Otázka: Německá klasická filozofie

Předmět: Základy společenských věd

Přidal(a): anonymní

předkritické a kritické období – I.Kant, Fichte, Schelling
Hegel – filozofie vývoje absolutní ideje, triády, názor na stát
starohegelovci a mladohegelovci
materialistické koncepce 19. – 20. století
Feuerbach – antropologický materialismus
marxismus – 3 směry vývoje

Německá klasická filozofie
Immanuel Kant

1724-1804, německé osvícenství, pod vlivem Descartese
pochází z Köninsbergu (Prusko) ⇒ Kaliningrad (Královec) – nikdy jej neopouští
univerzitní profesor (metafyzika, přírodní vědy, logika, matematika)

1. období předkritické

zabývá se především přírodními vědami
teorie vzniku sluneční soustavy (⇒ Laplaceova teorie)
Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes

2. období kritické – od roku 1770

3 otázky ve filozofii – filozofie na ně má umět odpovědět
- co mohu vědět? – gnozeologie, episteniologie
- co mám činit? – etika (nejpodstatnější)
- v co mohu doufat? – filozofie náboženství
Kritika čistého rozumu
- gnozeologie, existují dvě formy poznání
  - apriorní – předem dané, schopnost myslet, rozumové poznání (vliv Descartese, Leibnitze)
  - aposteriorní – dodatečně dané, smyslovost – receptivita

Kritika praktického rozumu
- etika (forma kategorického imperativu) ⇒ německý romantismus Schiller a Goethe
- rozum
  - teoretický – poučky, zásady, ideje, tak to jest
  - praktický – tak máš jednat, imperativ – všeobecně daný
    - hypotetický
      - podmíněno vůlí jedince (podmíněný)
    - kategorický
      - nepodmíněný = etika, tři zásady etiky

“Jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla platit jako princip všeobecného zákonodárství.”
“Jednej tak, aby lidství v tobě bylo účelem, nikoliv prostředkem.”
zásada autonomie neboli povinnosti – vnitřní svobodné rozhodnutí člověka

Kritika soudnosti (estetika)
- transcendentní – přesah, nelze vše poznat ⇒ agnosticismus
- transcendetální – před zkušeností, stav našeho vědomí
  - estetika
    - jevy – fenomény, ⇒ fenomenologie (19.stol.)
    - jevy jsou poznatelné, protože jsou v prostoru a čase ⇒ ukládají se do vědomí
    - můžeme je empiricky přijmout – poznat
    - synteticky apriorní a aposteriorní
    - věci o sobě – nepoznatelné, nelze empiricky ověřit, základy agnosticismu
    - “koperníkovský obrat”
      - doposud předmětem zkoumání pouze objekty ⇒ nyní subjekty
    - logika (vliv Aristotela)
      - analytika
        
        analytické soudy
        
        subjekt – predikát (predikát obsažen v subjektu)
        
        pouze popisují skutečnost
        
        syntetické soudy – rozšiřující soudy
      - dialektika
        
        úloha rozumu, vývoj (⇒ Hegel)
        
        tři základní ideje
        
        nesmrtelnost duše – psychologická
        
        svoboda – kosmologická
        
        nekonečnost Boha – teologická

mají transcendentální idealitu, nemají empirickou realitu

pokritické období

vědy, ⇒ vliv na romantismus, pozitivismus, fenomenologii

kritizován iracionalisty (Nietzche)

Johann Gottlieb Fichte
– vliv Kanta
– Vědosloví

filozofie činné stránky
“Filozofii si volíme takovou, jací jsme sami.” – etika autonomie
materialismus
- sensualismus – objekt zkoumání – věci, pasivní stránka
idealismus – představa věcí, myslící subjekt – Já, činná stránka
vztah mezi materialismem a idealismem je iracionální

Friedrich W. Joseph Schelling

žák Fichteho
Systém transcendentálního idealismu
idea polarity (filozofie polarity)
- subjektivní ideový princip X objektivní hmotný svět
- ⇒ sloučení ⇒ filozofie identity

⇒ přírodovědci (Purkyně, Humbold)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

žák Schellinga, objektivní idealista, pruský filozof
zakladatel novodobé dialektiky – vývoj ve společnosti
- chápán logicky (myšlení) i ontologicky (společnosti)
- prostřednictvím úspěšného jedince (lest rozumu)
- změna ve skocích (kvantita ⇒ kvalita ⇒ kvalita se později stává kvantitou)
- světový duch vládne dějinami
dialektická triáda
- vývoj filozofie
- teze – počátek myšlení, základ bytí
- antiteze – částečná negace teze (pozitivní část zůstává)
- syntéza – negace negace, zpochybnění toho, co jsme vyjádřili
filozofická triáda – vývoj absolutní ideje
- logika (teze)
  - absolutní idea ve stavu bytí pro sebe, abstraktní idea
- filozofie přírody (antiteze)
  - stav jinobytí (absolutní idea se nevyvíjí)
- filozofie ducha (syntéza)
  - rozvoj sebe sama, proces sebenalezení
  - objektivní – rodina, právo, dějiny filozofie
  - subjektivní – psychologie
  - absolutní – umění, filozofie, náboženství
- absolutní idea
  - základ, čistá idea, pohyb neosobní
  - vývoj = změny ve skocích ⇒ stupňovitý vývoj

