Němá barikáda – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Němá barikáda

Autor: Jan Drda

Přidal(a): Lenča

 

Česká literatura 2. pol. 20. Století

Vývoj:

  • Období 1945 – 48 – radost z konce války, z osvobození od fašismu, psány autentické zážitky, velký příklon k levici (SSSR)
  • Období 1948 – pol. 50. let – definitivní vítězství komunistů, stalinský kult osobnosti, dogmatismus, oficiální literatura s budovatelskou tématikou
  • Období od pol. 50. let – 1968 – postupné uvolňování vrcholilo Pražským jarem 1968, po srpnu 1968 – konec svobodného vývoje
  • Období 70. a 80. let – tzv. normalizace, tj. totalitní komunistická diktatura

 

3 proudy literatury (vzájemně se ovlivňují):

  • Oficiální, odpovídají vládnoucímu režimu
  • Exilová (vydáváno v cizině)
  • Samizdatová (rozmnožování strojopisně, nemohla nebo nechtěla být vydávána)

 

POEZIE v letech 1945 – 1968

  • reakce na válku, radost z nově získané svobody, patetické vyznání  – F. Halas – Barikáda, J. Seifert – Přilba hlíny
  • obavy o budoucnost – F. Hrubín – Hirošima, Proměna
  • poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti – J. Skácel, V. Nezval
  • tématika rodného kraje, rodiny – J. Seifert, V. Závada

–        literární skupiny: Skupina 42 (Kolář, Kainar, Blatný), Skupina Ohnice (K. Bednář), kolem časopisu Host (Skácel, Mikulášek), kolem časopisu Tvář (Havel, Gruša)

–        autoři: Jiří Kolář – Prométheova játra, Josef Kainar – Moje blues, Ivan Blatný – Pomocná škola Bixley, Jan Zahradníček – Znamení moci, Jan Skácel – Smuténka, J. Suchý – Klokočí, Motýl

 

PRÓZA v letech 1945 – 1968

Válečná próza

1. vlna – reportážní prvky, očité svědectví

  • Jan Drda – prozaik, dramatik
    • vstup do literatury za války
    • díla:
      • Němá barikáda – soubor povídek
      • Dalskabáty, Hříšná ves, Posvícení v Tramtarii – drama s pohádkovými náměty
  • Marie Pujmanová – Život proti smrti
  • téma koncentračního tábory – Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce
  • židovská tématika – Jiří Weil – Život s hvězdou

 

2. vlna – přelom 50. a 60. let – psychologická analýza

  • Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
  • Ladislav Fuks – Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol
  • Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky
  • Jan Otčenášek – Romeo, Julie a tma (heydrichiáda)

 

3. vlna

  • Ota Pavel – Smrt krásných srnců

 

DRAMA 1945 – 1968

  • po válce – Jan Drda, obnoveno D34
  • 50. léta nástup komedie, Vašek Káňa
  • 2. pol. 50. let – P. Kohout – Taková láska
  • 60. léta – obsorudní drama, V. Havel – Zahradní slavnost

rozkvět divadel malých forem – Reduta, Semafor, Rokoko, Husa na provázku, Divadlo na Zábradlí

 

Němá barikáda

Soubor 11 povídek uvozených citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti – první pokus o obraz doby okupace, heydrichiády, Květnového povstání v Praze a osvobození, portréty obyčejných lidí, kteří se v mezné situaci odhodlají k činu a stávají se hrdiny – bezprostředně a samozřejmě, v okamžiku, někdy i proti své vůli (např. latinář Málek, řídící učitel Havlík,…), stanou se svobodnými v nesvobodě (i za cenu vlastní smrti), nebo naopak podléhají a stávají se otroky událostí, postavy mají spíše úlohu typizační, svět viděn zjednodušeně, černobíle (úkladní Němci x stateční Češi)       rysy dobového schematismu a moralismu; moderní povídkový útvar – zachycen vývoj postavy až k odhodlání k akci; výrazná faktografičnost a reportážní dokumentárnost, bezprostřední svědectví.

 

Místo a doba děje

válečné období, heydrichiáda, pražské Květnové povstání

 

Charakteristika postav

postavy mají jednoznačné příznakové rysy – buď jsou lidé dobří, nebo zlí; účastníci Květnového povstání – obyčejní lidé, nuceni se rozhodovat v mezní situaci, ve vztahu k okolnostem       nepatetické hrdinství, morální převaha a lidské hodnoty x Němci – jednoznačně ničemní, zbabělí, suroví, hloupě samolibí

 

Děj

11 povídek – obraz války, boje proti fašismu, boje na barikádách v posledních dnech války a osvobození Prahy

příběh o hrdinství prostých lidí, obrazy ze života

např. povídka Včelař

  • Řídící Havlík ukrývá vysílačku a tři parašutisty, anténa byla Němci objevena, včelín zbořen, nepříčetní Němci (poštípaní od včel) učitele zavraždili, umírající Havlík rukou ochraňuje včelí královnu

povídka Vyšší princip

  • Přezdívka komického profesora, starého mládence, latináře Málka, při jeho hodině byli odvoláni tři gymnazisté, spolužáci. Havelka, Moučka, Ryšánek, zatčeni a popraveni údajně za schvalování atentátu na říšského protektora Heydricha, třídní profesor má ve třídě uvést událost na pravou míru – místo odsouzení před septimou projeví slovy „vražda za tyranu není zločinem“ své hrdinství.

povídka Hlídač dynamitu

  • Ušlápnutý, ustrašený a pokorný 60 letý František Milec vynáší ze skladiště (pro havíře k vyhazování tratí a vojenských vlaků s municí); gestapem vypátrán, zběsile bit, volí společně se ženou smrt jako zázrak oběti a lásky (hrnec s dynamitem postaven na rozpálenou plotnu – výbuch všechny usmrtil).

povídka Pancéřová pěst

  • Sedmnáctiletý Pepík Hošek touží bojovat na barikádách, podaří se mu zneškodnit nepřátelský tank a zachránit barikádu.

stejnojmenná závěrečná povídka Němá barikáda

  • Tři barikády na pražském mostě hají zkušený španělák Franta Kroupa, Holanďan a policajt Brůček; útok tanků odražen, Němci ostřelují barikádu děly, jdou na most, až když barikády „oněměly“ = nastražená lest, úspěšný boj z blízka.

 

Autorův záměr (hlavní myšlenka)

Černobílý, šablonovitě vymezený obraz válečných událostí, rysy schematismu (světlo, stín)

 

Umělecké a kompoziční prostředky

Realita ztvárněna způsobem blízkým filmovému vidění = rychlé změny úhlu záběru, záznam vizuálních vjemů + úsečný komentář, řada konfliktních dějů, vypravěč v pozadí, strhující dramatičnost, emocionálně působící memento – kompozice odpovídá konstrukcím lidové četby, klíčové situace, někdy happy end (Pancléřova pěst), jindy smrt hrdiny (Včelař)

–        prolínání  2 způsobů výstavby:

referující reportážní názorový pohled (realita v dramatičnosti) x univerzální znakovost a vyhodnocený svět

–        jazyk a styl – zdůvěrnění u postav kladných, karikatura u záporných; působivé kontrasty; krátké věty i celé odstavce patetizující i náboženské motivy (růžence kulometných ran), průhledné metafory (fašisté – gorily, smečka vlků, zmijí hnízda, vlkodlaci)

–        Živý hovorový jazyk, lidový tón, slova citově zabarvená, nedopovězené věty, napětí

 

Úryvek, citace

Vyšší princip

„Havelka… Moučka… Ryšánek… pojďte se mnou,“ ozval se ředitelův hlas, vysílený rozrušením. Kolega Vyšší princip, jehož prst (zdvižený), připravený k diktando, ustrnul při tomto překvapení v nepřirozené poloze, se důrazně ohradil: „Pane řediteli, chytáme se právě k latinské kompozici… a tu z vyššího principu… nepřítomnost právě těchto žáků…“

Tři septimáni zmateně vstali, chrastíce učením. Rozhlíželi se po kamarádech, jako by hledali znamení svého příštího osudu, a všem stejně tanula na mysli ostrá vzpomínka na včerejší pošetilou debatu na plovárně.





Další podobné materiály na webu:

Napsat komentář