Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): kaculida
– Období hmotných historických pramenů
– Položeny základy lidské společnosti
– Archeologie – samostatná historická věda o vývojových etapách lidské společnosti – na základě vykopávek
Pravěk se dělí:
a) Podle materiálu používané při výrobě nástrojů – Thompson (1836)
- Doba kamenná – starší (paleolit)
- Střední (mezolit)
- Mladší (neolit)
- Pozdní (střední Asie – chalkolit; Evropa – eneolit)
- Bronzová (1800 – 1000)
- Železná (700 – 0)
b) Podle získávání potravy
- Přisvojovací (paleolit – mezolit)
- Výrobní (neolit ->)
Vznik a vývoj člověka
a) teorie stvoření – viz Bible – stvoření světa za 6 dnů, Adam a Eva přes zákaz ochutnali zakázané ovoce ze stromu poznání, proto byli vyhnáni na Zem z ráje
b) teorie vývojová – viz anglický badatel Charles Darwin (dílo O původu člověka) dokázal vývoj živočišných druhů
Vývoj člověka
ô Antropologie – věda o vývoji člověka
ô Antropogeneze – proces vývoje člověka jako biologického typu
ô Hominizace – polidšťování člověka
ô V celém paleolitu probíhá vývoj člověka
ô Změna postavy a vzrůstu
ô Změna fce končetin, forma ruky
ô Změna hlavy – sapientace = proces utváření mozku a myšlení (zvětšování mozkové části, zmenšuje se část obličejová), mizí zvířecí vzezření (tlama -> ústa), mizí nadočnicové oblouky, formuje se nosní přepážka, čelo, brada
ô Ramopiték – předchůdce, z Afriky, sběr semen a plodů
ô Australopitékus – postava se napřimuje, z Afriky, po čtyřech ale na krátkou vzdálenost po dvou, běh, kostěná kultura = sebral kost, použil ji
ô Homo Habilis – z Afriky, trpaslík, 1,2 m, postava se napřimuje – klenba chodidla, chodil po dvou, zručný, uměl vyrobit nástroj, masitá potrava
ô Homo Erectus – vzpřímená postava, robustní, z Jávy, Pekungu, Heidelbergský (Evropa)
ô Pekingský – 7 m ohniště – důležité použití ohně, dorozumívání posunky, zbrojnice kamenných nástrojů (křemen, pazourek, pískovec)
ô Homo Sapiens – mozkovna podobná člověku dnes, nálezy po celém světě, člověk rozumný
ô Homo Sapiens Sapiens – člověk dnešního typu, člověk kromaňonský, vyvinutá postava a mozkovna, 180 cm, atletická postava, lovil
Doba kamenná
Paleolit
ô Střídání klimatu, velké rozdíly teplot
ô Doby ledové – posun Skandinávského ledovce k Jihu (k naší S hranici = gigantický pohyb ledu – jednotvárná plocha (ledová), dochází k ochlazení – změna vegetace
ô Sběr semen a plodů, lov zvěře a ryb
ô Nástroje z kamene (otloukáním, štípáním), pěstní klíny, kostěné nástroje (harpuny, jehly)
ô Oblékání do kožešin – spojené šlachami
ô Užívání ohně – teplo, světlo, ochrana před zvěří, pokrmy
ô V tlupách – společný lov, obydlí (jeskyně, skalní převisy, jámy, chatrče)
Mezolit
ô Doba meziledová, oteplení – sběr, lov, rybolov
ô Kombinované zbraně, nástroje – oštěp
Neolit
ô Výrobní hospodářství – výroba předmětů pro vlastní potřebu
ô Zemědělsko-dobytkářské hospodářství – lov
ô Neolitická revoluce: Pěstování rostlin a domestikace zvířat
ô Domestikace – mládě
ô Dělba práce – dříve důležitá matka, vzniká patriarchát – práce na poli jako zemědělec – vzrůstá role muže
ô Hák – k orání
ô Výroba keramiky – hrnčířství
ô Stavba domů z dřevěných kůlů – kvůli obdělávání půdy – usedlejší život
ô Vznik vesnic o deseti domech – neolitické vesnice – sídliště
Eneolit
ô Jednoznačné zemědělství
ô Převládá patriarchát
ô Kosterní hroby – skrčenci – milodary – posmrtný život
ô Bohové – jevy počasí, meteorologické
ô Dolní Věstonice, Pavlov u Mikulova, Předmostí u Přerova – mamutí hřbitov – 1000 kusů => nejdůležitější u nás z Doby kamenné
ô Naleziště v Šárce, Hlubočepy
ô Bylany u Kutné Hory – nálezy lineární a malované keramiky
Eneolit – Evropa
– Řidší osídlení, spíše soběstačné vesnice
– Převažují kamenné nástroje, málo rudných nalezišť. Drsnější klima – celkově pomalejší charakter vývoje!
