Osvícenství

 

   Otázka: Osvícenství

   Předmět: Základy společenských věd

   Přidal(a): Michael

 

 

 

 

Osvícenství  => obecná charakteristika, historické okolnosti, Montesquieu, Voltaire, Rousseau, Herder, encyklopedisté

Charakteristika

• mohutné celoevropské kulturní a filozofické hnutí, které ovlivnilo život v 18. Století
•  zrodilo se v Anglii a Nizozemí, rozšířilo se do Francie, Německa a dalších zemí.
• největšího rozkvětu a věhlasu dosáhlo ve Francii, kde ke vzniku nových myšlenek přispěla ztráta důvěry v královskou moc (neslavný konec vlády „krále Slunce“, nepoučitelnost Ludvíka XV. a neschopnost Ludvíka XVI
• vzpoura
  • francouzští osvícenci vystupují proti starým autoritám – byli fascinováni anglickou přírodovědou (Newtonem a jeho univerzální fyzikou) a filozofií( Locke- politická filozofie)
  • tvrdili, že je třeba stavět se skepticky ke všem zděděným pravdám – odpověď na všechny otázky si člověk musí najít sám.
  • vzpoura se nakonec obrátila i proti církevní, královské a šlechtické moci.
• Základem osvícenství je rozum, který se stává základem všeho poznání a veškerého výkladu světa.
• Osvícenství klade důraz na lidskou svobodu, rovnost, toleranci a přirozené principy práva.
• bojují proti cenzuře, otroctví, mučení
• Převažují tendence vysvětlovat jevy, a to jak přírodní, tak i společenské, mechanicky (vliv Newtona).
• osvícenství znamená víru ve vědu, rozum a pokrok: přesvědčení, že sám postup ve vědách a osvěta v podstatě přinese jako důsledek pokrok ve společnosti a v kvalitě života
• Byli spíše deisty. (Bůh svět stvořil, ale dál do něj nezasahuje. Je to Nejvyšší Bytost, která se zjevuje prostřednictvím přírody a jejích zákonů, nezjevuje se však žádným „nadpřirozeným“ způsobem – s takovým filozofickým Bohem jsme se setkali u Aristotela – první hybatel).
• Poprvé v dějinách myšlení je filozofie v radikální opozici vůči církvi a náboženství.
• Historické okolnosti
  • Myšlenky osvícenství výrazně ovlivnily historické události konce 18. Století
  • severoamerické hnutí za nezávislost spojené se založením USA (1776) a Velkou francouzskou buržoazní revolucí (1789).
  • Na rozdíl od Francie a USA, kde myšlenky osvícenství napomohly revolucím, na evropském kontinentě se promítly do systému osvícenského absolutismu, a to především v Prusku (Fridrich Veliký), Rakousku (Josef II.) a zčásti též v Rusku (Kateřina II.).
  • Osvícenští panovníci prosazovali přeměnu společnosti především formou rozsáhlých reforem
• Francouzské osvícenství
  • Jejich vzorem byla Anglie
  • Francouzi obdivují společenský pokrok, cítí se svázáni tradicemi, absolutistickou vládou Ludvíka XIV. (Stát jsem já!) a také stále přetrvávajícími výsadami církve.
  • Francouzské osvícenství je oproti anglickému a německému velmi radikální.
  • Ostře bojuje proti tradicím, modlářství a pověrám, jedinou autoritou je rozum, vlastní svobodný úsudek
  • Voltaire

v   Ironický spisovatel a „praktický“ filozof

v   Velmi oblíbený lidmi

v   Přesto byl ve Francii pronásledován absolutismem a několikrát byl nucen opustit Francii.

v   Výrazně na něho zapůsobily dva dlouhodobé pobyty v Anglii

v   Kritik církve a společnosti

v   Odmítal, že by byl ateista, ale spíše Deista (uznává boha, ale ten nezasahuje do našeho světa

v   Říká, že je důležité rozlišovat náboženství a pověru

v   Díla

 

• FILOZOFICKÉ LISTY O ANGLIČANECH

ü   Srovnání Anglie a Francie, jejich politického zřízení

ü   Kritizoval Francii

ü   Anglie je podle něj svobodnější (dělba státní moci)

• POJEDNÁNÍ O SNÁŠENLIVOSTI

ü   Vystupoval proti dogmatismu (ten kdo se drží jen jednoho názoru, kdy všechny jsou špatné jen jeho dobrý)

• FILOZOFICKÝ SLOVNÍK

ü   Zabývá se společenským řádem

• ESEJ O MRAVECH A DUCHU NÁRODŮ

ü   1. Filozofické dějiny v moderní verzi

ü   Nezabývá se daty a událostmi ale kulturním vývojem

• CANDIDE (kandid)

ü   Beletristické dílo

ü   Výsměchem Leibnizově myšlence o jeho představě nejlepším světě

• JEAN JACQUES ROUSSEAU

v Narodil se v Ženevě, v rodině hodináře.

