O myších a lidech – rozbor díla k maturitě (2)

rozbor-díla

 

Kniha: O myších a lidech

Autor: John Steinbeck

Přidal(a): Maturant

 

 

Autor: John Steinbeck

  • americký prozaik a dramatik
  • nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1962
  • pocházel z Kalifornie, kde strávil i většinu svého života
  • studoval biologii, prošel řadou zaměstnání, než se mohl plně věnovat literatuře
  • se ztracenou generací souvisí volně vlivem evropanství
  • je spisovatelem velkého porozumění pro psychologii člověka z okraje lidské společnosti
  • polemizuje s tradičními náboženskými normami, zabývá se konfliktem dobra a zla v člověku a možnostmi svobodné lidské vůle
  • ve svých prózách zachycoval hlavně osudy a pocity chudáků, společenských vyděděnců a zemědělských dělníků
  • zemřel v roce 1968

Dílo: 

  • Svrhněte bomby – reportáže ze světových bojišť psané za 2. světové války
  • Pláň Tortilla – humorné vyprávění o kalifornských povalečích
  • V pochybné bitvě – sociální román o stávce česačů bavlny
  • Hrozny hněvu – román je rozměrným moderním sociálním eposem
  • Na východ od ráje – románová kronika osudů fiktivní rodiny Trasků
  • Na plechárně – povídka o životě kalifornských chudáků

 

Literární historie:

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

Ztracená generace (lost generation) – označení generačně blízké skupiny amerických básníků a prozaiků, kteří začali tvořit ve 20. letech 20. století a jejichž vidění bylo ovlivněno zážitkem 1. světové války a pocitem kulturní vykořeněnosti Američana v Evropě, též pocitem neschopnosti zařadit se po válce do života; základním tématem děl příslušníků této generace je zklamání a skepse, rozklad lidských a společenských hodnot a hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury; hrdiny jejích próz jsou jednotlivci ztracení v nepřehledném labyrintu světa, jsou to obvykle rozvrácení, silně citově založení lidé, kteří nenacházejí nikde zakotvení

 

Mezi současníky Steinbecka patří:

  • Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby
  • William Faulkner: Divoké palmy
  • Upton Sinclair: Džungle
  • Sinclair Lewis: Babbitt

 

Rozbor díla: O myších a lidech

Literární teorie – FORMA

 

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LITERÁRNÍHO DÍLA

  • dílo popisuje osud amerických sezónních dělníků v postavách dvou přátel, kteří hledají
    dočasnou práci na farmách a jsou tak odsouzeni k věčné sociální nejistotě
  • děj se odehrává ve 30. letech 20. století v době hospodářské krize
  • název díla odkazuje na báseň Roberta Burnese (Polní myšce)
  • jedná se o velmi působivý příběh vystavěný na dialozích mezi prohnaným a životaznalým Georgem a hloupoučkým Lenniem
  • kniha poprvé vyšla v roce 1937 ve Stockholmu a Londýně
  • literárním druhem je PRÓZA, literárním žánrem je NOVELA
  • tato novela se mírně blíží dramatu

 

ORGANIZACE JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ

  • příběh je postaven na dialozích
  • převažuje hovorový jazyk s jednoduchou, přehlednou stavbou větných celků
  • nespisovný až vulgární
  • krátké popisy, přímé řeči
  • objevuje se i slang, dílo má formu vyprávění
  • stavba textu je přehledná, neobsahuje úvahy, vykresluje dobu 30. let 20. století v Americe
  • autor zvolil zajímavý kontrast mezi příjmením Lennieho (Small = malý) a jeho tělesnou silou
  • psáno ER-formou

 

KOMPOZICE

  • dílo má 6 kapitol, které nejsou pojmenovány, ale navazují na sebe chronologicky

 

OBSAH

TÉMATICKÁ VÝSTAVBA

  • hlavním tématem příběhu je přátelství mezi Georgem a duševně zaostalým Lenniem
  • autor se snaží zachytit důležitost onoho přátelství a důležitost lásky
  • ukazuje, jak se může lidský sen v mžiku rozpadnout

 

Hlavní postavy:

