Otázka: Ontologie
Předmět: Společenské vědy, filosofie
Přidal(a): terezava123
Na co se filozofie ptá?
- = nauka usilující o porozumění a pochopení, jejím předmětem jsou obecné a základní problémy, které se týkají člověka, světa a vztahu člověka ke světu a k sobě samému
- Pro filozofické myšlení je charakteristická kritičnost, racionálnost, argumentace a skepse
- Časté otázky – Co je to pravda? Můžeme něco poznat? Co je dobro a zlo?
- Základ filozofické práce spočívá ve vyjasňování pojmů, analýze a tvorbě argumentů a teorií, promyšlení jejich předpokladů, důsledků a vzájemných vztahů
Jak filozofové pracují?
Filozofické metody:
- = postup, pomocí něhož lze dosáhnout předem stanoveného cíle
- Filozofie zkoumá koncepty (pojmy, ideje)
- Věda x filozofie
- Odhalení pravdy x porozumění konceptů
- Analýza pojmů
- Platónovy dialogy
- Pokusíme se odhalit pravidlo, vymezíme kritéria, vyjmenujeme příklady,
- Spekulace
- Nebereme ohled na to, co víme
- Dialog, interpretace, introspekce
- Myšlenkové experimenty
- Forma spekulace s jasně danými pravidly
- Slouží k představení problému, testování intuicí, kritice nebo podpoře nějakého nápadu
Čemu se věnuje ontologie?
- zabývá se jsoucnem jako takovým, kategoriální strukturou reality, jejím počátkem, příčinami a podstatou
- Zabývá se otázkou „Co existuje?“, „Proč vůbec něco existuje?“
- Kromě jsoucna se zaměřuje také problémem mysli a těla, vztahem celku a části, pojmy možnosti a nutnosti a prostoru a času
Jsoucna:
- = vše co má podíl na bytí, tedy co existuje
- Věci můžeme kategorizovat – třídit a seskupovat (Petr a Pavel jsou muži, jsou také lidé, lidé a zvířata jsou živočichové…= jsoucna, nejobecnější pojmy)
Aristoteles – vymyslel systém na vymezení nejvyšší třídy, pomocí nichž můžeme myslet a vypovídat, má 10 kategorii (jsoucno je to, co je)
- Substance (člověk, pes)
- Kvantita (dvoumetrový)
- Kvalita (modré)
- Relace (vyšší)
- Místo (dům, v budově)
- Čas (dnes)
- Poloha (sedí)
- Vlastnictví (majetek, má brnění)
- Činnost (pálí)
- Trpnost (je pálen)
- Jsoucno musí spadat do z kategorií a zároveň žádné jsoucno nesmí spadat pod více než jednu kategorii
- Jan Duns Scotus – jsoucno je všechno co je z hlediska logické bezrozpornosti možné, čemu neodporuje být (Pegas by jím být mohl, ale kulatý čtverec ne)
Kde se nachází podstata?
Idealismus
- filozofické směry, které tvrdí, že všechny materiální věci závisí na duchovním principu nebo existenci materiálních věcí popírají
- Idealismus = všechno má stejnou podstatu x německý idealismus = pro každého je podstata jiná
Platon – první představitel idealismu
- rozlišování mezi skutečností (svět idejí) a pouhým zdáním (svět jevů)
George Berkeley – být znamená být vnímám
- svádí k solipsismu (=existuji pouze já sám a všechno ostatní je pouze mojí představou)
- empirismus
- tomu se chtěl vyhnout – co nevnímáme my, vnímá někdo jiný
- co nevnímám já, vnímá Bůh
Immanuel Kant – německý idealismus
- Učení o věcech, o sobě, o fenoménech
- Věc má nějakou podstatu (nějak na nás působí) – samostatná podstata zůstane nepostižená (=podstata je vždy stejná, ale i tak ji každý vnímá jinak) = fenomenologie
Johann Gottlieb Fichte – subjektivní idealismus
- Vnímající subjekt –> objektivní příroda
- Poznání přírody ze svého úsilí, snaží se jí přizpůsobit
Friedrich Wilhelm Joseph Schelling – objektivní idealismus
- Vnímající subjekt <–objektivní příroda
- Příroda mě nutí poznávat
Georg Wilhelm Friedrich Hegel – německý idealismus, monistický idealismus
- dialektická triáda: teze-antiteze-syntéza (= impulsem vývoje je spor (antiteze) původního stavu (teze), který v syntéze není zcela zrušen)
- základ skutečnosti – duch
Materialismus
- filozofické směry, které považují za základní princip skutečnosti látku, hmotu a objektivně existující tělesa
- Mechanický materialismus – řídí se zákony mechaniky, ve fyzice platí stejné zákony jako v oblastech jsoucna
- Dialektický materialismus – učení o obecných zákonitostech pohybu a vývoje přírody
- Historický materialismus – výklad vývoje společnosti a dějin
Demokritos – atomista
- Všechno se skládá z atomů -> pohybují se v prázdném prostoru, naráží do sebe, spojují se, a tak vznikají konkrétní věci
Thomas Hobbes – mechanický materialista
- svět je hmotné povahy a myšlení je produktem hmoty, duše jako zvláštní substance neexistuje, víra v boha je plodem lidské fantazie
Karl Marx – materialistický monista
- navázal na Hegelovu dialektickou triádu, ale materialistickým směrem
Paul Henry von Holbach – mechanický materialista
Julien de La Mettrie – mechanický materialista
Naturalismus
- filozofický směr, který tvrdí, že existuje jen to, co můžeme zkoumat pomocí smyslů a rozumu
David Hume – neexistuje nic kromě počitků vnímajícího jedince
Kolik je podstat?