v Matka zemřela při porodu, otec se o dítě záhy přestal starat.

v To ovlivnilo jeho život a názory. Vychovávali ho příbuzní.

v  R. prožil dětství jako čtenář a snílek.

v Ve 13 letech byl dán do učení, těžce nesl omezení své svobody, z učení utekl a vydal se na toulky Francií, Itálií, Švýcarskem.

v Vykonával nejrůznější povolání – písař, komorník, opisovač not, vychovatel…

v Jeho vyspívání pomohla paní de Warens, která mu byla matkou i milenkou.

v S jejím doporučením se vydal do Paříže, kterou začal okouzlovat svou citovostí.

v Nechával se podporovat zámožnými přáteli.

v Zvláštní kapitolou byl jeho dlouholetý svazek s bývalou služebnou Terezou Lavasseurovou, se kterou měl pět dětí. Všechny dal tento velký teoretik do nalezince.

v  Zemřel v Paříži, pronásledován neustálým patologickým strachem ze svých odpůrců

v Dílo

• Jeho díla byla nadšeně čtena, zároveň odsuzována a pálena.
• VYZNÁNÍ

ü   Autobiografie

ü   Posmrtně

• ROZPRAVA O PŮVODU A ZÁKLADECH NEROVNOSTI MEZI LIDMI

ü   R. rozlišuje nerovnost

«   přirozenou (věk, zdraví, dispozice)

«   umělou (mravní, politická; ta, která je uměle vytvořena)

ü   Příčinou této umělé nerovnosti je soukromé vlastnictví

ü   Ti, kdož si přivlastnili to, co patřilo původně všem nyní diktují podmínky společenského soužití.

ü   Na jedné straně tedy stojí lidé bohatí a mocní na druhé straně lidé chudí a nesvobodní, kteří jsou odkázáni svévoli mocných.

• O SPOLEČENSKÉ SMLOUVĚ.

ü   Soukromé vlastnictví musí být zrušeno

ü   Všichni lidé si mají být rovni a mají právo být svobodni

ü   Každý člověk má právo ovlivňovat soužití společnosti

ü   Obhajuje rovné hlasovací právo

ü   nutný předpoklad je malá rozloha státu (sám pocházel z Ženevy), ale pro velké státy toto není možný, těžko uskutečnitelný

ü   Ideální forma – demokracie

• EMIL ČILI O VÝCHOVĚ

ü   výchova by neměla člověka spoutávat, ale bránit špatnému vlivu společnosti, jelikož civilizovaný člověk je zlý a zatvrzelý

ü    do 15 let by měl být člověk vychováván na statku daleko od civilizace, mezi 12 a 15 rokem nastupuje intelektuální výchova, po 15. roce morální výchova a teprve pak společenská výchova

• CHARLES LOUIS de MONTESQUIEU

v   od mládí politická kariéra (prezident parlamentu v Bordeaux)

v    navštívil Anglii, kterou obdivoval

v   přesvědčený zastánce svobod a politických práv jedince a právní teoretik

v   dílo

• PERSKÉ LISTY

ü   nepřímo (Usbec píše domů) pranýřující francouzské společenské a politické

ü   poměry v kontrastu zejména s Anglií

• ÚVAHY O PŘÍČINÁCH VELIKOSTI A PÁDU ŘÍMANŮ

ü   -vydáno v Anglii

ü   dokazuje, že uspořádání státu není náhodné, ale že zákonitě vyrůstá ze specifických podmínek

• DUCH ZÁKONŮ

ü   klasické dílo ústavního práva a tzv. geografického směru v politologii

ü   v němž mj. představuje své pojetí dělby moci

ü   Staví se kriticky k absolutní monarchii a vyzvedává monarchii konstituční

ü   Zárukou politické svobody je oddělení a vzájemná kontrola tří druhů moci

ü    Moc by měla být rozdělena

«   na zákonodárnou (parlament)

«   výkonnou (vladař)

«   soudní (nezávislé soudy).

• Encyklopedisté
  • k víře v rozum se u osvícenců připojovala i víra ve vědu jako nástroj pokroku
  • začali proto vydávat naučný slovník, který začal vycházet začátkem druhé poloviny 18. Století
  • ENCYKLOPEDIE ANEB NACIONÁLNÍ SLOVNÍK VĚD, UMĚNÍ A ŘEMESEL.
  • celá látka je rozdělena do tří částí

v   vědy

v   svobodná umění

v    mechanická umění.

• A právě popis technicky zaměřených věd a profesí má pro francouzskou společnost velký význam, neboť jí umožnil rychlý rozvoj vědy, techniky, výroby a řemesel.
• Tvůrci

v   Denis Diderot (dení didró)- hlavní redaktor

v   Voltaire

v   Montesquieu