Otázka: Napoleonské války
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Tereza Malzová
Napoleonské války
1795 – pařížské povstání roajalistů potlačil mladý generál Napoleon Bonaparte
1796 – tažení francouzské armády proti Rakousku
- 2 proudy:
- jeden na Vídeň
- druhý do severní Itálie (vede Napoleon)
1796 – bitva u Arcole
- vítězná pro Napoleona
- poté táhne na Vídeň
1797 – tažení do Egypta
1798 – bitva u Abúkíru
- námořní bitva
- Anglie napadla francouzskou flotilu a zničila ji
- výhra Anglie
protifrancouzská koalice: Anglie + Rakousko + Rusko
1799 – 18. brumaire (Brumairový převrat)
- vojenský převrat
- parlament přestává existovat
- po římském vzoru → konzulát
- konzul: Napoleon Bonaparte (na 10 let) 1802
- stále je republika
- senát a poslance jmenuje Napoleon
1804 – Napoleon se jmenoval císařem (doživotním)
- obnovena monarchie
1805 – bitva u Trafalgaru
- námořní bitva (u Španělska)
- Británie porazila spojené francouzsko-španělské loďstvo
1805 – Bitva u Slavkova (= bitva tří císařů)
- francouzská armáda zde drtivě porazila vojsko III. koalice
- Rusko (Alexandr I.)
- Rakousko (František I.)
- Bratislavský mír – Napoleon získal Tyrolsko
1807- vyhlášena kontinentální blokáda
- zákaz dovozu veškerého anglického zboží do Evropy
→ pašování přes Portugalsko a Rusko
1807 – 1812 – pokusy podmanit si Španělsko
- Napoleon poslal do Španělska svého bratra Josefa, aby ho dosadil na trůn, ten ale nebyl tak schopný jako Napoleon → neúspěch
1810 – rozvedl se a vzal si Marii Luisu (dcera císaře Františka I.)
1811 – se narodil Napoleon II.
1812 – tažení do Ruska
- bitva u Borodina (1812) – těžko říci, kdo vyhrál, Rusové sice ustoupili, ale ztráty byly na obou místech stejné (kolem 80 000) a Rusové ustupovali díky své obranné strategii
- Napoleon poté vstoupil do Moskvy, ale ta celá shořela (byla ze dřeva), viděl, že dál jít nemá cenu, zahájil ústup, nejhorší ztráty u řeky Berezina
- zpátky se dostalo asi jen 50 000 mužů z 550 000
- bitva u Bereziny (1812)
1813 – bitva Národů (=bitva u Lipska)
- Rakousko + Prusko + Anglie proti Francii
- prohra Napoleona
1814 – Napoleon kapituloval
→ do Francie se vrací rod Bourbonů (Ludvík XVIII.)
- Napoleon je převezen na ostrov Elba (nesmí se vrátit zpátky do Francie)
Ludvík XVIII. se snaží o absolutismus, má problémy se šlechtou, mezi lidmi je neoblíbený
Vídeňský kongres
- 1814 – 1815
- cílem bylo, aby vše navrátilo do původních kolejí (jako před nástupem Napoleona)
- měl vyřešit poválečné uspořádání Evropy – hlavně hranice Francie (základem rok 1792 – vznik republiky) a platbu reparací
- účastnili se ho Anglie (Wellington), Prusko (Fridrich Vilém III.), Rakousko (František I., kníže Metternich), Rusko (Alexandr I.) i poražená Francie (ministr Tyllerand – podařilo se mu zachránit Francii od nejhoršího)
Uznání hranic
Anglie: Malta
mys Dobré naděje
kolonie
Rusko: Polsko (stalo se součástí Ruska až do roku 1896)
Finsko (1815)
Rakousko: Itálie (Benátsko, Milánsko)
Halič (Krakovsko)
Království Nizozemské: vznik (do roku 1830)
Belgie součástí
Norsko: Švédsko
1815 – Napoleon se vrací do Francie
→ 100 dní císařství
1815 – bitva u Waterloo
- konečná bitva pro Napoleona
- Anglie a Prusko, porážka Napoleona, Napoleon poté deportován na ostrov sv. Heleny
1821 – Napoleon umírá
Vznik nových společenství
Svatá aliance
- panovníci Ruska, Pruska a Rakouska, Anglie podepsala za krále, ale ne za parlament
- navržena Alexandrem I.
- jednala ve jménu křesťanské solidarity
- měla za cíl udržet politický a sociální pořádek (systém, který vznikl na Vídeňském kongresu)
- potlačení jakéhokoli pokusu o revoluci
Německý spolek
- 35 států a 4 svobodná města
- v čele stál spolkový sněm
- vedoucí úlohu mělo Rakousko