Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Honza Nachtigal a brigitte
Pravěk – prehistorické období dějin lidstva
V období 3 milionů let př. n. l. – 4000 př. n. l. (pouze pro některé oblasti, jinde déle), končí objevem písma na daném místě, tedy různě.
Nejdelší období dějin lidstva, je to nejstarší a nejdelší dějinná etapa.
Pravěk je dlouhý až 3 miliony let. Pravěk je periodizován jinak v každé civilizaci a tato periodizace odpovídá Evropě bez otrokářských států (Řecko, Řím).
Informace o něm čerpáme z hmotných pramenů (pohřebiště, sídliště, kultovní místa, místa těžby, zbraně, malby v jeskyních, sošky); písemné prameny nejsou.
Vznik a vývoj člověka, lidské společnosti a kultury. Jeho studiem se zabývá prehistorie.
Hlavní podíl na tělesném a duševním rozvoji měla práce – lidé si prací opatřovali potravu a vše potřebné k životu.
Podle způsobu obstarávání potravy dělíme pravěk na 2 období:
1. Přisvojovací hospodářství
Trvalo téměř 3 miliony let, lidé se živili sběrem plodů a lovem zvěře, přisvojují si, co příroda dá, jsou na ní závislí, nejsou schopni se podílet na výrobě potravin, neexistuje tedy zemědělství. Do tohoto období spadá paleolit a mezolit.
2. Výrobní hospodářství
Začalo přibližně před 10 000 lety (= neolitická revoluce), vzniklo zemědělství a chov domácích zvířat, lidé již cílevědomě vyrábějí to, co potřebují k obživě. Přechod od lovu a sběru k zemědělství a pastevectví.
Geologicko-archeologická periodizace
Prvohory
Druhohory
Třetihory
Čtvrtohory
Archeologická periodizace
Paleolit
Mezolit
Neolit
Eneolit
Chronologie vývoje člověka
Homo habilis
Homo erectus
Homo sapiens
Archeologie
Archeologie = věda zkoumající hmotné prameny (sídliště, pohřebiště, pole, místa těžby). Nalezené předměty nazýváme artefakty.
Metody archeologického výzkumu:
a) Destruktivní – musí být dokumentace, kope se do země, hledá se místo, nálezy se zkoumají v laboratoři.
b) Nedestruktivní – letecká archeologie (pozorování odlišností v krajině z letadla).
Dělení archeologie – podle určitého období nebo specifického tématu.
Datování: chronologie relativní nebo absolutní.
Metody:
1. Radiokarbonová destruktivní (pouze organické předměty)
2. Radiokarbonová nedestruktivní (plazmová komora ‑ výpočet uhlíku)
3. Luminescence (stáří předmětu dle vyzářené energie ve tmě)
Periodizace pravěku
1. Doba kamenná (3 mil. let př. n. l.)
a) Starší (Paleolit)
b) Střední (Mezolit)
c) Mladší (Neolit)
d) Pozdní (Eneolit)
e) Chalkolit (neboli doba měděná – na Předním východě)
2. Doba bronzová (3000 př. n. l.)
a) Starší
b) Střední
c) Mladší
3. Doba železná (od 1500 př. n. l. v Malé Asii, v Evropě od 700 př. n. l.)
a) Starší – halštatská
b) Mladší – laténská
4. Doba římská (0 – 400 n. l.)
5. Doba stěhování národů (4.–6. století n. l.)
Vývoj člověka
Antropologie – věda o původu a vývoji člověka
Antropogeneze – proces vzniku a vývoje člověka jako bytosti biologické i společenské
Hominizace – polidšťování, rozvoj těla
Sapienizace – rozvoj mozku a společenského myšlení
Hominizace = začíná se vyvíjet člověk: zvětšení lebky a mozkovny, ztráta srsti, napřímení postavy, zesílení pánve, palec proti prstům, změna stavby ruky, vznik řeči, abstraktní myšlení a sdružování se do společností.
Vývojová řada
1. Ramapithecus (10 – 3 mil. př. n. l.) – lidoop zčásti chodící po dvou, vegetarián, 100–110 cm, naleziště v Indii, Číně, Africe, Evropě.
2. Australopithecus (5–4 mil. př. n. l.) – téměř vzpřímený, 120 cm, 35–45 kg, používal jednoduché nástroje, sběr plodin, jí maso i rostliny.
3. Homo habilis (člověk zručný; 2,5–3 mil. př. n. l.) – 125 cm, 40 kg, zdokonalení stavby ruky, vědomé zhotovování nástrojů, Olduvajská rokle.
4. Homo erectus (člověk vzpřímený; 1,5–1 mil. př. n. l.) – 160 cm, výroba kamenných nástrojů, pěstní klín, znal oheň, společenský život v tlupách.
5. Homo sapiens (člověk rozumný; 400 000 př. n. l.) – duševní rozvoj, pazourkové nástroje, oheň, neandertálská větev slepá.
6. Homo sapiens sapiens (40 000 př. n. l. a dále) – člověk současného typu, souvislá řeč, umění, malby v Altamiře a Lascaux, sošky, Věstonická Venuše, Cro‑Magnon.
Naleziště: Francie (Cro‑Magnon), Věstonice, Přerov, Mikulov, Štramberk.
Doba kamenná
Člověk využívá kamenné nástroje. Doba kamenná dále členěna:
a) Starší – paleolit (3 mil. – 10 000 př. n. l.)
