychologií, politologií atd.
  • Mezinárodními vztahy se zabývají politologové, sociologové, ekonomové…
  • Základním prostředím mezinárodních vztahů je mezinárodní systém a aktéry jsou suverénní státy, mezinárodní organizace, nadnárodní korporace, teroristické organizace….
  • Integrace – proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy, který může zahrnovat hospodářskou, politickou, právní i bezpečnostní stránku. Cílem bývá vyšší stabilita a prosperita integrujících se zemí.
  • Státy si buď zachovají suverenitu (např. OSN) nebo se její části vzdají ve prospěch celku (např. EU)

 

Formy mezinárodních vztahů

a) Vztahy budované na základě mezistátních dohod a smluv

  • Upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci.
  • Bilaterální (uzavřené mezi dvěma státy) nebo multilaterální (uzavřené mezi více státy)

b) Vztahy formované v rámci mezinárodních organizací

  • Vyšší forma spolupráce mezi státy, díky vzniku těchto organizací nabývá spolupráce institucionální podoby
  • Státy na základě právního aktu (obvykle mezinárodní smlouvy) postupují část svých pravomocí společným orgánům či se v nich snaží prosadit svůj vliv.
  • Spolupráce je trvalá a na rozdíl od např. smluv se neustále rozvíjí

 

Historie mezinárodních vztahů

  • Od vzniku prvního státu pozorujeme formulaci prvních mezinárodních vztahů
  • Vznikají školy, které se mezinárodními vztahy zabývají 
  • Moderní mezinárodní systém se začal utvářet v 16. a 17. století spolu s procesem centralizace států a upevňováním jejich svrchovanosti 
  • Moderní stát stojí na armádě, výběru daní a fungujícím byrokratickém aparátu 
  • Počátek 19. století = první pokusy o vytvoření mezinárodních organizací (velmi volné) – skutečný rozvoj nastal až na konci 19. století (usnadnění činnosti rozvojem moderních komunikačních technologií), slovo poprvé použil Jeremy Bentham 
  •  Tehdy datujeme též vznik prvních mezinárodních organizací

 

Předchůdci moderních teoretiků 

  • Tomáš Akvinský: válka jako spravedlivá (obranná) a nespravedlivá
  • Niccoló Machiavelli (MV pouze boj o moc) 
  • Thomas Hobbes: nelze se domluvit – homo homini lupus, všechnu moc panovníkovi – dílo Leviathan – panovník řeší MV a mezinárodní právo; chrání nás a zastupuje na mezinárodním poli 
  • Imanuel Kant: idealista, dílo K věčnému míru; věčný mír, vše na etickém principu (kategorický imperativ)
  • J. J. Rousseau: prosazuje systém dohod a vzájemného respektu 

 

Současné teorie mezinárodních vztahů

  • Dříve idealismus vs. realismus 
  • Idealismus (klade důraz na bezpečnost a mír. Říká, že se můžeme domluvit, a že konflikt je důsledkem iracionality a nevyplácí se) Jiří z Poděbrad: MV jsou láska, konsenzus, domluva 
  • Realismus (klade důraz na materiální moc-kolik máme čeho = síla armády, agresivní přístup, válka, snaha o moc) 
  • Dnes pozitivismus vs. postpozitivismus 
  • Pozitivismus (vše platí podle vědeckých teorií – ty teorie stojí na vědeckých základech, jak spolu mají státy vztahy atd. – na základě studia mezinárodních vztahů mezi nimi dostáváme data (např. historie – války a mír) a do budoucna můžu na základě nich predikovat, jak se budou vztahy vyvíjet a zda se budou nějaké konflikty opakovat (můžeme hledat kdo vyhraje atd) 
  • Postpozitivismus – vztahy fungují na heterogenním základě a vyvíjí se.. do toho tedy vstupují humanitní obory – sociologie – znalost soc. strukturu společnosti, ekonomie, kultura, historie, právo, psychologie)

 

Světová geopolitická situace ve 21. st 

  • Konec 20.st – rozložení světa byl bipolární (východní – komunismus, západní-demokracie) 
  • Bipolární rozložení padlo 1991- pád SSSR 
  • V 90.letech se do čela řízení světa dostala Amerika (unipolární svět) – USA je hegemonem světa (kombinace vojenské síly, ekonomické moci, diplomatického vlivu a kulturní přitažlivosti) 
  • Změna na konci 90. let a především 11.9. 2001 = teroristický útok na Twintowers (tímto se ukázalo, že i hegemon je brutálně porazitelný) – následná odveta na Afghánistánu 
  • Na počátku milénia multipolární rozložení světa – více mocenských center, spíše působících v regionu – Nesnaží se o světovládu a konflikty jsou také spíše regionálního charakteru

 

Konflikty a problémy

  • libyjská občanská válka, občanská válka v Sýrii, globální terorismus, válka v Jemenu, Jižní Osetii, Arabské jaro, válka v Iráku, drogová válka v Mexiku, ISIS, konflikt na území Náhorního Karabachu, válka v Afghánistánu, Útok na dvojčata, Brexit (2016 započato jednání – 2020 výstup Británie z EU) 
  • Mocnosti v rámci regionů: Amerika (má ji pod palcem USA a Kanada), Evropa (VB, Francie, Německo), Afrika (Egypt), Asie (hodně regionální – ve východní jsou mezi sebou spory Čína, Japonsko, Severní a Jižní Korea). na jihovýchodě spory Indie a Indonésie, na severu Rusko, jihozápad je Irák, Írán, Soud. Arábie..

 

Současná zahraniční politika ČR

Cíl: prosazování a obhajoba národních zájmů 

  • Po r. 1989 cílem zejm. obnova plné suverenity státu, reformulace vztahů s okolními zeměmi, tržní hospodářství 
  • Priority dnes = spolupráce na evropské úrovni, dobré vztahy s okolními státy a transatlantická spolupráce (USA), ekonomická diplomacie, boj proti šíření zbraní hromadného ničení, potírání teroristických aktivit, ochrana lidských práv a demokratizační procesy v ostatních zemích 
  • Vykonavatel zahraniční politiky = vláda v čele s premiérem (v případě ČR někdy dochází k dvoukolejnosti zahraniční politiky v historii tradice prezidentů prosazujících zahraničněpolitické názory)
  • hlavním aktérem = ministerstvo zahraničních věcí (participace ostatních záleží na tématu), pomáhá síť zastupitelských úřadů v zahraničí 
  • Členství v mezinárodních organizacích (skrze ně prosazuje své zájmy).
💾 Stáhnout materiál   ✖ Nahlásit chybu
error: Content is protected !!