Díla

Logika
Fenomenologie ducha
Dějiny filozofie

Pokračovatelé

starohegelovci – rozšiřování myšlenek v oblasti náboženství, konzervativní
mladohegelovci – radikální, kritika, odsouzení absolutní ideje, materialisté

Ludwig Feuerbach

empirický antropologický materialismus (zaměřeno na člověka – 2 části duševní a tělesná)
vliv Hegela, od 30 let mladohegelián
Myšlenky o smrti a nesmrtelnosti
Podstata křesťanství
1841, kritika náboženství
- lidé si své bohy vytvořili – odpor k náboženství
  - egoistické důvodu (nikoliv láska k Bohu, ale k člověku)
  - potřeba se navrátit k smyslově konkrétnímu člověku
  - zakladatel Filozofického antropologismu
  - láska člověka k člověku je důležitější, než láska k bohu
- ⇒ vliv na marxismus

19. století – dělení filozofie

politika – pravice X levice (marxismus)
noetika – racionalismus X irracionalismus
ontologie – materialismus X idealismus

Marxisté

eklektická (vybírá ze zdrojů)
- německá klasická filozofie (Hegel – triády),
- Feuerbach
- anglická politická ekonomie
Smith, Richardo, Mathus – teorie nadhodnoty
- utopičtí socialisté
  - Fourier – výrobně-spotřební celky (falangy), výměnný obchod
  - Saint Simon – řízená plánovaná ekonomika, beztřídní společnost
  - Owen – vize továren, New Harmony (Anglie), Harmony Hall (USA)
- znaky
  - materialismus, monismus, eklekticismus
  - optimistická ⇒ dokonalá společnost
  - evolucionistická ⇒ dokonalá společnost (socialismus předstupněm komunismu)

představitelé:
Karl Marx

1818 – 1883, marxismus
1842 – redaktor Rheinoche Zeitang = Rýnské noviny – poté zakázány
Paříž – Brusel – Londýn, Brusel – zárodek komunistické strany – 18 členů
díla
- Komunistický manifest
- Kapitál – kritika vykořisťování
- Ke kritice politické ekonomie

Bedřich Engels – dialektický materialsimus

Vladimir I. Lenin – doplnění marxismu o leninismus

Josef V. Stalin – rozdělení marxismus – 2 části

dialektický materialismus
- vývoj myšlení, společnostii, vývoj v protikladech a skocích (Hegel)
- zákony dialektické
  - zákon jednoty a boje protikladů
  - zákon přechodu kvantity v kvalitu ⇒ nová kvantita
  - zákon dvojí negace (Hegel)
- historický materialismus
  - kritika kapitalistického výrobního způsobu
  - základna
    - výrobní způsob
      - výrobní prostředky
        
        vlastní kapitalisté
        
        pracovní předměty (to, co vyrábíme)
        
        pracovní prostředky (to, čím vyrábíme)
        
        kapitalisté žijí na úkor dělníků
      - výrobní vztahy – v procesu výroby (rozdělování, směny, spotřeby)
    - nadstavba
      - odrazem základny
      - společenské vědomí
      - filozofie, etika
      - náboženství
      - právní, politické vědomí
    - politická ekonomie, vědecký komunismus

3 směry vývoje marxismu:

socialistický marxismus
- ČSSR – č.4 ústavy 1960, KSČ

komunistický
- Lenin, Stalin, SSSR do roku 1991
- ideál do budoucna, beztřídní společnost, pouze jedna = dělnická

neomarxismus
- před 2. světovou válkou
- prvky anarchismu, psychoanalýzy, existencialismus
- rozpor s marx-leninským učením
- Německo, Francie, 50.léta USA, Pražské jaro
- 1923 – Frkafurktská škola kulturní kritiky
  - Erihh Fromm
  - “Mít nebo být”
  - přirozená forma existence – vlastnictví
  - Marcus Haberbaus

Marxistická filozofie – zásadní nedostatky

přeceňování ekonomické základny
nad ní vědomí – odrazem ekonomiky – výrobní způsob
nadstavba – politika, právo, psychologie, náboženství
podceňována osobnost člověka – duchovní fenomén
podceňována forma osobního vlastnictví
špatná prognóza vývoje společnosti
přeceňování plánovaného hospodářství
cenzura – vznik samizdatu

Frankfurt. škola kulturní kritiky:

Erich Fromm “Mít nebol-li být” – úloha vlastnictví x existence (vlastnin – přiroz.)
Markus
Haberbans