– Vznikají diferencované kultury! Nálevkovitých pohárů – S až V Evropa, bohatě zdobená keramika, šperky, sekeromlaty. Dálkový obchod – jantar, měď
– Z Evropa – Megalitické kultury – obrovské monumentální kameny. Dolmeny – pohřební komory. Menhiry – vysoké kamenné hrobky (Carnac v Bretani, Stonehenge v Británii)
– Kultura se šňůrovou keramikou a Kultura zvoncovitých pohárů.
Doba bronzová
ô Bronz nahrazuje kámen a pazourek
ô Slitina mědi a cínu
ô Kadluby – nádoby na odlévání a slévání
ô Odlévání do ztracené formy – každý výrobek originál
ô Dýky, kopí, sekyry, pracovní nástroje (srpy, sekyry), šperky
ô Vznik nových odvětví řemesel – hutnictví, kovolitectví, kovotepectví
ô Unětická kultura – u nás – Unětice u Prahy – pohřebiště
ô Směsný obchod – společná dělba práce – zemědělci a řemeslníci
ô Směsný obchod => nástroje za obilí/mrkev
ô Dokázaný obchod i mezi různými oblastmi – dálný
ô Stále hroby skrčenců -> kosterní hroby -> rozšiřuje se pohřbívání žehem -> žárové hroby => pálení; popel v nádobách => popelnice
ô Ostatky do země spolu s milodary (popelnice do země)
ô Kultura popelnicová, kultura polí popelnic
ô Mohyly – mohylová kultura – kameny navršené na sebe – Milaveč u Domažlic (žárová hroby), Býčí skála v Moravském krasu (nalezena soška bronzového býka)
Doba železná
1. Halštacká (700 – 400)
2. Laténská (400 – 0)
3. Římská (0 – 200)
ô Tavením v železných pecích z železné rudy – vývoj hutnictví
ô Výroba železných nástrojů – stejné jako v době bronzové + dláta, meče, nože
ô Fe kujnější, tvrdší => lepší využití
ô Zapřahání koní => kolářství
ô Kultura Bylanská z Halštacké doby – podle Bylany u Kutné hory, pohřebiště knížecích hrobů – bohaté vybavení, víra v posmrtný život
ô V době laténské přichází k nám Keltové z JV Francie
ô Pronikají také to S Itálie (tam označováni jako Galové), přicházejí do styku s Etruskou kulturou -> roznášejí ji po Evropě
ô U nás kmen Bójů – hemum (území) => Bohemia
ô Stavěli oppida – opevněná hradiště -> základ pozdějších měst, propracovanější systém opevnění – velmi bezpečné
ô Nejznámější Závist u Zbraslavi, Stradovice u Berouna
ô Keltové měli sbory duchovních – druidové – posvátná místa, háje, vyráběli sošky (hlava Kelta), razili mince, vynikající řemeslníci
ô Tak jak se objevili tak i zmizeli -> vytlačeni germány – Markomani a Kvádové
ô Ti ohrožovali Římany a postavili proti nim na S římské říše lime romanus – opevnění, i u nás – Mušov u Břeclavi
ô Markomanské války – v 2. Století našeho letopočtu za vlády Marca Aurélia
na území Čech a Moravy
– V Čechách se jednalo především o úrodné nížiny kolem Labe, dolní Vltavy, střední a dolní Ohře a kolem dolní Jizery a Bíliny. Na Moravě staré sídelní území zahrnovalo jihomoravské úvaly a nivy střední a západní Moravy. Malá ale významná stará sídelní oblast, známá jako tzv. Malá Haná