- Jednota a mnohost:
- Jednota je předpokladem mnohosti
Monismus
- označení filozofických názorů, podle kterých jsou všechny věci nebo druhy věcí vysvětlitelné a odůvodnitelné z jednoho principu (nebo na jeden princip redukovatelné)
Parmenidos – radikální monista,
- žádná mnohost, rozmanitost ani změna neexistují
- pro zachování mnohosti je potřeba vývojový princip, který ukáže, jak se mnohost z jednoty rozvíjí
Plotínos – novoplatonismus
- Emanace = prvotní podstata je přeplněna bytím natolik, až to zní přetéká a vytváří vrstvy –> duch, duše, látka
Georg Wilhem Friedrich Hegel – německý idealismus, monistický idealismus
- dialektická triáda: teze-antiteze-syntéza (= impulsem vývoje je spor (antiteze) původního stavu (teze), který v syntéze není zcela zrušen)
- základ skutečnosti – duch
Karl Marx – materialistický monista
- Navázal na Hegelovu triádu, ale v materialistickým směru
Herber Spencer – materialistický monista
- Evoluční teorie (Charles Darwin) – chápal evoluci jako princip přechodu od nevymezeného a stejného k vymezenému a různému
Baruch Spinoza – neutrální monista
- Za jednotný základ skutečnosti považuje Boha/přírodu
- Bůh je jedinou substancí, má ale mnoho atributů, které se projevují v modech
Dualismus
- označení filozofického názoru, který se veškerou skutečnost pokouší vyložit pomocí dvou (většinou protikladných) principů
Pluralismus
- označení filozofického názoru, který trvá na mnohosti podstat, odmítá redukovat skutečnost na jeden sjednocující princip
- Parmenidos
- K
- Anaxagoras – skupina mladších fyziků
- René Decartes – duchovní podstata + hmotná (+ duševní), racionalista
- Abychom dokázali existenci světa, musíme dokázat existenci Boha
- Pravdivý je to, co opravdu zažijeme/ dokážeme
- Myslím tedy jsem
- Metodická skepse
- G. W. Liebniz – idealista/ materialista
- Poprvé použil označení pluralismus
- Monády = základní prvky skutečnosti, jednoduché nedělitelné substance, tzv. silové body tvořící základ materiálních těles
- každá monáda je v sobě uzavřený celek, každá je jedinečná
- Zákon o sporu – ze 2 myšlenek musí být alespoň 1 nepravdivá, můžou být ale nepravdivé obě –> záleží na okolnostech
- Zákon o vyloučení 3. osoby
- Zákon totožnosti
Co je to mysl?
- Duše = princip života spojovaný s dýcháním
Platon
- Chápal duši jako samopohyb, funguje samostatně –> nesmrtelnost
- Pečuje o vnitřní rovnováhu, je v hlavě
- Inteligence se odvíjela od toho, jak dlouho se nacházela ve světě idejí
3 složky – žádostivá – touha po tělesných rozkoších, v žaludku
- vznětlivá – odvaha, v srdci
- rozumová – schopnost nahlížení do světa idejí, v hlavě
Aristoteles
- Chápal duši jako tvar – tělo živým organismem
- Sídlo duše je v srdci
3 složky (pomohly k popisu forem života)
- vegetativní – rozmnožování a růst, rostliny (má ji všechno živé)
- Senzitivní – dává schopnost tělu smyslového vnímání, zvířata
- racionální – rozumové schopnosti, to co dělá člověka člověkem
- pojem mysl – až od 17. století
- mentální stavy – mysl je soubor prožitků, myšlení, pocitů, emocí
René Decartes – metodická skepse = všechno je zpochybnitelný, pouze naše pochybování není možné zpochybnit (protože myslíme)
Internalismus x externalismus
- Internalismus = přesvědčení jsou závislá na vnitřních vlastnostech jedince (co je v jeho hlavě)
- Externalismus = přesvědčení jsou závislá na charakteru vnějšího prostředí (jazyková praxe společenství, jehož jsme součástí.
