Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě [10]

rozbor-díla

 

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Přidal(a): Studijni-svet.cz

 

 

V tomto protiválečném románu spolužáci z gymnázia pod vlivem nacionalistické propagandy vstoupí do války. Autor pak věrně popisuje krutou válečnou realitu. Nepoukazuje při tom na hrdinské činy, ale soustřeďuje se především na utrpení a nesmyslnost celé války. Kniha obsahuje autobiografické prvky.

 

Autor: Erich Maria Remarque

Vliv na dané dílo:

  • Inspirací autora byly především jeho vlastní zkušenosti – v 18 narukoval jako dobrovolník do 1. sv. války, kde byl raněn a konec války strávil v duisburském lazaretu.

Vliv na tvorbu:

  • Remarquova tvorba byla ovlivněna stylem J. Londona, K. Hamsuna a E. Hamingwaye. Celoživotním tématem mu byly osudy vojáků a válečných veteránů. Inspirací mu byly osobní zkušenosti a hrdinové děl jsou často nositeli mnohých autobiografických prvků.

Další tvorba:  

  • Volným pokračováním je román Cesta zpátky ( popisuje návrat válečných veteránů a jejich snahu vyrovnat se s válečnými traumaty a zároveň i se situací v poválečném Německu), román Tři kamarádi (vyzvednut význam frontového přátelství), Černý obelisk ( vylíčena situace v Německu postiženém hyperinflací – místy až groteskně), dále romány: Miluj bližního svého, Vítězný oblouk, Jiskra života, Čas žít, čas umírat. Některé romány označovány jako kolportážní (jednoduchá zápletka určená k odreagování čtenáře, opakování osvědčených vyprávěcích schémat a mísení realistických a sentimentálních prvků s úvahami hrdinů o smyslu života.

 

Společensko-historické pozadí autora

Politická situace: 

  • Smrt F.F. d’Este -> vyhlášení války (1914) -> státy Trojdohody x centrální mocnosti -> postupné zapojení ostatních zemí, Německo napadá Francii -> zákopová válka na západě (původně to měla být blesková válka), povstání v Rusku, příměří v Compiégne (11.11.1918).

Společnost:

  • Obyvatelé trpí válkou (např. VB má z vlastních zdrojů jídlo jen na 3-4 dny/týdně), zrušeny Olympijské hry 1916, po válce obrovské vál. ztráty (muži branného věku) + morální šok -> zradikalizované myšlení -> fašismus, komunismus, v módě se kladl důraz na praktičnost.

Umění:

  • Památníky 1.sv. války na místech nejtvrdších bojů (Fr. – Memorial de Verdun, Něm. – Tannenberg Memorial, It. – Monte Grappa a Monte Tomba, USA – Liberty Memorial), propaganda -> nejčastěji pohledy a plakáty -> nacionalismus, zesměšňování nepřítele, armády -> pochody + písně.

Literatura:

  • Válka otřásla celým společenským řádem a ideály -> reakce poezie -> hnutí dada (1916 – Curych), expresionisté se vymezovali vůči pozitivismu a naturalismu + ve fragmentárních (útržkových) básních a subjektivní prozaické tvorbě se snažili proniknout k podstatě jevů a psych. procesů -> cílem poznání sebe sama, také drama reagovalo na vál. události, román-řeka,  Vznik reportážního románu (ich-forma,ze zápisků vojáků, mozaikovitá struktura zachycuje dialogy, popisy, komentáře, úvahy, emoce, retrospektivní pasáže…), s odstupem let po válce vznik románů s osobními zážitky vojáků -> hodnota děl nespočívá v kompozici nebo zápletce – důležité je realistické a nepatetické svědectví o hrůzách války a nesmyslném umírání -> H. Barbusse, R. Rolland, E. M. Remarque (německé zákopy s odstupem deseti let), dále romány o neúspěšných pokusech zařazení veteránů do společnosti -> A. Zweig, generace poznamenaných amerických spisovatelů = ztracená generace -> E. Hemingway, expresionismus – básník T. S. Eliot, drama – B. Brecht -> princip zcizení -> odstup diváka od děje -> přemýšlení nad chováním soudobé společnosti + autor vkládal podle zásad propagandy slogany… .