Rozdělení:
– Starší paleolit (3 mil. – 250 000 př. n. l.) – výskyt Homo habilis a erectus, kamenné nástroje, kanibalismus.
– Střední paleolit (250 000 – 40 000 př. n. l.) – Homo sapiens neandertalensis; znal oheň, řeč, pohřby, náboženské představy, zdobení předmětů.
– Mladší paleolit (40 000 – 10 000 př. n. l.) – Homo sapiens sapiens; artikulovaná řeč, obydlí blízko vody, malby v jeskyních Altamira a Lascaux.
b) Střední – mezolit (10 000–7 000 př. n. l.)
Oteplování po době ledové, vyhynutí velkých zvířat, vyskytují se jeleni a zajíci.
Sídliště na vyvýšených místech, lovecké revíry, rybolov, sběr, udice a lodě.
První pohřebiště (kostrové i žárové), zdomácnění psa, rozdíl v kulturách.
c) Mladší – neolit (7000–5000 př. n. l.)
Usedlý způsob života, domestikace, prudký příbytek obyvatelstva.
Zemědělství (žďáření = vypalování lesa, klučení = kácení lesa).
Obydlí – tři kůly překryté slaměnou střechou mazanicí.
Vznik keramiky, textilnictví a řemesel, stálé příbytky, matriarchát.
Hlavní kultury: lineární, vypíchaná, malovaná keramika.
Lineární keramika (Bylany u Kutné Hory), vypíchaná (na ni navazuje), malovaná (žlutá, modrá, zelená).
d) Pozdní – eneolit (5000–3500 př. n. l.)
Kamené nástroje, postupné používání mědi, počátky metalurgie, kolo a oradlo.
Rozvoj řemesel a obchodu, méně příznivé klima – řidší osídlení.
Sousedská občina (z různých vesnic), vesnice městského typu.
Patriarchát – roste význam muže jako ochránce a válečníka.
Hlavní kultury: nálevkovité poháry (Nizozemí – Ukrajina), šňůrová keramika (kočovní pastýři, Vikletice u Chomutova), zvoncovité poháry (Indoevropané, oradlo, keramika tvaru zvonu).
Kultura s kanelovanou keramikou (4000 př. n. l. – Morava, Slovensko, Rakousko – žlábkovaná výzdoba).
Megality a megalitické stavby
Menhiry a dolmeny (Stonehenge, Francie – Carnac s 3000 menhiry).
Tromlech = seskupení do kruhu, asi astronomické účely.
Doba bronzová (3500–750 př. n. l.)
Nový materiál = bronz (sloučenina mědi a cínu), vznik nejstarších civilizací (Egejská oblast).
Vývoj zemědělství, hornictví, hutnictví, kovotepectví a obchodu.
Konzervace potravy – ocet, sůl, sušení, solení.
Keramika glazovaná, textilní výroba, nářadí (srpy, motyky, radlice).
Opevněná sídliště hradiska, směnný obchod, sociální rozdíly.
Kultury:
– Únětická (kvalitní keramika, Únětice, Šardičky, Kyjovice)
– Mohylová (nad hroby mohyly, pastevci)
– Kultura popelnicových polí (žárové pohřby, urne, velká opevněná osídlení, rodová aristokracie)
Dále: oteplení, války o území, klesá dálkový obchod, nedostatek mědi a cínu → železo.
Doba železná (od 1500 př. n. l.)
Skythové, Etruskové a Řekové znají železo.
Starší – halštatská (750–400 př. n. l.)
Centrum v Hallstattu u Salcburgu (solné doly). Rozvoj zemědělství, chov, čtyřkolové vozy. Víra v boha s lidskou podobou (antropomorfismus), víra v posmrtný život – bohaté hroby s výbavou. Kultury: Bylanská, Horákovská, Slezskoplatěnická.
Mladší – laténská (400–0 př. n. l.)
La Téne – Keltská pevnost (Svýcarsko). Keltové (Bojové, Volkové) v Čechách, mince statéry, první mimo antický svět. Kněží =druidové; společnost Bojovníci a Obecní lid. Oppida (Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, Zbraslav, Prostějov). Kvalitní šperky, hrnčířský kruh. Uctívání bohů Taranise, Teutata a Esuse. Keltský kalendář – teplé (beltine) a studené (samain) období.
Doba římská (0–400 n. l.)
Germáni a jejich střety s Římany – přejímají jejich kulturu. Germáni méně vyspělí než Keltové, nemají opevněná sídla, ale krále.
Zemědělství a pastevectví hlavní obživa. Mají runové písmo (24 znaků). Bohové – Odin, Thor, Loki. Přebírají řemeslné a zbrojní techniky Římanů.
U nás Markomani a Kvádové, dále Frankové, Sasové, Vandalové. Rozvoj kovářství, zbraní, snížení produkce potravin.
Doba stěhování národů (4.–6. století n. l.)
Vpád Hunů – Attila („bič boží“, 375 n. l.) → zánik Západořímské říše. Vznik barbarských království, příchod Slovanů z oblastí Visly a Dněpru.
Rozdělení Slovanů: Západní (Češi, Poláci, Slováci), Východní (Ukrajinci, Rusové), Jižní (Chorvati, Bulhaři).
Cyklické hospodaření (vypalování lesa a střídání půdy), řemesla, zemědělství, nemají profesionální bojovníky, vládne sněm, kmeny vedou náčelníci, žreci.
Polyteismus: Svarog (oheň), Perun (hromy), Radegast. Víra v nadpřirozené bytosti (vodníci, polednice).