  • George Milton – stará se o svého mentálně zaostalého kamaráda Lennieho, protože o
    to byl požádán Lennieho tetou Klárou; je obětavý a udělá pro něj všechno; občas
    Lenniemu vyčítá, že se o něj musí starat a nemá vlastní život, ale přesto má Lennieho
    rád; touží po spokojeném životě ve vlastním domečku
  • Lennie Small – je velký a silný hromotluk, ale bohužel nepobral moc rozumu; poslouchá George a ve všem mu věří; má rád hebké věci, a tak rád hladí myši a potom štěňátka; bohužel si neuvědomuje svoji sílu, takže je nakonec rozmáčkne
  • Curleyho žena – půvabná, vyzývavá žena, toužila se stát herečkou, ale místo toho žije s manželem, kterého nemiluje; je osamělá, možná proto často koketuje s dělníky, chybí jí láska a žije život, o jaký nestojí
  • Curley – žárlivý, zakomplexovaný, agresivní mladý muž, snažící se vynutit si autoritu pomocí síly
  • Slim
  • Candy
  • Crooks

 

VÝZNAM SDĚLENÍ

  • autor se snaží poukázat na to, jak těžký byl život když musel člověk vandrovat z ranče na
    ranč, neměl žádný stálý domov, žil v bídě, prázdnotě, byl opuštěn
  • ukazuje také na hodnotu přátelství, na vztah mezi člověkem a přírodou
  • sociální motivy se vracejí i v průběhu děje např. v podobě stesků černocha Crookse či napětí Curleyho
  • kritizuje hospodářskou krizi a touhu po majetku a v neposlední řadě také rasismus

 

INSPIRACE DANÝM LITERÁRNÍM DÍLEM

  • tento příběh se stal inspirací především pro filmovou tvorbu
  • byly natočeny hned 2 stejnojmenné filmy, a to v letech 1939 a 1992
  • verze z roku 1992 je velmi známou a úspěšnou, režie se ujal Gary Sinise, který si zahrál také postavu George; postavu Lennieho ztvárnil John Malkovich

 

Literární kritika

  • kritika přijala knihu kladně
  • tato novela patří mezi nejklasičtější díla 20. století
  • také obě filmová vydání byla oceněna kritikou

 

Děj:

Děj se odehrává během hospodářské krize ve 30. letech a vypráví příběh dvou námezdních dělníků, kteří putují za prací z jednoho místa na druhé. Lennie Small je velký a silný, ale duševně je na úrovni malého dítěte, zatímco George je menší, ale bystrý a dává na Lennieho pozor. Lennie je i přes svou mentální zaostalost velmi pracovitý, ale hlavně je velmi silný, což přináší nemálo problémů, protože Lennie rád hladí něco příjemného na omak, hlavně malá zvířátka. Zbožňoval myši, králíčky atd., ale protože si neuvědomoval svou sílu, pokaždé myši při hlazení zlomil vaz.

George s Lenniem měli společný sen – malé hospodářství, kde budou svými pány a kde se Lennie bude moci starat o své vytoužené králíky. George už dokonce vyhlédl malou farmu, kterou vlastnili staří manželé a byli ochotni ji prodat. A protože si na farmu potřebují vydělat, přicházejí na ranč v Soledadu.

Tam se setkávají hned s několika typy lidí. Přirozenou a uznávanou autoritu představoval koňák Slim. Nemusel si úctu sjednávat násilím a výhrůžkami jako majitelův syn Curley. Ten se nosil jako pán a snažil se sobě i všem kolem ukazovat svou sílu tím, že vyvolával spory a rvačky především s těmi, kteří oplývali značnou fyzickou silou a proto se hned od začátku navážel do Lennieho. Problémem byla také Curleyho krásná, ale záletná manželka, která se snažila poblouznit každého muže na ranči. Chodila pečlivě učesaná, provokativně nalíčená a vyzývavě oblečená. Curley na ni také chorobně žárlil, neustále rozčílený obcházel ranč a hledal ji. Ona se zas pod záminkou, že hledá jeho, všem vnucovala. George z ní hned zpočátku neměl dobrý pocit a měl neblahé tušení, že ona nikomu štěstí nepřinese. Ve skutečnosti byla zklamaná svým dosavadním životem. Chtěla se dostat k filmu nebo divadlu, ale místo toho skončila s mužem, kterého ve skutečnosti ani nemá ráda. U ostatních mužů hledala obdiv a rozptýlení a snad toužila i po někom, komu by se mohla vypovídat. Dalším obyvatelem ranče byl černoch Crooks. Bydlel sám, oddělený od ostatních ve své sednici. Důvodem byla barva jeho pleti.