 

Rozbor díla: Na západní frontě klid

Obecná charakteristika literárního díla

Literární druh:

  • epika

Literární žánr:

  • protiválečný román

Literární směr:

  • 1. polovina 20.století / realismus (pravdivý obraz války), naturalismus (hrůzy války)

 

Organizace jazykových prostředků (próza)

Slovní zásoba:

  • spisovný, někdy i hovorový jazyk ( + vulgarismy)

Stylistická charakteristika textu:

  • Reportážní dokumentárnost, názornost (očité svědectví), některé úseky knihy připomínají záznamy z deníku
  • Psáno chronologicky + retrospektiva (vzpomínání po návratu z bojiště, odhalování motivace děje)
  • Častá přímá řeč, mnoho úvahových pasáží a lyrických prvků
  • Vulgární výrazy stupňují napětí
  • Napínavé dějové pasáže se střídají s kratšími a reflexivními, ve kterých vypravěč uvažuje nad tím, jak drtivě a hluboce zasáhla válka do jejich životů

 

Tematická výstavba (epika)                 

Vypravěč:

  • Pavel – Ich forma (Er forma na závěr – konstatování smrti Pavla)

Doba děje:

  • 1. světová válka (1914 – 1918)

Místo děje:

  • Západní fronta (Francie), Německo

 

Postavy:

  • Pavel Bäumer (vypravěč): Nejprve bezstarostný student, který dobrovolně vstupuje do války. Zde poznává její skutečnou podobu a postupem času si uvědomuje zbytečnost celého konfliktu a snaží se jen přežít. Později mu je dokonce nepřátelských vojáků líto, protože chápe, že i oni zabíjí jen pro to, aby nebyli zabiti. Na frontě zůstává jako poslední ze spolužáků a nakonec  umírá.
  • Albert Kropp – spolužák
  • František Kemmerich  – spolužák, dlouze umírá už na začátku knihy
  • Müller – spolužák, který stále sní o válečné maturitě
  • Wolf – spolužák
  • Tjaden – spolužák, největší jedlík
  • Leer: spolužák, nosí plnovous a libuje si v děvčatech
  • Stanislav Katczinsky (Kat)– nejstarší, nejlepší kamarád Pavla, houževnatý a mazaný, hlava skupiny
  • Kantorek – profesor na gymnáziu, který přesvědčil hochy, aby se dobrovolně přihlásili do války
  • Himmelstoss – krutý a přísný velitel mladíků, v civilu listonoš, v armádě desátník
  • Deterding – sedlák, myslí jen na svou usedlost a ženu

 

Děj knihy:

Děj začíná po vypuknutí 1. světové války, kdy Pavel Bäumer společně se spolužáky dobrovolně vstoupí do války díky vlasteneckému kázání Kantorka na jejich gymnáziu. Nadšení a odvaha je však brzy opouští už během výcviku, který je náročný a plný šikanování jejich velitelem Himmelstossem. Velitel dává silně najevo, že má nad mladíky převahu, ale oni mu to nakonec vrátí. Brzy umírá František Kemmerich v otřesných nemocničních podmínkách, Pavel je s ním až do konce a utěšuje ho. Po desetinedělním výcviku je jednotka odvelena na západní frontu, kde je čeká obrovské množství hrůz, a všichni poznávají, že válka je docela jiná než si ji představovali. Jsou nuceni zabíjet a přežívat v nelidských podmínkách. Chlapce čeká vše možné od nepřátelského bombardování přes plynové útoky až po krvavé souboje. Jsou v neustálém nebezpečí a Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají. Pavel později dostane dovolenou a vrací se domů za rodinou, která na tom není nejlépe. Mají málo jídla a maminka má rakovinu. Pavel před rodiči zamlčuje hrůzy války a tvrdí, že to není nic hrozného. Setkává se s mnoha lidmi, kteří chtějí slyšet o hrdinských činech z války. Mladík je jimi znechucen, protože vůbec nevědí, o čem mluví a jaké to ve válce je. Později zjišťuje, že mu jeho pokoj, knihy a věci už vůbec nic neříkají a poznává, že poznamenán válkou už nebude schopen se vrátit ke svému životu. Také navštíví také matku Kemmericha, které řekne o smrti Františka. Ta celá hysterická ho nutí přísahat, že zemřel rychle a bezbolestně – Pavel zalže. Po dovolené je povolán do výcvikového tábora, kde hlídá zadržené Rusy. Brzy je vyslán na průzkum terénu, kde je málem dopaden Francouzi. Naštěstí se mu podaří schovat v trychtýři v zemi, kde smrtelně napadne nepřítele a zatím co dlouze umírá, tak u něj musí zůstat ležet, aby ho neodhalili. Svého činu lituje, protože voják byl ve válce ze stejně zbytečného důvodu jako on, ale ví že neměl na vybranou. Později se mu podaří návrat zpět a na vojáka dočista zapomene. Pavel a Kropp jsou zraněni a pobývají v katolické nemocnici. Kropp přijde o nohu a chce se zabít, Pavel se vrací zpět na frontu. Leer a Müler jsou mrtví, Katczinski je zraněn a následně umírá. Na konci války Pavel umírá, právě v den, který je tak tichý, že vrchní velitelství napsalo do zprávy: Na západní frontě klid.

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka):

  • Ukázat skutečnou podobu a nesmyslnost války, obětavost v mezních situacích a válečná přátelství.

 

Inspirace dílem 

  • Kniha byla nejednou zfilmována (1930, 1979…)

 

Reakce na dílo              

  • Okamžité bouřlivé a protichůdné ohlasy, brzy světovým bestsellerem ->  vydán s nákladem 30 milionů výtisků a přeložen do téměř 50 jazyků. V Německu se po nástupu fašismu (1933) Remarque dostal mezi zakázané autory a jeho knihy byly veřejně páleny.

 

Poznámky, vlastní postřehy a zajímavosti:

  • Je popsáno obrovské množství detailů ( problémy s krysami, technika házení granátů, zásobenost nepřítele).
    V knize je také věrně popisována psychika Pavla, která se postupem času výrazně mění.
    Autorova prvotina, která vyšla nejprve časopisecky (1928) a až později knižně (1929).

 

Ukázka:

Je podzim. Někdejších lidí zde už mnoho není. Jsem tu poslední ze sedmi z naší třídy.
Kdekdo mluví o míru a příměří. Všichni čekají. Skončí-li to zase zklamáním, všechno se zhroutí, naděje jsou příliš silné, nedají se odklidit bez výbuchu. Nebudeme-li mít mír, budeme mít revoluci.
Mám čtrnáct dní volna, protože jsem se trochu nalokal plynu. Celý den sedím v malé zahrádce na slunci. Příměří bude co nevidět, i já už v to věřím. A potom pojedeme domů.
Zde mé myšlenky váznou a ne a nechtějí dál. Co mě neodolatelnou přesilou přitahuje a očekává, jsu pocity. Je to lačná touha po životě, je to pocit domova, je to krev, je to opojení z představy: jsem zachráněn. Ale nejsou to cíle.
Kdybychom se byli vrátili domů v šestnáctém roce, byli bychom z bolesti a síly našich prožitků rozpoutali vichřici. Vrátíme-li se nyní, vrátíme se unavení, rozpadlí, vyhořelí, z kořenů vyvrácení a bez naděje. Už se nedokážeme vpravit do života. Vyznat se v životě.
Také nám nebudou rozumět – neboť před námi roste pokolení, které sice strávilo ta léta zde spolu s námi, jež však předtím už mělo postel a povolání a vrátí se do svých starých pozic, v nichž na válku zapomene – a za námi roste pokolení podobné nám, jací jsme bývali, a to nám bude cizí a odsune nás stranou. Jsme zbyteční sobě samým, porosteme, někteří se přizpůsobí, někteří se podvolí a mnozí budou bezradní – léta se rozutekou a nakonec zahyneme. 





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář