Otázka: Pravěk
Předmět: Dějepis
Přidal(a): Majka a mishnva
Vývoj člověka, periodizace, osídlení, kultury
nejdelší (3 mil.) a nejstarší úsek v dějinách lidstva, přibližný výskyt tvorby prvních kamenných nástrojů předchůdcem člověka (asi 3 milióny let před Kr.). Období pravěku podle evoluční teorie (Charles Darwin – člověk se vyvinul z jiných živočichů) i dalších teorií (náboženské – stvoření bohem, zavlečení života z vesmíru). Začátek = výskyt prvního člověka, závěr = staroorientálních států + písma (4. tisíciletí před Kr.), v Evropě 1. tis. př. n. l., u nás konec v 5. stol. n. l.
ROZDĚLENÍ: geologicky – prvohory–čtvrtohory / historicky podle suroviny nástroje – kamenná (paleolit, mezolit, neolit a eneolit), bronzová (starší, střední a mladší) a doba železná (starší – doba halštatská a mladší – doba laténská). Také podle způsobu obživy (přisvojovací hospodářství, výrobní hospodářství) a uspořádání společnosti (tlupa, rod – patriarchát, později kmen).
VÝVOJ ČLOVĚKA
Vývoj začal v Africe.
Předchůdci člověka: Egyptopithecus (Fajjúm, Egypt), Ramapithecus, Australopithecus (4–2 mil. let; „jižní opice“, nález „Lucy“ z r. 1974, Etiopie). Příčinou vývoje člověka byla doba ledová – změna prostředí, napřimování postavy, změna čelisti, opozice palce, zvětšení mozku.
Slepá vývojová větev – Australopithecus × vyvíjející linie rod Homo.
Homo habilis (člověk zručný) – nejstarší, jednoduché kamenné nástroje (sekáče, úštěpy), obsah mozku ½ dnešního, Afrika (Keňa, Tanzanie – Olduvajská rokle), přisvojovací hospodářství (sběr plodů, vajec), společnost tvořila tlupy.
Homo erectus (člověk vzpřímený) = opočlověk. Rozšířen v Africe, Asii (Čína – člověk pekingský, Jáva, Sumatra), Evropě. Lovec a sběrač, znal oheň, vyráběl pěstní klíny.
Homo sapiens neandertalensis („Neandrtálec“) – Afrika, Asie, Evropa (Neandertal, Steinheim, Šala, Gánovce). Specializovaný lov – skupiny lovců mamutů, výroba kombinovaných nástrojů (pazourek, křemen, dřevo, kámen). Pohřbíval mrtvé, měl představy o duši. V ČR nálezy: Šipka u Přerova, jeskyně Kůlna.
Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu) – lov koní, bizonů, mamutů. Šperky a sošky (Věstonická Venuše, Předmostí, Cro-Magnon), jeskynní obrazy v Lascaux a Altamiře. Uctíval nadpřirozené bytosti (počátky náboženství), vyvinulo se rodové uspořádání, matriarchát, přirozená dělba práce. Rozšířen po celém světě díky nižší hladině moře.
DOBA KAMENNÁ
PALEOLIT (3 mil. – 8 000 př. n. l.)
Střídání dob ledových a meziledových. Odehrává se celý vývoj člověka – od homo habilis po homo sapiens. Přisvojovací hospodářství: lov, sběr, rybolov. Doklady z Přezletic, Šipky, Kůlny.
Rozlišujeme:
- nejstarší (H. habilis – jednoduché kamenné nástroje, tlupa),
- starý (H. erectus – lov, sběr, pěstní klín),
- střední (neandrtálec – lovci mamutů, specializované nástroje, pohřbívání),
- mladý (H. sapiens sapiens – specializovaný lov, luk, šíp, harpuna, nástroje z kostí, jeskynní malby, umění, vznik kultů).
MEZOLIT (8 000 – 5 000 př. n. l.)
Doba poledová, ústup ledovců, oteplení. Přechodné období – mizí velká zvířata (mamuti), lov drobné zvěře, rybolov (harpuny, udice z kostí, parohu). Domácí pes pomáhá při lovu. Přetrvává přisvojovací hospodářství. Menší rody, lovecké revíry. Nálezy: Dánsko, Českolipsko (Holany, Dubá, Stvolínky, Srbská Kamenice).
NEOLIT (8 000–5 000 př. n. l. subtropy, 5 000 př. n. l. u nás)
Z přisvojovacího hospodářství přechod k produktivnímu neboli výrobnímu hospodářství – zemědělství, chov zvířat (ovce, kozy). Neolitická revoluce. První společenská dělba práce mezi zemědělce, řemeslníky a pastevce. Vznikají dlouhé neolitické domy, vesnice, keramika. Řemesla: předení (len, vlna), tkaní (tkalcovský stav), hrnčířství (lineární, vypíchaná keramika), zpracování dřeva (tesly), výroba mouky (drtidla).
Domestikace: kozy, vepři, psi. Společnost – rodová občina (majetek společný), matriarchát.
Kultury: lid s lineární keramikou (Bylany, Kutná Hora), vypíchaná keramika (Březno u Loun), lengyelská – malovaná.
ENEOLIT (5 000–3 000 př. n. l. svět, 3 000–1 000 př. n. l. u nás) = chalkolit
Rozvíjí se zemědělství, kovovýroba (měď – měkká), hutnictví, tavení rud, vznik olova. Ve světě – Přední východ (Mezopotámie, odvodnění bažin, závlahové hospodářství, chrámové hospodářství – kněží získávají moc, vznik států). Nástroje: hák, kolo, hrnčířské kolo, měděné nástroje. 2. společenská dělba práce – oddělení řemesla od zemědělství.
V Evropě – stěhovavé zemědělství, patriarchát. Rozvoj obchodu (jantarem, mědí, solí, kožešinami). Megalitické stavby (menhir, dolmen, kromlech – Stonehenge). Kultura nálevkovitých pohárů, kanelovaná, se šňůrovou a zvoncovitou keramikou.
DOBA BRONZOVÁ (3 000 – 1 000 př. n. l.)
Zlom ve vývoji pravěku. Bronz = slitina mědi a cínu. 2. společenská dělba práce (oddělení řemesla od zemědělství, specializace hutnictví). Rozčlenění společnosti podle majetku.
Obživa – zemědělství, obchod (dovoz soli, pryskyřice, mědi, cínu z Alp a Krušných hor). Formují se kmeny, kmenoví náčelníci s družinou.
Kultury: únětická (Únětice u Prahy), knovízská, mohylová (pohřbívání pod mohyly), lužická – kultura popelnicových polí (žárové pohřbívání).
Používali bronzové meče, dýky, nástroje, spony, štíty, srpy. Kolem r. 1190 př. n. l. zánik staroorientálních států (Mykény, Chetité, Egypt Nové říše) – možná přelidnění.
DOBA ŽELEZNÁ (1 000–146 př. n. l.)
Objevena železná ruda – železo nahradilo bronz, dokonalejší a odolnější nástroje.
Starší doba železná (halštatská) – podle pohřebiště Hallstatt (Rakousko). Společnost: kmeny, náčelník, družina, hradiště.
Mladší doba železná (laténská) – naleziště La Téne (Švýcarsko). U nás Keltové (Bójové), hradiště–oppida (Závist u Prahy, Stradonice, Třísov). Druidové – kněží, vliv antické kultury. Výrobky ze železa: kosy, mlýnky, hrnčířský kruh, sklo, peníze.
DOBA ŘÍMSKÁ (0–600 n. l.)
Kmenové svazy Markomanů a Kvádů (Čechy–Slovensko). Zánik keltských oppid, markomanské války (160–180 n. l.) s Římskou říší. Stěhování národů – vpád Hunů z Asie, přesuny germánských kmenů (Markomani, Kvádové). Pomyslná hranice Limes Romanus.
POZNÁVÁNÍ PRAVĚKU
Archeologie – věda zkoumající hmotné prameny (sídliště, pohřebiště, kultovní místa, artefakty, komunikace). Povinnost hlásit nálezy muzeu. U nás zvláště prozkoumaný mezolit (Vlastivědné muzeum).
Metody: 1) terénní průzkum, 2) terénní výzkum (vykopávky, měření), 3) laboratorní zpracování, 4) interpretace.
Datování: relativní (starší × mladší), absolutní (fyzikální, chemické).
Další obory: experimentální archeologie (ověřování postupů), srovnávací etnografie (zkoumání současných primitivních společností pro srovnání).