Zachovával si od bílých odstup, obrnil se svou černošskou hrdostí a náplní jeho života byly knihy a práce, ale nebyl vůbec šťastný, cítil se opuštěný a sám. Zvykl si na tento způsob života a stal se mu jakýmsi pravidlem. Když se s ním Lennie jednou zkoušel spřátelit, odháněl ho od sebe a choval se k němu nevrle. Nakonec byl rád, že si aspoň na chvíli může s někým povídat, aspoň na chvíli ho někdo vytrhne ze samoty, ale nepřiznal to. Další neméně důležitou postavou příběhu je stařec Candy, který kdysi přišel o část ruky. Připadá si zbytečný a tuší, že ho z ranče brzy vyhodí. Už mu zastřelili i milovaného psa, se kterým vyrůstal. Zaslechl o Georgově a Lennieho vysněném hospodářství a představa, že by byl svým vlastním pánem a odešel by z ranče, ho tak nadchla, že jim nabídl své naspořené peníze, které činily polovinu potřebné sumy a sliboval, že když ho tam nechají dožít, bude jim pomáhat a svůj podíl jim odkáže. Zatím dost nerealistický sen se tak stal dosažitelným, což všechny tři naplnilo optimismem a vírou v lepší budoucnost.

Curley pořád dorážel na Lennieho a jednoho dne ho napadl. Lennie se nechtěl bránit, protože tušil, že by mu mohl ublížit, ale George ho pobídl, ať se brání. Skončilo to tím, že Lennie Curleymu rozdrtil ruku a Curley ho pak nenáviděl ještě víc. Večer si Lennie hrál se štěňátkem, které dostal. Hladil ho a mazlil se s ním. Opět ale neodhadl svou sílu a zlomil mu vaz. Byl z toho nešťastný, ale jediné, čeho se bál, bylo to, že mu George nedovolí starat se o králíčky. Náhle se u něho objeví Curleyho žena. Chce si s ním povídat. Lennie ji odmítá, protože mu to George výslovně zakázal, ale jí je to jedno. Začne mu vyprávět o svém zpackaném životě, zatímco on mluví o svých králíčcích, jak je rád hladí a mazlí se s nimi.

Ona se začne pyšnit svými vlasy a pobídne ho, aby ji pohladil. Lenniemu se to zalíbí a hladí ji stále silněji a silněji a ona začne křičet. Lennie jí ucpe ústa a drží jí hlavu a když ji prosí, aby přestala křičet, nechtěně jí zlomí vaz. Uvědomí si, že provedl něco špatného. George mu jednou řekl, že v takové situaci má utíkat k vrbám, kde nedávno nocovali, a čekat tam na něho. Tak taky udělal. Seděl mezi vrbami a chvíli se bál, že mu George nedovolí starat se o králíky, chvíli zas, že už o něj George nestojí a nepřijde a byl nešťastný. Ale George přišel, Lennie se divil, že se nezlobí – a on se opravdu nezlobil. Sváděl vnitřní boj sám se sebou. Řekl Lenniemu, ať se otočí a představuje si jejich malou farmu, o které mu začal vyprávět. Když se Lennie otočil a začal snít, George ho zastřelil. Ušetřil ho tak kruté smrti, kterou by mu jinak nepochybně dopřál vzteklý Curley. Tak Lennie zemřel a s ním i jejich krásný sen.

Lennie byl velkým dítětem, pro něhož George představoval otce i přítele, někoho, jehož slovo bylo skoro zákonem, někoho, na koho se mohl spolehnout, komu věřil, koho poslouchal, kdo měl vždycky pravdu, na kom závisel jeho život. Pro George znamenal Lennie přítěž. Často se na něj osočoval a vyčítal mu jeho existenci, snil o tom, jak by se měl skvěle, kdyby nebylo Lennieho, ale přesto Lennieho miloval jako vlastního syna a nikdy, i když to tolikrát opakoval, by ho neopustil. To vše potvrzuje jeho poslední čin. Zabil ho pro jeho vlastní dobro. I když mu to rvalo srdce, nebylo jiného východiska. Nechal ho zemřít naivně zasněného a šťastného s vidinou toho po čem vždy toužil. George byl dobrý člověk a společně s Lenniem zemřela i část jeho samého.





Další podobné materiály na webu: