Mimoevropské starověké civilizace

stavitelství

Otázka: Mimoevropské starověké civilizace

Předmět: Betonové konstrukce

Přidal(a): Nikola CH.

Mezopotámie

doba trvání 6000 – 500 př. n. l.,
v oblasti řek Eufrat a Tigris s pravidelnými záplavami (úrodná půda),
postupně se zde vystřídaly říše Sumerů, Asyřanů a Babyloňanů,
hlavní typy staveb,
- chrámový areál,
- stupňovitá věž (Zikkurat),
- palácové komplexi,
- domy atriového typu,
- stavby hrobů,
- vojenské stavby (hradby),
- inženýrské stavby (zavodňovací kanály, akvadukty, vysuté zahrady, kanalizace),
používané materiály,
- hlína, jako zdroj pro sušené a pálené cihly pro omítky a glazované obkladačky,
- dřevo pro stropy a spoj. kce. (kombinované s prvky rákosu),
speciální spojovací prostředek – asfalt,
- používán jako lepidlo,

Starověký Egypt

civilizace se rozvíjela zhruba v průběhu 5000 – 50 př. n. l.,
území se dělilo na horní Egypt (Théby) a dolní Egypt (Memfis),
dle polohy na toku Nilu,
postupně vládli dynastie faraonů (stará a nová říše) území bylo obsazeno Alexandrem Velikým, Asyřany, Peršany a nakonec se stalo součástí Římské říše,
typy staveb,
- Sakrální stavby (pohřební),
  - Pyramidy (hrobka vládce),
  - Mastaba (menší hrobka vys. státním činitelům (max. 15x10m)),
  - skalní hroby,
  - chrámy stojící volně (Karnak) nebo vytesané do skály,
    - chrámy měla jednotné dispoziční řešení, obdélníkový areál,
  - Světské stavby,
    - palácové komplexy a obydlí běžných lidí,
      - nezachovaly se ve velkém rozsahu, protože nebyly z trvanlivého materiálu,
    - Ve městech byly oddělené čtvrti dle bohatství obyvatelstva,
    - inženýrskými stavbami byly zavlažovací kanály, které rozváděly vodu z Nilu,
    - použité materiály a konstrukce,
      - na náboženské stavby se používal kámen na kci. většinou pískovec, obklady – hornina typu žula,
      - plochy kamene přesně opracované, spojovaný bez malty, někdy na tesařské spoje,
      - světské stavby většinou z nepálených cihel (sušené nilské bláto), ze dřeva a rákosu,
      - stavby doplňovaly kamenné sochy, tesané reliéfy a malby,
      - používali systém sloup – průvlak s mohutnými sloupy z několika dílů a krátkými mohutnými průvlaky (hlavice sloupů zdobeny náboženskými nebo rostlinnými motivy),

Starověká Čína

Časové období zhruba 3000 př. n. l. – 200 n. l.,
Postupně se sjednocovala východní Asie, velká rozloha i vysoký počet obyvatel,
Náboženský život ovlivněn hlavně budhismem a konfucianismus,
Charakteristickou stavbou je chrámová Pagoda (několik podlaží, přečnívající střechy s nadzdviženými konci),
Nejznámější stavba: Velká čínská zeď (200 př. n. l. – 200 n. l.),
Palácové komplexy, chrámy, zavlažovací soustavy,
Velký důraz na propojení architektury s přírodou,
Nejčastější materiál – kámen, hlína, dřevo, bambus, rákos, keramika, porcelán,
Obdobné architektonické stavby rozšířeny po celé východní Asii např.: Japonsko, Vietnam, Korea,

Indie

Kultura se vyvíjí přibližně od roku 2500 př. n. l. kontinentálně do období přelomu tisíciletí, starověku a současnosti,
Určujícím náboženstvím: hinduismus, později někde budhismus,
Ve středověku v některých oblastech Islám,
Středověká města s dopravní infrastrukturou (dlážděné ulice), domy z pálených cihel a hygienická zařízení,
Chrámy s pyramidovými střechami věžovitého kupolovité náhrobní stavby, (stupy),
Obdobné stavební materiály jako v Číně,
Architektura ovlivnila okolím země např.: Kambodža,

Amerika

Vyspělé civilizace starověku se nacházeli ve střední a jižní Americe,
Kontakt Evropy a Ameriky až od počátku 16. století, výzkumy původních civilizací až v 19. století,
Původní civilizace nebyly přímo propojeny s jinými světadíly, přesto tvořily obdobné stavební principy např.: stupňovité pyramidy,
Stavby chrámové, palácové a inženýrské sítě,
Hlavní civilizace v Mexiku (Toltékové, Astékové), ve střední Americe (Mayové) a v jižní Americe (Inkové).